Střídavá péče o děti

Když soud rozhoduje o střídavé péči, musí rodiče doložit, kam budou děti chodit do školy. V drtivé většině případů je to tak, že děti chodí do jedné školy, tedy rodiče musí bydlet v dosahu. Pokud by rodiče žili příliš daleko, soud na střídavou péči nejspíš nepřistoupí, není v zájmu dítěte střídat dvě školy. A soud rozhoduje hlavně v zájmu dítěte. Bratr nedávno střídavou péči řešil, a protože by byl problém se školama dětí (dvě na zš, jeden na sš), tak raději přistoupili na klasické návštěvy o víkendech plus nějaké odpoledne ve všední dny.

A taky : střídavá péče nemusí být po týdnu, ale může být po měsíci, čtvrtletí, pololetí atd.

Jaguš dobře, že vás otázka netíží osobně, mě se začíná týkat a dost mě to vše deptá. Zde a tady je na toto téma diskuse, třeba si podle ni budete moci udělat nějaký názor.

Milá tazatelko,spíše bych měla napsat "přemýšlivko",jsem z tohoto tématu moc smutná.Každý rodič má právo být se svými dětmi.Toto řešení se střídavou péčí je sice pro rodiče spravedlivé,ale pro děti-jejich vývoj,tuze nefér.Asi neumím odpovědět na otázku,co s tím,když je střídavá péče a jak řešit školní docházku.Spíše ale chci říci,že měli ti rodiče uvážit,zda při jakékoli i malicherné příležitosti hádky a neporozumění nebyli příliš unáhleni ,když vyslovili:Já se s tebou rozvedu.Ano,jsou případy,kdy není možno udržet manželství pro špatné chování či alkoholismus partnera či partnerky,ale ti většinou potom nestojí o starání se o dítě.Nebylo by lepší snažit se druhému v klidu vysvětlit,porozumět a v zájmu dětí se pokusit urovnat rozpory?Vždyť ty děti jsou opravdu chudáci.Co si ponesou do budoucna?Jak budou vychovávat své potomky?Musela jsem napsat svůj názor,ale opravdu jsem z tohoto tématu smutná.S. /Zdravím!/

Nesouhlasím. U nás v blízkém příbudenstvu k tomu došlo, rodiče malého špunta si prostě přestali rozumnět. Takže po chvíli snahy to urovnat přišel rozvod. A po malém boji se soudy (protože soud "ví" že dítěti je vždy lépe u matky...) nakonec došlo i na střídavku.

.

Oba rodiče jsou v pohodě a mají nové partnery. Dítě to zvládá naprosto v pohodě. Je mu jasné že máma s tátou už nežijí spolu, pořád jsou to ale jeho rodiče a má je oba rád. Se školkou ani školou naštětí problém nebyl, rodiče i po rozvodu bydlí jen pár desítek kilometrů od sebe. Předávání dítěte probíhá v klidu, rodiče se sice už rozhodně nemilují ale jako normální lidé spolu přesto v zájmu dítěte rozumně komunikují. To je podle mě určitě lepší, než kdyby sice žili stále spolu ale před dítětem na sebe řvali, což by časem přešlo v hromadu alkoholu a násilí. Z toho by mělo dítě rozhodně horší následky.

.

PS: a co pokud po rozvodu každý z rodičů bydlí na opačném konci republiky. No tak má prostě smůlu. Pokud je pro něj dítě tak důležité že má zájem o střídavou péči, tak prostě musí objetovat kariéru a bydlet blízko. Práce je sice málo, ale pokud někdo opravdu chce, vždy se to dá nějak řešit.

To petr123:Samozřejmě,že žít v rodině,kde je napětí a stálé rozbroje,to vůbec není dobré.Ale v případě,který uvádíte se jedná zřejmě o malé dítě.To je dost brzy,když se dva milují a mají spolu dítě,že si přestanou rozumět,to se více nepoznali a šli do svazku?Manželství je o toleranci,je to umění být ve dvojici a omluva není,že si přestanu rozumět s partnerem.Podle mého názoru je to nezralost.Manželství je velmi složitá instituce a rozchodem trpí nejvíce děti.To,že uvádíte,že jsou oba další svazky v pohodě,to nezaručuje,že dítě bude také v pohodě-myslím v budoucnu.Já jsem neříkala,že kvůli dětem se nemají rozvádět,že mají raději navenek dělat spokojenou rodinu a doma se div nezabít.Radila jsem toleranci a pochopení toho druhého.Když je dobrá vůle,tak to jde a nemá to pokračovat hádkami.Pokud toho ti dva nejsou schopni,udělali chybu,že se předtím dost nepoznali.A takových manželství je u nás opravdu hodně,což svědčí,že nejsem daleko od pravdy.

Hmm, neshodneme se ale o to nejde. Trošku v tom cítím ten rozdíl, že já beru manželství jako společný život lidí kterým to vyhovuje, protože jsou spolu rádi. Vy spíš jako "co Bůh spojil, člověk nerozděluj"...

PS: jen pro jistotu uvádím, že zanedlouho budu ženatý 15 let se svou první a jedinou manželkou - to jen abych nebyl brán jako nějaký fanoušek rozvodů

To petr123:

mám jiný názor,ale udělám vše pro to,abych Vám porozuměla.Vždyť i Vy potvrzujete délkou svého manželství,že se dá žít mnoho let v manželství.Jistě jste měli občas i rozdílné názory na věc a rozvedli jste se?Nerozvedli.Mně v naší společnosti chybí ohleduplnost,snaha druhému porozumět a vidím,že se i malichernosti v mladém manželství hned řeší rozvodem.Více pochopení,uvážlivosti a hlavně ohledu na děti by určitě neškodilo.Na závěr ještě:jsem ateista a nevyznávám zrovna úsloví,co jste použil.Naopak vyznávám to,co jsem napsala ve své první větě této odpovědi.S.

Souhlas s Petrem, na dítě má daleko menší dopad relativně klidný rozchod či rozvod, než dusná domácnost, kde se rodiče denně hádají, vyčítají, nemluví spolu, dělají si naschvály. Dítě není hloupé, ono velmi dobře vycítí i to, že rodiče na něj hrají habaďůru, že je všechno ok, a doma spolu nekomunikují a ignorují se.

Korino, vidíte, zapomněla jsem dodat, že se střídavou péčí také moc nesouhlasím. Dítě má pak v hlavě hokej, nemá to jedno jediné zázemí...

Pro dítě je špatný jak rozvod, tak případné "nerozvod" a napětí doma... a teď, co je horší, že. Mám ve školce pár dětí z rozpadlých vztahů a žádná sláva.

Každopádně ať je dítě u matky nebo u otce ,je to pro dítě a jeho vývoj špatné , smutné a nese si to dál do života. Já jsem z rozvedéné rodiny a dodnes si vzpomínám na takové momenty jako besídka ve školce, ve škole jak mi bylo líto že tam nikdy nebyla celá rodina máma s tátou. Děti jsou velmi citlivé bytosti , vše vnímají víc než si myslíme.Vždycky jsem si říkala až já budu mít děti , tak budu dělat vše proto abych se nerozvedla a bác ho Tři malé děti a rozvod, nikomu nepřeji co následovalo, ale to sem nepatří otázka byla na střídavou péči kterou neuznávám. Ještě že to nebylo před 20 lety. Lidi neubližujme dětem !

To korina:souhlasím s Vámi.Ale zde jsem narazila,když jsem se zmínila o dětech,které neuváženými rozvody trpí.Neuváženými-myslím kvůli nějakému nedostatku porozumění a nedostatku/nebo nezkušeností/ umění se domluvit.Ne rozvody z vážných důvodů,které člověk nemůže předvídat.S.

Problém nejsou neuvážené rozvody. Problém jsou neuvážené sňatky...

Děkuji vám všem za Vaše rady. Problém mě netíží, dcera je v manželství spokojená, syn se bude v červnu teprve ženit. Ale po tom článku v časopisu mi pořád leželo v hlavě - jak je to se školou? To jsem celá já, o něčem si přečtu, pak začnu přemýšlet a pak mi to prostě nedá...**

Ono to asi opravdu nejde, navštěvovat 2 různé školy. Dítě nemá žádné zázemí, stálý kolektiv. Dík. Jaga.

Jaguš já která si myslela, že manželství je "posvátné" a byla proti soužití na "psí knížku", dnes po zkušenosti a zvláště po přečtení nového OZ mám názor opačný. Dceři bych rozhodně svatbu vymluvila, minimálně SJM. Předmanželská smlouva je cár papíru, naprosto k ničemu. Já vím, že to vždy nemusí dopadnout katastrofou, žiju v manželství 35 let i přes nějaké jeho nedostatky.