Moderní doba - posvěcená nevěra?

Nevím člověče, ale ten příklad, co píšete, mi přijde také trošku "proti srsti".

Myslím že je to tím, jak kdo chápe rodinu a rodinné vztahy; např. já (a evidentně i vy) si zakládáme na soudržnosti v partnerství, někdo to tak mít nemusí. A bohužel je takových lidí čím dál tím více

Juj to bude debata

Nevěra bude tak tolerovaná jak si to my sami dovolíme. Ten tlak z příspěvků na netu, názorů "pokrokových" psychologů nebo informací z intimního života celebrit je obrovský a snaha udělat z nevěry jakousi společenskou normu je zřejmá. A většinou to šíří ti, co někdy zakopli a snaží se okolí i sami sebe utvrdit v tom, že vlastně nic tak špatného nedělají. K tomu občas blahosklonný přístup podváděných ... no hlavně, že se jinak ke mně chová hezky a že udržím rodinu pohromadě ...

Martino možná jsme staromódní a směšní ale jestli je to váš vnitřní názor, nenechte se zviklat. Nejsem naivní abych si myslel, že ulétnout se nedá, ale nepovažuju takový úlet vůči partnerovi za normální a omluvitelný.

Emoce, cit je jen stav mozku. Takže to fyzicky nebolí, pokud člověk za to nedostane po čuni.
Když je chuť, tak tomu může zabránit jen ten mozek, ale v ten moment se jím nemyslí, to jste snad zažili. Není-li to genetika shánět partnera tak co? Nám to kdysik nadiktovall papež ... Změna je život ...
Chcete to změnit a jak, operovat mozky?

Martino, toto bylo je a bude. Byly markytánky, které táhly s vojskem, znásilněné ženy, byly bordely, byly anděličkářky, dohazovačky, byli levobočci, byly odkryté hrobečky v místech, kde byly kláštery. Byly kobky v ženských i mužských klášterech, které by mohly vyprávět, kolik utrpení přináší lidská sexualita.Mohli by vyprávět četníci, VB, policisté, kolik hrůzy přinesla vášeň a chtíč, kolik znásilněných žen a zneužitých dětí! Kolik divadelních her (Hamlet atd), románů. Vlastně stačí jen nakouknout do Bible. Ikdyž tam se nemluví o nevěře, ale o tom, . . . že všechny jeho manželky a souložnice a všechny jeho desítky dětí. Je to tak. V říši lidí, zvířat i ptáků. Nedokáži to všechno vyjmenovat, protože vlastně všichni. Je to potřeba vzít tak, jak to je. Udělat si doma oltáříček a denně se modlit, aby tohle zblbnutí nepotkalo mého partnera a především mě samotnou. "Nikdy nic, nikdo nemá míti za definitívní, neb nikdo nikdy neví, co se může státi. . ." Je potřeba počítat s nejhorším a doufat v nejlepší.

Martino já sice nejsem vhodný respondent pro tuto otázku jelikož můj pohled na nevěru je zde již známý a je to v mém případě to nejlepší řešení. Ovšem když slyším mladé lidi dva roky po svatbě, že dovolenou tráví každý se svými přáteli a ne společně , že každý pátek jdou někam za zábavou každý zvlášť tak také přemýšlím kde je jakási morálka a úcta k partnerovi.

Hm já to mám asi tak

Pokud mám partnera, který mi vyhovuje po všech stránkách (někde logicky méně, někde více) tak proč bych měla mít nějakou bokovku? To víte, že znám lidi, kteří by si šli se mnou za*ukat z fleku hned teď, ale proč bych to dělala, když to nemám za potřebí?

Pokud teda někdo ve vztahu zahne, tak je někde problém a tutím činem je jen únik od problému.

Ale tak to taky víte, že kolikrát bych si nejradši užila s nějakým tím svaloušem :D ale neudělám to. Proč? Protože mám svou úctu ke svýmu mladýmu.

něco jinýho to bude, když bych byla sama. To zase proč bych si měla odpírat svoje chutě, když chuť prostě mám a nikoho nemám? Proč si to neužít do doby, než na někoho narazím? )

Se svým mladým to bude za chvíli 3 roky, co budem spolu a na zábavy chodíme spolu bez problému )

Tak to bych musel být staromodní i já. Sice nevím, co jednou bude, ale za sebe můžu říct, že bych nevěrný nebyl a kdyby to udělala manželka, tak bych si myslel, že jsem někde udělal chybu, nudí se semnou, nebo něco jiného a chtěl bych si s ní o tom promluvit a třeba bychom našli to, proč to udělala a dá se to napravit, ale ta důvěra bude narušena, musel bych se jí naučit zase věřit. Asi bych byl radši, kdyby mi tu nevěru řekla sama a hned, než kdybych se to dověděl od někoho jiného.

Ted jsem ještě svobodný, ale nechtěl bych si vzít holku, která střídá kluky, jako ponožky. A asi ani holku o které moc nic nevím. Ted třeba kamarádím s holkou o které vím od malička snad všechno, ona zase o mně. Víme, že chceme studovat a budeme každý někde jinde, ale jestli se milujeme, tak dokážeme to překonat. Nechci od ní tedkon, žádné sliby, že mi bude věrná a ona to nechce ode mně, ale víme, že chceme jednou být spolu napořád. A kdyby se něco změnilo, že si to hned řekneme a nebudeme se tahat za nos. Ale já ji věřím a ona mně. Všechno jsme si řekli. Je to moje uplně první holka s kterou to myslím vážně. A já její kluk. Takové to chození školní, nepočítáme, tam se nic nestalo.

Víte Martino, to je dnešní dobou. Ano, nevěra byla vždy a všude a bude i nadále. Ale dnešní doba je velice benevolentní. Mladí se nesezdávají, ale žijí na hromádce, děti se rodí svobodným matkám žijícím s druhem - je to současný trend. Prý nepotřebují na vztah papír. Ale myslím si, že hlavně nechtějí převzít na sebe zodpovědnost. Ono je asi jednodušší si sebrat pár švestek a odejít ze vztahu, než se dlouho rozvádět u soudu. Pak se podívejte na naše vrcholné politiky, jaký dávají lidem příklad - vyměňují staré modely manželek za hezčí a mladší. Mně se to jeví jako krize rodiny. Anebo vezměte takové firemní teambuildingy - proč by měl otec nebo matka od rodiny utužovat někde po práci vztahy s kolegy, když má doma děti a manžela - manželku? Jsou snad pracovní vztahy něco víc než rodinné? Nechápu toto. Já jsem též tedy podle současným měřítek staromódní. Asi je to tím, že jsem se narodila v minulém století, ono to zní tak nádherně staře. Jo a ještě se podívejte na nabídku televizních pořadů - hlavně některých nekonečných seriálů - co se tam řeší za volov...iny. Jen samá nevěra, každý obcuje s každým. Fuj, už to nesleduji. Olezla bych z těch blbin. Admin nechť mi promine těch pár mírně vulgárních slov. Děkuji.

Martino, nevěra sice byla, je a bude, ale je to hnus fialový. /Pokud jde o dva zdravé lidi./ Vidíme to, zde na poradně z dotazů, co s lidmi taková nevěra udělá, zlomené srdce, bolest v srdci, pláč, křivda, zrada a nevím, co ještě, ale je to velké zklamání v člověku, kterému jsme se cele oddali a věřili mu. Záleží na charakteru člověka. - stařenka - Přikládám slova, co jsem našla internetu:

...Až děsivý, morální pokles moderní společnosti. Každá generace trvale posouvá hranice přijatelného chování. V důsledku toho, má každá další generace nižší morální úroveň, než ta předchozí. Zdá se, že tento ostuný trend nemá konce. ...