Dělá se mi špatně

Zkusit jine doktory.

Ano,přesně tak,pokud nic nenašli,tak zkusit jiné!Ovšem,pokud to není z důvodu somatického,tak to bude psychika...Nemáte doma nějaké vážnější problémy?Bývá to tak,že mozek si to jakoby nepřipouští,ale podvědomí ano

Proč nesnídáte? Já se ráno nenasnídat, tak to se mnou sekne ještě než vyjdu z baráku...

A když ráno jedeš jinam, než do školy, tak taky potíže?

Kdy ty problémy začaly? Když jste začal dojíždět do školy? Mohlo se stát, že jste měl strach z neznámého a podvědomě jste se obával, jak to budete ve škole zvládat, atp. I když se pak ukázalo, že je to OK, vaše tělo je pořád napojeno na podvědomí, kde to máte uloženo. I proto vám může být pořád zle. Zkuste si najít kineziologa viz link níže. Třeba vám to pomůže.

firmy.cz/...

Já měla takový problém v první třídě. Zajímavé je, že až koncem ročníku. Pořád mě bolel žaludek. Když jsem byla doma, všechno bylo OK, ale jak jsem šla do školy nebo opustila prostor domu či zahrady, měla jsem pocity úzkosti a žaludek bolel jako mrcha. U doktorky jsem byla 3x, nic nezjistila. Nakonec mě poslala na pozorování do nemocnice. To byl otřesný zážitek.. pak to nějak přešlo samo. Až po letech mě léčitel navedl na tento můj problém z dětství, který se, bohužel ač jsem o tom nevěla, se mnou táhl i dále.

Kdyby takové problémy mělo moje dítě, donutila bych ho večer nachystat naprosto všechno do školy, oblečení, obutí. Do ledničky svačinku a snídani tak, aby jen stačilo ráno uvařit pití. Do postele po 21.hodině, vstávat v 5 hod., v klidu se nasnídat a včas odejít z domova. Žádné hledání čehokoliv, žádné napravování něčeho, co zanedbal včera.Žádný nerv! Klid, pohoda. Aby se ráno v klidu mohl budit mozek, srdíčko, zažívání. Já si myslím, že tvůj problém je v psychice. Ze začátku by tento postup mohl vypadat jako nesmysl, ale časem si všichni zvyknou a hlavně, ty vystuduješ.

Jak už dost rádců řeklo - nedělá se Ti špatně z hladu? Snídaně je po noci opravdu důležitá, neměl bys ji vynechávat. Tím si narušíš celý denní rytmus. Snášíš běžně jízdu dopravním prostředkem? Je Ti v autobuse špatně, i když jedete třeba na výlet, nebo do akvaparku? Nebo jenom, když jedeš do školy? Jak píše babkazov, chce to vypravit se včas, v klidu a pohodě /ne hledat ponožky, dopisovat úkol apod./, abys vše zvládnul v dobrém rozpoložení. A pokud ani to nepomůže, tak bude muset poradit znovu lékař. Držím palce. Jaga.

Vstávat dřív, dát si sprchu, nasnídat se - nezkoušels? Též chodit dřív spát - co jsem tak trpěla nevolnostmi v autobuse, nevyspalé bylo o moc horší. Správná muzika ve walkmenu samozřejmě udělala taky svý... A když nezabere nic, tak holt šup na intr - vzdělání je důležitý

Určitě to chce trochu snídat. A ještě bych zkusila Kinedryl. Já trpím cestovní nevolností už roky, ale při delší cestě vezmu Kinedryl, a je to v pohodě.

Ještě mě tak napadá - měl by se vyloučit psychosomatický prvek. Zkus přespat u nějakého spolužáka, co bydlí v místě školy a uvidíš, jestli ti bude ráno špatně

Asi vím o čem mluvíte. Tento problémem mě trápil při přestupu na SŠ hned v prváku. Cesta busem trvala přesně hodinu a většinou bylo vždy hodně narváno (nikdy jsem si nesedl). Snažil jsem se nastupovat jako poslední, abych stál ještě na schůdkách a viděl na cestu. (bohužel zde bylo riziko, že se už nebudu vejít). Hned první den co se učilo, jsem se vypotácel z autobusu, ušel 10 metrů ke stromu a zvracel (Asi před 1000 lidma). Když jsem dorazil do školy - hned jsem musel jít zpátky domů - hrůza. A takto to vypadalo celý první týden. Zkoušel jsem to na lačno i nasnídaný. Byl jsem s tím u doktorky, která mi psala spoustu léků (něco jako kinedril, ale neuspávalo to). Výsledek žádný - nic nezabíralo. I sestřička u doktorky mi řekla, že když ona kdysi dojížděla, měla už na busáku svůj strom, kde to vždycky vyklopila.

Trvalo to asi měsíc než se to všechno srovnalo. Bylo to jedno z nejhorších obdobích mého života. Už jsem si i zjišťoval co budu dělat až ukončím studium. Každou noc jsem usínal s jedinou myšlenkou, jak mi asi zítra bude. Pobavím zase všechny svým zvracením.

Ještě si vzpomínám, že v tom období jsem se vždy ráno namazal takovým krémem, který trochu voňel (páchnul). Po několika letech jsem ho znova použil a najednou se mi v hlavě vybavilo to sychravé počasí, zvracení, nejistota, strach, hlad, ... A podobné pocity, ale ve 100 krát menším měřítku i dnes, když jednou za týden jedu do města, kde jsem studoval.

Chci říct, že asi vím jak se cítíš a rozhodně ti nezávidím, ale ač jsem si něčím podobným prošel nevím jak konkrétně poradit. Zkoušel jsem si představovat si jak za 4 roky v tomto období pojedu se svými přáteli třeba někam k moři a budu vzpomínat na toto období a radovat se, že jsem ho přežil. Toto myšlení mi celkem pomáhalo. No a od té doby co jsem si udělal řidičák jsem jezdil autem a bylo to v pohodě. Své zdraví jsem si asi trochu poníčil, ale za ten list papíru (mat. vysvědčení) to asi stálo.

ac- to všechno, co jsem ti napsala, se neprojeví v prvních dnech. Chce to čas a pravidelnost. Toto se zakotví a život bude snadnější. Nejsem sice student jezdící do školy, ale mám odzkoušeno, že když musím někde za povinnostmi, potřebuji hodinu na to, aby se můj organizmus probudi a znormalizoval. Když tu dobu zkrátím, mám opravdu většinu dne potíže s weckem, točí se mi hlava, mám podivné pocity, necítím se dobře. A nedejbože ráno něco hledat nebo řešit. Nene, hodinka v pohodě a jsem v normě! A kouknout se na sebe do zrcadla při odchodu z bytu a říct nahlas: To bude dobrý! Bude pěkný den. Něco nového a pěkného mě čeká!