Spíše jen tak pro pobavení...
Jak vzpomínáte na svoje první první září? Já si toho moc nepamatuju, ale byl to pro mě traumatický zážitek. Psal se rok 1995 
My jsme měli uvítání v tělocvičně, kde nás deváťáci "uvedli" do školy. Šli jsme do třídy, na lavicích jsme už měli připravené barvičky, plastelínu, slabíkář - všichni všechno stejné (asi abychom se nehádali ). Paní učitelka byla moc hodná. Kámen úrazu nastal, když měli rodiče odejít a my měli být jako "velcí školáci" sami ve třídě! No samozřejmě kdo jiný než... JÁ spustil řev! A ani nevím proč, do školy jsem se těšila! Ale nikoho jsem tam neznala, chodila jsem do jiné školky než všichni...
ASI JSEM VĚDĚLA, ŽE TAM JE NEGATIVNÍ ENERGIE 
Což se mi potvrdilo, když se mi pak holky začaly smát, že mám jediná holka krátké vlasy. Dodnes to svým rodičům (v legraci) vyčítám
Letos v 1.MAG mám první září posunuté až na 26., takže si můžu dovolit vyvalovat se v postýlce a psát tento nostalgický dotaz
0x
Moje první 1. září proběhlo v roce 1961. Přivítali nás před školou, starší děti nám donesli květiny. Helena mi vrazila do ruky mírně pocuchané astry a houkla na mě: Na a ať se ti ve škole líbí. Byla to vesnická škola, dvoutřídka pro 1. - 5. ročník. Posadili mě do 1. lavice s Evičkou, tu už jsem trochu znala. Jinak MŠ u nás na vsi ani v okolí nebyla, vychovávala mě babička, rodiče pracovali. Tak jsem nebyla nijak moc připravená, přesto jsem to zvládla a byla jsem "odvážná školačka":
Velkou radost jsem měla z tašky, kterou mi předtím nadělil Ježíšek. Byla z hrubé kůže, bez ozdob, ale, považte - ČERVENÁ. Takovou měl ještě jenom Miloš a ta Evička, všechny ostatní děti měly smutné hnědé tašky. To bylo něco.
Ve škole se mi líbilo, i když jsme měli starou, vrtošivou a náladovou "paní řídící", která měla nervy na pochodu a dětské dušičky už moc nechápala. Často jsme chodili do lesa, cvičit do přírody, kouknout se na výlov rybníka, či do kravína. To už dneska děti nezažívají. Kéž by se mi ty roky vrátily, letos už je to ale 50 let. Přesto to vidím, jako včera. Jaga.
doplněno 01.09.11 10:51:Pardon - děti DONESLY květiny. Taková ostuda. Hned si dám sama facku!
doplněno 02.09.11 07:26:Pro doplnění: Hned ten první den jsem si ze školy hrdě nesla svůj krásný nový červený Slabikář, plný pěkných obrázků, blízkých dětským zálibám. Měla jsem ho moc ráda a dlouho jsem si ho nostalgicky schovávala, vzal, chudák, za své, když ho později objevily moje děti.
Jinak - ve škole jsme psali pery s násadkou, namáčeli do kalamáře. Kaňky byly všude, nejen v sešitech a po rukou, ale občas jsem nějakou donesla i na svém oblečení. Šikmé pracovní desky se daly zasunout nahoru a kalamář se tak schoval. Oblíbeným sportem kluků bylo, že pokud před klukem seděla dívka s dlouhými vlasy, většinou copánky, namočili jí ty štětky na koncích do kalamáře. To byla potom mela a klečelo se většinou u stupínku. Ano, i dřevěný vysoký stupínek u tabule jsme měli.
Nevím, jak je to možné, ale mám asi v hlavě nějaký šuplíček, ve kterém mám všechny svoje prožitky z dětství. Pamatuji si kde co. A ty barvy vzpomínek jsou pořád tak svěží, jako by se to stalo včera. Když mě chce manžel pozlobit, říká mi: "Já vím, ty nejsi ještě stará, ale hodně moc si už pamatuješ!"
Babajaga: nedávejte si facku, vraťte se do školy! 
Ne, omlouvám se za to "rejpnutí", věřte, že jsem na gramatiku docela pes, ale sebekriticky přiznávám, že jsem si Vašeho překlepu při čtení nevšiml, kdybyste se sama "nepráskla", tak o tom nevím...
0x
Michalko, v pětadevadesátém už jsem byl v druhém zaměstnání, v té době jsem jako vrchní šéf přes počítače likvidoval banku Bohemia... V mé první třídě ještě nad katedrou visel pan Svoboda, jeden z těch sympatičtějších našich pánů prezidentů. Na školní léta raději moc nevzpomínám, příjemné vzpomínky mám pouze na pár kamarádů a velmi málo kantorů...
0x
Ahoj Bc. Míšo Šly jsme stejný den, 1.9.1995. Šla jsem s kamarádkou ze školky, Věruškou. Měla jsem růžovou princeznovskou sukni (kterou jsem milovala) a modrý svetr, který mi pletla babička. Každý prvňáček dostal karafiát. Pamatuju si, že přišli nějací velcí kluci a zavedli nás s Věrkou do 1.A a já se bála, aby to nepopletli. Pokud si pamatuji, tak rodiče odešli snad jen na chviličku, paní učitelka nám něco povídala a jeden kluk chtěl něco říct a tak se přihlásil. Já bych bez toho úplně zapomněla, že se musím ve škole hlásit, než promluvím! A to jsem se těšila, všechno jsem věděla, ale můj harddisk to považoval v první školní den za nepodstatné a vymazal to :D A to mi čas od času dělá pořád, mrcha, že vymaže něco, co potřebuju
Paní učitelka pak řekla "To to bylo dneska krátký, co?" A hotovo. Měla jsem takovou fialově strakatou tašku a hlavně penál s Montym z Rychlé Roty!
A dneska se taky pěkně škodolibě flákám doma s kafíčkem u počítače, moje první září je 19.
Je to legen...dární
0x
A jak já vzpomínám na první krok do školy? Rok po válce a u nás na vsi, byla jednotřídka, tak jsem chodila ještě se sestrou i bratrem, tak jsem měla vždy ochranu.V jedné třídě nás bylo od prvnáčků, až po devátou třídu, celkem jen 12 dětí.Učebnice nám panimáma jen sepla řemínkem a bylo to.Nějak u nás taška se nenosila, až později.Učitelka byla starší, princmetálová žena. Byla zároven ředitelkou.Stále držela rákosku v ruce a daleko pro ránu nešla.Jen mi sourozenci, jsme rákosku moc nepocítili.Moji rodiče měli statek a ředitelová si k nám chodila pro maso.Po válce nějak nebylo moc učitelů a do pohraničí se nikdo nehrnul.No a pan farář nás učil katechismus.Majdalena
0x
Já si své první první září nepamatuji vůbec, protože mě bylo asi 25 dní. Ale traumatizovaný jsem z toho nejspíš nebyl.
0x
První dnešní den mám už za sebou. Když jsem šel do první třídy,tak ten první den to šlo, byl tam tatka i mamina.Ale druhý den to bylo horší, nikdo semnou nechtěl sedět.Byli jsme totiž v létě na 14dní s rodiči u Balatonu a já se lehko opaluji a hned hnědnu a navíc mám dosti tmavé a hustě kudrnaté vlasy a hnědé oči, takže si kluci i holky mysleli, že jsem cigán.Do školy jsem šel totiž uplně jinam, než ostatní děcka co jsem znal.Tak jsem to strašně obulel a nechtěl tam druhý den jít.Ale pak to už bylo fajn.Učitel byl celkem hodný.
0x
Jé, Míšo, Ty ses vůbec nezměnila. 
Já tak hezkou fotečku nemám, jen pěkně detail. Hlavně ta ofinka je vynikající. 
A jako bonus si nepamatuju vůbec nic, jen že jsem měla bílé punčocháče a těšila jsem se, až je sundám. Sukně jsem nikdy nemusela. :D
Mařenko, ty ses taky nezměnila Ofinka je náhodou super! Dnes by ti takovou střihli a ještě by si řekli o x set, v nějakém nóbl salóně
Mařenko, byla jste moc hezká holka. Takovéhle výrazné typy mám ráda. A z očí kouká 10 rarášků, žádná užalovaná buchtička. myslím, že bychom si byly ve škole rozuměly, ale já jsem jistě o dost starší. Z 1. třídy fotku nemám, tehdy se to "nenosilo", mám jednotlivou až ze třetí. Jestli se mi to povede vložit, pobavíte se. Hezký den - Jaga.
Babuško, děkuju moc a už se tu červenám. 
Je pravda, že jsem byla vždycky malý lotřík, neposeda a to jsem tak nějak dodnes.
Na Vaší fotečku se moc moc těším. 
Tak Mařenko, moje nejstarší jednotlivá fotka je z 3. třídy, bylo jaro 1963. Mám zajímavé oblečení - úpletovou modrou sukýnku se šandami, tmavě červenou halenku, kterou jsem podědila po starší sestřenici. Byly na ní jen 2 kaňky, naštěstí nejsou vidět. Zlatým hřebem jsou bavlněné hnědé punčocháče s vytahanými koleny. Jiné ale nebyly, teprve za pár let se objevily "krepsilonky" a to ještě jenom pod pultem. Bačkůrky měli všichni stejné. Kluci modré s červenými bambulkami, děvčata červené s modrými . Žádné jiné neexistovaly. Pokud je žáček neměl podepsané inkoustovou tužkou, občas nastaly boje, čí ty bačkory jsou- adeptů na ně bylo víc. Chudák učitelka, než to pokaždé vyřešila. Ale stejně ráda na ty doba vzpomínám. Zdraví Jaga.
Znovu - vkládání to je můj veliký problém.
0x
Michalko, šla jsem do první třídy v roce 1958. Pamatuji si, že jsem měla hnědé sametové šatičky s bílým límečkem, bílé, řádkové punčocháče a hnědou koženou aktovku a bylo docela pěkné počasí. Pamatuji se, jak jdeme přes lávku přes potok, to mám před očima, nic víc. A dnes šla prvně do "mat. školky" naše vnučka, tak mi to přišla odpoledne povědět. Jinak, Michalko a Maruško, byly jste pěkné školačky. Jestli najdu moji fotku z první třídy, tak ji sem dám. - stařenka
doplněno 03.09.11 13:55:Tak mi nejde skenovat, fotečku jsem ofotila. Není to první třída, ale asi druhá třída. Mám modrý hubertus a hnědou aktovku. - stařenka
Děkuji stařenko, a už se těším na fotku...
Stařenko, nádherná fotka... 
Ta krása je asi v té jednoduchosti, nebo nevím. Jestli tenkrát děcka byli spokojenější, netuším. 
mě se líbí aj ten kabátek
0x
Jak se to krásně čte..t. 1950/60 a podobné na to jsem se těšil jako dítě..číst něčí vzpomínky z té doby je skoro jak cestovat v čase
Zároveň ostuda když si uvědomím že mě první třída čekala o rok později než cocinkamichalka® a nepamatuji si vůbec nic... třeba vyrazit hledat fotky...jedinné co vím od mámy je informace že tam se mnou šel první den tatík který měl jedinný ten den možnost volna a zrovna "mateřský" typ chlapa to nebyl .. :D (hlavně z důvodu "mamina sukně")
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.