Nudím se doma na vesnici

Učit se, učit se a ještě jednou se učit...

A můžeš přemýšlet, kdo tuhle chytrou větu pronesl :D

vůbec není chytrá!

to nepotřebuju, mám samý jedničky

Neučíš se kvůli samým jedničkám, ale kvůli dobrému pocitu z toho, že nejsi hloupá, že něco umíš.

Kup si detektor kovu a máš o zábavu postaráno u mě to propuklo už doslova v závislost kdykoliv mám chvilku vyrazím hledat.

to by mě asi nebavilo

A co třeba sednout na kolo a jet se podívat za spolužačkou?Nebo třeba říct staré,osamělé paní od vás z vesnice,že by jsi jí ráda s něčím pomohla.V každé vesnici takové staré,hodné babičky jsou.Nebo ji popros,jestli by tě nemohla naučit péct buchty,nebo něco,co už nezná ani tvoje maminka.Nebo začni dojíždět do nějakého kroužku.Nebo začni vyrábět nějaký dárek pro maminku a tatínka k vánocům.Inspiraci objevíš určitě i na netu.Já mám opačný problém.Nestíhám všechno ,co by jsem chtěla.

spolužačku žádnou nemám, protože jsem jediná holka ve třídě. Stará osamělá paní se tady taky nenajde, v naší vesnici je jenom 15 domů a z toho 3 na prodej. V těch ostatních domech bydlí lidi kolem 40 letech a ti pomoct nepotřebují. Buchty pécz umím. A ve středu mám kroužek výtvarky a v úterý skaut. Jenže se nudím ještě po tom. Mám to docela problematickou otáuku, co?

Dobrý den Žvýkačka. Máš 11 let, kolik znáš jazyků? Ve škole máš povinné dva jazyky, proč se nevěnuješ nějakému jazyku pro svoje potěšení? Co bys ve svém životě chtěl dělat, nebo studovat? Co k tomu budeš potřebovat? Jazyky. Když máš samé jedničky, tak každý jazyk, který budeš umět navíc, Ti otevře dveře do velkého světa. Jen můj názor.

umím trochu francouzsky.

Hele, vesnice...za vesnici je dalsi vesnice. Co navstivit okoli? Poznat nove lidi?Na vesnicich jsou casto trhy, poute, tak se taky najde dost zabavy a spousa novych lidi. Muzes sportovat, jezdit na kole, k rybniku, sankovat, bobovat, starat se o zahradku, pestovat, vzdelavat se vic nez ve skole, jsou tam urcite hasici, tak se stat mladym hasicem, nerikej ze se nic nenajde?

Milá dívenko,jednou pochopíš,že v životě každy z nás na jisté pocity,problémy,nutky,které si sám musí v sobě vyřešit...

Nuda je jedna z těchto věci...chápu si ještě mailčka a radu nemám,promiň...

Takových vás tady je, mraky. Každá pátá otázka, ale to je víkend, to víš.

jo, jenže já se nudím i v některé všední dny

Ahoj.

Škoda, že Tě nemám po ruce. Zapojila bych Tě do vánočního úklidu, uklízím od rána. Každá ruka dobrá a už by ses nenudila.

jojo, to by bylo fajn, u nás doma jsem uklízela včera a už mám uklizeno a zase se nudím!

Tak napeč cukroví na Vánoce...

cukroví na Vánoce? Teď? to by do Vánoc na 100% nevydrželo!

Nechápu jak se může někdo na vesnici nudit, už máte shrabané listí a td? Přilož ruku k dílu, hrábě má i moje malá vnučka a určitě se nenudí. Kdyby ses nudil moc tak na naši chalupě je práce dost!

Internet máš, tak komunikuj se světem, na skypu najdeš lidu, pořiď si CB, ale tam už dnes není provoz. Foť co je kolem, popisuj, Iledej historii místa, zveřejňuj... mně chybíí čas. Organizuj něco, aby to přitáhlo jiné.

Ále Lidus, ona se chce přece bavit a ne pracovat. Práce se nashání jednou. Bude vzpomínat jak hrabala, podestýlala...?

Problém není v tom, kde žiješ, ani v tom, že nemáš spolužačky, nýbrž v nedostatku fantazie.

Za nudu si totiž každý odpovídá sám. Najdi si nějakou smysluplnou činnost - např. se můžeš naučit další cizí jazyk, nebo zdokonalit v práci s počítačem. Asi nejlepší jsou podle mne knihy.

Napadl mě předvánoční úklid a pečení cukroví. Rádci přede mnou to ale už napsali.

Nemáš doma pejska? S ním se nechají dělat dlouhé a pěkné procházky okolo vesnice. Pejsák bude šťastný, vyběhá se a Tobě bude také dobře. V přírodě toho můžeš mnoho vidět v každém ročním období - květiny, ptáky, houby...Dokud jsme měli pejska, moc ráda jsem s ním chodila ven, byl to pro mě odpočinek. Možná bys s ním mohla o víkendu chodit i do kynologického klubu, kde by se naučil novým věcem.

Sama můžeš jezdit i na kole. Jezdila jsem jeden čas takto sama, protože na kamarádky to prý bylo daleko. Najela jsem třeba 60 km i víc. Přehrada Seč, přehrada Pařížov, zřícenina hradu Lichnice, zámek v Chlumci nad Cidlinou, hřebčín v Kladrubech n. L. apod. Brala jsem si podrobnou mapu, hledala podle ní různé zkratky a nové cesty. Ani nevíš, jak to bylo prima.

Jinak, přestože nejsem ničím podobným vyučená, sama pod vedením známé jsem se naučila šít. Člověka potěší, když mu pak někdo řekne: Ty máš ale pěkné šaty a já mohu odpovědět: Ty jsem si sama ušila. Kromě toho umím plést, vyšívat, sama jsem se perfektně naučila drhat. Neumím jen paličkovat.

Kromě těchto rukodělných činností nezapomeň na ducha. Jak už tady psali, co zkusit nějaký jazyk? Nehraje se u vás divadlo? Není tam nějaký sportovní oddíl, kam bys mohla chodit třeba na volejbal? Nebo na košíkovou?

Mně v 11 letech svět ležel u nohou a každý den měl pro mě zoufale málo hodin. Pořád bylo co dělat. Navíc, když mamka viděla, že by snad hrozilo nějaké lelkování, nařídila mi oloupat brambory, obalit květák, nakrájet cibuli...atd. A o zábavu bylo postaráno. Navíc jsme si při vaření vždycky moc prima spolu popovídaly. Byly to takové malé chvilky vzájemné důvěry a já na ně dodnes hrozně ráda vzpomínám.

Tak ať se Ti daří! Jaga.

Nějak mi to tvoje volání o pomoc připadá divné. To, že zadáš dotaz na tyto stránky svědčí jednak o tom, že máš přístup k počítači a taky o tom, že na něm brouzdáš. Jedenáctileté děti z mého blízkého okolí, na úkor toho co mají a nebo musí dělat, by nejraději seděli u počítače. Vždy tam mají co " dělat". Netvrdím, že toto je správné, ale rozhodně počítač v rozumné míře umí zaměstnat. Ty nehledáš návod na to jak se něco naučit, poznat, ale jen jak zabít čas. Dokladem toho jsou tvoje odpovědi na rady - už předem víš, že to všechno nechceš a nemá to cenu. To nemáš sourozence, rodiče ...? Zeptej se stejně starých spolužáků co dělají, když jim zbývá volný čas.

Tedy sorry, ale v 11 jsem se nikdy nenudila, a to nebyl internet a v tv byly jen 2 programy, tv byla černobílá a vysílat se začínalo až odpoledne... Jednoduše jsem si četla a četla a čatla. A když jsem nečetla, tak jsem si malovala... Když člověk chce, tak si činnost najde...

Osobně to taky nechápu a neumím odpovědět. Matně si vzpomínám, že v těchto letech jsme škemrali rodiče, abysme cokoli mohli dělat dýl než jsme mohli. Ať už šlo o něco venku nebo doma, nepamatuju se, že bysme se nudili. Vždycky bylo co. Možná to bylo tím, že se doma nejdřív muselo pomáhat, pak dělat úkoly a pak teprve zábava, ale nikdy jsme nepřemýšleli, co dělat. Spíš co dřív a co až zítra.

jsi zrejme marna jako moje milovana dceruska.vubec vas nechapu.