Šetřivý manžel - rozčiluje mě to

1. Jeho nepředěláte, jedině snad šokem, na rady jiných nedá. Už jste si o tom v klidu promluvili (tušíte proč je takový, výchova...)? 2. Odejděte. Pokud nemůžete, tak poslechněte, mlčte a trpte, nebo konejte dle svého přesvědčení a nevšímejte si ho. Umíte si dupnout? Nevařte, že to spotřebovává energii...

A co šetřivý manžel? Také se sprchuje a myje ve studené vodě? Taky nekouká raději na TV, aby ušetřil? Řekněte, že jídlo se na studené plotně taky neuvaří, ani za týden. prostě si spolu popovídejte, ale tchýniny zvyklosti do toho netahejte. Když o tchýniné spotřebě TV začne mluvit sám, jen mu dejte za parvdu. Musí to vyznít tak, že na to přišel sám. Musíte být diplomat. - stařenka

Plazmu máme a ty dnešní technologie rozhodně nejsou jako ty staré co i topily. Máte-li své peníze nebo je manžel nějak přerozděluje a dává vám na nákup tak si z každého něco ulejte pro sebe a děti. Pokud hospodaříte vy tak ho nechte čtvrt roku chodit na nákup-měsíc je málo, to jsou ještě doma zásoby potravin a on by jásal jak ušetřil. Jiný asi nebude, taky mám známého co říká, že jeho děcka přece nemusí mít stále nové boty když on jako malý kluk to odchodil v kopačkách i do školy a koupal se v teplé vodě jen v sobotu a to ještě s bratrem a po nich v té vodě ještě tata. Já toto neznám, peníze v našem manželství jsou jedny, nekontroluji manželovi účty a ani on mě když si něco koupíme, prostě si vezmeme ale zase jsme oba natolik zodpovědní, že víme, že nemůžeme utratit víc jak vyděláme a žít s našetřených rezerv. Asi bych šetřílkovi sepsala co dám za domácnost, za ošacení a td. a hlavně co utratil pro svou potřebu on. Vy jste doma s dětmi tak mu řekněte, že služku mu děláte zdarma a vyčíslete mu co by ho taková kuchařka, vychovatelka a uklízečka stála.

Když je váš manžel tak šetřivý, kolik jste za dobu společného soužití ušetřili peněz? Je jedináček? Byl takový už před svatbou nebo předtím, než se narodily děti?

Víte... prát, žehlit, vařit, vysávat... nic z toho se nedá dělat bez elektriky. Počítač? Lednice? To je to samé. Když se má šetřit, tak pořádně. Lednici bych zapnutou nechala, protože jídlo zkazit nenecháte, že? S dětmi bych si postavila na zahradě stan, aby se zbytečně nespotřebovávala energie za svícení. Když budete na zahradě, nemusíte vysávat, protože si doma nenaděláte. Prát a žehlit budete jednou za měsíc. Bude si muset zvyknout na to, že košile si vezme na sebe více než jednou. Rozsvítit lampičku na čtení? "No to ses zbláznil, miláčku. Musíme šetřit. A televizi pro jistotu taky nepouštěj, žere to moc! Jinak jsi zlatíčko, že se o nás tak hezky staráš. S tvým šetřením budou mít děti na soukromé vzdělání. Jsi úžasnej."

Na druhou stranu mám pocit, že takový šílený šetřílek musí tedy peníze utrácet někde jinde a pak má hrůzu z toho, že doma budou chybět. Odkdy se tak chová? Nemá milenku? Já vím, je to možná přehnané, ale pokud jeho "šetřílkovství" začalo v určité době, mohl by to být důvod. Ev. má strach, že se nedokáže postarat o rodinu?! Je třeba si s ním v klidu promluvit, ale v klidu. A jak začne řvát, řekla bych mu naprosto jasně, že pokud nepřestane, nebudete se s ním bavit. A pak mu můžete dát nůž na krk, že od něj odejdete. A to bych ho pak "vzala do čistírny", pacholka. :D

Zde se nabizeji dve otazky.

1. Kdyz pominu opravdu trapne hadky o nicem, jsou vase prijmy takove, ze je skutecne potreba setrit vsude, kde se da nebo je to skutecne pouze prehnana honba za kazdou korunou, nebo je to pouze zastupny problem nejakeho hlubsiho problemu?

2. Proc proboha skrabat brambory ve vode (at uz teple nebo studene)?

Já si myslím, že je to prostě povaha. Taki zgichany charakter! A že s tím nic neuděláte. A když, tak jen na chviličku. Je čas, začít se smiřovat s tím, že odejdtete. Snažit se ten odchod promyslet, připravit. A takhle mu to říct. Že teď nemůžete, ale při první příležitosti to uděláte. Že pak bude moci nesmyslně i smyslně šetřit, protože alimenty na dvě děti nejsou radostnou událostí po mnoho, mnoho let. A tchýni se pokuste tak neprožívat. Vy budete mít žaludeční vředy a uplakané oči a ona bude spokojená a veselá. Přeji vám, aby ten váš dostal rozum a přestal si hrát na šéfa tam, kde je to nesmyslné.

Já bych to vyřešila po svém. Až by začal řvát kvůli vlažné vodě, pěkně bych mu to odkývala a šla si po svém. "Ty máš pravdu, já mám klid." Chybu vidím ve Vaší připomínce ke tchýni na její poznámku o vyúčtování. Přijde mi to zbytečné, až to přijde, tak to přijde.

Víte, u nás je to trochu obráceně, ten šetřílek jsem já. V zimě manžel pořád dával termostat na jeho oblíbených 23 stupňů. Poprvé jsem podotkla, že se úplně zbláznil a on mi odpověděl, že nebude doma sedět v mikině. No tak jo.. Odešel na WC a já potichu šup šup a přecvakla termostat na 22. Nebyl doma, já měla termostat na 21 stupíncích a jen jsem viděla, že přijíždí z práce, dala jsem tam o stupeň víc. Proč bych mu měla každý den říkat, že budeme doplácet? Rozčilovat se půl roku? To nemá fakt cenu. Přišlo vyúčtování, vraceli nám a když měl manžel při pohledu na ten papír radost, tak pěkně zvesela řekla. "Vidíš to, kdybych tu nešvindlovala tak teď sháníš peníze."

Kdyby mi vyčetl blůzu od Vietnamce, tak bych mu hned řekla. "Vidíš to jakej jsem chudák? K Vietnamcům musím chodit. To bys mě měl spíš politovat, než nadávat." Ale neřekla bych to zle, pěkně potutelně bych se u toho usmívala.

Víte, jednou se můj muž podivil tomu, že mám zase nové boty. Nezlobila jsem se a jen jsem řekla. To víš, já autem nejezdím a tak mám narozdíl od tebe spotřebu bot. :D

Nějak jsem z vlákna nepochopil, zda je manžel tak chorobně šetřivý či šetří na něco konkrétního? Nové auto, vlastní bydlení? To by jej samozřejmě neobhajovalo, ale alespoň by to vysvětlovalo. Přece musíte zhruba vědět jakou má výplatu a jaké náklady. A pak kde je ten zbytek. A nepředpokládám, že když šetří takto extrémně, že si sám kupuje luxusní oblečení a jezdí sám na drahé dovolené...

A co rozvodové papíry přímo před ním až bude zase sedět u pc se slovy abych tě nevycházela s dětmi tak draho...

Léčba šokem občas zabírá...