proc kazdej clovjek posuzuje jine lidi a nepodiva se sam na sebe jakej vlastne jje
0x
Nějaký klasik říkal: Kdybychom potkali sami sebe, musel by u toho být ještě někdo, aby nás představil. Protože bychom sami sebe nepoznali. :D Nevím proč, ale je to tak. To všechno přede mnou je pravda a já dodám ještě to, že kdyby tomu bylo jinak, neměli by psychiatři žádnou práci se zakomplexovanými, ušláplými a s bolavou duší, lidmi. Protože bychom všichni věděli, že nejsme ani tak hvězdní, ani tak špatní.
Tenhle stát má cca 10.000.000 lidí, kteří říkají-lidi jsou zlí, ty mezilidské vztahy, to je hrůza. A kde jsou ti špatní, když to říká 10milionů?
Možná, že ten hlásek, který máme všichni, ten hlásek který říká-to se nedělá!- by měl být hlasitější.
Babko, mělas tam překlep. A kde jsou ti dobří, když 10 miliónů říká, že jsou ti druzí špatní. jinak souhlasím. 
0x
Aty jsi nikdy nikoho neposoudila jo? Myslím, že to dělá každej, ať chce nebo ne. O takovém bezdomovci si na první pohled neřekneš že je to dobrá duše, který se rozprodal pro svoje přátelé (př.) ale že je ošklivej, ubohej, smrdí a není hezkej a podobně. O nějakém feťákovi to samý.
A sám sebe se člověk nemůže oobjektivně posoudit. Sama sebe vidím třeba jako tichou osobu, která má však ráda společnost, ale spíš jako bejt mezi nima a nebejt za hvězdu. Na to ostatní s mým tvrzením nesouhlasí, že prej jsem dost zábavná, hezká a rozumná, ale tvářímse, že je chci všechny zabít. No pak co s tím člověk nadělá
0x
"nicky", myslím si právě, že se člověk vidí v těch chybách druhých. Odsuzuje a posuzuje na druhých vlastně chyby svoje vlastní. - stařenka
Stařenko, moudrá to ženo, teď jsi klepla hřebík na hlavičku. Už nevím, kde jsem to četla, a je tomu dost dávno, ale vím, že většinou lidé nejlépe vyčítají své vlastni chyby, svému protějšku. Já nevím, asi to neumí srozumitelně napsat. Navíc mám blbý slovosled. Prostě si všimni, že když Ti někdo začne vytýkat nějakou chybu, dělá ji sám a vůbec si to neuvědomuje. Má se totiž přesně v onom diskriminovaném směru, za naprosto nenapadnutelného. Říkává se, že "kdo v tom pytli je, druhého tam hledá", je to dost pravdivé moudrosloví, ale není dokonalé, je to daleko složitější. Já už se tímto poznatkem, vnitřně bavím dlouhá léta. Vlastně od té doby, kdy jsem tomu porozuměla. Pozoruji i sama sebe v některých situacích, a musím si přiznat, že i když to vím, stejně se tomu kolikrát nevyhnu. Je to holt silnější. Mnohokrát si říkám, a to nahlas, holka, nedá se nic dělat, jsi taky jenom člověk, s tím nic nenaděláš, ale dávej si už sakra bacha. Jo, k dokonalosti nám toho chybí ...! Ale to bychom pak byli všichni svatí. A to bychom se museli rozloučit s pozemským životem, protože bychom tady už neměli co na sobě napravovat, a pak by nás to tady i přestalo bavit.
Suzy, to je pravda. Je to silnější, taky s tím bojuji, :D hlavně, že si to člověk uvědomí. - stařenka
0x
To, že jsme všichni hodní, milí, pracovití, pravdomluvní, pečliví... to se projeví nejlépe víte kde? V krematoriu. Při účasti na kremacích jsem si všimla, že ještě NIKDY neumřel žádný lump, zloděj, podvodník, opilec, tyran. Pokaždé jen hodný a milující tatínek, skvělý kamarád, člověk pečující o své děti. A to i tehdy, kdy se opíjel, týral celou rodinu a když se jednou zase opilý vracel domů, upadl na schodech a zabil se. Celá rodina si oddychla. 
Tak kde jsou tedy ti zlí, když se při posledním rozloučení setkáváme jen se samými anděli? Že by byli nesmrtelní? Nebo pozůstalí jsou pokrytci? Toť otázka! 
Jaga.
0x
Posuzuji ty, s kterými přijdu do bližšího kontaktu. Abych věděla, jestli je ten člověk přítel či nepřítel. Nepřítele je vždy nutné mít k sobě čelem. 
Ostatní neposuzuji, nezajímají mě. 
Myslím to tak, že třeba bezdomovce ani neodsoudím, ani nepolituji, prostě ho minu, bohatým nezávidím, hloupým se nesměji, před silným se neponížím, před slabým nepovýším.
Mařenko, jestli je to skutečně tak, jak říkáš, tak už nemáš moc daleko k dokonalosti. Chybí pouze dopilovat ten nezájem, o bližního svého, a hup, už se ti nad hlavou pohupuje svatozář. Ne abys si tohle vzala jako nějako ironii! Já Tě znám a mám Tě ráda. Jen jsem neodolala něco napsat. Protože já se o to také snažím, ale někdy se mi to nezdaří. Specielně co se týče těch, kteří jsou fakt hloupí, a škodí tím především sami sobě. Ne, že bych se jim vysmívala, protože se zprvu snažím, abych jim třeba něco i objasnila, ale většinou se mi to nepodaří, protoža hlupáci jsou povětšině velice tvrdošíjní. A já se Ti přiznám, že i když se neřehtám navenek, v duchu nad nimi zlámu hůl, a sleduji jak dochází na má slova. Nepovažuji se za "Děda Vševěda", aby nedošlo k omylu, jen jsem někdy přece jen o něco chytřejší, než ten hloupý. Například jsem nikdy nepochopila, proč se někteří lidé odmítají poučit. Přece učený z nebe nespadl. Nechápu, proč se mnozí naštvou, když jim člověk nakonec i dokáže, že se oni mýlili. A k nejhoršímu pak dojde v případě, když třeba podotknu, vidíš, já ti to přece říkala. No to už je přímo oheň na střeše. Protože se cítí uražení a obviňují mne, že si o nich já myslím, že jsou oni blbí. A když se omlouvám a vysvětluji, že ani já jsem to kdysi nevěděla, ale nechala jsem se poučit chytřejším, tak to je ještě horší. Holka, co Ti budu povídat. Protože to mi pak vmetou do tváře, že se nad nima povyšuji. Kolikrát se z toho chce brečet. Takže to, co umíš Ty, já teda fakt asi nikdy nezvládnu. A abych pravdu řekla, raději se obklopuji těmi, které považuji za silnějšími a moudřejšími než jsem já, protože jestli by mi někdo, v případě nutnosti, mohl poradit, tak to budou oni. Já se učím ráda. Jé, kampak jsem se to zase až dostala. Už toho nechám, a jdu něco dělat. Ahojky Suzy.
Oprava! Za silnější a moudřejší. To jsem to původně chtěla napsat nějak jinak. 
Suzy, zlatíčko, vidíš to. Ty to nazýváš svatostí, jiní sobectvím. Třeba. Jeden z příbuzných si koupil starší auto. Nějak mu to při jízdě klepalo a manžel, který se v autech vyzná mu říká že má vyměnit silenbloky, že má (teď už si nepamatuju co) ale vyklepaný ramena? 
(Ara trefí, jestli bude číst tenhle popis
) Neee, příbuzný že to jsou tlumiče a že koupí nové. A co? Manžel už ho nepřemlouval. Máma se ptala, proč mu nedomluví, že vyhodí peníze za tlumiče. No a manžel na to. Svoje jsem mu řekl, jestli na to chce přijít sám, tak ať si na to přijde.
Proč? Protože to zná. Poradíš dobře, jsi nějaká moc chytrá, poradíš špatně, jsi to ty, kdo za všechno může. Já jsem si trochu poopravila jedno přísloví. "Kdo chce kam, poMŮŽE si sám."
A Suzy, dokazovat někomu, že se mýlil, je skoro masochismus. :D Já to nedělám ani doma manželovi, však on ví moc dobře, že něco zvoral. Ono stačí nenápadný malý úsměv do koutku pusy a pohodit jedním obočím a vidím jak by mi nejradši něco řekl. 
Ale neřekne, protože já se tvářím mile, jenom v těch očích hraje milion čertů.
Mě to naučili jenom a jenom lidi. Nemám svatozář, ať si každý dělá, co uzná za vhodné. Ty, Suzy, ale věříš, že tenhle přístup k lidem výrazně ztenčil okruh přátel a kamarádů? Oni se snad dohadují a předhánějí rádi.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.