Milovaná škola

Od: Datum: 04.05.14 21:48 odpovědí: 3 změna: 05.05.14 11:08

Pěkný večer,
otázka zní trochu divně, já vím, ale je to už rok, co jsem maturovala a opustila jsem školu, kterou jsem měla moc ráda a zažila tam krásné roky, a stále se nemůžu vyrovnat s tím, že to všechno je fuč. Možná mi poradíte, ať se upnu zase na něco jiného krásného, ale ta skutečnost, že to zase skončí, mě ubijí. Kde vůbec lidi berou nadšení, motor pro něco, když vědí, že to skončí? Nebo si to neuvědomují? Když mi moje 90tiletá babička začne povídat o svém mládí, jak chodila do školy a začne mi ukazovat svoje vysvědčení a povídat o svých láskách, přijde mi, jak kdyby byl čas jedna velká lež. To, co dnes platí, zítra už ne, zítra už "to není pravda". Škola tam dávno nestojí, vysvědčení může hodit do kamen a lásky jsou pod drnem. Jak to máte vy? Kde mám vzít motivaci, motor? Díky moc za Vaše odpovědi


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 04.05.14 22:14
avatar

Tak určitě máte pravdu v tom, že všechno na světě pomíjí. Je to, ostatně, jediná absolutní spravedlnost, která na tomto světě je.

Jak však říká klasik - Můžeme s tím nesouhlasit, můžeme proti tomu i protestovat, ale to je asi tak vše, co s tím můžeme udělat.

Prostě tak to je. Nezbývá než se s tím vyrovnat a užívat si toho období, které máme ještě před sebou. Pravda, je i možnost se tím zabývat natolik, že nám z toho hrábne, nebo hupsnout před Piňďolíno. To mě však přijde jako docela škoda, protože už jaksi není možnost to vrátit.

Proto říkám ,,Carpe diem´´ - prostě užívej si, dokud to jde.

Datum: 05.05.14 07:15
avatar

Člověk se vyvíjí, postupuje, mění se, rozvíjí. To co píšete je velice podivný pohled. Jen proto, že jsem měla ve školce hodnou učitelku, nemohu chtít ve školce zůstat celý život. Nebo se chovat a oblékat jako dítě, když už jsem babička. Život plyne jen kulisy se mění. Jaký motor? Žijete pro sebe, ne proto, abyste jste někde zůstala stát. Musíte najít svůj smysl života a snažit se o to, získat to, co jste si vysnila. Musíte si vytvořit a pak rozvíjet, vylepšovat svůj život, svůj cíl. Ne přešlapovat na místě a litovat, že včerejší den zmizel. Človek má oči vpředu, aby dopředu viděl. A to, co bylo včera, z toho se poučil, vycházel z toho. Těšte se z toho, co bude zítra, co hezkého vám čas přinese.

Datum: 05.05.14 11:08
avatar

Krásné vzpomínky jsou něco co nám nikdo nevezme, časem příjdeme na to, že jsme si to tu a tam trošku přibarvili a že ne vše bylo tak super. Vzpomínám na ZŠ, první lásku (dnes 4x rozvedený, trestaný) ale přesto nejúžasnější kluk jak si ho pamatuji. Když něco končí, něco jiného začíná, nežijeme minulostí a věřte, že toho dobrého vás ještě čeká hodně.

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.