Nejste přihlášen/a.
Mám pocit, že potkávám stále více lidi co nemají smysl pro humor. Příkladem budiž situace:
Na stavbě probíhala práce se speciální chemií, která má nasládlý zápach. Ten zápach se šířil celým staveništěm. Paní provádějící dozor bezpečnosti práce se mne zeptala co že je to tak cítit. Jelikož mi to přišlo od člověka co pracuje na stavbě jako dost nelogická otázka, odpověděl jsem jí, že se jedná o "kokošanel" číslo 15. Paní udiveně zvedla obočí a překvapeně se zeptala zda se to tu někde vyrábí. Tak jsem si myslel že přijalu tu hloupou hru na "idiota" a tak jsem to gradoval tím, že jsem jí dal i radu, že si to může v blízkém obchůdku objednat. Opět se divila a vypadala potěšeně. S tím jsem od ní odešel po své práci. Za dvě hodiny mi přišla do kanceláře sdělit, že jsem se spletl, že to není ta drahá voňavka, ale že to je chemie na opravu ocelových konstrukcí. Řekla to tak vážně, že nebylo pochyb o tom, že v tom nenašla půvab hloupého vtipu. Jindy zase jiný člověk si mi stěžoval, že se mu strašně potí nohy v těžké pracovní obuvy, takže jsem mu poradil, že pomáhá když si pravé boty nasype pár kamínků ostrého štěrku a ještě jsem se u toho připitomněle usmíval. Ten člověk to vzal nesmírně vážně. Za chvíly mi sdělil, že si raději přezuje ponožky, protože prý ty kamínky v pravé botě strašně tlačí na chodidlo a na levou už to zkoušet nechce...
Máte také ten pocit, že se něco děje se smyslem pro humor?
Ano,
čím dál tím víc lidí jsou tupé ovečky, otroci zaměstnání, zombie který "žijí" život podle osnovy (ráno vstanou, udělají běžné věci, jdou do práce, přijdou domů, přečntou si noviny, myily zapnou TV kouknou na zprávy a jdou spat a další den zase uplně to samý)
proti tonmuto protestuje třeba akce jménem zombiewalk
doplněno 03.08.11 14:48:*noviny, maily
Hele buď rád že to dopadlo tak jak to dopadlo. Já se jednou zeptal v jídelně kuchařky když mi dávala oběd, jesli to náhodou není kočka?
A hned z toho byl průser. Vona si na mě totiž stěžovala mýmu šéfovi, ten si mě zavolal a ptal se mě, jestli jsem skutečně obvinil kuchařku z toho že podává našim zaměstancům jídlo z kočky. No a já blbec ne to ještě navázal. Povídám že jsem se musel zeptat, protože jsem na kočky alergickej a tudíž je to pro mě otázka života a smrti. Nakonec jsem se tý kuchařce musel přijít osobně omluvit a musel jsem říct že jsem se zmýlil aby mě nevyhodili. No a když jsem šel druhej den na oběd, a ta kuchařka mi znova dávala na talíř další jídlo, tak se mě vedle stojící kamarádka zeptala, jak že jsem si mohl splíst žemlovku s domácím mazlíčkem. A já jí na to povídám: "No co ti na to mám říct, prostě jsem se ukvapil no..", a ta kuchařka se na mě usmála, jakože cosmesi tosme si, a tak jsem takjako nausmířenou žertovně prohodil "..jo a taky mě trochu zmátlo to, že ta zemlbába měla vocas".
ze svýho šéfa jsem si taky udělal srandu a to ještě celkem nevinně jen tak nerážkou v jednom mailu kolegovi. Ten srandu nepochopil a šel k šéfovi řešit ten mail, protože si myslel, že to myslím scela vážně. Pak jsem půl hodiny seděl naproti šéfovi a scela vážně jej poslouchal jak jsem se zmýlil ve svém úsudku...
Smyslu pro humor je okolo nás méně a méně. Lidé jsou asi už unavení vším, co je obklopuje - světová krize, dluhy, nejistota budoucnosti, život typu z práce do práce, ani ten konzum mnohým už nevoní, co taky pořád kupovat a tak dále a tak dále. Ještě že mám doma takového synka-smíška. Dle jeho názoru jsem teda naprostý starý zoufalec, který humoru nemá ani za mák, ale je fajn, že on ho ještě neztratil.
Jsou ruzne moznosti.
a) pani je v humoru jeste zbehlejsi nez Ty a donutila Te myslet si, ze to nepochopila a ma z toho srandu. Stejne tak clovek c. 2 v tezke obuvi.
b) nekdo holt na vtipky neni, nepausalizoval bych ale z techto par prikladu, ze se lide se smyslem pro humor ztraceji
c) nevim, jak to na stavbach chodi, ale jelikoz je pani pres bezpecnost prace, tak se treba mohla zajimat, zda onen pach nemuze byt od neceho potencionalne respiracne nebezpecneho a ty na ni s nejakou vuni Eau de tchor. Tak te takhle utrela a zase se pod fousy (jestli teda ta pani ma fousy) smala.
Bohužel, dělám si občas z lidí srandu, dovedu ji i přijmout, ale občas se mi stává něco podobného, někdo nepochopí a tupě kouká, případně vyplní radu, která nebyla myšlena vážně.
1/ Jedna mladá paní mi ukazovala, jaké vyšívá dečky. Byly moc hezké. Pochlubila se, že nákresy má od paní L. Ta je ovšem všude známá tím, že se už stala hrdinkou mnoha pikantních až vulgárních příhod po celém okolí. Já povídám: "Ano, paní L. umí prý moc dobře vyšívat, nedávno ji prý viděli navečer vyšívat za hasičárnou a byla toho plná vesnice." Ta paní se na mě udiveně podívala a divila se: "A proč navečer? Vždyť na to nemohla vidět. A proč za hasičárnou?" Musela jsem se urychleně rozloučit a hned za rohem jsem se dosyta vychechtala.
2/ Tohle je staré už snad 50 let. Vašek, žádný velký myslitel, se učil na zedníka. Byl malé postavy, měl jen metr padesát, líbila se mu děvčata, ale každá byla skoro o hlavu větší než on. A tak ho to moc mrzelo a často si v partě zedníků postěžoval. Jeden ze zedníků, taková podšívka, mu poradil: "Ty, Vašku, nadělej si do bot. Proto kytky tolik rostou, že se hnojí. Jo jo, to by v tom byl čert, aby ti to nepomohlo. Určitě vyrosteš." Za několik dní se mezi zedníky táhl hrozný smrad. Koukali jeden po druhém, na nic nepřišli. Nejvíc se to táhlo za Vaškem. Chytili ho, násilím ho zuli - a on měl opravdu naděláno v botách! Jaga.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.