Nemám chuť do života

Já ti to řeknu úplně na tvrdo - jsi líná jako džuva. Osud ti nepřidělil kluka? Ne, jen si líná a neschopná si nějakýho najít. Osud ti nikdy nic nepřidělí. Osud ti dal hlavu, která tě nutí žrát jak nezavřená? Ne, jen si nedokážeš odříct to, co máš ráda. Takže se koukej přestat litovat, zvedni pr*** a něco se sebou dělej! Namísto tatranky si dej jablko, namísto bůčku kuřecí. Oni až si přátelé uvědomí, jaká jsi lemra, tak možná ztratíš i je. Ale ještě máš čas s tím něco udělat. Bože! Když slyším "osud mi nenadělil tohle či ono..." tak bych vraždil. KAŽDÝ SVÉHO ŠTĚSTÍ STRŮJCEM.

Sorry, je to možná trochu krutý, ale mazat ti med kolem huby je v tomhle případě to nejhorší, co by mohl člověk udělat.

Jo taky mám často takový stavy,partnerku zatím nechci,protože myslím jen na sebe abych se měl v první řadě líp já a pak cizí lidi no a než to bude tak už na děti stejně nebude čas navíc děti nechci protože je to starost a finanční zátěž a navíc když vidím co se na celým tomhle zk******m světě děje tak bych blil a přivést sem dítě bych se teda neodvážil.

Dobrý den, já Vám rozumím. Také nemám chuť do života - už od narození. Ale, každý den ráno se zase probudím, funguji celý den a příští den opět. Jde to samo a nebolí to.

Vám bych asi navrhl nějakou těžkou a fyzicky náročnou práci v mužském kolektivu. Vy se tam utaháte, zhubnete, přestanete myslet na hlouposti a ještě si tam najdete toho muže, kterého potřebujete. Jenže, muži nechtějí utrápenou holku, ale veselou a zářící, tak je nemůžete obtěžovat svým nářkem - to Vám potom uteče. Zdravím!

PŘESNĚ ! Tu poslední větu si vytiskni a zarámuj!

Osud mi nepřidělil? No mě toho "přidělil" až moc-nemoc, kreténa zetě, chalupu co je na ni jen práce...Byl to osud nebo je to moje vina? Přestaňte hledat v knize osudu a dělejte ze sebou něco vy sama.

"Toužila jsem po štíhlé postavě, ale osud mi dal takovou hlavu, že se nedokážu byť jen ve stravě omezovat."

No tak to je snad nejblbější výmluva, jakou jsem kdy slyšela.. Milá zlatá, jaký si to uděláš, takový to máš. Až projevíš trochu vůle a nebudeš se třeba přežírat, tak s trochou sportu zhubneš jedna dvě.

A že nemáš dva a půl roku kluka? A divíš se? Kdo by chtěl pesimistickou holku, na které jde vidět, jak ji nic nebaví a všechno ji štve?

Dobrý den. Píšete, že Vás baví vaření - tak se tomu věnujte. Buďte ráda, že máte aspoň nějakou zálibu - pro začátek dobré.

Volný čas můžete trávit s přáteli. V tom vidím další pozitivum - máte přátele. Takže závěr - máte zálibu, přátele - to přece není až tak málo. Nepřipouštějte si tedy chmurné myšlenky, buďte veselejší a pak přijde i ta láska. A s postavou si časem třeba také poradíte. A pokud to nepůjde, tak se prostě naučíte mít ráda sebe takovou, jaká jste. Já jsem se také chtěla narodit štíhlá s nohama "od krku až na zem", s dlouhými hustými kudrnatými vlasy, a bohatá... No a co, nečekám, co mi osud přidělí, prostě si něco z toho osudu pro sebe musím urvat. A je mi fajn. Tak přeji odvahu a optimismus.

Dobrý den, čtu si, co píšete...a napadá mě jen jedno, važte si toho, co máte a radujte se z toho, co máte, berte život takový jaký je a uvidíte, že i na Vás se štěští usměje... A pak jsem si vzpomněka na jeden cittát. Šťastný ten, kdo vidí štěští své ve štěstí druhých. (Platón) Mějte se hezky a mějte ráda sama sebe takovou jaká jste a snažte se na sobě pracovat, když se chce, všechno jde. Milovat, znamená chtít...