Já se u žádného filmu nebojím. Ale na nervi mi brnká takové to napětí podbarvené hudbou, kdy divák ví, že se něco stane a ono se nic neděje, jen větříček pohne lístkami stromů a čeká se, že se objeví vrah a neví se, zda je to ten, či onen. To napětí mám ráda, ale nebojím se. Většinou se ale leknu, protože výpad zloducha přijde opravdu nečekaně.
Asi v 18 letech, když jsme se při promítání s kočkou muchlali v kině v lóži. Jaký to byl film si nepamatuji, ale bál jsem se, aby se v nejlepším nepřetrhl a v sále nerozsvítili. Pamatuji si, že obavy byly zbytečné, a bylo to fajn. Jaký byl film, to fakt nevím. Už je to dááávno...
Úplně se to bojím napsat, ale já se nejvíce báíla u Ptáků. Ještě týden jsem obcházela hejna vrabců na silnici, abych je nevyplašila. To bylo v době, kdy ještě byla spousta vrabců. Tak nějak koncem šedesátých let. Nedávno jsem se na ten film koukla znovu a nesmírně jsem se bavila. Víc než u grotesek.
Když si prožiješ peklo v reálném životě, nebojíš se už u žádého hororu..Jinak sranda je Pád do tmy, je tam taková super atmosféra..Jinak V zajetí démonů jsem viděla a teda pěkná kravina..
Jako dítě mě děsila morová bába v sovětském filmu Pohádka o putování, později to byl Lesní duch a polský snímek Vlčice, v novějších časech budila slušnou hrůzu Samara z filmu Kruh.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.
" bál jsem se pak chodit doma po schodech po tmě a spal jsem pod peřinou ...
Nedávno jsem se na ten film koukla znovu a nesmírně jsem se bavila. Víc než u grotesek.
, a také Insidious je super.