Proc riskovat zivot rychlou jizdou?

Nedavno jsem pocital jestli se vyplati jezdit rychle a nebo predjizdet v hustem provozu. Neni to zas tak tezka matematika. Clovek musi vzit v uvahu 3 udaje

1. cas, ktery se rychlou jizdou, nebo predjizdenim ziska - vetsinou to byva v minutach * pocet cestujicich oznacme P jako profit

2. odhad casu, ktery zbyva cestujicim zbyva do konce zivota a ktery riskujeme - oznacme L jako Loss

3. pravděpodobnost, že se manévr nepodaří a zaplatime cenu L, označme H jako Hazard

a teď pointa: Racionální je provést nebezpečný manévr, pokud platí, že

L*H < P

dosadím teď pro příklad nějaké hodnoty:

Budu předjíždět pomalé auto, pokud se to povede, tak získám 5 minut, Je mi 35 let, zbývá mi nějakých 40 let, to je 21038400 minut.

Racionální za těchto podmínek je provést předjížděcí manévr (nebo rychlou jízdu), pokud pravděpodobnost, že se to nepodaří je menší než 5/21038400, tj menší než 0,000023% . Takže kruciální otázka, kterou si musím předtím položit zní:

Opravdu je pravděpodobnost, že tento riskantní manévr nedopadne dobře menší než jedna ku čtyřem milionům? Pokud si odpovím, že ano, že je nepravděpdobné, že v protisměru pojede auto, že mi v nejnevhodnějším okamžíku selže řízení, brzdy, praskne kolo, že o mě předjížděný ví a nevletí mi tam, tak pokud opravdu vidím šance na nezdar nižší než 1:4000000, tak směle do toho.

Ještě malá poznámka, vetšinou agesivní jízdou nezískáváme minuty, ale spíš jen sekundy, a navíc neriskujeme svůj život, ale i životy dalších lidí. Takže v praxi se vyplatí předjíždět jen traktory. Hodně lidí má z minulosti zafixováno, že náklaďák se musí předjet, ale ve skutečnosti, ten náklaďák jede stovkou, a kvůli tomu, že já chci jet 110 se předjetí nevyplatí nikdy.

Podobní magoři nejezdí rychle proto aby někam dojeli dřív ale pro vzrušení z rychlosti a vlastní pobavení. Že tím ohrožují svoje okolí, které o podobné zážitky nestojí je jim jedno. Bohužel tomuto chování nahrává postoj většiny lidí. Vře to ve mě, když se nějaká přitroublá celebrita v TV chlubí pokutama za rychlou jízdu a půlka národa se tomu přitrouble směje viz váš synovec.

Vzdyt je to spravny jezdit trosku svizneji .. takovyhle radilkove jako jsou tady fakt miluju ... kdyby kazdej jezdil jako ten svara nebo jako ja tak by to konecne trosku odsejpalo a lidi by nestali v kolonach .. jenze vetsina cechu si mysli ze prestupek je jet na 50 55 .. stejne je to marny vas tu poucovat

Rychlou jízdu autem nenávidím. Jednak nemám ráda, že řidič nedodržuje pravidla silničního provozu, a pak nesnáším, že zbytečně riskuje. Ale v Čechách je to velmi moderní jezdit rychle a nedodržovat vůbec nic. Zvláště ti vysoce postavení a movití řidiči se rádi předvádějí. A pak mladí lidé s čerstvým řidičákem, tak to je taky pohroma. Když jede člověk dle předpisů, málem je všem za "debila", troubí na něho a všemožně ho znemožňují. Tak na co ty předpisy jsou? Asi pro srandu králíků.

lidi musí rozlyšovat jestli jde o člověka který nejezdí podle předpisů a podle prasete který si myslí že mu cesta patří a všichni musí jít z cesty. Osobně všechny upozorňuji že jezdím jako prase ale popravdě se řadím spíše do první skupiny. Mám rád jízdu a přiznávám že mám rád i rychlou jízdu ale rozdíl je v tom že jsou předpisy které striktně dodržuju a to jsou stopky, dej přednost v jízdě, semafory atd. a že si na to rád šlápnu to ano ale je potřeba dodat že to neudělám v úseku kde nevidím dostatečně dopředu a rozhodně nehážu myšky před ostatními auty a opravdu rychlou jízdu 120+ si dovolím jen na velkých cestách a jen za předpokladu že je cesta volná a bez aut. Bouračky mám za sebou celkem 3 a to konkrétně 1) zničený blinkr na parkovišti,... měl jsem řidičák cca 3 měsíce a parkoviště bylo naprosto narvané (tomu druhému autu to neublížilo ani škrábancem trefil jsem se do plastového lemu nad kolem) 2) totálka na felici z toho důvodu že nějaká zodpovědná řidička která jezdí poctivě 50 mi nedala přednost 3) to jsem u toho ani nebyl jen mi na parkovišti zničil někdo zadní blatník a světlo na firemním autě... Takže ano rychlá jízda není problém ale ohrožování ostatních vozidel problém rozhodně je

Milej nicku nikl, ono jezdit v ČR a v Kanadě je velkej rozdíl! Většina okresních silnic je tak rozbitejch, že se na nich ploužíme 40 a tak když přijedeme na kousek rovné a pěkné silnice, tak chceme ztracený čas dohnat. Kdybych mohl jet plynule a bez rizika spadnutí do díry 90 km/hod, tak by to byla pohoda a nemusel bych nikde překračovat povolenou rychlost. Ovšem riskovat se nevyplácí a tak to také nedělám. Jedu rychleji jen tam, kde vidím do dálky a je malý provoz .

Niklíku i ostatní: jezdím hodně, často, občas rychleji než je předpisové, ale nějak moc nebourám. Je to všechno i o tom, že člověk musí předvídat a přemýšlet za ostatní, možná už je to u mne nějaký šestý smysl, instinkt. Třeba najdnou radikálně zpomalím, protože z chování řidiče přede mnou si odvodím, že mi může udělat nějakou prasárničku. Bohužel většinou tahle prasárnička následuje, bohudík už jsem připraven a nedojde ke kolizi.

Ale, občas mě někteří řidiči fakt dostávaj...

Pražská ulička, obousměrná, šířka na jedno auto a po jedné straně parkující vozy. Takže přednost má jednoznačně ten, který jede u chodníku, Ten, který objíždí vozidla parkující na jeho straně má dát přednost. Vše je jasné a dané. Mezi parkujícími vozidly jsou mezery, kam auto může zajet a schovat se. Většinou jezdím ve směru, kdy já mám přednost, většinou protijedoucí řidiči včas uhýbají a já moc nezpomaluji, abych zbytečně nezdržoval, a děkuji jim za jeji manévr.

Až jednou - jedu, proti mně nějakej osobák, má tam díru na uhnutí tak moc nezpomaluji, předpokládám, že ten osobák se schová do té mezery na kamión. A ejhle, auto pokračuje dál, asi si věří na další díru. Takže já s Tranzitem na brzdy, zastavil jsem asi půl metru před ním, sice přerovnaný vercajk v autě, ale v pohodě. Ale dotyčný se asi lekl, a do té další díry se nacpal tak, že si (prý) promáčkl dveře. Kouknul jsem, neviděl jsem problém, a pokračoval jsem v jízdě dál. Potom jsem zjistil, že auto řídil můj (dnes už bývalý) kamarád, že měl v autě dítě, a že po mně chce nahradit škodu...

O těch co jezdí jak šílenci si myslím jediné - komu není shůry dáno v apatyce nekoupí. Často za tím bývají i skryté mindráky. Jinak i příliž pomalá "lážo plážo" jizda může být nebezpečná a to tím že takto jedoucí řidič přestane být dost pozorný a přestane předpokládat nebezpečné akce druhých. Jediné co mi fakt hodně vadí je když na dálnici kamiony jedou 120 a víc. Celkovou hybnost-energii takového auta vnímám jako ohrožující.

Ale oni přece nejedou rychle aby riskovali, jsou jízdou opojeni, dává jim to pocit svobody, volnosti, adrenalin stoupá (možná lepší než sex ..), jen vzlétnout... To nikdo z vás nezkusil? Co k tomu vede by mohl popovídat psycholog. Proč existují extrémní sporty, kde jde o život? Co má člověk z toho, že vyleze na skálu, skáče, závodí ...?