Čím jste chtěli být?

Je mi 17 let. už od malička jsem se chtěl věnovat něčemu technickému a nikdy jsem neměl nějaké přehnané sny jako třeba astronaut a tak. Ted jsem na 3 letém oboru - automechanik a je to to co jsem dělat chtěl, a jsem spokojený, Byl jsem vždy realista a zatím se daří.

Já chtěla být princezna a mít všechny panenky. - stařenka

Mě když se na to optali tak jsem vždy odpověděl "nevim" až přijdu na to co to je možná se tím stanu :D

Když jsem dostal "první" knížky od J. Augusty ,které tak nádherně ilustroval Burian, začal jsem tvrdit, že budu v továrně kde se dělá pravěk

Protože jsem byl,ale od malička hroznej montér a každé autíčko a hračku , kterou sem dostal, jsem nejprve musel rozmontovat a zjistit co je vlasně uvnitř,tak to asi bylo předurčené předem.

Ač mají ty knížky 40 let. mám je dodnes.

Vážně, někdy bych raději pracoval v té továrně kde se dělá ten pravěk.

Dobrý večer, možná jsem to tu už někde zmínila, ale já se chtěla vyučit truhlářem. Dokonce jsem si našla i učiliště kde by mne vzali, jenže mi nebylo ani 15 let a rodiče to nepřipustili. Nevím jak to zařídili, ale nastoupila jsem na střední školu do oboru výrobní truhlářství, přestože jsem celý přijímací pohovor probrečela. Asi to jen tak nějaký dětinský sen nebyl, protože truhlařina je mým koníčkem skoro 50 let, mám sice dvě maturitní vysvědčení, jen ten výuční list na truhláře mi chybí. Patronka

Chtěla jsem být výpravčí a keramikářka

Já měla tři sny. Restauratérka (tenkrát to nikde neučili ) a sochařka. Do Hořic na školu mě naši nepustili, že to je daleko a na intr ne. Šoupli mě na ekonomku. Ještě ve druháku jsem chtěla přestoupit na sklářskou školu, ale zákaz. No, pracuju v kanceláři, nebaví mě to. Se sklem jsem pracovala, brousila i dělala figurky. Sedmé nebe. Tak snad v příštím životě.

Krkovičko, v loupežnících byste dneska měla ohromnou konkurenci.

Chtěl jsem být sklář, jsem sklář a nejspíš i zhynu jako sklář...

Chtěla jsem být doktorka. Na gymplu mi bylo vštípeno, že nejsem studijní typ. Takže jsem úřednice a baví mě to. Ale... medicína byl můj sen.

Nejdřív asi prodavačka zmrzliny a popelářka Když mi bylo šest, začala jsem sledovat doktorku Quinnovou, takže doktorka. Když mi bylo devět, začala jsem sledovat Star Trek, takže kosmonautka. Když mi bylo dvanáct, začala jsem sledovat Hvězdnou bránu, takže voják Teď koukám na Tudorovce...

Když mi bylo asi 12, podařilo se mi svézt se v lokomotivě pantografu a mezi zastávkami si i kapánek zařídit. Od té doby jsem měla sen, že budu strojvůdcem /vlastně strojvůdcovou, že?/ V devítce jsem si dokonce tajně napsala do SŠ železniční v České Třebové, zdali by mě, jako děvče, přijali na studium této profese. Dopis přišel obratem - studovat u nich klidně mohu, ale bude ze mě pak výpravčí, signalistka, či nějaká úřednice na dráze. Strojvůdce pro děvče NE! Tak můj sen skončil dřív, než začal. Přestože je to už víc než 40 let, dodnes lačně koukám po vlacích, hlavně po rychlíkových lokomotivách a představuji si, jaké by to bylo...a je mi to tak trošku líto, i když dnes už vím, že by to pro ženu opravdu asi nebylo to "pravé ořechové..." Jaga

Já jsem chtěla být od malička doktorkou, měla jsem i takový ten lékařský kufríček a načteného Domácího lékaře. Jak se ze mě stala právnička nechápu...

Vždycky jsem měl rád naše zvířecí kamarády a můj sen byl pomáhat jim a být zvěrolékařem. Dnes, s odstupem času jsem rodičům vděčný, že mne nasměrovali na technické záležitosti. Asi bych některé nutné veterinářské zákroky těžce psychicky zvládal...

Já jsem, až kam mi paměť sahá, chtěla být učitelkou ve školce. Povedlo se. Až na stará kolena s dětmi nejsem a je mi po nich smutno. Vždycky vyskočím a běžím k oknu, když jde okolo školka.

Já jsem tak v 6 letech chtěl být prý hrobařem a vydrželo to asi tak do 4 třídy,to mi jednou řekla maminka.Prý že tatínek bude léčit a já čekat,až se mu to nepovede a já je potom zakopu.No, ale naštěstí jsem to dělal opačně, snažil jsem se je té zubaté vyrvat.

Prvne samozrejme zpevackou, potom policistou, vojakem... stredni vojenskou me nasi nepustili, popravde dnes jsem tomu docela rada, tak jsem sla hned vedle na pjdak:D A z pajdaku se na policejni akademii nastupuje celkem spatne, takze zase pajdak. Ucitelstvi me bavi, amaterska zpevacka jsem, cil castecne splnen

V 1. třídě policajt, po exkurzi v karlovarské porcelánce jsem chtěl malovat talíře, pak sklář (tvorba figurek). Od 7. třídy radiomechanik, což se mi vyplnilo. Od té doby elektrika v nejrůznějším provedení.

Já jsem chtěla být ufoložkou Potom právničkou a ekonomkou. Zatím jsem Bc. z ekonomie a půlúvazkový pošťák, ale stále mám dost času na to, aby se mi moje sny splnily

Jako školák jsem chtěl být řidičem autobusu, dokonce jsme byl zjišťovat v autobusárně, jaké musím mít vysvědčení, abych se mohl vyučit autobusákem...

Snad jednou se to stane...

Já chtěl být někde v elektrooboru, mašinfírou nebo prostě někde u dráhy. No, částečně splněno.

Od mala jsem chtěla být veterinář nebo ošetřovatel v ZOO, jelikož rodiče nebyli angažovaní a k tomuto povolání byla jediná střední škola v republice slevila jsem a šla na zemědělku která byla v místě bydliště. Po VŠ opět zemědělka žádná ZOO jelikož tam byl plat k smíchu ale JZD, no co řekla jsem si - kráva je taky zvíře.