Co vám chybí na české trhu s oblečením?

Vadí mi,že nejdou koupit kvalitní rifle a ,,džiska,, z látek jako za totáče.dnes rifle za 1500 a více a jeto jak montérkovina,úplný hadr.Kam se poděla ta kvalita superek,levisek,hisek...Dále košile,mikiny,kvalita nití,knoflíků,druků...bot,toje kapitola sama o sobě.Už se mi dál nechce psát,je mi smutno.

Pak to bude ale dražší a lidi křičí, že nemají! peníze (i když před hyper super to není vidět, parkoviště plná). Je to spotřební zboží, kdyby to vydrželo, je více nezaměstnaných. To přece kdysik nehrozilo, plánovala se spotřeba, nevyrábělo se na sklad... Jeansy nekupovat od viet, ne? Nebo sehnat látku a nechat ušít.

Mi chybí župan. Nechci ani hedvábný svádivý, ani froté, kterého je půl kufru. Bavlněný satén, barchet, flanel. A normální vycházkové boty. Polobotky. To mi fakt chybí!

chybi toho hodne a treba tricka za 150 - 250 v new yorkeru pekne , ale za dziny davat pres litrik ...

Normální a alespoň trochu elegantní sukně.

Nic nechybí. Dá to chvilku pátrání, někdy delší a třeba i mimo Prahu, ale všechno nakonec někde je - včetně padnoucích kožených botek. "Hadry" Asiatů lépe vynechat = ztráta času.

U dětského oblečení mi vadí, že pro kluky šijí zimní bundy do pasu a vůbec mám problém syna obléct tak, aby mu věčně nekoukala záda. Vadí mi přílišná pestrost a všelijaké obrázky, takže musím hodně vybírat, aby chudák nešel s medvídky na punčocháčích, dráčkem na mikině, míčem na bundě a pejskem na čepici.

A pro sebe mám problém mnohem větší. Chybí mi výběr oblečení na skutečné postavy a zkrácené velikosti a štíhlé lidi. Nemám konfekční velikost, takže si musím vybírat střih, který bude sedět. Těžko mi bude sedět vel.36, když jí šijí na někoho, kdo má 180cm, když já mám 156cm. Takže výstřih až pod prsy a rukávy ke kolenům. Už mám vychytané obchody, kde si tričko zkrátka nekoupím. U stejného čísla různá skutečná velikost. Už jsem si v jednom obchodě v jeden den zkoušela kalhoty velikosti 36, které mi byly velké a 40, které mi byly malé. Chybí mi správně střižené oblečení. Dost kalhot se zařezává do rozkroku ale hned vedle něj tvoří boule na něco, co ženy opravdu nemají. Aby šly natáhnout přes boky, odstávají v pase. Chybí mi boty na platformě. Protože jsem malá, ale zároveň neumím a nechci nosit podpatky, uvítala bych boty, které mají podrážku pod patou vysokou tak 6cm a pod špičkou tak 3cm, ale zároveň mají klín vytvarovaný, tak aby více simuloval podpatek a nebyl tak masíví. Zkrátka mám pocit, že bych musel asnad oblečení navrhovat sama, abych byla spokojená.

Naopak já si myslím, že je tu až zbytečně moc "hader", na dítě koupíte hezké a kvalitní termo prádlo, tričko, šaty, kalhoty, boty...dokonce si dítě může vybrat zda s obrázkem kočičky, barbíny nebo Supermana, u pokladny se vám protočí panenky, když si kupuji tričko já babka, tak mi vydrží déle jak 2 měsíce jelikož už nerostu a většinou nestojí tolik co tričko tříleté vnučky.

Myslím si, že je všeho hojno.

Když tady naříkáte nad malou barevností a pestrostí oblečení, vězte, že my v 60 letech bychom na dnešní sortiment koukali jako na roh hojnosti. A nevěděli, co si vybrat. Za mého mládí se nosily kabáty huberťáky, později pro dívky flaušáky. Holky v tom byly jako koule, pěkně přepásané páskem se sponou pošitou toutéž látkou. Když jsem sebou řízla, vůbec to nebolelo, ale ke kabátům mám od těch dob averzi až dodnes. Bundy nebyly vůbec. První modrou prošívanou, na zip, jsem dostala někdy v osmičce. To bylo něco. Mamka ji sehnala z protekce, měl takovou ještě jeden kluk a ostatní koukali.

V 70. letech jsem oblékala své děti. Výběr nebyl o mnoho lepší. Měla jsem výhodu, že jsem uměla dobře šít a plést. A taky jsme měli BURDU. Napletla jsem lyžařské roláky s "houskami", našila veselé bundy s aplikacemi, oteplovačky s lacly a všechno, co bylo potřeba.

Dneska bych už nešila ani nepletla. Sežene se všechno. Kdo na to má, v kamenných obchodech, kdo má do kapsy hloub, třeba u Vietnamců. Ale nezažila jsem už spoustu let, že by nějaké oblečení na krámech chybělo, nebo se na něj stála fronta, či se dokonce prodávalo "pod pultem". Jaga.

Tak zrovna u oblečení bych si rozhodně nedovolil tvrdit, že něco chybí. Myslím tím všeobecně, ne v nějakém konkrétním "emo" obchodě.

Zdravím, nemám dojem, že by někde něco chybělo. Chce to jen hledat a občas si připlatit za kvalitu.

Co mi ale trochu vadí, tak je móda krátkých bundiček, kdy se člověk ohne a má půl zad holých. Když vidím slečny, co nosí v mrazu bokovky a tyto bundičky, buď bych je liskla, nebo honem oblékla.

Chybí kalhoty, košile, kraťasy, no skoro všechno, na tlustý jako já. Stejně tak se nedají sehnat pořádný boty pro lidi se širokým nártem. A co je vůbec nejhorší, že když si koupíte ve značkovým obchodě trekový boty za hromadu peněz, tak nevydrží ani to co ty vietnamský.