Podrazy a boj s nimi

Patronka vychází ze zkušeností z této poradny. Chodí sem spousta tazatelů, kteří si libují ve svých bolístkách. Oni ve skutečnosti nechtějí radu, která by vedla k nějakému vyřešení jejich situace, oni chtějí, aby je někdo litoval a dal jim za pravdu v tom, jací jsou chudáci. Ale o tom tato poradna není, rádci se většinou snaží o to, aby jejich rady dotyčného přiměly k nějakému řešení, které by jej z jeho situace vyvedlo. Ať už odbornou nebo praktickou radou, ironií nebo i sarkasmen, na každého totiž platí něco jiného. A to se často těmto tazatelům nelíbí, A i já mám z tvých příspěvků pocit, že se k nim řadíš.

Psaní patronky, k vašemu tématu, se mi velice líbí, nenechala bych ji obhajovat ani čárku. Ani ji obhájit. Nechápu, proč vy jste zbytečně agresivní. Čím jsem starší, tím více přicházím na to, že se nic neděje jen tak, samo sebou. Co se včera zdálo jako malé drama, dnes může být pro člověka přínosem. A že se to stává tak dlouho, dokud se jeden nepoučí. To, co bylo včera podrazem, dnes může být velkým darem. Na každém zlu je kousek dobrého. A také, ten kdo mě podrazil? Znám jeho skutek, ale nevím, proč se tak stalo, jestli to takhle zamýšlel nebo se něco schumelilo a dopadlo to blbě nebo chtěl udělat podraz. Takže, nesnažme se dělat podrazy, protože se klidně mohlo stát, že ve snaze pomoci, jsme to pohnojili. A to úplně stačí.

Oprava: Ani vymazat!

Poslední pokus a pak již reagovat nehodlám. Snad Vám neuniklo, že na Váš dotaz nikdo nereagoval popisem nějakých podrazů, to by mohlo vypovídat o tom, že na takové věci člověk nerad vzpomíná, nerad si vybavuje nepříjemnosti. Varování by stejně nepomohlo, zkušenost totiž může být zpravidla jen vlastní. O tom co se povedlo, se píše v mnoha příspěvcích, netřeba na to zakládat zvláštní vlákno, stačí umět číst "mezi řádky".

Pohoršuje Vás výraz sebemrskačství, protože si pod tím představujete pravděpodobně nějaké důtky, kterými se člověk mlátí, až mu teče krev, ale já mám na mysli sebetrýznění duševní, kdy si jedinec stále dokola vybavuje všechna příkoří, která se mu za život přihodila. Takže žádná víra, žádná krev, žádné zraněné tělo, ale zraněná a zraňovaná duše a myslím, že tak to všichni ostatní chápou.

K Vašemi nicku - je to slovní hříčka, teď se cítíte na dně, ale mohl byste se pozvednout nad ně - nad to dno. K mému nicku není třeba nic vysvětlovat, je to také slovní hříčka. Patronka nevznikla až s touto poradnou, ale je mnohem starší a zaslouženě. Jen to nemůže fungovat tam, kde pomoc není žádána, jak nakonec velice správně vysvětlil ladinpraha®. Když se podíváte pozorně na můj avatar, je tam skutečně nábojnice malé ráže. Vyberte si z toho co Vám vyhovuje.

Ještě poslední připomínka. V jedné odpovědi jste psal, že psycholog je placená služba a popsal jste jak se takový k pacientovi (klientovi) chová. Možná máte špatnou zkušenost, ale klinická psychologie je stejně jako péče psychiatra hrazena zdravotní pojišťovnou, naopak neplatíte ani 30,- poplatek. Jenže psycholog je taky jen člověk byť odborně připravený, jeho možnosti ale souvisí se spoluprací pacienta a nemůže Vám pomoct, když Vy sám nechcete a možná hledáte důvody proč to nejde.

Pokud tohle všechno nechcete pochopit, nemá smysl o tom dál diskutovat a tímto se s Vámi loučím. Patronka

Sebemrskacstvi se u nas nepraktikuje? A to od kdy, mila nadne? Casto je tu nekdo, kdo se, treba i nevedomky, sebemrska a nevi, jak z toho ven, proto prijde zadat o radu. Jedna se sebemrskani duse, nikoli tela...

Buss: ano, je to pravda, ale asi se taky podobnými záležitostmi zbytečně nechlubíte, že?

Většinou, jak už bylo řečeno, z nás vypadnou tyto historky pro odlehčení v ostatních vláknech. Zakládat vlákno jen na to, aby místní rádci na sebe práskli své neúspěchy a průse*y se mi zdá opravdu trošku nešťastné...

Tímto chci souhlasit se všemi, kteří se tuto skutečnost sáhodlouze a pravděpodobně marně snažlili tazateli vysvětlit. A je to v tomto vlákně můj příspěvek, a pravděpodobně i poslední...

Nadne, zadejte si můj nick do hledat a hledejte v příspěvcích tak půl až rok zpět. Já mám takových průšvihů a podrazů a zklamání, že to vydá na román. No, někdy jsem si říkala, že zkopírovat jenom mé příspěvky a hodit to na papír v jednom, asi bych koukala sama. Znova se mi to psát nechce. Víte co, když se někdo ptá já nevím třeba na týrání, nebo drogy, nebo co a já poradím, on si není jistý, jestli mám pravdu, pak mu pro důvěryhodnost povím část ze svého příběhu. Aby věděl, že to co říkám není co jsem někde slyšela, ale co mám prožité.

Ahoj, pane nadne! Já Vám asi budu k smíchu, a asi mi stejně neodpovíte, ale proč je ta divná básnička slovensky? To jste vymyslel Vy, nebo jste to někde opsal? A to "modré vtáčisko", jak to mám mám chápat?

Abyste se neurazil, to já se tluču do hlavy, protože jsem si to Vaše povídání přečetla několikrát, a jsem z toho stále" jelen".

Ty jsi ochotná tohle nazvat básničkou? Myslím, že spíš než básnička bych to nazval účelovou slátaninou.

Myslím, že jsem velice dobře pochopil (a nejenom já), co tím bylo myšleno. Jenom bych rád poznamenal, že tato poradna má určitou úroveň a já bych byl velice rád, aby si ji udržela. Proto se pro příště vynasnažím na podobné příspěvky nereagovat.

Zarlivost ci obycejna nevrazivost? Obe vlastnosti nemam rada

Nadne, vyhledáváte si takové básničky, já si půjčím slova a myšlenky od Ericha Maria Remarque. Vybírám jen ty, které mě nejvíc oslovily. Je v nich síla, pokud se nad nimi zamyslíte a velká pravda.

Vždycky se nám zdá lepší to, co nemůžeme dostat, než to, co už máme. V tom spočívá romantika a idiotství lidského života.

Starověcí Řekové měli boha vína a radosti. Zato my máme Freuda, komplex méněcennosti a psychoanalýzu.

Díky a sbohem...