Nejste přihlášen/a.
Ja si nejvic pamatuji hadku s ucitelkou tyden pred maturitou, kdy mi svym cinenim zkazila znamku z praxe. Proto, ze jeji dcera se mnou delala konkurz do kapely, me vzali, ji nikoli. U maturity mi to dala pekne sezrat a aby mi dala co proto, potopila me uzasnym stylem. Toz jsem maturovala v zari, mezitim jsem se nechala ostrihat nakratko a tetovat. Sice mi to nezpusobilo zadne problemy, na VS jsem dodala vysvedceni pri nastupu, ale dodnes ji nezdravim, kdyz ji potkam... to jsou me nejsilnejsi zazitky
U maturity jsem si vytáhl pohlavní orgány (myslím maturitní otázku, samozřejmě). Potlačiv lehký ruměnec a využiv zkušeností z amatérského divadla, nasadil jsem výraz starého znuděného sexuologa a začal jsem chrlit jeden detail za druhým, jako bych popisoval funkci zážehového motoru. Když jsem se odmlčel, protože se zkoušející (taktéž se znuděnou a nezúčastněnou maskou) odkolébala kamsi mimo maturitní stůl, předsedkyně komise, mladičká ruštinářka, nedočkavě vyhrkla "Tak pokračujte přece, nás to velmi zajímá!" Inu, bylo to v dobách, kdy jste v novinách nacházeli jen samé kombajnéry a žádnou vaginu. Dnes je tomu naopak.
Poslední v dopoledním bloku byla moje maturitní zkouška z ruštiny. Stihl jsem jen první větu: "Leningrád - górod gerój, razpalagájetsja ne beregách reký Něvý..." "To stačí", utnula mě předsedkyně komise. "Už v minulé zkoušce jste nás přesvědčil, že to znáte. Myslím, že bychom mohli jít na oběd." Jak souvisí Leningrad (a také chudák Turgeněv, na kterého vůbec nedošlo) s pohlavními orgány, jsem dodnes nepochopil.
Od té doby mě pohlavní orgány pronásledovaly na každém kroku. U přijímaček na fakultu, u několika ročníkových zkoušek a samozřejmě také u státnic a rigoróza. V zásadě lze říci, že jsem školu prolezl skrze chámovody.
Já bych nějakou souvislost mezi Leningradem a pohlavními orgány možná i viděla :D
Já si pamatuju, že celý čtvrťák jsem si říkala "Už se začnu učit." : Po podzimních prázdinách začnu. No - tak to nevyšlo, ale tak před Vánocema na to vlítnu. Taky ne. Dobře, tak o vánočních prázdninách už určitě. Taky nic. Tak po Novým roce, ale to už vopravdu! Fajn, takže o jarňákách, ale tentokrát už fakt! Hned o Velikonocích. Hned po Velikonocích. Už fakt musím začít. No a nakonec na to padnul akorát svaťák
Týden před svaťákem jsem si zlomil kotník. Říkal jsem si, že všechno zlé je k něčemu dobré, že když budu muset být doma tak se aspoň něco naučím. Asi 80% času jsem zabil vykládáním pasiánsu...
Pak jsem jel maturovat se sádrou na noze naší škodověnkou a chytli mě policajti. Po vysvětlení důležitosti situace mně kupodivu pustili dál a ještě mi popřáli hodně štěstí. No - a vyšlo to!
Je to víc jak 30 let, šaty maminka ušila podle Burdy ze Slotery, vyšla jsem z domu a jako vždy si cestou v polotovarech koupila vlašák s rohlíkem. Ano jistě, celá se pokecala. Šaty jsem s kamarádkou zaprala na wc ve škole a odmaturovala v mokrých. Témata si moc nepamatuju ale z ruštiny jsem měla život a dílo Puškina.
Dobrý den, při mé první maturitě /gymnasium/ v roce 1974 jsem měla na sobě tmavomodré šaty z krimplenu /dámy, pamatujete?/ se sedlem z bílé krajky. Ruština v pohodě - Turgeněv: Zapísky achotnika. V češtině mimo jiných spisovatelů také Fráňa ´Šrámek. Na dotaz komise, zda od něho neznám nějakou báseň, začala jsem ze sebe chrlit Splav jako o závod. Pan ředitel byl tak trochu...no, rád si sáhnul i podíval a tak ho mé procítěné verše: ...přeběhlo světlo, přeběhl stín, muž má touhu rozsévače, žena má úrodný klín.. přivedly do varu. Matematika mi nikdy moc nešla. Z 50 otázek jsem rozuměla tak třem a řekla jsem si: Když tomu logicky nerozumím, nemá cenu se to drtit. A vybodla se na matiku. Z 50 otázek jsem si vytáhla právě jednu z těch tří, které jsem uměla. A tak jsem své chudičké vědomosti dobře zúročila. Pravý opak v přírodopisu - zde jsem 4 roky excelovala, znala houby, brouky, rostliny, kosti, vše i v latině, nic mě nepřivedlo do rozpaků. Z 50 otázek jsem 49 znala perfektně. Jednu ne - ta mě vysloveně nebavila: Vznik a vývoj života na zemi. A hádejte, jak to dopadlo? Inu, někdy sláva, někdy pád. I když letos uplyne už 37 let, vybavuji si všechno, jako by to bylo včera. No a druhý den po maturitě mi ve věku 49 let náhle umřel taťka na infarkt. Ale to už jsou jiné vzpomínky a moc, moc smutné... Jaga.
Ten smutný konec Vám asi trochu kazí radost z maturity, život holt není vždy spravedlivý. Váš příběh mne ale inspiroval ještě k doplňující otázce. Za mých studií bylo předstíráno, že nikdy neexitovali bratři Čapkové. Zajímalo by mne, která generace se už o Karlu a Josefu Čapkových učila. Vzpomene si někdo? Patronka
Pokud vím, tak nám snad nikdy bratry Čapkovy nezatajovali. Ani na základce někde na začátku 80. let.
Patronko, já tedy nevím, ale na základce jsme povinně četli Dášenku. základku jsem vycházel v 78 roce. Možna že ta Dášenka byla povinná jen proto, že tenkrát ještě nevědali koho si vlastně jednou Havel vezme, Asi by to pod tím názvem neprošlo.
Dobrý den, patronko, my jsme se o bratřích Čapkových učili. Dokonce jsme měli jako povinnou četbu Válku s mloky a přiznávám, že mě vůbec, ale vůbec nebavila. Jaga
Před maturitními písemkami z ruštiny jsem dostal ověřený tip, že bude Gogol. Neváhal jsem a učivo o Gogolovi jsem ze sešitu doslova opsal do taháku. Přišly písemky, přišel i Gogol, a já jsem radostně celý tahák přepsal do písemky. Myslíte že jsem dostal jedničku? NE! Dostal jsem "za dvě" s poznámkou "Nedostatek vlastních myšlenek"!
Hope, je vidět že vzpomínky jednoho vyvolávají vzpomínky i dalšího. Moje maturitní písemka z ruštiny byla taky poněkud neobvyklá. U tramvaje se nás sešlo maturantů hodně a někdo řekl, že jedno z témat by mohli být kosmonauti. Já na to nic připraveno neměla, tak mi někdo cizí tahák dal. No tahák - na formátu A4, cizím písmem a azbucky...stejně se mi to podařilo opsat a ten list mi ležel celou dobu na lavici - zřejmě nikdo takovou drzost nepředpokládal. Bylo to ta "za dvě" a to mne pak zachránilo u těch ústních. My byli v té době poslední, kdo musel maturovat z ruštiny, následující ročníky už mohly volit matematiku. Patronka
Dobrý den, HOPE, jedna z mých spolužaček byla fajn holka, ale školu prolézala doslova s "odřenýma ušima". Před maturitními písemkami jsme všichni s naší ruštinářkou uvažovali, co by asi mohlo v písemce být /kdo má ten rok výročí apod./ Profesorka tvrdila, že snad každý rok je tam takové "záchranné" téma: Cestování po Sovětském svazu. Moje spolužačka se toho hned chytla a téma si perfektně zpracovala. Přišly písemky. Zrada! Cestování se ten rok nekonalo. Co teď? Spolužačka byla "dutá jako vrba", nic jiného si nepřipravila. Jedno z témat ale znělo: Sovětské noviny a časopisy. Spolužačka bleskově napsala: V Sovětském svazu vydávají různé časopisy: Agaňók, Směna, Pianérskaja gazéta ... blablabla. Nedávno jsem v jednom časopise četla velice zajímavý článek: Cestování po Sovětském svazu. A použila vše, co si připravila. Nikoho nenapadlo, že o těch novinách a časopisech to odbyla jednou větou. Dostala krásnou dvojku.
Jako happyend uvedu, že spolužačka se za pár let po maturitě provdala do tehdejšího Západního Německa, dnes žije na jednom ostrově v Řecku. Takže to Cestování po Sovětském svazu / a celá ruština/ jí bylo k ... no, k ničemu. Jaga
Tak já jsem tu asi jediný, kdo maturoval až po revoluci. Konkrétně v roce 2010. Byla jsem úplně poslední maturant ve čtvrtek odpoledne. Ředitel byl tak unavený, že celou moji maturitu prospal a stejně tak zkoušející už poklimbávali.
V dějepise jsem si vytáhla bachův absolutismus, který jsem se vůbec neučila. Ovšem na potítku jsme měli přichystané učebnice s historickými mapami. Když jsem si našla mapu z daného období, tak jsem si všimla, že na předchozí stránce je celá látka vypsána. Přečetla jsem si to, poreferovala u zkoušky a dostala za jedna. Sice z toho mám trochu špatné svědomí dodnes, ale na druhou stranu - jejich blbost, že tam tu učebnici dali.
Ještě jedna perlička: manžel studoval večerně automobilní průmyslovku, obor Provoz automobilové dopravy. Už měl po vyučení i po vojně, byli tam třeba i 40 letí žáci a občas to prý ve třídě vypadalo, jako ve filmu "Marečku, podejte mi pero". Přestože bylo studium zaměřené na automobily, i staří chlapi drtili ruštinu a dokonce z ní po 5 letech studia i maturovali /1977/. Manžel si vytáhl téma, které s těmi automobily "velice dobře" ladilo: Zemědělství. Dodnes vzpomíná, jak spustil: "V jedínom selskochazjájstvěnnom kooperatíve vyráščivajut kartófely i sácharnuju svjóklu." No řekněte, to kdyby pořádný automechanik neuměl, byl by to třeba při opravě převodovky hrubý nedostatek. Nakonec to skoulel na dvojku. Pak mu ale nějak nesedla čeština a dostal z ní trojku. Dodnes, když vzpomínáme na studentská léta, mu z legrace vyčítám, že je vzhledem k tomu hodnocení spíš Rus, než Čech. Jaga.
Nuže, moje maturita (ještě v dobách totalitních) vypadala následovně - matematika a čeština naprostá pohoda. V ruštině jsem si vytáhla jedinou otázku, kterou jsem už nezvládla připravit - putěšestvije, ale nějak jsem to zkoulela za pomoci profesora. Ale dějepis? Já, která histori tak miluji a chtěla jsem ji studovat i dál na vysoké škole, já plná starověkých, středověkých a nakonec i novověkých dat a informací jsem si nakonec vybrala krizová léta 1968-1969 v Československu. No a zkuste o tom za dob totalitních hovořit zasvěceně a se správně uvědomělým zápalem tak, abyste si nenaběhli. Jojo, potila jsem se tam tenkrát velice.
Tak já nemůžu psát, že by mi rodiče nějak pomohli, byla jsem v děcáku. Brzy jsem se vdala, toužila jsem mít rodinu, něco svého, své zázemí, svůj domov, takže jsem zatím ze zdejších maturantů ta, která maturovala, až měla rodinu. Moc ráda na školu vzpomínám, jelikož mně "nikdo" do studia nenutil a bylo to moje rozhodnutí, učila jsem se moc ráda a poctivě. Špatně vidím, nosím brýle a seděla jsem v první lavici, "tahák" jsem opravdu nikdy neměla. Z ČJ to byla otázka o drama na přelomu 19-20 století, byl to první maturitní předmět zkoušky a docela jsem se klepala, ale pak to ze mně spadlo a už to šlo potom hladce. Já teda maturovala z NJ a měla jsem téma na volný čas a koníčky, což je téma, o kterém se dá hodně povídat a bylo to za 2. Jinak před maturitou jsme doma hodně dlouho jedli jen bramborový salát a sekanou a já se učila. No tak to jsou moje vzpomínky. - stařenka
jéje, maturita, kdeže ty časy jsou! a co si si nejvíc pamatuji? při sezení na potítku jsem poslouchal předsedu komise, jak vyprávěl, že se dá stříhat sklo obyčejnými nůžkami pod vodou, stále to chci zkusit ale nenašel jsem odvahu. A při češtině, jem měl Ruchovce a Lumírovce a ouplně mi vypadnul Emil Frídů a jeho Noc na Karlštejně, na otázku, kdo napsal Noc na Karlštejně, jsem slyšel Matušku a viděl všechny ty herecký esa, ale ten Frída mě ne a ne napadnul...ale dostal jsem za 2, tak si myslím, že dobrý...
Opravdu? Jaroslav Vrchlický, vlastním jménem Emil Frída. - stařenka
doplněno 02.06.11 12:37:Pak už jen Frýda František.
Než jsem stačila odpovědět přišel mi důležitý mail, ale maturitní vysvědčení kvůli tomu vracet nemusím. Jaroslav Vrchlický, vlastním jménem Emil Frída je správně. Babičce jednou někdo na zahrádce očesal celou hrušku a místo plodů připíchl lísteček s texem:"přijdu vám se vždycky, Jaroslav Vrchlický" Patronka
Ano, máte pravdu. Wikipedii sice moc nevěřím a na netu se dají najít i nesprávné odkazy, třeba libri.cz/... - ovšem to nic nemění na tom, že jsem se spletl. Pro mne rozhodující bývá Ottova encyklopedie, která vyvrátila mé přesvědčení a potvrdila vaše tvrzení.
Takže: uznávám správnost vašich odpovědí a omlouvám se!
Ovšem, zarazila mne ještě jedna maličkost. Dle pana Otty je příjmení FRIDA a ne FRÍDA! Co vy na to?
Můj zážitek z maturity v r. 1978 je taky docela kuriózní - maminka mi nechala ušít moc hezké šaty, nosila jsem je potom ještě asi 10 let, a asi 3 dny před maturitou náš soudruh ředitel rozhodl, že budeme všichni maturovat ve svazáckém. Byla to veliká krása.
Z ruštiny to byl Alexej Tolstoj... uměla jsem ale toho druhého, Lva, existence jakéhosi Alexeje mi zůstala celou střední školu utajena. Moje ruštinářka se strašně snažila, takže to bylo za 3... a jak jsem se v té svazácké košili potila...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.