Můj sen? Opravdové kamarádky

Ahoj všichni
Kdyby moje já z minulosti mohlo nahlídnout do budoucnosti nejspíš by mi dalo pořádnou facku.
Nikdy jsem nemívala kolem sebe stovky kamarádů a známých,stačilo mi jich pár,pár těch kterých jsem považovala za opravdové,že jednou spolu všechny budem tlačit kočárky a bydlet spolu v domově důchodců.Bohužel moje sny se vytratily před rokem s posledním zvoněním.
Až potom jsem zjistila že jedna moje kamarádka byla pěkná mrcha,stahovala mě do super párty života plnýho chlastu,alkoholu a všeho možnýho řekla jsem ji NE.
S další kamarádkou jsem přišla na to že vlastně mi přijde že se furt chová jako dítě a řešila věci a mluvila jak kdyby jí bylo čerstvých 15.Takže taky NE.
No a to co mě mrzí nejvic-moje tehdy nejlepší kamarádka.Jezdili jsme spolu na Mácháč,nakupovat,řešily jsme kluky.Tvrdila o mě že jsem jako jeji sestra.Tak jsme se společně dostaly na nástavbu.Jenže já nejsem až tak moc ctižádostivá zřejmě,pracovala jsem 12ti hodinovky,bylo to dálkově a navíc věci jako matiku apod mě neměl kdo doučovat tak jsem po měsíci zkončila s tim že tam ještě chodil jeden kamarád,takže jsem ji tam nenechala jak kůl v plotě.Bylo to v říjnu a ten den mi řekla že jsem ji zklamala a i její mámu že mi věřily že to dám.Rozloučily jsme se cca do března jsme o sobě nevěděly,protože ja myslela že je na mě naštvaná a ona si asi myslela to samý.Potom jsme byly asi 2x na kafe,všechno ok.Jenže! ona si mezitím našla kluka.A ta když měla vždy kluka tak ho upřednostňovala před vším.Měly jsme kolikrat něco dohodnuté dlouho dopředu a ona to prostě zrušila protože zrovna chce být se svym miláčkem kterého 1den neviděla.Takže ted má jeho a já?Od března o ní opět nic nevím,Přála jsem ji v červnu k narozeninám,odpověděla o 2 dny později že děkuje.Zapomněla na můj svátek,což nikdy neudělala vždy byla první kdo mi přál.Nechci být malicherná jako ona mi nepopřála to je mrcha ale zamrzelo mě to,že svoji nejlepší kamarádku odstavila na druhou (kéž by na druhou)kolej ze dne na den kvuli klukovi co znala ani ne měsíc.Takže nic.
Další kamarád mi tvrdil že mě miluje a potom co jsme se rozloučili ve škole,mě viděl jen jednou a ted jsou pro něj přednější jeho kolegové.
A takhle můžu pokračovat s dalšíma lidma.Když jsem si konečně myslela před 2měsícema že jsem si našla vážně opravdový dva kamarády,jeden mi napsal že mě miluje a ten druhej mě chce na sex a když jsem je oba dva odmítla,prostě mi přestali psát,když jsem napsala že půjdem ven tak oni jojo a skutek utek.

A ted můj problém,Nevím jak dlouho ale holkám už nějak věřit nechci a hlavně je bohužel beru jako KONKURENCI.naprosto nesmyslně a ani kolikrat nevim o čem se s nima mám bavit.
Za to s klukama si rozumím vážně perfektně ale v 99%potom se mnou chtěj spát nebo chodit,což já nechci tak to zbívající 1%mě pošle hned do prdele.Přitom bych si tak moc přála kamarádku-jednu jedinou opravdovou,jako z filmu a prostě nemůžu.Nejsem s holkama vůbec uvolněná.Už lidem nevěřím.Nevěřím že mě opět někdo z těch,do kterých dám důvěru nezlomí.

Nevěděl by někdo kromě chocholouška co s tím?nebo jestli máte podobné příběhy?
Děkuji

Zbyl mi jenom jeden kamarád,který tu pro mě vždy byl když jsem potřebovala,jen se mu ted trochu vyhýbám protože má novou holku a já v srpnu zjistila že ho začínám mít ráda-což nechci