Kde je střed Evropy - Brno?

Teď jsem se to snažil vygooglit a těch míst je mnoho, ale Brno tam není. 8-D

Dozveděl jsem se toto
http://search.seznam.cz/?q=st%C5%99ed+evropy&aq=&oq=&sourceid=szn-HP&thru=

Na tuty je štatl Brnisko fčil středem Evropy

Brněnské štatl byl vždycky středem světa...

http://cs.wikipedia.org/wiki/St%C5%99ed_Evropy

To buss - sorry, to už tu bylo.

http://www.marinka.cz/sites/d…/lipnik_klasterni-zahrada.jpg

Na té fotce to není moc vidět, ale na tom kameni je nápis Střed Evropy a nachází se v Klášterní zahradě v Lipníku nad Bečvou. Ale třeba Slováci mají svůj střed Evropy někde u Kremnice a ještě jeden je někde u Vilniusu v Litvě - ono taky záleží na tom, kam sahá Evropa - jestli kousek za Uźgorod nebo až k Uralu...

Já bych to těm brňákum klidně přiznal.

Brňák:

1) Brňák je hrdý, že všechny historické památky svého města dokáže oběhnout za tři hodiny a stojí ho to dohromady padesát korun.

2) Brňák ví, že cena desetistupňového piva v běžných restauracích včetně centra nepřesahuje hranici 25 Kč a všechny nápisy jsou jednojazyčné - tudíž česky. Prská, když cena poledního menu přesahuje padesátikorunu.

3) Brňák cizince toleruje, i když je nevyhledává a protože mu nic nepřinášejí, nijak se před nimi neponižuje ani je neodírá. Nejraději má Araby a Turky z pouličních směnáren.

4) Brňák miluje, že ať už se z centra rozeběhne na jakoukoliv stranu, vběhne do lesa či na pole dříve, než mu dojde dech.

5) Brňák pravidelně chodí na utkání svého oblíbeného fotbalového mužstva, i když už 20 let nedokázalo nic kloudného vyhrát. Když dost mrzne a je led, zajde si solidárně i do Ronda na Kometu která zvolna směřuje stejným směrem.

6) Brňák je hrdý, že mluví normální češtinou. Nic nenatahuje, nic nezasekává. Používá deset slov, která nejsou známá zbytku republiky a která díky tomu pokládá za hantec. Brňák považuje každého, kdo hovoří pouze uměle vytvořeným, nesrozumitelným hantecem, za mimozemšťana a idiota.

7) Brňák se těší z toho, že může cestovat na povrchu, protože zná pouze padesátimetrový podchod pod Hlavním nádražím a i ten se dá obejít. Když už zatouží po podzemí plném vody, navštíví nedaleký Moravský Kras, kde nenajde průvan a koleje, ale pramičky a krápníky.

8) Brňák ví, že když v Brně hlásí dopravní špičku, jsou ucpány ulice Milady Horákové, Koliště, Pekařská, Husova, Cejl a výpadovka na Prahu. Samotné centrum je díky své velikosti ucpané pokaždé, když do něj vjedou více jak čtyři auta zásobování.

9) Brňák zná všechny zábavní podniky ve městě jménem a ví přesně, kde leží. Jediný zádrhel tkví v tom, že personál těchto podniků zná jménem také jeho.

10) Brňák se těší na každoročně pořádanou Velkou cenu silničních motocyklů. Sám ovšem stojí za plotem, protože nemá na vstupenku a kysele hledí, na fronty před veřejnými domy.

11) Brňák je oprávněně přesvědčen, že se v jeho rodném městě nachází jediné opravdu použitelné výstaviště v České republice. Proto nikam nejezdí a čeká, až mu nové trendy ukážou ostatní na BVV. Sám má ovšem jen povrchní přehled o tom, která akce na veletrhu zrovna probíhá.

12) Brňák trpí panickou hrůzou z jedinců pilotujících auta s vyškovskou poznávací značkou. Toto malé moravské město se dvěma světelnými křižovatkami produkuje řidiče neschopné řešit elementární dopravní situace a způsobující dramatické řetězové havárie i při pojíždění na parkovišti. Poznávacím znamením je klobouk na hlavě.

13) Brňák celý večer zasvěceně hovoří o skvělé úrovni brněnského vysokého školství, aby se druhý den uvztekal až k pláči, že ho nevzali na Karlovu univerzitu.

14) Brňák si pochvaluje možnosti koupání ve svém městě a nikdy neopomene zdůraznit úžasné vyžití u brněnské přehrady, i když ví, že voda v ní dokáže během několika minut zničit kovový trup tamního výletního parníku.

15) Brňák má pocit, že žije ve velmi pěkném městě. Proto na všechna ostatní plive špínu a když se vrací po D1 domů, tváří se, že bohunické paneláky neexistují.

16) Brňák ví, že jeho město se rozhodně nevyznačuje anonymitou. Ať se vyhýbá komu chce a jak chce, dříve či později na sebe narazí na „čáře“ = na (České). Je to pozitivní jev, pokud na dotyčného ztratil číslo a negativní v případě, že mu před časem odloudil manželku.

17) Brňák se naučil žít s faktem, že co vědí dva, vědí za chvíli všichni.

18) Brňák si zvykl, že bydlí v obydlené zatáčce mezi Prahou a Vídní.

Luigi, takže vlastně uznáváš, že to sedí?

.

Co čekat od pobochaného cajzla ,ale stejně jsem si prskal za roletu

Tady je taky jeden.

49°5748.136"N, 12°2932.791"E

http://mapy.cz/#!x=12.497862&y=49.963200&z=13&l=16&t=s&d=muni_377_1

Každý holt doufá, že je střed Evropy zrovna tam, kde bydlí. Mám nápad, jak to zjistit úplně přesně. Na kus kartonu překopírovat obrysy Evropy, vystřihnout a vyvážit na nějakém hrotu. Tam, kde bude těžiště kartonu, bude skutečný střed. Pak už jen zbývá přenést ten bod zpátky na mapu.

Pokud by se stred Evropy bral pomoci pomyslneho teziste, tak po prvnim pohledu na mapu bych rekl, ze to bude nekde kolem vychodni hranice Beloruska.

Zatimco jih a zapad Evropy jsou pomerne ploche a derave (vodou), tak skandinavie a evropska cast ruska ma jasnou vahovou prevahu.

Tak sem to udelal podle Magdonovo navodu a vypadla mi z toho obec Martyukhi v Rusku, blizko pobaltskych republik, kousek nad Beloruskem.

Presny postup byl nalezeni co nejdetailnejsi mapy continentu Evropy (vcetne nejvetsich ostrovu spadajicich pod Evropu) z bingu (umi vyhledat konturove obrazky), import obrazku do Catie, vytazeni kontur, vyplneni kontur plochou a pak uz bylo jednoduche zjistit teziste dane plochy. Cele to trvalo asi tri minuty.

Pokud bysme zanedbali velke severske ostrovy, posunolo by to teziste krapet dolu, nekam vic k tomu Belorusku.

Takze asi tolik k tezisti Evropskeho kontinentu.

Jethro.

Mas naprostou pravdu.

A proto jsem pro vetsi presnost danou plochu svinul na kouli o polomeru 6378x10^6mm, coz by alespon velmi zhruba melo aproximovat zakriveni Zemekoule (se zplostenim uz sem si vazne nehral) a Martyukhi mi vysel jako normalovy prumet teziste na (kulovou) plochu.

Pro zajimavost, teziste te plocy (Evropy) lezelo cca 230km pod povrchem a napr. spojnice Portugalska a Ruskeho pobrezi u Severniho ledoveho oceanu prochazi v nejhlubsim miste cca 700km pod povrchem. Tedy zakriveni je skutecne dosti znatelne.

Problém je ale v tom, že tys hledal těžiště rovinné plochy, zatímco skutečná Evropa je na ploše kulové. Ono to zakřivení Země, resp. rozvinutí poledníkové sítě do roviny, není v evropských měřítkách zdaleka zanedbatelné, zvlášť v severních oblastech - když už teda chceš být echt přesný.