Reklama od VIP kulinářské osobnosti

Jako oboustranně výhodné píárko, čili z hlediska spotřebitele nijak. Kořenem slova reklama stále zůstává "klam". Beru Vaňkovo Peklo na talíři, ale to je vše. A naprosto odmítám umělé mediální rozdělení české společnosti na Pohlreichovce a Babicovce. Mám u zadku oba dva.

Vůbec se tím nezabývám. Většinou, čím větší reklama je okolo výrobku, tím je horší jeho kvalita.

A co to jsou VIP kulinářské osobnosti? Ať uvaří nějaký ten VIP, nebo obyčejná ženská jako třeba já, výsledek obojího je stejný. HO...

Navíc dneska, každá televizní hvězdička, když se chce zviditelnit, pustí se do vaření. I když je na první pohled evidentní, že se sporákem není veká kamarádka, ale lidé se dívají, tak co.

Za mého mládí žádní VIP nebyli, nejedli jsme bambusové výhonky, citrónovou trávu, humry a hlemýždě, ale naše mámy byly většinou dobré hospodyně a uměly uvařit. Poctivě, dobře, chutně, jedoduše.

A právě já se té kuchyně mé mamky a mé babičky držím. Vycepovaly mě a vařím podle nich. A když mi vnoučata pochválí třeba segedín, nebo kuře na paprice, mám radost. Kdo ví, jestli by pan Pohlreich s těmi svými experimenty takové jídlo zvládnul. Jaga.

Ahoj. Nijak mě neoslovují a neovlivňují. Ty různý vaření fakt nemusím, ať je tam kdokoliv. Snad ještě ti kluci na Český TV docela jdou. Ale radši si pustím nějakou muziku. Přiznávám se bez mučení, že se mi některé i líbí. Když mají dobrej nápad, když je v ní hezký auto, šikovná věc nebo taky hezká ženská. Většinou v ten moment i pro mě mohou končit. Tu pasáž o produktu, výrobku a jiné podobné atrakci už vidět ani nemusím. Nejsem jako mí starší sousedi, že když je reklama tak hned nervně vypínají zvuk. Jasně, jsou i reklamy skoro nekoukatelné, ale těch je minimum. Ty jsou spíš v období předvolebním. A u některých se musí říct. To zase byl někdo silně kreativní. V tý době voleb i kreaturní. Zase to není tak moc často. Žena měla malý stánek s různými věcmi a říkala, že to co děti vidí v reklamě za sladkosti, ty potom požadují. Požadovali. Bez ohledu na nějakou kvalitu, množství a cenu.

Nijak, jsem chladný, pořady nesleduji, přepínám. Nevím, zda jsou to jakésik VIP osobnosti (to je dnes kde kdo, elitní apod.), pro ně je to kšeft.

Jako vždycky, ve všem, to chce vlastní zkušenost a úvahu vlastní hlavou. olaf asi naráží na Lídl, Pauluse a Ihnačáka. Ti dva jsou mi volní, pár pořadů jsem s nimi viděl, a už nee. Jejich špičkové evropské vaření mě neoslovilo. Na Polreicha koukám rád, např. jeho lasagne, jsou bezkonkurenční. Dají trochu víc práce, než ty normální. Ale když navíc nepoužijete polotovar, ale uděláte a vyválíte si i vlastní těsto, tak nemají konkurenci.
A Lídl. Moc tam nechodíme, ale co mají v posledním čtvrt roce nejlepší, lepší než ostatní řetězce, to jsou rajčata. Chuťově bez konkurence. Jinak, snad jen hajzlák, ekono provedení za cca 10kč. Takže všude je něco. Z něčeho si člověk vezme víc, z něčeho míň, z něčeho nic. To je život.