Přijdu dýl

No vidíte...takových výrazů je spousta..

Obyvatelé Strakonic a okolí zásadně jezdí do Budějc...Strakoňc...Kolečku na stavbě říkají oni "kolec"...u nás se zase říká "kotouč".

A na Oravě na Slovensku mají na zavařovačkách ve spíži napsáno "HAF"...a hádejte co tam mají

Zavařené psí maso.

To by nikdo asi neuhodl..

HAF je zkratka pro hafiry...a tak se říká na Oravě borůvkám

Tak já prožila dětství také na Valašsku, říkali jsme "hafery" a byly to borůvky. Když jsem se pak přivdala do Prahy a sdělila jsem manželovi, že mi mléko skypalo a uteklo, tak nevěděl kam. Na kastrólek jsem dávala skřidlu a polévku nabírala šufánkem. Dětem jsem kupovala šlapkáče a po obědě jsem pomývala čepáně. A taky se babičce říkalo stařenka a oběma staříčci. - stařenka

Eště sa sůsedom pravilo: strýčku a tetičko, a když sa nekomu stratilo děcko, stačilo sa enem zmínit a fšeci pomohli děcko hledať.

Až si něco vzpomenu, tak připíšu.

tak oni čehůni žufánek používají na vybírání žumpy,tak se pak nediv

nejak se to posunulo

to bylo pro paaja

My severosudetoústečáci vybíráme žumpu ŠOUFKEM.

Pletete si šufánek nebo žufánek se šoufkem trochu rozdíl ve velikosti asi tak 1:10 a to si nedělám šoufky.

Tohle můžu doplnit, moje první tchýně byla od Plzně ( ne ze zplzně ) a říkala dokonce " roužni" a " sfoukni" místo rozsviť a zhasni. Po maturitě jsem šla stačně pracovat do Plzně a pak jsem trpěla, protože v Plzni říkali, že" zpívám " po Pražsku a v Praze zas že zpívám po Plzeňsku. Vlastním Slovník nespisovné češtiny ( 2.vydání 2006), který obsahuje 14 000 hesel argotu, slangů a obecné mluvy od nejstarších dob po současnost, včetně historie a původu slov. Občas v něm nějaký výraz hledám a je jich dost, které se běžně používají, ale v tomto slovníku nejsou. Převážně se jedná o názvy, používané v různých řemeslech. Patronka

Však do Ústí to mám kousek. A od Jablonce nad Nisou, odkud pocházím, se to moc neliší. Přepínám taky, hlavně na poradně. (se snažím)

Ještě se mi vybavil vorel, vosel, vomáčka...

S rozbitou lebkou do příkopy pad

S tím přepínáním mám své zkušenosti Jsem sice rodilý moravan (KM), ale žiju už 20 let na Vysočině. A jak se říká o Moravě, že se tu mluví nářečím, tak já to měl přímo naopak. V KM jsme mluvili normálně, takřka spisovně, zato na Vysočině nemají studnu, ale studeň, v králíkárnách mají zajíci - a po polích jím běhají polňáci. A mnoho dalších ,,špeků´´. A jelikož jezdím coby servisák po celé republice, potkávám se s lidmi všemožných nářečí. Docela pikantní je Těšínsko -to už je spíše polština s prvky němčiny, jeden můj kolega je ze Záhorovic (u U.Brodu) a ten mluví trvale nářečím, i když už žije u Kolína. Všichni ho považují za Slováka Celekem všem rozumím, akorát nedávno mě dostal v Brně na výstavišti borec, který ke mě takto pohovořil : Voplodni mi válec, kemo... Když jsem nechápavě čučel, tak slevil ze svého hantecu a nakonec jsem mu tedy zapálil cigaretu, jak chtěl.

tak já ještě znám..: odkunda pa ty si...ja su vocaszdejší=jiny kraj -jiná mluva,ale rozumět se tomu snad dá vždy?!

Potkají se dva kamarádi a první se ptá : " prosím tě, co to znamená šimsisi?" Druhý se jen usměje a odpoví : " no přece esisisišim". Tohle si člověk musí říct nahlas, aby pochopil. Patronka

Jojo, jsem ze střední Moravy.

tož ba, já tu snad nezavazám

A jéje, prajzáci.

Nejen plzeňáci. Je pravda, že Vary jsou kousek, ale řekla bych, že tohle je snad všude krom moravy, ne?

Ježiš - Moravy - pardon

šťóplé -je preca štíhlé děvčico

A já do masařa.

Otázka: Zkama si? Odpověď: Znikama. Ztadyma. Mě poprvé zaskočila v Hodoníně. Jinak su z Moravské Třebové My sme vodkať - vocať, chodíme přes silnic, taky se nám tu líbijou naše tučka. A taky se tu říká rožni.

Sestřenka je z Těšína a dokonale mě dostaly její štrample a majtky.

Přítel je z Kostelce nad Orlicí a nad jeho půjdu ke kámošoj se pozastavím vžycky. Jejich křápance a blbouny se mi furt pletou, ale příjemné ode mě přebral žabu a blato:D

To fakt nimocie nic jinšigo na arbait jyny siedzieć u kisnie a pisać cypoviny. Tela dřistów už žech dłógo nie čitoł. Ganz mie z tego začło pučić.

Jéé, to mě těší, že tady čtu i něco o svém rodném kraji, tj. Rychnovsko. Jinak pocházím z Vamberka. Přesně tak, naše koncovka -oj místo -ovi je úžasná a důsledně používaná. A křápance? No jakpak bych je neznal, doma jsme je taky dělávali. Bramborák snad ani nikdo neřekne. Jelikož prarodiče pocházejí z Moravy (Brno a UH), mluvíme doma velmi pestrou směsicí. Takové rožnout, šufánek a hromada germanismů jsou u nás na denním pořádku. Do diskuze přihazuji slovíčko chrundí a obrat lítat jako šuspajtl.

To bude tím že pro rodilého pražáka z rodičů rodilých pražáků jsou jeho domovní dveře hranicí Prahy. Pro venkovana i moraváka domovní dveře žádnou významnou hranicí nejsou.

Zdravim vsechny.Ted se mi vybavilo,jak bratr mel na ucilisti ve Vysokem nad Jizerou mistra a ten pry stale rikal misto-TEDY-Tejdě.Ostatni slova si ted nevybavim,ale asi Kerkonosske nareci.

Si piš, nám pérší na smérkové pékýnko. Jinak "přijdu dýl" to je na nás ještě moc spisovné my prostě řekneme přídu dýl, brambory jsou bandory nebo erteple, stavební kolečko je kortouč, nejdeme k Jikovi ,ale k Jirkoj, hadr na podlahu je handra atd atd. ej a oj se jako koncovky používají běžně.

Kortouč-ano vzpominam,rikaval muj deda takovemu -kolecku ale bylo drevene,nemyslim trakar,proste kolecko.Pochazel z ceskeho raje,neni to tak daleko do Krkonos.Potok moji predci nerikali,ale sli do struhy.ono byse toho jeste vzpomelo vice.Jeste,misto bubaci,tady chodivali bubranici.

jeste jsem vzpomela,nevim jestli to nekde pouzivaji,ale slychavala jsem,misto svetnice-sekninice,batoh-ruksak,slamnik-štruzok.

Jo to znám, dávat peníze do štrozoku, ruksak na záda, umyj si ten ksicht, jídlo v kastrólu, auto do šmelce...

Tak ruksak, ksicht a kastrol je normální. Ani nevím, jak se kastrolu říká jinak :D. Ještě u nás říkáme šufle (šuplík).

Přeci hrnec.

Aha, no jasný :D. Tak to se u nás moc nepoužívá.

Kastrol (kastról) a hrnec není jedno a totéž. Alespoň u nás ne.

Ladine, je to dlouho tomu, kupovala jsem taťkovi šmírbuch jazyka českého Jestli chcete, napište mi adresu do vnitřní pošty a já Vám ho pošlu. Bezva počtení. (mě to tu stejně už leží zaprášené)

V podstatě ano, jmenuje se Slovník nespisovné češtiny / vydal MAXDORF 2006 - 2.rozšířené vydání a obsahuje 14 000 hesel. Jenže když tam něco hledám, většinou to tam není, ale na Moravě by si pošmákli. Ti by tam asi našli mnohem víc. Patronka

Vošouchy? To je to samý do kramfleky nebo kecy. Patronka

Já mám pocit, že to je nějaké jídlo.

To víš,že je to jídlo podkrkonošsky (krkonošsky) kramfleky a nebo bandoráci, to druhé asi dost napovědělo.

Mařenka se trefila, je to jídlo Zbytek republiky říká vošouchům nepochopitelně "bramboráky" Ale takový tradiční plzeňský vošoušky s křimickým kysaným zelím...mmmm, ňamka! A trhačka je blok - papírový blok, ze kterýho se přece trhaj listy. Tak to je to pravda, lidi to neznaj, a mně to vždycky připadalo jako obecně známé slovo...

To je určitě zkratka od "poněvadž".

Milane, a co táč? Máš ho rád?

Ladine, mám rád řízkovou pochoutku, táč neví co je.

Já mám taky nejraději zeleninu propasírovanou přes prase. Táč bývá nejčastěji švestkový nebo meruňkový.

A schválně, když jsme u toho jídla - najde se někdo, kdo zná pecivály? A dělá je?

Tak ládine tomuhle se u nás říká "metinka" jen je navrchu ještě drobení. Jinak se dělají peciválky na vánoce polité sirobem a posypané mákem.

U nás se pecivály dělají sypané mákem, polité povidly a případně ještě posypané cukrem. Děcka se po nich vždycky mohla utlouct. Ale když jsem ten název někde řekl, tak jsem se nikdy nesetkal s tím, že by to někdo znal.

Tak to máš třeba kořeny tejdě vod nás. Sirob se dělá z cukrové řepy.

Sirob neznám, ale my jsme na podzim sbírali cukrovou řepu, co spadla z valníku a dávala se do štrůdlu místo jablek. Přidat mák a lepší štrůdl neznám.

Ten sirob je jednoduchej, vemeš řepu(cukrovku) nastrouháš a vaříš pak to sleješ a přileješ znovu vodu a znovu vaříš a až to úpně zhoustne. Pak se oboje sleje dohromady. Peciválky se nahřejí nad párou a polijou sirobem. Správně se sypou perníkem, ale já si dávám mák. Ten sirob vypadá jako řidší med, nahnědlý a sladký.

Asi je tam u vás děláte trochu jinak. Já je znám jenom s mákem a bez páry. Hodím sem recepis, třeba se někdo chytí a vyzkouší.

Těsto jako na klasické kynuté buchty, ale do celé várky těsta dáš jednu syrovou nastrouhanou bramboru. Upečou se bochánky, aby měly průměr tak 3 - 5 cm. Po upečení přímo z trouby z plechu se vysypou do hrnce s vařící vodou. Hned se vyloví do mísy a mírně posypou mletým mákem. Pak už jenom nandat na talíř posypat mákem důkladně, moučkový cukr, omastit sádlem a polít tekutými povidly. Bomba, i kalorická.

Milane to používám taky, nebude to tím, páč sme krajani, i když v posledních letech rozdělení. :D

are, všichni jsme krajani, někdy to máme malinko dál k sobe, ale jsme sousedi...

Třeba za 14 dni budu krajan jihočechům a za měsíc severočechům...

zdravím všechny krajany a přeji hezký víkend

Teda chlapi, to vám poudám, řízkovej žvanec nad ten není. K němu bandory, to si dám, až pojedu Avijej k Pepoj. Krásnej Kérkonošský osmej pád.

Tak jeť vopatrně páč venku je vohromná futeř a pozdravuj Pepka, minule poudal, že haranti v seknici vohromně vyváděj.

Člověče, to naše ďůče poudalo, že půjde pobejt na Žalej, voni ti haranti nenechaj kalce kalcovat. Tulle sem ti stál u verštatu, šůty celý prošlapaný, žádná sláva.

Hmmm, taky od Kérkonoš :D

Když je řeč o táči, co si dát frgál, politý rozpuštěným máslem? - stařenka

O frgálech si nechám zdát. V Hodslavicích za mého mládí byly pekárna, když byla svadba tak se nechávali v té pekárně péci Frgály, to byla bašta, s těma co prodávají na trzích se nedají srovnat. Nejvíc mi chutnaly ty zelné a hruškové, zelné jsem už od té doby nikde neviděl.

A co tak, dát si pagáčky? Taky by šmakovaly ke kafi. - stařenka

Pu, pjery zatím nikdo nezmínil. Já tento výraz znám díky ženě, která je sice od dětství pražanda, ale prázdniny pravidelně trávila v Brně. U nás se tomu vždycky říkalo blbouni, veliký vojenský kynutý knedle plněný povidlama a posypaný mákem a cukrem, maštěné zásadně sádlem.

Ladine, přesně Blbouny jsem se naučila až za dospěla, ale pořád jsou to pro mě pjery. Jen to sádlo, to jste mě překvapil! U Babi vždy bylo máslo. Roztopené v plecháčku nad ohýnkem... Někdy se dělávala i meruňková verze, ale hlavní byla povidlová, mňam. A stařenko - pagáčky jsem dlouhé roky měla za synonymum ke škvarku, to až kdesi nějaká zase pouť mi ukázala, že jsou to placičky z nich (pokud se tedy nepletu, to já totiž moc nemusím). Stejně je nejvíc těch krajových specialit zase z jídla

Přičemž mě napadá - šulánky jsou všeobecně známé?

Ach Ladine... Vy mi ale děláte chutě Je to samozřejmě ono , v podstatě husí žrádélko... Šudlíky jsem teda neznala, přiznávám. A to s těmi verzemi omastku podle náplně taky ne - já prostě na všem měla od malička máslo a jinak si to ani neumím představit. Teď si uvědomuju, že to možná bylo kvůli dědečkovi (už se ho nezeptám ), ale to už je zase jiný příběh Je fakt, že tyhle věci (táč, pjery i šulánky) znám jen od Babi, Máma už na to neměla čas (nezazlívám jí to, dělala jiné báječné dobroty ). Mimochodem, když jsem si před návštěvou Babi kdysi šulánky objednala, přítel se zděsil, co že to bude jíst. Tak jsem mu to popsala, a on na to: Tak není to to, čeho jsem se bál, ale vypadá to zjevně stejně. Pak se ovšem olizoval až za ušima. Jo, a taky to dělávala Babi v základní verzi s opečenou strouhankou a povidly. Chjo... Tak já jdu zase radši pracovat

To myslíš šudlíky? Podobné tvarem těm, kterými se vykrmovaly husy? Z bramborového těsta, posypané mákem a cukrem a maštěné samozřejmě sádlem. Občas je děláme. A do blbounů můžeš dát cokoli, jahody, borůvky, jablka, hrušky i třešně. Potom je ale sypeš tvarohem a mastíš máslem.

Pů, na šůlánky s mákem jsem zapoměla, to bylo dobré. A co "vrabčinky", asi to zkusím vnoučátkům. - stařenka

Je to mimo jídlo, ale musím vám napsat, co mi první proběhlo hlavou, když jsem četla výraz šulánky. Já znám hodně podobný. "Šulínek" A že nevíte co to je?

A byl tam smajlík a teď tam není! Byl tam tenhle: .