Všichni určitě slyšíte ze všech stran co se děje v Japonsku. Chápete ale někdo v čem je vlastně problém?
Myslel jsem že zasunutím regulačních tyčí se štěpná reakce zastaví - kde se ale bere tolik tepla co tam pořád chladí? Je to "jen" setrvačnost nebo štěpná reakce pokračuje?
A kde se tam vzal vodík co tam už dvakrát vybuchnul? Může být z těžké vody nebo kde se tam bere?
Jsou jódové tablety opravdu ochrana, nebo je to jen placebo efekt? Nebo je pravda že se tím jen dá tělu víc jódu aby ho nevstřebávalo z okolí - snad je prý jód nějak radioaktivní nebo vzniká při jaderném výbuchu? Pak by jód chránil jen před jednou věcí a ostatní radioaktivní prach by lidi dál mohl poškozovat?
Dík
0x
Když máš rozpálenou plotýnku elektrického sporáku a vypneš ji, tak bude v závislosti na tom jak je rozpálená chvíli trvat než díky okolnímu studenému vzduchu vychladne. A atomový reaktor, i když už je "vypnutý", je pořád sakra rozpálený. Navíc na rozdíl od té plotýnky kolem neproudí studený vzduch který by ho ochlazoval.
Takže to teplo je opravdu jen teplo materiálu které je potřeba ochladit? Vždyť je to už pár dní, copak je to taková masa horka? Voda přeci chladí dobře, tak kde je problém?
Takže když si vezmu jodovou tabletu a pak třeba sním jablko s radioaktivním prachem, tak se mi nic nestane? To se mi zdá jako blbost. Nechápu jak by jód mohl chránit člověka před radiací.
Mezi nejnebezpečnější izotopy vznikající při jaderném výbuchu patří především radioizotopy jódu, stroncia a cesia. Tyto izotopy se snadno vážou v organismu. Například radionuklid jódu I131 se dýcháním dostane do těla, shromažďuje se zejména ve štítné žláze a svou velkou radioaktivitou ohrožuje organismus. Pokud však po havárii jaderné elektrárny přijme člověk tablety obsahující jód, nasytí jeho stabilní jód štítnou žlázu. Ta pak další radioaktivní jód nepřijme a jeho přebytek je z těla vyloučen.
Přesně tak. Ve štítné žláze se tvoří hormon tyroxin, který obsahuje atom jodu. Protože jde o prakticky jediné místo v našem těle, kde je jod potřeba, má štítná žláza "povoleno" vychytávat veškeré atomy jodu, které se v krvi objeví, a skladovat si je pro budoucí potřebu. Při havárii jaderné elektrárny se do ovzduší dostanou i radioaktivní nuklidy jodu, především nebezpečný radionuklid I^131, který emituje beta-záření. Štítná žláza tento radionuklid vychytává a koncentruje, čímž se na řadu týdnů (I^131 má poločas rozpadu 8 dnů) stane jakýmsi "radioaktivním zářičem" uvnitř těla, a tím i potenciálním ohniskem nádorového bujení, mutací a dalších nebezpečných následků. Aby k tomu nedošlo, je nutné při havárii tělo doslova přesytit neškodným nuklidem jodu v podobě jodových tablet (většinou jde o tablety jodidu draselného). Štítná žláza se brzy jodem nasytí a přestane být schopná další jod z krve vychytávat (ten se pak z těla vylučuje močí). Radioaktivní jod z ovzduší se tak buď vůbec do štítné žlázy nedostane, anebo se tam uchytí jen v neškodném množství, jsa mohutně naředěn "správným" jodem z jodové tablety (v nouzi stačí použít i obyčejnou jodovou tinkturu z lékárny).
Krátce po dostavbě Dukovan a Temelína někteří lidé z okolí začali konzumovat jodové tablety pravidelně jako jakousi "prevenci". Nelze vyloučit, že to některé prosté duše u nás napadne i teď po incidentu v Japonsku. Je to nejen zbytečné, ale doslova škodlivé. Nadbytek jodu v těle může stimulovat zvýšenou aktivitu štítné žlázy, a tím i vyvolat hypertyreózu (Basedowowa choroba, struma, exophtalmus, poruchy metabolismu ap.). V případě jaderné havárie je "jodový škok" jednorázovým řešením, které by se rozhodně nemělo vnímat jako dlouhodobá prevence.
0x
Jak praví odborníci v tisku,situace je velice vážná.Tento typ reaktoru se skládá z vlastního jádra,uzavřeného v pancíři ze speciální oceli a betonu.Chlazen je vodíkem a lehkou vodou.Pokud se stane nestandartní odstavení,jako v tomto případě,je v podstatě omezeno chlazení a teplota jádra stoupá a bez zásahu by skončila roztavením jádra.To by znamenalo vytvoření uranové koule,u níž by snadno mohlo dojít k utvoření nadkritického množství a jadernému výbuchu.Proto se japonští odborníci snaží za každou cenu jádro ochlazovat, i za cenu rizika,mořskou vodou.Zvyšování teploty je dáno tím,že jaderná reakce probíhá neustále.Přebytečné neutrony z rozpadu jsou zachycovány moderátorem,v tomto případě vodou,pokud voda unikla,reakce probíhá i nadále.V tom je tedy největší nebezpečí z nastálé situace.Držím jim palce,aby se vše zvládlo,protože podobný typ reaktorů máme i v Temelíně.
JABRAKA
Trochu jsi to nepochopil,nebo jsem byl trochu nepřesný.Při teplotách v reaktoru a silné ionizaci je přítomen vodík v moderátoru.Je pod vysokým tlakem.Proto se z vody upouští Voda ohřátá na 200 - 250 st C je i silně radioaktivní.Pokud to bouchne díky tomu,že se vypne el proud i záložní generátory tak to dopadne,jak to dopadlo.
JABRAKA
Dost pochybuji o tom, že máme podobný typ reaktoru v Temelíně. V Temelíně je mezi reaktorem a turbínou výměník(parogenerátor), a na turbíny už jde čistá(sekundární) pára. Na rozdíl od toho, ve Fukušimě jde pára z reaktoru přímo do turbíny. Takže bych se divil, kdyby reaktory měly stejnou konstrukci. Teplota páry na výstupu z parogenerátoru je cca 250°C. To jen pro ilustraci, proč je třeba dochlazovat reaktor. Celý problém vyvrcholil tím, že elektrárna po tsunami přišla i o záložní generátory. V tom okamžiku nebylo čím čerpat chladivo do reaktoru, s ubývající vodou v reaktoru stoupala jeho teplota. No a při určité teplotě se vodní pára začne na horkých obnažených částech reaktoru rozkládat. Vznikající vodík se dá po omezenou dobu odvádět, ale stoupá jeho koncentrace. No a při jaké koncetraci se vodík sám vznítí a vybouchne, bude asi vědět líp Jabra. Je chemik nebo se pletu?
Lui, nemáme. (máte pravdu) Někdy v sobotu jsem četla článek, kde byl popsán rozdíl, ale zaboha nevím kde.
Jo to by mě zajímalo, kde to bylo. O Temelínu se dá najít skoro vše. Ale o tý žaponský elektrárně jsem nic nenašel. Zatim.
Lui, já čtu BBC News. 
bbc.co.uk/...
Pod hlavním zpravodajstvím se podívejte i na související články, hodně zajímavé.
To marenka: Tady je velmi pěkná animace reaktoru typu VVER, tedy ,,temelínského´´ energyweb.cz/...
To Jabraka: Mám od Hejkala zákaz pojmenovávat Vaše příspěvky bludy. Proto Vás vyzývám - nelžete a nešiřte paniku! Jednak chladit reaktor vodíkem je nebetyčný nesmysl. Vodík může za určitých podmínek v reaktoru vzniknout, ale to je nežádoucí jev.
Další Vaše lež je panikářské prohlášení o jaderném výbuchu. Možná jste chyběl ve fyzice, když se to probíralo, tak vězte, že jaderné bomby používají jiné jaderné materiály, než jsou používány v reaktorech. Nadkritické množství je sice podmínkou jaderného výbuchu, ale pro dosažení výbuchu je nutné podkritické množství materiálu doslova vystřelit proti sobě - a to naprosto přesně načasovat.
V reaktorech může dojít tak jedině k vytavení jádra - ani to není zrovna selanka, může to způsobit mnoho problémů a v krajním případě porušení kontejmentu a radioaktivní zamoření. Ale v žádném případě nejde o jaderný výbuch!
To Promone.
Jsi ale chudák!Nakonec je to nepřesnost,kterou jsem vysvětlil.Ten jaderný výbuch je zcela reálné nebezpečí,Kritické množství stačí k vytvoření značného toku rychlých neutronů,které jsou značným problémem,a mohou zabít ve vteřině lidi až 50 km od havarie.Zatím se to stalo v laboratořích Los Alamos za druhé světové války,první zkoušky atomové pumy způsobily vysokou dávku neutronů při pomalém přiblížení několika dílů U 235.Pak,nemluvíme tu o jaderné bombě,ale katastrofě.V reaktoru není Plutonium,jako v bombě,ale obohacený uran.To říkám proto,abys konečně pochopil,kdo je tu" klamár",jak říkají slováci.
Raději se bojme nebezpečí,ale buďme připraveni.
JABRAKA
To je nesmysl. K jadernému výbuchu typu jaderná puma nemůže dojít. K tomu by muselo být značnou silou na určitou dobu podrženo u sebe nadkritické množství vhodného štěpného materiálu. Tomu brání několik věcí: Nízké obohacení paliva. V reaktorech může být uran přírodní nebo obohacený až na 7 %, v jaderných zbraních nad 90 %. (Přesnou závislost kritického hmotnosti na poměrné zastoupení U235 neznám, ale s klesajícím zastoupením U235 značně roste, i kdyby se počítala hmotnost pro 90% procentní čistotu, tak není v reaktoru dost U235.) Samovolně se uran neobohatí, i kdyby k tomu měl tendence, o čemž nevím, tak i v případě roztaveného jádra by tekutina byla velmi viskózní a nahromadění uranu 235 bránila. I jen krátkodobé obnovení řetězové reakce je ohromně nepravděpodobné. (ta by navíc měla tendenci se tlumit se zahříváním materiálu - pokles hustoty). V tavenině by totiž chyběl moderátor, kterým je voda. Ta mizivá pravděpodobnost je dána tím, že není přesně znám možný moderační účinek ostatních látek vyskytujících se v reaktoru nebo poblíž při značném rozsahu teplot.
Další nesmysl je to s rychlými neutrony. Neutronové záření při dosažení nadkritického množství vzniká, ale nebezpečné je pro lidi v nejbližším okolí, ne pro lidi v okruhu 50 km (nebavíme-li se o výbuchu jaderné pumy). Intenzita neutronového zaření v případě rovnoměrného vyzařování do všech směrů klesá i ve vakuu s druhou mocninou vzdálenosti, látkové prostředí ji navíc tlumí. Polotloušťku vzduchu jsem nenašel, bude určitě různá pro různé energie neutronů, kdybych počítal 250 m, tak na deseti kilometrech klesne bilionkrát, při předpokladu šíření všemi směry by oproti úrovni ve vzdálenosti 10 metrů klesla bilionkrát i ve vakuu, dohromady to je rozdíl 24 řádů. (Pokud bych špatně přečetl počet číslic, tak se to hádám brzy dozvím. ) Při nehodě v Los Alamos v roce 1946 (bylo jich více) dostal nejvíce zasažený člověk okolo 20 Sv, přičemž smrtelná dávka je obvykle přes 4 Sv. Další lidé v místnosti přežili, ale s následky. Konkrétně při tomto experimentu bylo použito plutonium. Jaderné bomby byly uranové i plutoniové. A v reaktoru by se určitě našlo i plutonium a nemyslím tím jen reaktor na MOX palivo.
Shrnuto: Jaderný výbuch nehrozí, neutronů z reaktoru se netřeba bát, pokud nejste poblíž elektrárny. Bát se můžete úniku radioaktivních látek, ale hlavně paniky šířené kolem jaderné energetiky.
Tak jsem našel konečně závislost kritické hmotnosti uranu v závislosti na obohacení, při 20% je to už asi 750 kg a pod 5.4 % nelze dosáhnout kritického množství, pokud je to tedy správně. Je to pro uranovou kouli ve volném prostoru, neutronové reflektory a moderátory mohou toto množství značně ovlivnit.
Promone, Vy jste velmi chytrý člověk, alespoň já Vás tak vidím. Co Vy na tohle? (já názor nemám, nevím co si myslet 
)
0x
Chtěl bych odpovědět na výše uvedený dotaz: při "běžném" nouzovém zastavení reaktorů chvíli ještě probíhá štěpení, než se reakce úplně zastaví. V JE Fukušima 1 jsou instalovány tzv. varné jaderné reaktory. Princip výroby el. energie je u všech reaktorů stejný- reaktor při štěpení vyrábí velké množství tepelné energie, která ohřívá vodu. Poté se způsob nakládání s horkou vodou liší. U varných reaktorů se voda ohřívá až na bod varu. Z toho vyplývá že se vodní pára shromažďuje v horní části reaktoru, kde se nachází tzv. separátor(sušič páry), kde se pára zbaví vlhkosti a je vháněna přímo do turbíny, kde vytváří el. proud. Poté se pára ochlazuje studenou vodou, kterou sem přivádí generátory. Při zemětřesení se reaktory automaticky zastaví, ale ještě nějakou dobu vytváří velké množství tepla, proto se musí reaktory chladit generátory. Generátory v tomto případě vyřadila z činnosti vlna tsunami- v reaktoru se zvyšuje teplota=vyššímu tlaku, proto JE upouští trochu rad. páry, aby se v reaktoru snížil tlak. Nevím, jestli se podařilo spustit regulační tyče až nadoraz, nebo ne.
A ano jodové tablety jsou opravdu docela účinná ochrana, ale stejně je lepší se nenacházet v zamořeném prostředí moc dlouho, protože se s přibívající dobou v radioktivním prostředí se zvyšuje riziko ozáření.
Nejsem jabraka, ale zkusím odpovědět. Sůl ve vodě, za normálních podmínek docela stabilní sloučenina, (myšleno NaCl, v mořské vodě je řada dalších), způsobuje při vysokých teplotách korozi. Asi by mohla poškodit obaly palivových článků a do vody by se uvolňovalo větší množství radioaktivity. Proto byla použita je v nouzi a když byla dostupná sladká voda, začla se používat ta.
Především čistá voda je moderátor,pohlcuje neutrony a tim reguluje,nebo zpomaluje štěpnou reakci.Příliš se nemůže podílet na celkové radioaktivitě.Pokud se do reaktoru dostane voda mořská,ta obsahuje řadu prvků,které ozářením neutrony mohou samy se stát zdrojem záření.Především jod.Ta koroze je druhořadá,protože reaktor je stejně nenávratně poškozen těmi výbuchy.
JABRAKA
0x
... můj dojem je ten, že je to takové ... již dost důraznější ... další "echo", že získávání energie tímto způsobem jeopravdu hóóódně "o hubu"( a jak je vidět i v tomto případě, tak ne jenom pro "místní"... viz také Černobyl ) ... a tak je patrně už asi nejvyšší čas se opravdu vážně "poohlédnout"po "masovějším"získávání energie i z jiných zdrojů, než je tento způsob.
Zejména, existují-li na světě takoví "trotli", jako ti, kteří se "podepsali"pod to, co popisuje následující článek: outsidermedia.cz/...
No, jestli skutečně ... to vyhořelé palivo ... tam mají uložené tak, jak je to popsáno v tom článku, ... tak se - velmi brzy - můžeme dožít i doby, kdy budeme mít možnost pouze suše konstatovat: "... kdysi jsme tady měli i Japonce"( ... a nejenom je )
Jen se divím, ... že jsou to právě Japonci, ... kteří mají z historie ( bohužel ) ty nejnepříjemnější zkušenosti.
... po opětovném přečtení článku na odkazu jsem si ( ... až na konci článku ) všiml, že je to zpráva ze stránek
Pouze pro upřesnění uvádím, že:
... i když moje přezdívka ... a název stránky ... jsou ( téměř ) stejné, ... tak jde pouze o náhodu.
( ... i když "počteníčko"- i na těchto stránkách - je také celkem zajímavé )
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.