Jak říct dítěti, že Ježíšek neexistuje?

Zajímavé téma, i my jsme o tomto po letošních svátcích přemýšleli

Jenže my máme už 8 let, polovinu druhé třídy za sebou a sám se mladej ještě nezeptal, jak je to s "Ježíškem" S ženou jsem usoudili, že mu nebudeme sami brát iluze. Sám jsem ale zvědav, jestli to jednou přijde nebo to projdeme bez většího povšimnutí

Nám to rodiče nikdy vlastě "neřekli". Dokud se po tom dcera nebude sama pídit, nechala bych to být. A potom by jí mohlo stačit vysvětlení, že rodiče Ježíškovi pomáhají dávat dárky. Ježíšek prostě k dětství patří. Nebo jí to vysvětlete popravdě, řekněte, že už je "velká holka" a bude to.

Vůbec to teď neřešte. Všecko půjde pomalu po krůčcích. Od dětí vaše malá dostane školení. Já, když jsem se snažila vysvětlit, že Ježíšek nenosí dárky, malá se rozplakala a řekla-Ostatním dětem asi dárky dávají rodiče, ale mi je nosí Ježíšek. A bylo!

Taky se kloním k tomu zatím to neřešit, resp. neprozrazovat. Myslím, že prvňáčci by ještě určitě věřit měli (mohli). Osobně mám dobrou zkušenost s tím, že moje děti (zatím 2 ze 3) věřily dokonce až do 9 let (tj. 3. tř.) a i když třeba ten poslední rok byly na vážkách, hodně jim v jejich víře v Ježíška pomohlo po štědrovečerní večeři nastavené "ježíškovo" zvonění na mobilu, který byl schovaný v místnosti se stromečkem. A kdo jiný by přece zvonil, když je celá rodina komplet u večeře a nikdo jiný - kromě Ježíška - v bytě není?!

Tenhle problém jsem si ušetřila, protože u nás nikdy nenosil dárky Ježíšek ani jiná neskutečná postava a nikdy jsem neměla pocit, že by byly děti o něco ošizeny. Na dárky se sice těšily, ale v klidu se najedly, protože se o nemusely o dárky bát. Vodníka ve vaně jsme sice chvíli měli, ale jen proto, abych děti dostala z vany a navíc byly ještě velmi malé. Ani mně a bratrovi nikdy Ježíšek nechyběl.

No u nás nosí dárky Ježíšek pořád... sice už všichni víme, že to tak není, ale prostě si chceme ponechat tu krásnou atmosféru. Proč dítěti brát to, co je na dětství hezké? Pohádky, svět tajemna a kouzel... to už se nikdy v dospělosti nevrací. Nemusíte přeci dceři vysvětlovat, že vy jste lhali a někdo jiný má pravdu. Pravdu máte vy, jelikož jste chtěli, aby Vánoce pro ni byly naplněny kouzlem a nikoliv konzumem.

Napadá mě jediné:

Není to zrovna Ježíšek, ale dnešní moderní děti znají i Santu...

Když se na to kouknu zpětně ...naši nám to nikdy neřekli, ani nevím jak jsem se to dozvěděla, nepamatuji si předěl věřím/nevěřím na Ježíška..ale dokud byl Ježíšek bylo to opravdové kouzelné, ani si nemyslím, že by se děti někomu posmívali, sama jsem to nezažila a to nejsem z těhlech let tak dlouho, zkrátka bych to dětem neříkala, přijde mi, že se jim tak prodlouží dětsví a můžou snít o věcech/ dárcích, na které se rodiče nezmůžou...

To jsem poznal dosti brzy, když jsem se díval klíčovou dírkou..., co to se mnou udělalo si už nepatuji ...
Nechte ji strojit stromek, kupovat dárky..., nebo šokem

My jsme "přiznali barvu" vždy až když děti začaly tlačit samy, jak to vlastně je. A vždycky jsem se jim to pokusil rozmluvit, že už to nikdy nebude tak hezký, vždycky neúspěšně.

A co jim zkratka nikdy neveset buliky na nos, ze Jezisek existuje? Ja jsem na nej diky vysvetleni starsi sestry neverila nikdy a zadne trauma z toho nemam. A take jsem slysela, ze deti by se meli strasit a take by se jim melo slibovat jen to, co clovek muze splnit. Takze napriklad ne jestli budes zlobit, projde si pro tebe bubak, protoze zadny bubak si neprijde, ale dostanes na zadek nebo jeste hur, vezme nam te socialka, daji te do detskeho domova a uz nas nikdy neuvidis. Ani se detem ve skolce nedivim, taky jsem povazovala za idioty vrstevniky, kteri ve skolce netusili, ze Zeme neni placka, ale je kulata a hadali se, ze je to placka. K cemu je dobre, ze dceri lzete? A deti u vas nosi cap, nebo rostou na poli jako hlavky zeli, ci si jste si ji koupili v supermarketu?

Ale proč. To přece děti dávno vědí že Ježišek není a že je vlastně Santa Claus.

hloupost dítěti říkat že ježíšek neexistuje to nikdy neříkejte iluze a vira i v něco co neexistuje je poříd víra a ta je nejkrásnější .

Nám to v 1. třídě řekla učitelka. Přišla do třídy a řekla: "A jestli tady ještě někdo věří na Ježíška atd., tak je mimino a měl by se vrátit do školky." Bylo to drsné, ale ráda na to vzpomínám.

Náš 9-ti letý syn stále věří v ježiška i když tak napůl.Nemluvě o našem menším.Nebudeme ho připravovat o kouzlo vánoc.Už pochyboval ,že ho vždy pošleme k babičce a něco je divný,tak jsme ho nechali doma a nosili dárky po částech.A zase čekal,že se táta vytratí a bude zvonit.Jenže to zvonění bylo spuštěno z počítače až v určitou dobu a to u společné večeře.Tak zase na rok věří.Jednou se to kouzlo ztratí a bude po iluzích.

Čím déle udržíte její víru v Ježíška, tím delší dětství jí ponecháte. Sama bych to svým dětem neřekla, přijdou si na to samy. Jestli mají rozumnou učitelku ve škole, se situací si poradí.

Už to jsou 4 roky, kdY Krkovička toto vlákno zakládala. Kdopak ví, co se s ní stalo. Jak žije, jestli je spokojená, šťastná. Holčička už musí být veliká.

Ale téma je to hezké...

Musím přiznat, že mně už bylo 18 více krát a stále na Ježíška věřím...

Druhý pohled je na "lži" ve větách "Ježišek ti dal, nadělil, koupil, přinesl..."

Bůh nám dal Ježíše jako dar a od jisté doby si na připomenutí jeho narození dávají lidé dárky navzájem. Bůh nás chtěl obdarovat, dal nám svého syna. My chceme ukázat dětem, že je máme také rádi, a tak se snažíme i v tomto směru podobat Bohu.

To, že se říká "Dostal od Ježíška" - to je slovní obrat. Nejedná se o lež, ale obrazné vyjádření. Nebudu se ptát "Cos dostal od rodičů, co od babičky, co od sourozenců..." Prostě a krátce: Ježíšek ti to nadělil. A je to tak řečeno, protože nám umožnil, abychom ti to pořídili my...

U nás se říkalo: "Co jsi dostal od Ježíška", ale taky: "Co jsi dostal k Ježíšku"? Druhá varianta, pro už nevěřící, dárky na oslavu narození Ježíška.

Ahojky, my jsme Ježíška a dárky se synkem vyřešili postupně. Když začal růst a blížila se možnost, že by ho někdo mohl vyděsit tím, že by se mu vysmál, že věří na Ježíška, vzali jsme si ho před Vánocemi postupně všichni "stranou" a poradili mu, že by určitě měl tatínek, sestřička, babička, dědeček... velkou radost, kdyby dostal pod stromeček víc dárků. A tak by bylo hezké, kdybychom každému přidali k dárkům od Ježíška taky nějaký ten balíček my sami. Synek byl tím nápadem nadšený a u stromečku byl celý napnutý, jak se bude líbit ten dárek od něj. Příští rok už se o dárky "navíc" staral sám a pak už mu došlo, jak to s tím Ježíškem je.