Nemám chut žít vs dluhy

Zkus psychologa.

Podívej... Mně umřel otec když mi bylo 20 let... také nám po něm zůstaly dluhy přibližně ve stejné výši a také nemám na dnešní dobu zrovna vysoké vzdělání resp. jsem vyučený a při zaměstnání jsem si dodělával dálkově maturitu. Byl jsem na tom psychcicky podobně jako ty... nejen kvůli smrti otce ale i díky tomu že jsem měl v té době hodně silné akné což se mi na duši taky hodně negativně podespalo a deprese, nízké sevbevědomí apod. byly takřka na dením pořádku. A dnes o 7 let později po tom všem mám spokojený život... Vše jde nějak řešit, ale složit hlavu a nesutále naříkat že něco nejde je akorát tak cesta do pekel. Všechno jde jen se musí chtít... vím že to zní jako ty obyklý chlácholící kecy, ale tak to prostě je. Nikdo ti univerzální radu pro život nedá... ani psycholog ani lidé tady. Přestan fňukat a začni řešit problémy se vztyčenou hlavou... nebude to lehký, ale dřív nebo později se z nich vyhrabeš. Takže moje rada... snaž se zjistit jaké máte s matkou možnosti krom onoho pozemku splatit nebo splácet postupně ony dluhy... ta částka zase není tak velká aby to byla tragédie která nejde řešit (vím o mnohem horšíš případech to mi věř). Zároveň se snaž najít jakoukoliv práci a taky si doplnit vzdělání což bude pro tvůj budoucí spokojený život nezbytné. Partnerku bych zatím (alespoň než se vyřeší to nejdůležitější) nechal stranou jelikož pro kvalitní vztah musí být člověk v pohodě a to ty očividně zatím nejsi. Ale jak říkám musíš chtít ty sám a to ne jen o tom kecat, ale opravdu pro to něco začít dělat... nikdo nic za tebe neudělá ani nevyřeší a pokud chceš žít tak se zvedni a začni, protože jestli nezačneš právě teď tak to bude jen horší. No takže asi takhle. Měj se. Capri

ty jsi říkal že máte pole tak skus vypátrat kolik by to stálo kdyby jsi ho prodal.A na ty deprese bych skusil nějakou jogu nebo tak něco na ten způsob...

jo a malem bych zapomnel yume seš asi slepej on tam píše že psycholog nezabírá neboli že mu nějak nepomohl..!

Martine, proč chceš převést pole na stavební pozemek? Nedají se prodat tak, jak jsou? To je první věc. Druhá. Teď se Ti zdá, že to je neúnosné, ale věř mi, že 200 tisíc není tak moc. Já už to dlužila kolikrát a mám to za sebou. Fakt. Tam je důležitá ta práce, jak budeš mít práci tak není problém i z minimálního platu dát třeba 4 tisíce stranou, uskromnit se - to znáš, no a za cca 5 let máš dluh z krku. Ty roky utečou jako voda. Jinak proč jsi tam, kde jsi? Kvůli mamče? Práce se dá najít, věřím že jsi hledal a v Tvém okolí není, ale co takhle hledat jinde? Ubytovna. To se dá zvládnout, já osobně po dost blbé minulosti bydlela na ubytovně, vydělávala jsem si i 20 tisíc měsíčně jako dělník, protože mi nic nebránilo dělat i 16 hodin denně. Po práci jsem sebou sekla do postele, nálada a čas byl tak akorát na ten spánek. Ale srovnala jsem dluhy, něco našetřila abych mohla z ubytovny vypadnout a jít dál. Seženeš práci v automobilkách, teď zrovna jsem četla, že německé agentury hledají dělníky, tam se začal rozvíjet průmysl a chybí jim lidi. Začni řešit, ne brečet. Zní to krutě, ale tohle si musíš vnutit Ty sám, ne proto že Ti to píšu. Naštvi se. Naštvi se na svět a řekni si, že mu ukážeš co v Tobě je, sakra. To, že Tě zlomila tatínkova smrt chápu. Mě to potkalo v létě, ale víš Ty co? Táta je tu pořád, kouká na mě seshora a já ho nechci zklamat. Chci aby byl na mě hrdý a tak vždycky, když se mi povede i nějaká prkotina, pošlu mu nahoru můj hrdý výraz. Hele tati, jsem dobrá, co? Po tobě. A tímhle myšlením jsem tu ránu líp a rychleji přijala. Chápu, že se v tom plácáš. Nehledej psychologa, bouchni do stolu a běž vstříct životu. A kluka s rovnými zády si všimne nějaká slečna hned. Tomu věř.

Martine, to tvé vypsání, je vlastně volání o pomoc. V depresi není člověk schopný normálně uvažovat. Myslím, že bys měl jít k psychiatrovi, kde dostaneš léky. Nejprve se musíš trochu dostat z deprese, chodit ven do přírody na vycházky, alespoň na dvě hodiny, jen nebýt zavřený doma, kde na tebe všechno padá. Teď je doba na přihlášky do školy. Podej si přihlášku třeba na výuční list, na řemeslo, které by ti šlo od ruky. Pak můžeš začít podnikat. Myslím, že i firmy hodně shání hlavně elektrikáře. Podívej se po internetu, zkus plánovat dopředu. Jsi mladý člověk a věřím, že se brzy ze svého psychického stavu dostaneš a to je první krok, jsi mladý sílu máš, tak si práci najdeš, musíš si věřit. Moc ti to přeju. - stařenka

Dluhy má máma.Ale máte pole a na tom se dá pěstovat česnek.Je to dřina ,ale práci jsi chtěl,ne?Tak se dej do toho a za rok prodáš česnek a zase můžeš jít do herny.

JABRAKA

Ahoj Martine. Nic nevzdávej. Jsi tak mladý. Celý život tě teprve čeká. Věř, že to dnes nemá jednoduchý nikdo. Ale to určitě slyšet nebo spíš číst nechceš viď. To asi slyšíš všude kolem tebe. Není divu, že je to pro tebe tak těžké vzhledem k tvému věku a nepřiměřeným starostem. VždyŤ to by nikdo tak mladý jen tak neustál. Uvidíš, že přijde nějaký zvrat v tvým životě a bude to o moc lepší. Znám to z vlastní zkušenosti. Mám sama 2 děti a bydlím s nimi v rponájmu. Vzali mi dávky a nevím co s námi bude. Také to řeším a ještě s dětma za zády. Nevzdám to. Pořád doufám, že to bude zase o něco lepší. Vím co jsou to deprese a úzkost. Věř mi. Je to horší než fyzická bolest a 1 000x bys byl raději na zubařském křesle než mít ty hnusný stavy. Je to tak viď? Ještě nedávno jsem s těmito stavi zápasila taky. Nebylo to vůbec lehké, ale zvládla jsem to. Vidíš? Začala jsem přemýšlet odkud se ty divný stavy berou. Kde je ta příčina. Pak jsem začala ty příčiny pomalu odstraňovat. Jen to prosím nevzdávej a pořád doufej. Choď hodně mezi lidi i když se ti třeba strašně moc nechce. Přemož se a jdi. Jen mezi lidmi si můžeš najít přátele a kontakty na další podporu, třeba jen psychickou. Opravdu. Hodně pomáhá sluníčko. Na internetu je hodně lidí, ale tady se s nikým jen tak neseznámíš. Přímí kontakt je naprosto jiná věc. A co se tý práce týká? Ta se taky určitě najde. Je to 1. věc kterou bys asi měl a chtěl vyřešit viď? Od toho to totiž pochází. Zkus si všechny možný pracoviště obejít sám a osobně a ptej se i na případnou dohodu o provedení práce. Zaměstnavatel za tebe nic neplatí, vše ti platí ÚP a tak získá vzhledem k daním levnou prac. sílu. Aspoň něco. Ještě to rádi uvítaj. Jen nevím jak je to potom s nemocí. To jsem zatím neřešila. Zkus to. Aspoň nějakou korunu budeš mít.

Když jsem byl na vojně, tak jeden starý velitel (vysloužilý fronťák) řekl jednu věc, která platí a mám to mockrát v životě prověřeno. Kdzž člověk nemůže, může ještě dvakrát! A je to pravda. Člověk se v životě dostává do situací, ky si myslí, že není východisko. Já se snažím vysvětlit, že vždy se dá najít řešení. Chce to ale řešení hledat tam kde existuje. Psychlologové, poradny pro krizové situace. Máš PC, tak začni hledat, googlit, hledat práci, bude práce, budou známí nebo známost a to nahrává tomu že js mladý a teprve hodláš začít žít. Zažeň chmuty tím, že se například přihlásíš na nějakou stření školu - třeba se vyučit řemeslu. Sebevrařda chlapče je obrovské sobectví vúči tvému blízkému okolí. Hlavu vzhůru a klidně piš.