Dá se ještě koupit čůčo?

ja myslim, ze ne, je to vlastne , nebo spis bylo ovocne vino ...spis krabicove vino, svarit s nejakym ovocem a zkusit udelat domaci , mozna plus koreni?...no, zlaty casy , ochutnali jsme ho snad vsichni z me generace

Jmenovalo se to ovocné desertní víno, bylo hodně sladké až moc

a neobešel se bez něj žádnej mejdan.

právě že krabicové chutná po smirkovém papíru

čůčo na rozdíl bylo sametové

Minimálně 15 let jsem ho neviděl, byl to klasickej jabčák, tuším za 12,-Kč, pak dělali ještě dražší a lepší rybízák za 14...

Dneska už není více věcí, na které rádi vzpomínáme, ale opravdu byste chtěl zase zažít ty následky, které po tom byly?

Pamatuji, jak jsme jednou seděli u jakéhosi táboráku a čůčo kolovalo, stále, nevím, kde byl zdroj a kolik jsme vypili flašek. Pamatuji, jak jsem se chtěl zvednout a dojít si do blízkého křovíčka, tak jsem si zase sednul a šel po čtyřech. Pak už jen smutné ráno po veselém večeru a těžký bolehlav.
Možná bych dneska tak decku vypil, jako nostalgickou vzpomínku, ale víc radši neeee!

Snad ještě větší zvěrstvo než čůčo byla Mixela. To byl strašnej nápoj a následky naprosto katastrofální...brrrrr

Ó jak je výtečné

to vínko jablečné.

Na vojně jsme to chlastali jak o život. Gurmáni si to míchali s Francovkou a měli z toho Alpský ryzlink.

Co tohle?

Neprodávají to v menším balení? Pro jistotu...

No jestli chutná po rybízu?

Ale klasika byla bílá jablečné.

Jenže to je sangria. Ta nemá s čůčem (a v podstatě nic moc ani s vínem) nic společného.

Ladinku, to, co nabízíš, už není ono. My byli v roce 1972 se třídou na výletě v Českém Krumlově. Ano, jablečňák, litrová láhev za 9, pak rybízák za 11 a ještě měli třešňák. To byl výběr!. Nám bylo 17, chystali jsme se na start do dospělosti, tak jsme nakoupili. A nakoupeno pak jsme také měli. Ale jediný Pavel potupně zvracel, ostatní to ustáli. Dodnes na to nostalgicky vzpomínám, ale pít bych to už asi opravdu nechtěla. Možná fakt tak malý doušek pro vzpomínku a bylo by toho až až. Jaga.

U nás se teda jako "čůčo" nazývá cappuccino.

Když Ty jsi, Fatálku, ještě moc a moc mladý. Ty nevíš, čím jsme v 70 letech minulého století byli uváděni do dospělosti my. A dobře, že to nevíš. Já bych si také daleko raději dneska dala to kapučíno, než ty samosery, které jsme zkoušeli. Třeba domácí víno z pampeliškových květů či víno z chlebových kůrek. Tenkrát byli lidé v naší republice skoro jako Rusové, dokázali udělat chlast ze všeho. Mělo to ale jen jednu nevýhodu - nedalo se to pít. Jaga.

"Mělo to ale jen jednu nevýhodu - nedalo se to pít"

A přesto to všichni pili. A podle toho pak taky vypadali.

My jsme vyráběli čůčovou pěnu.

To se našlehaly bílky do čůča a dále se pokračovalo jako svařák.

Nesmělo to projít varem a před vypitím vychladnout.

Vzpomínám na železité víno u nás v drogérii,litr za 7 Kčs,ale v hubě jak kdybys cumlal matičku nebo šroub...jablečňák a rybízlák jen o svátcích,bo peněz moc nebylo.

Ano, to železité víno z drogérie, litr za 7 Kč, ucucávala naše babička, bylo to prý blahodárné na tvorbu krve. Ale budiž jí ke cti, že jí ta láhev vydržela asi půl roku. Asi se to opravdu nedalo pít. A také si vzpomínám v drogerii na ŠUMAVSKÉ BYLINNÉ , bylo to sladké a vonělo to po těch bylinkách.

No jo, železité víno balo dobrý na krvinky (aspoň se to říkalo).

Také mám vzpomínky na doby čůča...jó to byly časy. Ale chci sdělit, že to železité víno mi doporučuje lékařka na doplnění železa dodnes, takže na tom asi něco je. Jen s tím rozdílem, že 0,7 l stojí od 120 kč. Spolu s železem na recept si to občas kupuji a piju to jako lék, každý den půl deci.

Jolanka a Milenka ze Slovenska.

http://www.birdz.sk/forum/aku…e-najradsej-/107103-tema.html

Čunčo je stále k mání. Stačí jen pohledat a počíst si v regálech s ovocnými víny. Ani cena není závratná.

My jsme nebyli opilí

ale zčůčovaní.

To je přesné.

Čůčo ty punŤo

ani napsat to neumíš

tak neraď

A funguje ještě klub píčů čůča? Kdysi to byl dost významný spolek...

Tak to nevím

ale kroužky alpynistů, ještě občas někde přežívají.