Co napsat holce, která se mi libí?

no tak to jí teď pozvi do toho kina třeba..

No právě že ji znáš jen z Facebooku. Když řekla "klidně",tak běž do toho! Já bych do toho šel.Nemáš co ztratit.

Ó to né, jen to né. Od svých třinácti do dnešk si měním v negativním směru názor na všechny, co chtějí napsat a nevědí co a tak pošlou jen smajlíka. Vždycky si říkám "No to ses teda předvedl, frajere, a co já jako s tím?"

Jinak, pokud řekla "klidně" na kino, Zeptejte se jí třeba, jestli už viděla ten a ten film, že byste na něj rád šel...

ne hele neptej se jí na co by šla ráda to neni úplně důležitý, spíš rovnou KDY KDE?

Elektronická doba? To je nějaký nový "termit"? Dopisovat si mužete,ale má to jeden háček,Martine.Vztahy a city nejsou "elektroniké". Pokud ovšem nemáte na mysli el. impulzy po nervových vláknech...

Nemusíte se smát já tomu samozřejmě rozumím..ale skutečně je to taková doba je to veliká výhoda. Třeba u navazování kontaktů pro ten začátek..časem se pak 2 domluví a přejde to v realnou úroveň. Ale nedá se to pořít dnes je skutečně elektronická doba vše probíhá na jiné úrovni než drřív tuto skutečnost nemůžeme popírat taková je realita..

na "jemnější a čistší" úrovni.

Jo to ano.Taková je doba.Dopisování po internetu má totiž z psychologického pohledu jednu velikou výhodu oproti přímé konfrontaci.A sice v tom,že si můžete dopředu každou větu,reakci,promyslet.Při osobní komunikaci musíte hned reagovat. Nemáte čas volit slova,rozmýšlet co řeknete(napíšete).Druhá strana Vás vidí,že váháte,že jste nervozní,že mlčíte,že jste zaskočen,že máte radost,že jste překvapen,atd.atd.

A to je ta veliká výhoda pro nesmělé

Vždyť ale vidíte,že tomu nesmělému tazateli dělá problém i odepsat.

Toto dopisování právě vyhovuje těm,kdo neradi nad sebou ztrácí kontrolu.Nesmělost a jiné sociální fobie překonáte jen přímou konfrontací.Mám s tím vlastní bohaté zkušenosti. Domluví si s ní schůzku,ale až dojde na to, strach bude pořád stejný...cesta totiž nevede okolo,ale skrz.Nemá smysl smlouvat. Pokud toto čte zrovna nějaký nesmělý či nesmělá,vřele doporučuji se vykašlat na dopisovaní,ale jít "do akce".Ze začátku to je šílené,protože můžete prožívat strašné pocity.A zatímco sledujete jak reaguje protistrana,podotýkám,že je úplně jedno jak bude reagovat,poplácejte se v duchu po rameni za odvahu se projevit navzdory svému strachu...Časem strach,úzkosti,budou slábnout...Pokud to zvládnete sami,bude to trvalejší...budete překvapeni,že ikdyž nebude výsledek dle očekávání,budete se cítit sebevědoměji...

ještě dodám,že toto se samozřejmě nedá realizovat u vážnějších poruch,kde je nutná terapie. Jinak nikomu dopisování neberu.realita je ovšem mnohem barevnější,protože jste jí plně součástí a zůčastňujete se jí celou svojí bytostí.

Je to možný...ale že si denně dopisují miliony lidí a bude to narůstat to už se prostě nezmění. Ale přece jen ti 2 co se sejdou a mají za sebou už komunikaci po netu jsou trochu odvážnější ne? prolomily ty ledy přece mají trochu jistoty

Když budu bourat barák taky nepřijdu s dinamitem dovnitř a neodpálím ho. Začnu postupně a všechno pujde pěkně harmonicky. Ok končim tuhle debatu máte pravdu vy a asi i v něčem já Hlavně kdyby byly jen takové problémy co má ten kluk tak je nám hej

S tím barákem je to dobrý příměr.Jsou lidé,kteří stále vylepšují "projektovou dokumentaci" a sní,ale cihlu do ruky nevezmou celý dlouhý čas.Mají strach,že by se to nepovedlo,nebo že by dělali chyby,které vidí u ostatních a pohrdají jimy,že by zjistili,že jsou stejní jako ostatní,že se jim budou smát,atd,atd,atd...Pokud,ale chtějí ten dům postavit,nakonec stejně musí zažít co je to ten barák opravdu stavět.Často některé části "dokonalého projektu" pak vezmou za své,protože skutečnost je dokonalá po svém a žije svým vlastním životem mimo naše představy. Neztrácejte zbytečně čas dlouhým "projektováním",jako jsem to dělal v mládí i já, a začněte "stavět".Ze začátku to nebude dokonalé,možná něco zbouráte a přestavíte,ale ty zkušenosti stojí za to. Nakonec se to podaří.