Jsem k ničemu?

Od: Datum: 25.08.13 22:38 odpovědí: 6 změna: 29.08.13 14:52

Zdravím a prosím poraďte, popř. napište své osobní zkušenosti. Občas je pro mě realita velmi těžká a nejsem schopen přijmout její následky. Od té doby, co mi zemřel otec, tak se před ní snažím utéct prostřednictvím počítačových her, alkoholu, nezávazných vztahů a psychosomatických onemocnění. Vždy, když jsem někoho miloval, tak jsem toho pak litoval. Hodně mých kamarádů zemřelo a já se s tím nikdy nedokázal vyrovnat, chodil jsem za školu, mrhal jsem svým talentem, měl jsem agresivní výbuchy proti mé rodině. Mám pocit, že se proti mně spiknul celý svět. Většinu času proležím v posteli a lituju se. Když dostanu práci, brzy v ní skončím. Buď mě šéf vyhodí, protože chodím pozdě nebo odejdu sám, protože nedokáži akceptovat všechnu tu zodpovědnost. Děkuji za jakékoliv reakce a urážky se budu snažit ignorovat, i když neručím za nic.


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Od: davidp*
Datum: 25.08.13 23:24

Dobrý den,

momentálně se cítíte zbytečný, ale jde o to, že potřebujete bod zlomu, od kterého byste se odrazil. Musíte zjistit, co máte rád, co se Vám líbí. Nezjednodušujte si cestu alkoholem nebo drogami. Vzpomeňte si, co Vás bavilo jako dítě, pátrejte v paměti, hledejte něco, co jste už dávno zapomněl. V každém z nás, ať jsme jakkoli hluboko v depresi, je nějaká hezká vzpomínka na okamžik, kdy jsme byli šťastní. Zkuste si na něco takového vzpomenout a zkuste to přenést do současnosti.

David

Od: tesma12
Datum: 26.08.13 00:47
Kolik je vám let? Maminku máte, stýkáte se sní?
Datum: 26.08.13 14:28

Píšete, že jste mrhal svým talentem. Jaký talent to byl?

Datum: 26.08.13 16:00
avatar

I já mse přidávám k dotazu: Kolik máte roků? S maminkou se stýkáte? A jak? *hej* S tímhle přístupem k životu, máte pěkně našlápnuto mezi bezdomovce. *hej* Píšete, že smrtí otce, ale já mám pocit, že jste se bál lumpačit, protože jste se otce bál. *hej*Jinak platí, že "jaký si to uděláš, takový to máš." Chceš to tak, máš to tak. Až to tak nebudeš chtít, změníš to.

Datum: 29.08.13 03:47
avatar

Copak že jste k ničemu, to je nejspíš pravda, ale to celkem není váš problém. Váš problém je, že se zřejmě řítíte do pěknýho průseru (samozřejmě netuším jakou rychlostí).
Útěk před realitou (resp. teda asi odkládání, ignorování potřebných úkolů a úkonů) jeden varovný příznak. Co mě zarazilo ještě víc, je neschopnost udržet se (na jak dlouho - týdny?, nebo aspoň měsíce?) v práci - to jest, dokonce i když se dostanete do nějakého mechanismu, kde už by stačilo jen automaticky (bez nutnosti vkládání příliš velké vůle, vlastní iniciativy) vykonávat potřebné činnosti, zadané úkoly, pobidky, nejste schopný se tohodle stereotypu přidržet.
Já obojímu rozumím, jak odkládání nutných věcí, tak i tomu, že práce, které seženete, jsou nezábavné, nebo nějak náročné, a pravidelné docházení s ranním vstáváním je velmi nepříjemné. Ale ať vám rozumím, nebo ne, já vás živit nebudu, a nejspíš (po celý váš život) ani nikdo jiný. Takže jestli jste nějak (třeba dědictvím po otci) nepřišel k zajištěnému (vlastnímu) bydlení + většímu majetku (v řádu několika milionů - bez přehánění - spočtěte si nevyhnutelné výdaje na jediný rok), tak je asi jen otázkou času, kdy nebudete mít prostředky na bydlení (pokud nějakou podporu teď máte, je zatím vše ještě v pořádku, otázka je, jestli napořád).
Co se práce týče - celkem vám gratuluju k tomu, že jste zatím na tom ať už kvůli kvalifikaci, nebo lokalitě, nebo věku, tak dobře, že práci nemáte problém sehnat, ale je bohužel celkem jisté, že pokud budete práci často měnit a občas vynechávat, s velkou pravděpodobností přijde doba, kdy se budete 30x hlásit o nějakou neatraktivní práci, a přesto budete 30x hned jako uchazeč odmítnutý - pokud se zvyšujícím se věkem nebudete mít co nabídnout z hlediska profesní kariéry, vaše šance se budou snižovat - vždycky (s výjimkou tak každého 50., možná 150. pokusu) bude víc uchazečů (to si zaměstnavatel už zařídí, aby si měl z čeho vybírat), a vždycku bude někdo lepší - už prostě tím, že bude mladší, takže se bude jevit jako nadějnější než někdo s podivnou pracovní minulostí, případně už jen to, že je mladší, bude jeho velikou výhodou. Neboli jestliže dneska to vypadá s vašimi zaměstnáními všelijak, někdy zítra to může být hotová katastrofa.
Pochopitelně jestli nějaké (podstatné) zajištění máte, tohle vás trápit nemusí, ovšem skoro každý majetek si vyžaduje nějakou správu, takže i tak se asi bez nějakých těch starostí a práce neobejdete, abyste ho mohl delší dobu využívat - bez toho se vám i to podstatné zajištění může během let vytratit.

Moje rada - co nejdřív se obrátit na psychologa (jedno obecné vlákno k tomu: http://socialnifobie.info/?frame=forum&page=response&category=&idt=23458);
tady je případně "on line poradna": http://poradna.adiktologie.cz/ (mimochodem, prokrastinace = odkládání úkolů) - pro zajímavost si můžete vyplnit testy, napsat jim, ale žádnou skutečnou "ambulanci po netu" od toho nečekejte - jen vám písemně doporučí, abyste si dojednal schůzku u psychologa nebo psychiatra;
shodou okolností se tuto neděli od 22,10 na ČRo Plus (to je ta stanice na středních vlnách) vysílá pořad o prokrastinaci (bude pak jistě i v archivu - Český rozhlas->iRádio->ČRO Plus->Student Plus)

A kdyžtak ještě tip na malou motivaci k navrženým krokům: Pokud moje progóza trochu odpovídá vaší skutečnosti, dejte si za úkol během dne na pouhých 7 hodin jen tak bloumat po okolí svého bydliště (anebo nejbližšího města,bydlíte-li venku) s tím, že za tu dobu můžete utratit 20 korun, a samozřejmě nesmíte zajít k někomu na návštěvu, jít na nějaké jednání, vůbec jít kamkoli, co jste si objednal předem, samozřejmě nemůžete využít nějakého předem koupeného lístku apod., neměl byste mít s sebou skoro žádné pití a jídlo, nesmíte si udělat výlet někam do přírody, za památkami (vyrazit si na kole!), resp. vůbec byste se neměl potulovat po venku. Uvidíte, jak šíleně se vám těch směšnejch 7 hodin povleče (ještě jednou - nesmíte si vyrazit na vycházku za nějakým cílem, ne musíte jen tak bloumat (posedávat) po nějakém městě). (Samozřejmě, i tak to bude naprostá legrace - budete přece vědět, že po těch několika hodinách zas přijdete domů, nebo si sednete s penězi do hospody, atd. no , zkuste si k tomu aspoň nějak představit, že po těch sedmi hodinách nepůjdete domů, ale dál jen tak někam, a že spát taky budete někde venku - bez vody, záchodu, bez místnosti a bez jakéhokoli předmětu, který si nenesetete s sebou...)
Jestli vám jen z 20% hrozí, že by vám někdy - i za hodně dlouhou dobu došly dík vašemu současnému způsobu života prostředky tak, že byste přišel o bydlení, tak si tenhle praktický testík udělejte; číst to rozhodně nestačí!, ne ten pocit z takové situace prostě získáte až po několika hodinách...
(během nejbližších let doporučuji provádět pravidelně po čtvrtroce, pokaždé s přidáním půlhodiny...)

Datum: 29.08.13 14:52
avatar

Ahoj "hafíku"

- vynikající odpověď! - jenom, jestli to není tzv. "házení perel sviním"! - některé Vaše postřehy třeba i využiju, i když už jsem ve věku, - kdy je o mém životě tzv. "rozhodnuto" - a žádné existenční problémy řešit nemusím. Zdravím. Marcela.

 

 

 

Poslední otázky Poradny volná diskuze
Nejnavštěvovanější otázky v rubrice

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.