Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,mám kluky dvojčata 9 let,zatím jsem doma na mateřské se třetím synem.Kluci chodí do 3 třídy,denně se s nimi učím,nejvíce času zabere jč a anličtina-tu se učím zároveň s nimi-neumím nic ze školy.Sklukama se učím s každým zvlášť,protože jeden je dyslektik s poruchou pozornosti,když se učíme dohromady nic se nenaučí-nesoustředí se.Neumím si představit,že půjdu do zaměstnání a pak se s nimi budu učit,už teď nemám čas.Manžel se s dětmi odmítá učit,trpí často migrénami-tudy cesta nevede.Jak to řešíte vy?
Dobrý den. Máte-li dítko dyslektika s poruchou, tak pak vás čeká nejspíš to, že se s ním budete muset učit celou školní povinnou docházku, aby měl ve škole nějaké dobré výsledky. Ve školách je to bohužel zařízené tak, že se učí stylem - co nejvíce toho stihnout, ale už se neklade důraz na pořádné procvičování. No a děti nějakým způsobem znevýhodněné oproti ostatním- např. zrovna dyslektici - prostě nebudou stíhat. A má-li synek ještě navíc poruchu pozornosti - tak to lituji v první řadě vás, ale taky ho. Vzhledem k tomu, že jsem toto sama prožila se svým dítětem, tak vím, o čem mluvím. Ale nebojte, určitě to zvládnete. Jen je opravdu třeba se dětem věnovat, učit se s nimi, případně kontrolovat, jestli nemají úkoly, jestli nic nezapomněly, mají přichystané věci do školy apod. Bohužel to asi dělat budete muset, dítko s poruchou pozornosti si toto samo neuvědomí. Chlapci jsou ještě malí. Někteří rodiče se učí s dětmi i na střední škole, dokud je třeba. Prostě svým dětem pomáhají. No a někteří se na ně vykašlou, řeknou si, ať se synek či dcera sám snaží, ani na třídní schůzky nechodí a děcko v tom pak plave, nestíhá... Jenže děti s poruchou pozornonosti jsou fakt jiné než ty bez těchto problémů. Kdo nezažil, nepochopí.
Sice už dnes má dcera VŠ ale učila jsem se s ní denně od první třídy, byl pevně daný řád, ze školy domů, jídlo, hodinu ven a pak úkoly a učení. S manželem jsme to na vyšším stupni měli rozdělené já češtinu, biologii, dějepis a td. on matematiku, fyziku, chemii.Pokud máte dítě ADHD a ještě Dys tak je to složitější, na čtení je dobrá tabulka pro Dyslektiky a při učení dělat delší přestávky.Na druhé stupni se většinou dcera učila sama, jen pokud potřebovala něco vysvětlit tak přišla a až se naučila vždy jsme jí z látky vyzkoušeli i na Vš když se učila na zkoušku vždy to nejdříve říkala nám. Na angličtinu a němčinu měla soukromou učitelku jelikož za nás byla pouze ruština.Hlavně to nehrotit, uvědomit si v čem dítě vyniká a nenutit ho šrotit něco v čem bude vždycky aucajdr. Samé jedničky nejsou důležité, dcera např, z psaní nikdy 1 neměla a dodnes její krasopis je hrůzný.
ano učím.
Mám holku v šesté třídě - učí se dobře, takže už jsem polevila, ale před písemkama ji prostě zkouším... Pokud něčemu nerozumí, snažím se vysvětlit... Angličtinu - slovíčka, občas otevřu sešit a jenom naťuknu jestli se chytá...
Pak mám syna v prváku na SŠ - s tím se už fakt neučím, ale občas přivysvětlím např. matiku. v AJ se obávám že už je lepší než já...
ale je fakt že mám bezproblémové děti.
P.S. nevl. syn dělal problémy až do maturity a učila jsem se s ním - spíš zkoušela mu to natlouct do palice... A bylo to za trest.
S učením a zaměstnáním je to trochu potíž, chodím domů kolem páté - prostě musím upřednostit jejich zájmy před svými, při vaření večeře plácáme slovíčka apod...
Zkuste kluky zaúkolovat, at se látku naučí (vlastivědu, přírodovědu, slovíčka) a pak jenom zkoušejte, co neví opakujte dokola...
Jo a slovíčka - nejdřív mechanicky odříkat a pak dávat do věty (jakkoli nesmyslné a jednoduché). Naučí se slovíčka si vytahovat z paměti a skládat ty věty, později to budou mít jednoduché. Učení jazuka nazpamět je na prd - zapomenou...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.