Nejste přihlášen/a.
Dobrý den.(ahoj už tady radši nikdy nenapíšu)
Nemyslím tím nesmyslné otázky tady na poradně, ale ty, které běžně používáme ke komunikaci.(nesmyslné, protože je pokládáme v době, kdy už známe odpověď)Už jste se s tím určitě také setkali. Dám několik příkladů. Největším expertem na nesmyslné otázky byli mí drazí rodičové.
"Kam jdeš?"-když jsem právě držela kliku od obýváku (jediná místnost s televizí)"Ty se jdeš koupat?" -když jsem napouštěla vanu"Takhle chceš jít ven?" "Nechceš už jít domů?"... a spousta dalších
Jenže to pokračuje i jinde. Tuhle jsem byla v obchodě a pán se prodavačky ptá:"Máte ještě druhou?"(botu) - co si myslel, že má na prodej jen jednu? A tan samý pán se po chvilce vytasí s druhou otázkou:"A nerozlepí se mi to?"- že by prodavačky uměly věštit? Stejným typem otázky je:"Tobě je zima?"- když se viditelně klepete a drkotáte zuby, nebo"Ty už jdeš pryč?" -když se balíte a berete si bundu.
Všimli jste si , jak často jsou používány? A hlavně, uvědomujete si, že je používáte?
Sice máte pravdu, ale jsou to takové berličky.Těžko odcházejícímu hned vpálit-Nechoď ještě... Lepší je dát mu prostor a zeptat se a tak je to i s ostatními.
Pro ringo:Chápu jejich význam. Mají rozvinout hovor o daném tématu. Ale otázku přece můžeme položit i jinak. Klidně se někoho zeptám, proč už musí odejít, než ono nesmyslné "ty už odcházíš?"
A tuhle jsem se právě přistihla, při jedné takové otázce, protože tázaný se na mne obořil, co se tak hloupě ptám.
Tak se chci poptat tady, jak to máte nastavené vy a jestli si toho vůbec všímáte.
Někdy ale takto přímo mířená a jasná otázka může dotazovaného uvést do rozpaků nebo nechuti odpovídat na konkrétní věc (citlivé téma)
třeba: Proč už musíš odejtít? (dotazovaný má třeba rande o kterém nechce mluvit, ale taky nechce lhát) .. pak je to dosti nepříjemná otázka.
Ty už odcházíš? ... Ano ... nemusí lhát a nemusí vysvětlovat.
Nejen to, že jsou takové věty "berličky", ale také není někdy slušné se takhle konkrétně vyptávat.
Ale já to jinak neřeším.
Nemám žádné nastavení, neřeším. Tyhle otázky dávají více prostoru pro odpověď nebo rozvinutí konverzace. Když se zeptáš "proč už musíš jít?", tak dotazovaný pro odpověď už moc prostoru nemá. "Je ti zima" - dává možnost rozvinout proč, zač a nač a je to krásný začátek pro další konverzaci. Nebo tě slušně nebo méně slušně odpálkuje, to podle nálady.
doplněno 20.08.13 12:26: Martino, ale taky máš možnost odpovědět: To víš, utekla jsem dřív z práce, vůbec mě to tam nebavilo a venku je tak hezky. Půjdem radši k vodě nebo na ... A kecat a kecat.
Otázky, uvedené v této diskuzi, nelze vždy považovat za zcela nesmyslné. Je třeba si uvědomit, že záměrem tazatele není v každém případě zjistit, zda obsah výpovědi platí či nikoli, přestože česká gramatika tento typ otázky označuje jako otázku zjišťovací. Existují typy zjišťovacích otázek, v nichž tazatel vyslovuje především podiv nad tím, že něco je jinak, než jak očekával nebo předpokládal. (Ty už jsi doma?) V těchto otázkách tedy nepřevládá záměr něco se dovědět; jsou spíše konstatováním nějaké skutečnosti, která je pro mluvčího neočekávaná, překvapující. Forma otázky je tu především výrazem citu podivu a překvapení, který při tom mluvčí prožívá.
Ano, tak nějak to taky cítím.
Někdo přijde domů, kouknete na chodbu a řeknete "To jsi ty?". Nikdo přitom nečeká jedinou logickou odpověď "ano, to jsem já", ani "blbou odpověď na blbou otázku" ve stylu "né, to je soused odnaproti". Prostě je to vyjádření určitého překvapení, že příchozím je zrovna ten dotyčný. A došlo k němu proto, že je lepší něco říct (vyměnit kontakt), než se podívat, ani nezabučet a zase zalézt do pokoje.
Mě spíš vadí nelogičnosti typu: 1x více jablek, 2x více jablek. Jak byste to spočítali? 1x více by mělo být stejně ne? Ale běžně se to používá. Zrovna tak mě štve naše národní písnička... ANI JEDNU pannu nemyloval, JENOM JEDNU měl jsem rád...
Nemiloval ani jednu, ale jednu měl rád. Chápu to tak, že ji měl rád, ale ještě ji nemiloval, páč mu ji stihnul přebrat kámoš.
To jsou starosti
Neřeším a nikdy mi to nevadilo, sám takové otázky pokládám, v tomto jsem zcela zajedno s ladinem, je to prostě normální rozvinutí konverzace, nebýt těchto nesmylných otázek tak bychom v mnohých případech mohli mlčet, položením této otázky lze rozvinout hovor, aniž bychom předem věděli na jaké téma se bude rozvíjet. Na přesnou otázku lze odpovědět většinou ano / ne, nebo jiným jedním slovem, to k rozhovoru nepovede.
Kdo se pozastavuje nad pokládáním takových nesmyslných otázek je njspíš líný mluvit, líný přemýšlet, líný odpovídat - proto jej obtěžují :D
Jak se tak zamýšlím, tak je velmi pravděpodobné, že když se bavím se svými kamarádkami, tak si také navzájem pokládáme tyto a podobné otázky. A v tu chvíli nám vůbec nepřipadají nesmyslné, prostě se bavíme a zároveň se těšíme z vzájemného setkání a nepřemýšlíme nad přísnou logikou všeho. A naprosto si rozumíme.
Ale zároveň také umíme položit otázku konkrétní a cílenou.
Vím, že se někdo pozastavuje nad otázkou: Kolik máš hodin? Samozřejmě jedny na ruce a jedny v kuchyni a jedny bicí v obýváku... Tady už záleží na situaci a vztahu k tazateli, jestli je vhodné vtipnou odpověď použít, nebo jen odpoědět, že je půl páté...
Aniž bych svou reakci zamýšlel škodolibě nebo dokonce ´zle´, musím konstatovat, že v ´holčičí´ komunikaci takové otázky (i odpovědi) zaznívají často. Otázka vlastně není otázkou (a odpověď odpovědí), jde jen o ´šveholení´, které může znamenat naprosto cokoli (od "mám se dobře" přes "všimni si, co mám nového" po "potřebuju politovat")... Bohužel - nerozmumím jim a tak je ani (snad) nepronáším...
Namísto "už jsi doma?" říkám "ahoj"...
A mimochodem - nechápu, jak holky (třeba tři) mohou ´u kafi´ mluvit všechny najednou, každá o něčem zcela odlišném - a po pár desítkách minut (hodin!) se rozejít s pocitem příjemně stráveného času s tím, že všechny všechno vědí. Ovšem, pokud se - původně, potřebovaly domluvit (i) o něčem zcela konkrétním, musí si ještě zavolat, aspoň jednou - každá s každou...
mowla:
holkám se rychleji vyvíjí centrum řeči v mozku, dřív začínají mluvit a mají jej větší - proto jsou užvaněné. O obsah se stárají ostatní části mozku a tam to může být různé :D
Nejstrašnější a současně nejblbější otázkou je otázkou šéfa (nejen vedoucího, ale někoho, kdo tady velí) : Mohl by to někdo uklidit? Mohl by někdo vynést koš? A hned na to, když někdo mou větu otočí do otázky. Podej chleba - Který chleba?, Vezmi Dorku ven - Kam ven?, Schovej ty hrnky-Jaké hrnky? Kam? Jasně že je tam slovíčko "prosím". A je sranda, když potom slyším: Ty nechceš, abych ti s něčím pomohla. Já na to odpovídám: Já to umím nejlépe, tou lžičkou v kávě neumí nikdo tak dobře zamíchat, jako já.
Jo, dobré téma
...nejlepší je někdy otázka "PROČ..." ...jsi to udělal, třeba "Synáčku, proč jsi rozbil míčem to okno?!" Na to neexistuje rozumná odpověď...
@ringo zmínil matematiku, to už je skoro vyšší škola, když někdo řekne, že toho třeba má jednou tolik, tak myslí dvojnásobek - měl by říct ještě jednou tolik...
...ještě se zmíním o dvou slovech, jejichž špatné používání mne těžce irituje:
...pokud je něco ideální, tak to pravděpodoně už nemůže být lepší - co tedy znamená slovo "ideálnější" nebo "nejideálnější"?! ... podobné je slovo "optimální"...
hope:
vždyť je to prosté, nejidealnější je ještě víc než ideální :D , ale vezmi si že někdo řekne ...to je ideální...a ty s tím nebudeš souhlasit, protože si budeš myslet že ideální je něco jiného - proč neodpovědět ... ne, tohle je ideálnější...?
stejně tak optimální ...
Když už jsme u toho ...tak mně drtí vyslovování zkratek anglicky, nebo viceprezident je přece viceprezident a ne vajsprezident, když je to z latiny a toho by se našlo ... Lidi chtěj vypadat světově a jsou jen hodně směšní.
Nepříjde kontrola, ale audit, vedoucí je manažer, ředitel je president
Co je vrchol všeho, když v TV se objeví tiulek BRÍFINK
No páni, to se nám to rozjelo
Díky za upřímnost.
Pro xart. Podle mého se stejně už druhou otázkou zeptáme, proč musí dotyčný odejít. A jaké trapné situaci se asi chtěl vyhnout onen pán v obchodě, když se ptal, jestli se ta obuv rozlepí? To už právě ta trapná situace byla...
A také souhlasím s bruno2. To je asi přesné vyjádřenísmyslu většiny těchto vět.
Dalším nesmyslem je podle mého i to, když někdo prohlásí, že něco dělá na 120%, když 100% je maximum. Nebo slovní spojení asi určitě. A nejvíc mi jde mráz po zádech, když se mluví o transparentnosti čehokoli.
Jo, tyhle otázky mě taky štvou. Stejně jako to, čemu se říká "small talk", který ale absolutně neovládám (je to to, co se řeší v obchodě, u kadeřníka atd.) - takové to "To máme ale počasí, že?" "Jak se daří doma?" "Prý bude příští týden pršet, hrůza co?" "Vezmu to těmato nůžkama, jo?" "Unesete tu tašku?" a podobné. Nikdy nevím, co na ně mám odpovědět, kromě "jo" nebo "hm". Prostě zbytečné otázky, které nevyžadují odpověď.
Vím, proto mě tak štvou. Pravé řečnické otázky ("Mám hlavu ve tvaru legrační kostky ledu?") mi nevadí, ale tyhlety "vokecávací" a "tlachací" jsou děsné. A nejhorší otázka už od školy - "Jak ses měla?/Jak bylo ve škole?"
To máme každý. Když si zpětně čtu nějaké své přispěvky, tak zjištuji, že obyčejně používám stále stejné obraty, fráze, jak se říká - starého psa stejně novým kouskům nenaučíš, a dnes to platí i v čím dál tím mladším věku.
Mě se líbí, když na takové otázky přichází naprosto nečekaná odpověď. Už jsem to zažil i v praxi. Před obchoďákem s plnými košíky se potkali dva důchodci. Ahoj Franto! Jak se máš? Ále... tak tak že nekradu! Nebo jiná odpověď na stejnou otázku: Umírám!
Dobré jsou taky hlášky do telefonu, když vám volá neznámé číslo. To tomu druhému často vyrazí dech a zapomene proč volá. Kromě známého : Půjčovna vzducholodí...a Ucho přiloženo .. je dobré i : Neslyším vás, ale klidně mluvte, zajdu si zatím pro naslouchátko...nebo...zrovna obědvám, nebude vám vadit když vám budu mlaskat do ucha? Něco podobného lze použít i s WC.
Čekal jsem návštěvu - měla zazvonit takovým tím domovním ´telefonem´. Přibližně v danou dobu telefon zvoní, tak jsem ho zved´ a povídám "ty nejsi naše maminka...". Na druhém konci ticho, tak jsem dodal "naše maminka má docela tenký hlásek". A zezdola se ozvalo - "my neseme do schránek letáky"... - takovým nesmělým hláskem.
Tak jsem zavěsil, letáky nepodporuju.
Ty už jsi doma? ptá se vždycky chlap, když přijde jeho manželka a on zrovna souloží s jeho milenkou. Na to se ani nijak zeptat nedá
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.