Ochlazení předmětu za jízdy.

A jéje tady to vypadá na nějakou debatu o namíchání antifreeze. :D

Milane ped pár lety jsme měli debatu tohoto druhu a jak už bývá zvykem bylo to půl na půl. Tak jsme jednoho dne kdy nesvítilo sluníčko nechali venku vedele sebe dvě čidla od meteo stanice do rána. Jedno přidělané na autě a druhé ne. Jezdilo se v co nejmenším okruhu atd. atd. no prostě a jednoduše rozdíl tepoty na čidlech ve finále byl necelý jeden stupeň.

Milane jediná možnost je , ať si provedou podobný "test" , jinak je nejspíš nic nepřesvědčí.

Dobrý den.

p. marenka má naprostou pravdu. Laicky asi takto: Pokud okolo předmětu neproudí nějaké médium (v tomto případě vzduch) pak by se vytvořila okolo zmíněného teploměru vrstvička momentálně teplého vzduchu , která by prakticky bránila (zpomalovala) další vliv prostředí na teploměr. Příklad: Pokud v létě je 30 st.C je Vám horko.Sednete-li na jedoucí motocykl , již Vám nebude takové teplo. Stejně teplý vzduch jen začal proudit a odebírat teplotu. U chlazení motorů vozidel je tento jev plně využit. Je to vlastnost přestupu tepla z jednoho předmětu (prostředí) na jiné. Míra přestupu teploty jen záleží na rychlosti proudění chladicího média , druhu materiálu a rozdílu teplot jednotlivých předmětů. Mohli bychom vzpomenout řadu dalších praktických příkladů . Třeba úpal (přehřátí organizmu). Jeho příčinou je vysoká teplota prostředí a zejména to , že okolo osoby neproudil dostatečně vzduch , nebyla ochlazována.Proto je nebezpečí úpalu npř. při větších shromáždění lidu . . . . .. Další příklady z praxe si doplňme sami. Neplní stejnou funkci třeba oblečení? atp. miro.

Jaký máme pocit když je teplota - 5 st.C v bezvětří a za větru. Kdy jsou častější případy omrzlin. Souhlasím s tím , že při pohybu vzduchu okolo předmětu na jeho čelní straně dochází k jeho byť mírnému stlačení , podle rychlosti proudění , zrychlení proudění okolo předmětu a za předmětem k expanzi stlačeného vzduchu , toto jsou příčiny ochlacení .

Tady se ale bavíme o předmětech, které mají v klidovém stavu úplně stejnou teplotu jako okolí, takže o nějakém předávání tepla nemůže být řeč. Takhle to funguje u předmětů, které mají vyšší teplotu než okolí - lidské tělo, rozehřátý motor, ...

Miro. S tim ses naprosto vedle.

To co popisujes, funguje u predmetu, ktere maji jinou (vyssi) teplotu, nez okoli a proudeni vzduchu zpusobi rychlejsi ochlazovani (odebira se tepla vrstva vzduchu okolo a je nahrazovana studenym) - proto take lide citi pri ofuku vetsi chlad, pac dochazi k rychlejsimu ochlazovani.

Tento jev funguje ale pouze do te doby, nez se teploty predmetu a jeho okoli vyrovnaji. Pak uz se samozrejme zadne teplo z predmetu neuvolnuje a k zadnemu dalsimu ochlazovani nedochazi. Ani nemuze. To by znamenalo, ze se odebira teplo z predmetu s nizssi teplotou a predava se okoli, ktere ma teplotu vyssi. A nijak pri tom nezavisi na intenzite ofukovani.

Tedy za predpokladu, ze teplomer ma stejnou teplotu jako okoli (a neni duvod, aby nemel), nemuze se teplota zmenit. Pokud se mirne zmeni, znamena to pouze, ze byla ovlivnena nejakym jinym vnejsim vlivem.

Argument, ze pri zvysujici se rychlosti klesa tlak a tedy i teplota je sice pravda, ale u jedouciho auta pravda docela zanedbatelna. Pak by se mohlo argumentovat, ze pri zvysujici se rychlosti roste i treni vzduchu a teplota tedy diky tomuto treni roste.

K poslednímu odstavci: všechny tyto jevy se samozřejmě uplatní současně, ale jestli jsou v rovnováze, to si netroufám odpovědět. je možné, že jeden z nich převáží a to má za následek onen výkyv teploty.

Samozrejme, ze pusobi vsechny najednou. Ja jsem to ale myslel tak, ze tyto jevy jsou pri zminovanych rychlostech auta zcela zanedbatelne. Podle mne nezpusobi vychylku 1 stupen celsia. Navic pokud je na ubezne strane teplotniho cidla podtlak a tedy i nizsi teplota, je zaroven na nabezne strane pretlak a teplota vyssi.

Tu Arovu vychylku muselo podle mne zpusobit zcela neco jineho. Napr. dychnuti na teplomer, teplo z auta (nejpravdepodobnejsi), z vyfukovych plynu, zavan teplejsiho vzduchu, proste cokoliv.

Ale Milanucukrarovi slo zrejme o to (si myslim), zda ma proudeni vyznamny (vyrazny) vliv na teplotu diky samotnemu ofuku a tam se shodneme, ze patri jasne ne.

nejsem si jistý, jestli bude menší a nedokážu spočítat o kolik, to byla pouze teoretická úvaha. Z vašeho příspěvku a z příspěvku ar jsem nabyl dojmu, že jste to vy nebo někdo jiný experimentálně ověřil a hledáte vysvětlení. Nebo je to opravdu jen akademická otázka?

p.milane Vychází z rovnice , že součin tlaku a teploty vzduchu na jedné straně rovnice (před nepohybujícím se předmětem) se rovná témuž na její druhé straně(na zadní straně téhož předmětu). Zvýšením tlaku vzduchu na přední straně předmětu za jeho pohybu a jeho snížení na zadní straně , aby platila rovnost , musí dojít i ke změně teploty.Tak,že teplota se změní v poměru změny tlaků před a za pohabujícím se předmětem .Laický pohled . A nebo ne? Děkuji

To je typický Milan, nečte a pak odpovídá .Bez urážky, copak jsem napsal, že kov vyrábí nějaké teplo. Ale je pravdou že sem nic nevyřešil. Jinak ten konec diskuze je zajímavej a dobrej.

Podíval bych se možná na Carnotův cyklus.
Na té střeše je to přece stejné jako s teploměry, když vyjede, je teplola stejná.
U mrazu za proudění vzduchu tam dám místo člověka teploměr, spokojen? Jen je to opačně, stojí a místo jízdy se pohybuje vítr.
Ale je to názorné, co se děje. Princip větráku. I když v zimě má zřejmě větší či znatelný vliv i vlhkost vzduchu.
Uvádí se, že za běžných okolností klesá teplota 1 hod./1°C, mám to vyzkoušené, když se vypne topení na statečku, ráno vstanu a zhruba to odpovídá. Tak se měří u mrtvol co do doby smrti.
Motor se přece chladí tak, že proudící vzduch odebírá teplo motoru, takže i v poušti se jede se vzduchem chlazeným motorem (válka, tanky, letadla, auta ..) , jistě do určitých hodnot. Otázka, jakou max. teplotu vydrží motor.

tady se někdo nechtěl bavit o věcech vyrábějících teplo a pak se na to dotazuje. Principem šíření tepla je, že se šíří z teplého místa do chladnějšího, to je jasné. Tudíž motor (blok) zahřátý a poté stojící na místě se postupem času svou teplotou vyrovná na teplotu svého okolí. To aby měl statický předmět vyšší teplotu oproti svému okolí je podle mého názoru proti principu termodynamiky. Byly tu srovnávány příklady asteroidu/rakety a pohybu vozidla. Raketa nebo asteroid má 26 000km/h auto 100km/h, zde se mi to jeví jako naprosto jiné podmíky pohybu, které bych vzájemně neporovnával. Jinak Jabraka = bod.

to je ale reálný případ, takže tření vzduchu a jeho pohyb vyjmout nemůžeme

Teplota by neměla být stejná. Každá věc má nějakou teplotu. Ve statickém systému pokud je teplota předmětu stejná jako v prostředí, tak nevzniká žádná práce (energetická výměna), vše je stabilní.

Pekliže se mění energie (z Ep na Ek) alespoň jednomu (předmět nebo prostředí) vzorku sledování (mám statický předmět ve dynamickém prostředí, což jsou dvá různé systémy a sytém dynamického prostředí má výšší energii jak statické prostředí) zvyšuje se jeho energie, potažmo teplota a dojde ke vzniku stavu, kdy jeden bude mít předešlou energii, druhý jinou. A již nic není stejné v konečném důsledku.

To vše by platilo v případě předmětu v prostředí.

Pokud by pohyb teploměru byl ve vakuu, teploměr by měl vyšší teplotu.

Pokud byste chtěl více vědět, řeší se to na Katedře Chemického inženýrství na VŠCHT.

A na závěr. Dotkl jste se jedne ze 7 matematických výzev (dnes již 6), která při vyřešení budou oceněné Fieldsovou cenou.

v zemích na severu,když svítí slunce,tak se můžete opalovat v prosinci, stačí aby ztafoukal vítr a máte omzliny. To platí i pro věci jenž neodevzdávají teplo, že? ... něco na tom bude

Všechno má nějakou teplotu. Věc i živý tvor... U neživých se teplotní rozdíly projevují jako mechanické opotřebení, což se z vašeho pohledu v klidu může brát jako "omrzlina".

Ne zcela jsem pochopil zásadní souvislost Vašeho příspěvku s diskutovaným problémem. Snad jen to , že si musím ještě mnoho prostudovat. Nechápu jak může ovlivňovat meteorologický jev a fyzikální zákonitost o pohybu vzduchu z míst vyššího tlaku k místu s nižším tlakem , to snad všichni víme a platí pro všechny případy.Přeci se hmota vzduchu při píchnutí pneumatiky , kde je vyšší tlak , než v jejím okolí , nebude přesouvat z okolí do pneumatiky. Přepokládal jsem , že jednoduše položená otázka bude diskutována pokud možno přístupně pro většinu - bez posuzování dalších složitých vlivů , které také jistě působí. To bychom mohli také brát v úvahu směr rotace Země a další. Chceme-li posuzovat ty nejzákladnější zákonitosti , musíme vždy vyloučit vliv nahodilých jevů. V tomto případě počasí. Ty sa pak uplatňují v praxi.Vámi nabízený průtokoměr , Venturiho trubice a průtokoměr s obnaženým vláknem žárovky , by jen potvrdil , že čím je vyšší proud vzduchu okolo obnaženého vlákna žárovky , tak se vlákno více ochlazuje , případně opačně , ale jen do stavu než se nevyrovnají teploty vlákna a proudícího vzduchu .Mění se ohmický odpor vlákna což je ukazatelem rychlosti proudění , ale také může být měřítkem změny teploty vlákna žárovky ovlivňovaného proudícím vzduchem. miro

Pakliže se dívám na problém ze statického systému (pohyb nebude mít na teploměr vliv), nedojde k žádné změně (a beru to jako nesmyslnou otázku). Pakliže jde o dynamický systém, dojde ke změně. Pakliže je v prostoru prostředí, zaléže na prostředí zda-li bude teploměr odevzdávat teplo či přijímat. Pakliže neexistuje atmosfera a jsme v dynamickém systému, teplota teploměru bude vyšší.

Pakliže všechno osekáte, tak nemá smysl porovnávat dvě různá chování, když musí být "jedno jsou". Nebo-li jestliže osekáte dynamické procesy na statické, tedy z nich uděláte "nulu", je položena otázka zcela nesmyslná. Ale berte to jako můj pohled...

Milý Milane, pokud tomu nevěříte tak si to ověřte a nebalamuťte nás. Návod jste uvedl v dotazu.

Milane tak to jsem se dobře pobavil na tom odkazu , Prosímtě kde jsi to "vyštrachal"? To snad tenkrát četli ti, se kterýma jsme se dohadovali, Oni měli podobné předsatvy. Podle této tabulky by po dojetí závodu Formule1 museli mít na cockpitu jinovatku a piloti omrzliny.

Tak to už považuji za vrchol, pokud toto člověk najde v takovémto "oběžníku" , to je na úroveň mateřídoušky. Toho debila nenapadlo , že směs ostřikovačů obsahuje líh a když se dostane na vyhřáté sklo tak se odpaří daleko rychleji než voda. Antifreeze se ředí poměrem 1:1 a to podle druhu výrobce vychází na nějakých -37až-40. To by se muselo při -25 jezdit jen 35km/h jinak by to už začlo rosolovatět. Neznám nikoho kdo by používal Antifreeze určenou pro arktické oblasti a netuším jestli se nechá u nás běžně koupit. Škoda že tam nebyl "podpis" autora , nejlépe i s fotkou.

proudění vzduchu má vliv na ochlazování ať se vám to líbí nebo nelíbí. a můžete se stavět třebas na obočí, ale stejně s tím nic nenaděláte. co uděláte jako první když je vám (teplomeru) teplo a potřebujete sebe (teploměr) zchladit? pustíte větřák a tím dojde k odstranění tepla z povrchu.to že vám venkovní teploměr na okně ukazuje -20°C při bezvětří notně ještě nedokazuje, že e tomu tak ve skutečnosti

p.s. dle vašeho tvrzení stačí k ohřátí si pustit větřák, který mě ohřeje? leda tak od motoru, který se prací zahřívá, ale proudění vzduchu teplo odstraní.

Martasku, pokud té tabulce věříte, tak nezbývá než si udělat svůj test. Dejte do lahve studenou vodu 5st přidělejte na auto a při venkovní teplotě také 5st vám při jízdě ,dejme tomu 80km/h musí voda v lahvi zmrznout. Hodinka jízdy by měla stačit.

Já se klidně ,ale vsadím, že nezmrzne.