Ma otazka zni: jaky je VAS smysl zivota?
Nezajimaji me zadne filozoficke poucky ale vas konkretni pripad.
Dekuju za pripadne odpovedi.
3x
curly, po půlnoci se vždycky zdá všechno na hxovno, jen včely jsou na med. Ale ten je taky na h. . . . Nepátrej, neřeš a žij a užívej si, pokud to jde a pokud to neubližuje. 
A vzpomeň si na tuto otázku, až se lékař zamyslí jen a pouze nad výsledky tvých odběrů krve. Jak bude důležité úplně něco jiného, než hledat smysl života.
Babkazov, to jste řekla naprosto parádně. 
Vzpomněla jsem si na tátu, když v nemocnici, kdy už tušil, že je to s ním hodně vážné, nemohl jíst ani pít a rakovina mu sžírala hlavu, se zasnil a řekl. "Já se těším, až se uzdravím a dám si pořádný steak."
Takže smysl života? Dejte si pořádný steak a pak uvidíte.
Ja ale nepatram po smyslu zivota. Ja v tom mam jasno. To doslo asi k nedorozumeni ci nepochopeni otazky. Ma zajima jaky maji smysl zivota ostatni lide. Pro me je to jednoducha otazka. Zit tak, abych co nejmene skodil a co nejvice prospival svemu okoli, zivotu. Ikdyz je tezke nalezt tu hranici, kam az sahaji schopnosti, moznosti kazdeho z nas. Na jednu stranu je dulezite zit tak, aby byl clovek se sebou spokojen, ale nemuze byt zas moc spokojen, protoze to by vedlo ke stagnaci a jakemusi nezajmu. Takze je asi dobre najit hranici, rovnovahu, ale to je proces celozivotni. Rozhodne uz neplati model rodina, deti, preziti rodu - mame na planete 6 miliard lidi, takze o preziti rodu, se bat nemusime, kazdy si tedy muze vybrat svuj zivot svobodne a delat, co ho bavi a co umi a kazdemu bych to pral[kdyz delas co te bavi, delas to s laskou a dobre a to je jedina cesta jak vykonavat jakoukoliv praci]. Konec filozofie.
Smyslem života je právě to pokračování rodu - k tomu sme byli od přírody naprogramováni. Akorát příroda má v tom programu malou chybku - dala člověkovi mozek, aby se pozvedl nad toto naprogramování a začal hledat smysl života. Pragmaticky vzato - život nemá smysl. Je nás tady jak blech a defakto tudle planetu za nějakou dobu sežereme. Má to smysl? Dle mýho názoru nemá. Budu to brát realisticky (kapitalisticky) a tak vím, že někdy umřu a všechno co jsem za svůj život vybudoval tak bych chtěl odkázat dětem, který díky tomu budou mít snažší život než já (přičemž si v žádným případě nestěžuju). Takže se vracíme zase k tý potřebě pokračování svýho rodu 
Takhle je naše společnost nastavená již několik staletí.
Sorry, asi sem se nechal unýst a tak ve stručnosti - když už na tomdle světě su, tak si toho užiju, abych když odsud budu vodcházet si mohl říct - "Stálo to za to..." Su prostě sobec Pomáhat ostatním je šlechetná myšlenka, kterou oceňuji a snažím se podle ní taky žít, ale ne na úkor svojí svobody.
Jasny. Z biologickeho hlediska je smyslem existence kazdeho prislusnika jednotliveho rodu reprodukce a zachovani rodu. Tak to platilo dlouha tisicileti a kupodivu tak nase planeta byla mistem kde panovala jista rovnovaha. Clovek ale postupem casu vynalezl zemedelstvi a vubec postupne rovijel pouzivani mysleni, takze pro nej udrzeni pouhe existence a preziti rodu jiz nebylo kritickym a mohl se tudiz venovat i jinym vecem a dale si ulehcovat zivot. V dnesni dobe uz je na kazdem jednotlivci a jeho preferencich a hodnotach, co si vybere jako smysl sveho zivota a cemu se bude venovat, plozeni potomku je jen jedna z moznosti, ne obecny smysl pro kazdeho. Ale dik za nazor, takoveto odpovedi me zajimaji. Ja se taky snazim zit tak, abych se za svuj zivot ve stari[jestli nejake bude] nemusel stydet, a mohl si rici, ze muj zivot mel pro nekoho nebo neco nejaky smysl. Pro me treba ten puvodni smysl zachovani rodu a plozeni potomku neni tak dulezity, tomu se v minulosti i soucasnosti venuje vetsina populace, a hromadeni majetku tak abych ho mohl potom predat individuiim ktere nosi muj gen mi prijde srandovni. Pokud neco po sobe odkazat[teba i tem detem] tak to je urcity vzor, myslenky, to je to nejpodstatnejsi, nesmrtelne. Budovani a hromadeni majetku a kdoviceho pro svoje deti je ztrata casu a pro samotny deti to taky neni nejlepsi[vyrustat v blahobytu, dostatku cini z lidi neco co se da tezko nazvat clovekem] a tim se naopak o svou svobodu pripravujes.
3x
... mít radost z maličkostí (nemyšleno materiálně), pomáhat lidem a objevovat nové (už dnes vím, že i to málo, co jsem chtěla stihnout se naučit, přečíst, zkusit, umět, nestihnu do konce svého života, a to jsem tak v půli, dle statistik) ...
... a když mám moc velkou depku, tak vím, že nesmím umřít - kvůli beznaději mých rodičů, slzám mých sester a vydání se napospas světu mých dětí ...
... teda vzala jsem to dost osobně a intimně, ale budiž ...
1x
Konkretni pripad je 42.
Tak u kazdeho je to jinak..co treba cely zivot uctivat Ganeshu..?
Neni snazsi si najit tuto jiz zde snad 100x resenou otazku s obsahlym stromem diskuze..a az pak se zeptat, neb se budes ptat jinak..
0x
Odpovedam Ti podla môjho presvedčenia...kresťanského-to značí,že je to uznať nad sebou vyššiu autoritu-Boha-ako svojho Otca a najlepšieho priateľa...poznať Jeho slová a rady z kníh Biblie a snažiť sa žiť tak,ako nám to On doporučuje...Milovať Ho za to,že stvoril celý užasný vesmír a dal mu aj zmysel...Vyzerá to tak,že za pár desiatok rokov ktoré máme v živote sa musíme rozhodnúť o tom,kde a ako budeme tráviť celú večnosť.Podľa slov Biblie Boh stvoril človeka z lásky... ako slobodnú bytosť,ktorá môže tento vzťah lásky čiastočne opätovať...Milovaním Boha ako Pána -pre jeho dobro a následne milovaním blížneho svojho. Naše vnútro ostáva nepokojné,pokiaľ túto realitu neakceptuje,alebo ju nahradí niečím iným.Samozrejme ,že raz bude i konečný súd alebo odmena podľa našej viery,lásky aj skutkov../Odpustenie Božie našich hriechov je však Boží dar-milosť tým,ktorí uznávajú,že ju potrebujú/ No a to,čo bude naším zmyslom potom-vo večnosti-je oslavanie a radosť s Bohom uprostred... v "obnovenom" svete...nebeskom meste... a novom vesmíre bez entropie a úpadku..Všetká záchrana a zmysel človeka sa udiala skrze Ježiša Krista- a jeho obeť na kríži..Podotýkam,že tieto moje slová viem doložiť citáciami zo Sv.písma,ale nie som kňaz,ani jehovista...Nech Ti Boh dá múdrosť porozumieť ako zaslubil ...hoci viera nie je prioritne vec rozumu.
Pokud to zkusíme pojmout globálně, tak nám podle mě vyjde, že život je dost krutý. Po celém světě násilnosti, hladomor v Africe, nemoci a tak podobně. Máte pravdu, že teď jsem nastínil tu horší část světa. Ne však proto, že by se mi to zrovna hodilo, ale bohužel tyto problémy přehlížet jednoduše nelze.
O tom ale psát nechci. Chci se posunout k člověku jako k jednotlivci. Svět bez lidí by přece nebyl ničím. Každý z nás tu má své místo a celé to pak dopadá do jedné obrovské skládačky. To jsem ale malinko odbočil.
Dost jsem přemýšlel o tom, proč vlastně lidé říkají, že život není fér, že je hnusný a podobně. Domnívám se, že je to celé o tom, jak vlastně člověk na svůj život kouká. Většina lidí si totiž ani nedokáže vážit toho, co má kolem sebe, ale to je základ toho, abychom pochopili, oč tu jde. Přehlížíme to hezké, dokud o to nepřijdeme. Pak nadáváme. Bohužel, to už je pro nás pozdě.
Život ale není ten chybný. Ano, jsou situaci, kdy věci nedokážeme ovlivnit a dopadnou špatně. To nepopírám. Není jich ale většina. Chyby bychom měli hledat nejdříve u sebe a pak teprve u druhých. Svádět vše na to, že „život není fér“ je docela ubohost. Život si žijeme přece sami, tak si ho udělejme takový, jaký chceme nebo snad už ani to nechceme? Nevím.
Zkuste se pořádně podívat kolem sebe a všimněte se, co máte. Jsou to lidé, co vás mají rádi, i když vám zrovna není nejlépe. Každý takové osoby má. Jsou to lidé, kteří tvoří pevnou síť nad velkou propastí zvanou deprese, a i když do ní občas spadnete, tak vám pomůžou se z ní dostat.
Celé to mé povídání by se asi dalo shrnout velice známou, ale pravdivou větou. Jaký si to uděláš, takový to máš.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.