Nejste přihlášen/a.
Všiml si někdo, jak možná Slováci měli jedinečnou příležitost zbavit se třetiny darmožroutů v parlamentu a tomu zbytku zatrhnout, aby si třeba na silnici mohli beztrestně dělat co chtějí?
Jenže taktéž. Plná huba nadávek a pak skutek utek. Referenda se zůčastnil jen každý čtvrtý oprávněný volič.
Ovšem zajímavé je, že u všech referend to bylo stejné, jen u toho referenda o vstupu do EU se voliči zmátořili.
Já bych spíše statisticky hádal, že účast na všech referendech byla stejná, jen ta čísla v tom jednom případě se nějak zašmodrchala.
A víte, co je zvláštní? Já jsem tohle zažila už někdy v sedmé třídě ZŠ. Už si nepamatuji o co přesně šlo, ale měli jsme nějaké připomínky k výuce, k učiteli. Domluvili jsme se VŠICHNI, že mu to řeknem. Zvolili mě za mluvčího.
Jo, jo, stoupla jsem si, všechno řekla pěkně učiteli, s třídou za zády. Jen jsem domluvila, bylo hrobové ticho. Učitel třídu požádal, aby si stoupli všichni, kdo mají stejný názor jako já. Nestoupl si nikdo.
( doma na facku jsem byla taky sama )
to jsem zaži l na vojně v bleděmodrém a protože mi to nestačilo tak jsem si to zopakoval ještě několikrát v zaměstnání a vždy se stejným výsledkem. Pak jsem ztratil iluze. Jen málo lidí si umí stát za svým názorem a postojem a jsou silní jen mimo dosah zdroje nespokojenosti, ale když dojde na to udělat něco s tou frustrující situací tak utíkají jak krysy. Tak se peru jen sám za sebe a na ostatní kašlu. Vyjímkou jsou jen situace, kdy je potřeba jednat za někoho kdo se třeba bránit chce, ale neumí to. To je pak ze mě Zoro mstitel.
Takovéto silácké řeči a potom skutek utek si myslím zažil skoro každý z nás. Po mateřské v roce 1969 jsem nastoupila do zaměstnání a přiblížilo se první výročí okupace. A tak jsme se celé patro ouřadů i částečně dělnic dohodli, že půjdeme do práce 21. srpna ve smutečním oblečení. Z asi 30 lidí jsem byla jediná v černých šatech a 3 technici si vzali černou kravatu. Černý puntík mi zůstal až do roku 1989. Dva z nich byli vyhozeni, jeden se pomýlil a já klesala v zařazení níž a níž, až jsem dala výpověď.
Místo mi nabídnul tehdejší předseda MěÚ - celkem kovaný komunista - vybojoval si mne i přes protesty okresu. No a bez červené knížky jsem tam zůstala přes 30 let. Mně se spíš v životě vyplatilo držet se svých zásad. Ale je pravda, že jsem občas nějaký ústupek také udělala.
Myslím, že naše národy jsou si hodně blízké, Moravané, Slezané, Slováci, Češi - máme velice podobnou mentalitu - dobré vlastnosti a třeba i neřesti. Však už jsme hodně pomíchaní.
Buss - a myslíte to opravdu vážně, že LID něco může změnit? Já jsem pozorovala u mladých prvovoličů takové to nadšení - hodně z nich v mém blízkém okolí volilo TOP 09. Zrovna v sobotu jsme toto téma lehce probírali, ale nevím nevím - nějak to nadšení vyprchalo.
Bohužel většina prvovoličů dosud nechmátla na práci. Kdyby jim maminky a babičky nepřispívali na benzín, na jejich útraty po vinárnách a na jejich kredity do mobilu (to by jeden nevěřil jaké blbosti si mobilem vykecávají za draho), asi by uvažovali jinak. Těším se až si Kalouska užijí na vlastní kůži.
Jo jo Kalousek, studovaný chemik, politický turista, značný podílník na současném svrabu, ten nám ještě ukáže.
Ovšem možná taky jako ekonom amatér, třeba dostane Nobelovu cenu.
Vy jste asi dost veliký pesimista. A to vůbec netvrdím, že je u nás všechno v pořádku - naopak. Myslím, že i mladí to tak cití a stále se ještě domnívají, že mohou něco změnit. Proč jim brát tu šanci.
Ne všichni mladí se přeci flákají po vinárnách a žijí z tučného kapasného. Že těžko hledají uplatnění na pracovním trhu, to není přeci jejich vina. Ale to bychom se dostali do jiné diskuze. Nedokáži odhadnout váš věk, ale zkuste zavzpomínat na své mládí. I my jsme chtěli změnit svět k lepšímu.
Já jim naopak přeji, aby měli lepší šance než jsme měli my. A to už myslím i mají, i když to bude hodně těžké!
Přece problém není v těch mladých. Problém je v těch babičkách. Ty místo aby třeba studovali Universitu třetího věku a užívali si zaslouženého důchodu, tak ty mladé pořád sponzorují a dělají jim pěkně medvědí službu.
Ale jirbare, neházejte všechno na babičky. Já místo studia UTV se snažím být užitečná zde na poradně. Zaslouženého důchod si opravdu užívám a klidně vnoučata zasponzoruji. A nemyslím si, že jim tím ubližuji. I já jsem dostávala od mé babičky v temínu jejího důchodu malý "sponzorský dar" a myslím si, že mne to nijak významně neuškodilo. Naopak na ni s láskou vzpomínám a snažím se být stejně dobou babičkou, jakou byla ona. Od toho nakonec rodina je, aby si pomáhala vzájemně, když je potřeba.
Doovolím si reagovat jen na ten nadpis článku. Prvně si myslím, že lidé jsou pořád stejní. At jsou to Slováci,Češi, Poláci, Maďaři či Němci. Jsme prostě lidé se svými touhami, přáními a potřebami. A máme stejné prostředky pro naplňování cílů a máme taktéž stejné pohnutky. Tím, že se lidé vymezují hranicemi a jazykem, jen vytváří různorodé a pestré prostředí, ale stále zůstávají lidmi. Pak je tu vliv politiků a lobistů. Třeba v současné době mám neodbytný pocit, jako by nám Čechám byli Slováci uakzování s jistým podbízením. Jako by měl vzniknout dojem, že oni o nás stojí a že my bychom je měli blahoskloně přijmout zpět. Cítím, to z těch tv pořadů, kde se snaží producenti stále stmelovat oba národy. Kdyby z toho nebyla cítit politika, bylo by mi to velmi, velmi sympatické.
Mám mezi slováky přátelé, které považuju za skvělé lidi.
No z otázky spíš mělo vyplynout, že co Čech i Slovák tak u piva plno řečí a když mají jedinečnou příležitost MOŽNÁ něco změnit, tak skutek utek.
doplněno 20.09.10 21:14:Pravděpodobně české referendum by dopadlo stejně.
Ano, změnit něco, to ne,ale kecat, brblat a nadávat to nám jde. A proto nevládne LID, i když je to na tom papíře, čemu se říká Ústava napsáno, a proto politici říkají, že je třeba negramotný lid zastupovat, jimi vyvolenými.
Ostatně, co kdy tento nárůdek ... Nakonec už dávno tomu psali ti co uměli psát před námi, že si neumíme vládnout. A ta "podlézavost" je tu furt, a ještě se tím chlubíme, jak vždycky vstaneme, pošlapaní.
Podívejte se na naše revoluce, revolta až už o nic nešlo, když nemohli dostat po hubě.. (nebo to tak vypadalo).
Jinak mne ten výsledek až tak moc nepřekvapuje, asi by to i tady dopadlo stejně.
Víte jak za komuny mnozí tvrdili, jooo já kdybych mohl, já bych vám ukázel, a dnes? To samé. Co já zmůžu! No s takovým pohledem NIC. A proto žádné volby nikdy nic nezmění, je to věc jednotlivců ve vedení. Zamyslete se, co je důvodem se drápat po moci.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.