Šífařská píseň - hledám všechny sloky

Šífařská

Nejpopulárnější plaveckou písní je lidová píseň, nazvaná "šífařská", zpívaná na melodii jihočeské písně Hájku, háječku. Autor není znám. Píseň pochází z jižních Čech, odkud "šífy" připlouvaly do pražského Podskalí, na Výtoň. Její dvě sloky jsou obsaženy v díle Karla Jaromíra Erbena "Prostonárodní české písně a říkadla" (1962-1864), v oddíle "Písně o stavích, živnostech". V pátém svazku díla Karla Weise (čestného člena pražského Vltavana) "Český jih a Šumava v písni" je uvedena píseň Hájku, háječku se shodným nápěvem, ale s "šífařskou" písní má společnou jen první sloku. Někteří plavci přidávali za každou sloku nápěvově odlišný refrén "Hejbá se to, hejbá, u starýho mlejna, třese se to, třese, jak ta šiška v lese".
Štěchovická verze písně (na rozdíl od davelské nebo županovické) je:

Rudolf Holý, Praha, leden 2007.
http://www.cyk.cz/index.php?clanek=historie

/: Když jsme připlouli k hradu Zvíkovu :/

/: mělu u Smrtů plnou hospodu :/.

{odposlechnuto někdy ze 60. let min.st.)

Poznámka: Smrtovi prý byli známá vorařská rodina

Když se výše uvedená sloka zadá k hledání strýčkový gůůglovi, našel http://www.kc-erika.cz/view.php?cisloclanku=2008010019

Děkuju, udělal jste mi radost.

Máte pravdu. Smrt dělal navíc převozníka pod Zvíkovem.

Dobrý den, Šífařská píseň je celá uvedena v knize Vladimíra Scheuflera a Václava Šolce "Já jsem plavec od vody" na str. 89-91. Kniha byla vydaná v Jihočeském nakladatelství Č.Budějovice v roce 1986. V této knize je uvedeno ještě několik dalších plaveckých (vorařských) písní.

Děkuji. Ale bohužel to jsou právě ty sloky, které jsem také našel - Davle, Vyšehrad.

Hledám zpívání v písni o Velkém Víru, Zvíkově...

ono se píše na těch jachtařských stránkách, že každý region měl jiná slova a že to je na melodii Hájku, háječku...zkuste se zeptat ve vašem regionálním muzeu a nebo archívu, občas se dá narazit na nadšence, který takové podrobnosti zná a nebo ví, kam se mrknout

Plavče (a další), až budete mít písničku podle vašeho mínění celou, můžete ji zkusit s někým kdo by vás doprovodil na heligonku (druh tahací harmoniky, tak zvané "zednické piáno"), nebo i další nástroje z doby šífařů (proboha jen ne žádné klávesy!), nazpívat a dát na youtube nebo na webové stránky regionálního muzea, nebo i jen text, aby se i tenhle poklad lidové zábavy a pracovní písně zachoval pro další generace? Rád si poslechnu.

O tom Víru a Zvíkovu neznám, ale vím, že jsme zpívali ještě sloku: Když jsme přijeli k prvnímu jezu, má milá praví: Já tady slezu! Jaga.

Hájku, háječku, hájku zelený,
na mě se hněvá mý potěšení.

Na mě se hněvá, příčiny nemá,
že jsem nepřišel včera z večera.

Včera z večera tmavá noc byla,
já jsem se bála, že bych zbloudila.

Vstávej, má milá, už je den bílý,
já musím míti šíf naložený.

Má milá vstala, snídani dala,
ještě mě k šífu vyprovodila.

Na špičku dala malou kytičku,
bych nezapomněl na svou holčičku.

Už se má milá, už se nehněvej,
na rozloučenou hubičku mi dej.

Už se můj milý, už se nehněvám,
popluju s tebou, že tě ráda mám.

Popluj má milá, popluj ty se mnou,
já ti dokážu lásku upřímnou.

Tak jsme vypluli od svatý Anny,
vyprovázely mámy i panny.

Když jsme připluli na první vrata,
volá pantáta, spusťte rudlata.

Když jsme připluli k prvnímu jezu,
má milá křičí, já tady slezu.

Neboj se milá, nejsi tu sama,
jsou tu šífaři, jsem tu taky já.

Nevracej se zpět, nemusíš se bát,
popluj se mnou dál, vždyť já tě mám rád.

Budem se spolu dívat na nebe,
už nechci milá býti bez tebe.

Já nepopluju, já se moc bojím,
je velká voda, že se utopím.

Jak se chceš, milá, dostat do nebe,
když tam po suchu cesta nevede.

Když jsme připluli k hradu Zvíkovu,
U Smrtů měli plnou hospodu.

A když jsme pluli kolem Kamejka,
Krůta zabíjel velkýho bejka.

Pak jsme potkali plavce z Podskalí,
a jejich holky na nás mávaly.

Ahoj, voraři, kam až plujete,
a co vy zpátky si povezete.

Když jsme připluli pod Štěchovský most,
má milá křičí, už toho mám dost.

Když jsme připluli k svatýmu Jánu,
má milá chtěla ze šífu dolů.

Neboj se, milá, svatýho Jana,
on je přece nás, plavců, ochrana.

Když jsme připluli k Davli, soutoku,
utřel jsem slzu v mém smutném oku.

Když jsme dopluli až k tej Radavě,
spadla má milá z voru po hlavě.

Když jsme spatřili bájný Vyšehrad,
nechali jsme šíf na Vejtoni stát.

Ahoj,je to fajn jenom je potřeba upravit ještě pořadí slok, aby bylo zachované pořadí, protože např. Svatojánský proudy jsou dřív, než Štěchovický most, Podskalí je až dole v Praze případně bylo Podskalí ještě na Orlíku (těžko dneska zjistit o kterém se v písničce zpívá), Radava je taky až nahoře proti proudu u Orlíka. Bohužel víc slok asi taky neznám, bylo jich daleko víc podle starých pamětníků, kteří bohužel asi už všichni umřeli byli sloky prakticky o všech jezech, hospodách význačných peřejích a kamenech v nich. Já jsem jí slýchával jako kluk od dědků (někteří z nich jezdili jako šífaři), když jsme jezdili na tehdy čerstvě napuštěnou Slapskou přehradu, jenže tenkrát jsem ještě neměl dost rozumu , abych si jí zapsal, jenom jsem poslouchal,když zpívali a vyprávěli.Občas jí s kamarádem hrávám na heligonku , když je příležitost , ale bohužel dneska o tyhle písničky není mezi lidma moc zájem.

Píšete: "Občas jí s kamarádem hrávám na heligonku , ... ale bohužel dneska o tyhle písničky není mezi lidma moc zájem".

Není zájem? Na televizi Šlágr často hrají dva velmi oblíbení harmonikáři (heligonkáři) - Jan Komenda 92 let (!) a Karel Císař (85?) pravé, nefalšované jihočeské písničky. Lidé kupují jejich CD a DVD, bývají na předních místech žebříčků popularity ve své kategorii a potlesk všech diváků vstoje na silvestrovském koncertu snad také něco říká o oblibě jejich hudby. Lidová hudba žije.