16 let - bezcenný, zamilovaný

Od: Datum: 11.08.13 05:03 odpovědí: 8 změna: 11.08.13 23:27

Dobré ráno,

jak je zmíněno v nadpisu, je mi 16 let. Mám 15kg nadváhu a to je jediné, co přispívá k mému nízkému sebevědomí a k nulové sebeúctě a sebelásce. Mám pocit, že ostatní mají více možností a voleb, ale já mám jen jednu, jsem omezen a nemohu si tolik vybírat. Mám často strach a nevěřím lidem.

A jak se chovám a působím na lidi? Jako společenský, sympatický, originální se smyslem pro hůmor, mám pro každého pochopení a stále s úsměvem na tváři. Dokáži každému zvednout náladu, poradit, nebo podpořit. Nechápu jak to dělám, když mé nitro, je jedno velké smetiště.

Že na 16 let působím tak nějak "fylozoficky"? Já nevím, mé uvažování je tak od malinka. Nevím jak to dělám, ale prostě když jsem sám, najednou jsem jiný člověk, přemýšlím o smyslu bytí, o existenci života, o tom, jak asi uvažují lidé v mém okolí a proč nějaké věci, či situace vnímají a konají jinak, ve vetšině případu (podle mě), tak "jednoduše". A když jdu do školy, jsem ten, který se stále směje, mluví (podle mě) nesmysli, aby se ostatní pobavili (jim to přijde normální), já se tomu také směji, ale nevím proč. Potom jdu do divadla, kde jsem docela už přirozený a vyjadřuji se trochu jinak, ta společnost (vrstevníci a starší kamarádi, chodíci na gymnázium a do toho divadla, které je na gymnáziu něco jako dobrovolný předmět) je na vyšší úrovni. Tam se bavíme už o něčem jiném, než na mé škole, kam chodím. Tam taky se stále směji a dělám ze sebe (jak říkala kamarádka) hlupáčka. Kdybych ze sebe přestal dělat takového jak působím, tak už nejsem ten pohodový, se smyslem pro hůmor člověk.

Příjdu domů a tam se přepnu do jiného modu, najednou si uvědomím, kolik mám problémů, co jsem zas řekl přes den před lidmi a jak jsem působil a co jsem prováděl, najednou to na mě všechno spadne.

To jsem hodně odbočil, ale byl bych rád, jestli je tu někdo v podobné situaci, nebo někdo, kdo má pochopení, popřípadě přijatelné řešení, poradil. Teď bych přešel k hlavnímu problému, spíše ke starosti.

Minulý rok asi v listopadu jsem si uvědomil, že jsem zamilovaný do jedné dívky, která je o 2 roky starší. Je krásná, každé její gesto, každý její mimický pohyb, když se usměje, její artikulace, její mluva, každé slovo, které vypustí z úst, ve mě vyvolá nepopsatelný pocit. Užírá mě, když jsem v její blízkosti a cítím k ní co cítím, ale ona mě má za kamaráda. Strašně mě to užírá, to všechno co je sepsané nahoře v porovnání s tímto je jako kapka v oceánu. Teď jak to tady v 5 ráno na notebooku píši, mě začínají slzet oči.

Nedávno se rozešla s klukem, který jí hodně ublížil a ona je ještě z toho dost dá se říct na dně, říkala mi to kamoška, která kamarádí i s ní a ptala se jí. Ten rozpad jejího vztahu a chování jejího bývalýho jí naočkoval proti opačnému pohlavý, prý nechce vztah minimálně půl roku, když se po městě začalo šířit, že je volná. Má o ní zájem 5 kluků včetně mě, vím, že jednomu řekla, že ne a já nechci na ní tak rychle tlačit, abych se nedozvěděl tu samou odpověď. Ale nedokáži si představit, že bych čekal ještě další půlrok.

Teď jsem začal na sobě makat, chodím s kamarádem do posilovny, vracím se k běhu, který se snažím provádět pravidelně. A jedinou motivací, abych nevypadal nadále jako prase, je ona. Další důvod, proč by řekla ne, by bylo, že nejsem pro ní moc pohledný, já si myslím, že nejsem pro všechny pohledný, i když většina říká, že ne a další většina, že poslední dobou jsem se změnil, že jsem hezčí. Ale já si myslím svoje a mám nízkou důveru k lidem i v těchto situacích.

Dám si do uší sluchátka a jdu běhat, když pozoruji ten východ slunce, tu přírodu, která vstává a vnímám, jak ze mě všechno špatné a veškeré endorfiny odcházejí, je mi najednou líp, myslím si, že je to i dobře, že rád běhám kvůli tomu, že si nějak psychicky ulevím, ale abych zhubnul a byl pro sebe přijatelnější a pro ní, je právě ona tou motivací. Ona je strašně hezká, krásná a při pomyšlení, že ona chodí s takovým škaredým mrzákem jako jsem já, je hrozné. Ani nevím, jestli se tomu dá říct, sebelítost, když k sobě nemám lásku, přeci, když k někomu cítím lásku, musím ho i někdy litovat a pomoct mu.

A podruhé prosím o radu, co mám dělat, čekat a zatím na sobě makat?

Není to myšleno proti Vám nějak zle, ale cítím se ještě více bezcený a, že je to se mnou opravdu špatné, že sem z mého hlediska, anonymním lidem píši tyto problémy a vyjadřuji se tako. V jiné společnosti (rodina, škola, divadlo, náměstí) bych se tak nevyjadřoval, tady mě to nevadí, protože mě neznáte osobně.

Děkuji za případné rady, moc.


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Od: mickey11
Datum: 11.08.13 05:35

čaago kamarade. je mi 21let a nemel bych na to, v 16 letech napsat story jako ty, tvoje citeni a chapani...clanek je hodne na urovni,az se mi nechce verit,ze ma nekdo takove chapani v tak utlem věku, tipoval bych 25a vic... si hodne chytry, co na srdcícku to na jazyku, to se ceni. z tveho textu jde citit nizke sebevedomi,vubec se toho neboj,bud svuj ,si chytry kluk,kdyby te naka slysela co si tu napsal, tak na tobe nezustanou ani trenky. holky milujou a vyciti uprimnost, muze byt jakakoliv, a jeste se tomu zasmejou a budou si te vic vazit... neleti na tela,ale na slova! ty si recnik,tak toho vyuzij ;)

Od: petrvesely*
Datum: 11.08.13 07:08

Pokud ti muzu neco napsat, tak mne je hodne prez 40 a nadvahu mam vic jak 15 kg, mam i tak skvelou zenu a dva syny, jeden z nich je ted 3 mesicni miminko :)

O nadvaze to neni (i kdyz super ze s tim neco delas, vydrz), je to jen o tom, co a jak si poskladas v hlave.

A k lasce? Ja vim ze se to bude hur cist ale chlape, holek je jako maku a kdyz te nechce jedna je jich dalsi milion kolem tebe.

A dalsi vec co se bude zdat jako klise, nehledej jen to co ma pekny obal, daleko dulezitejsi a pro tebe dvojnasob, bude to co je uvnitr.

Preji at se dari a dej vedet!

Od: neon®
Datum: 11.08.13 07:40
avatar

Bez lasky k sobe nebude fungovat ani laska s partnerem. Zacni milovat sebe a take vsechny ostatni. Miluj ji tak, ze ti bude zalezet na jejim stesti a ne na svem. To znamena, ze pokud chce byt s nekym jinym, tak ji to s laskou prejes. Pracuj dal na sobe, nejenom kvuli ni, ale kvuli kterekoli jine, se kterou budes. Ta motivace neni jedna jedina zena - pak to neni laska, ale zavislost (ego). Nemej taky strach, ze te nejaka odmitne, protoze se ji nelibis, nebo ji na tobe neco nesedi. Pokud to tak bude, tak to prijmi, protoze k sobe proste nepatrite. Ta prava te bude chtit se vsim vsudy a ty ji. Pokud mas nizke sebevedomi z nadvahy, tak na tom kazdy den pracuj, az budes spokojeny. Pokud te trapi cokoli jineho, tak udelej opet rozhodnuti na tom kazdy den pracovat, az budes spokojeny. Tou denodenni praci si budes ukotvovat sebevedomi a zacnes se mit vice rad, protoze zacnes byt aktivni v odstranovavni svych nedostatku, skoncujes s pasivni sebelitosti. Clovek disponuje silou vule, aby si urcil jaky chce byt. Nejsme pasivni loutky, ktere musi trpet. Taky se nam vraci to, co davame. Davej ji bezpodminecnou lasku a tu od ni dostanes. Bezpodminecna je to, ze ji nechces pro sebe, ale chces aby byla stastna. Takto muzete byt bud partneri na vecnost, pokud stejnou bezpodminecnou lasku bude chtit dat ona tobe a nebo nejlepsi kamaradi. Pokud ji budes takto milovat a ona nebude stat ani o kamaradstvi, tak ani nemusis litovat, ze ji nemas, protoze ona by te stastnym neudelala, tu lasku by ti neopetovala, takze by sis ulehcil spoustu trapeni v takovem sobeckem vztahu.

Datum: 11.08.13 12:36
avatar

Vidím to tak, že Váš zásadní problém je přetvářka vždy a všude:

Přetvařujete se sám před sebou. Sám sebe vidíte jako filozofa, přemýšlivého člověka psychicky nad úrovní vrstevníků. Tím ale zatím nejste díky omezenému rozhledu a tak Vaše osobnost začíná získávat znaky schizofrenního chování. Ve svých rádoby filozofických úvahách pletete páté přes deváté a je jasně vidět, že nerozumíte významu některých použitých slov, často některá slova v textu chybí. To znamená pravděpodobně to, že jste si po sobě text ani nepřečetl a nezkontroloval. S rádoby inteligentním vyzněním také silně kontrastuje množství hrubých pravopisných chyb. Na neznalého takový text může působit "inteligentně a filozoficky", ale ve skutečnosti je to sbírka nesourodých bludů. Skutečný filozof by se přemýšlením už dávno dostal k hlubšímu poznání příčin problému. Vy jste chybně prohlásil za příčinu všech svých problémů pouze tloušťku, která ale hlavní příčinou není.

Přetvařujete se před okolím. Snažíte se přizpůsobit svoje chování nějakému vzorci, o kterém si myslíte, že je v dané situaci nejvhodnější. Takže ve společnosti, podle Vás "blbců", se pouze smějete a vykládáte nesmysly - snažíte se působit jako ještě větší blbec. Ve společnosti podle Vás "inteligentnějších jedinců" se snažíte chovat podle jiného vzorce, snažíte se působit inteligentně.

Potom přijdete domů a všechna ta přetvářka si vybere svou daň. Začnete vidět svoje chování z trochu reálnějšího pohledu. Následně se ale začnete utápět v parafilozofických bludech a hledáte příčiny svých problémů tam, kde vůbec nejsou.

Ne nadarmo se říká, že kdybysme se viděli očima lidí kolem nás, museli bychom se sami sobě představit, protože bysme se vůbec nepoznali. Vy si o sobě myslíte, že jste, cituji "společenský, sympatický, originální se smyslem pro hůmor, mám pro každého pochopení a stále s úsměvem na tváři. Dokáži každému zvednout náladu, poradit, nebo podpořit". Skutečně je to tak když větu před tímto sebehodnocením píšete, že máte strach a nevěříte lidem? V sebehodnocení bysme měli být velmi opatrní. Vy si připadáte vtipný, ale co když ostatním připadáte spíše trapný a nesmějí se tomu co předvádíte, ale Vám? Třeba zvedáte náladu lidem jen tím, že si uvědomí, že někdo je ještě větší blbec než oni sami - bez urážky, pokus o vtip :)

Celý text poukazuje na Vaši rozpolcenou osobnost. Ta bude asi také hlavní důvod všech Vašich problémů. Tloušťka je už pouze důsledkem. Snažíte se za každou cenu získat nějakou holku jen proto, že se Vám líbí. Ok, v pubertě normální. Ale podívejte se na to z jejího pohledu. Proč by měla zrovna Vás chtít? Kvůli tomu, že se před ní a před jejími kamarády chováte jako idiot? Kterou z Vašich přetvářek zná? Už máte plán, jakou přetvářku zvolíte při jednání s ní?

Doporučil bych následující: Přestaňte se tak úporně snažit získat tu Vaši vysněnou holku. Místo toho na sobě začněte pracovat, abyste byl obecně pro co nejvíce holek zajímavý. Je samozřejmě plus pokud nevypadáte jako oteklý meloun. Ale není to ani zdaleka ta nejdůležitější věc. Mnohem důležitější je Vaše chování, to jakým způsobem se prezentujete před ostatními, prostě jestli máte nějaké "charizma". Můžete občas udělat nějaký vtípek, ale celý den se chovat jako imbecil je blbost. Abyste holku získal, musíte jí něčím imponovat. Musí mít prostě nejaký důvod (vědomý nebo nevědomý), proč si z 5ti nápadníků vybrat zrovna Vás. To je u každé holky jiné. Některá je zcela povrchní a zajímá ji jen vzhled partnera. Pokud je taková ta Vaše "vysněná", nemáte šanci. Ta si zase najde typově podobného kluka jako ji opustil - předpokládám, že to byl nějaký skvěle vypadající šampónek. Přemýšlivější holku můžete zaujmout jako partner do debaty, pokud ovšem budete mít větší rozhled než ona a udržíte s ní krok. V takovém případě by vzhled nehrál takovou roli. Podívejte se kolem sebe - často velmi hezké ženské mají ne zrovna hezké chlapy. Takže kromě sportování a zdravé stravy byste mohl začít číst knihy - třeba místo zbytečného filozofování. V knihách často najdete různé úvahy a ověřené pravdy, které Vaše myšlení posunou dál a začnete se na svět kolem sebe dívat jinak. Může Vám to pomoci k utřídění myšlenek. Často zde najdete řešení problémů aplikovatelná i na běžný život. Držím palce.

Od: jave3oson
Datum: 11.08.13 20:33

Dobrý večer, krásně jste to vystihl s tou přetvářkou.

Ale jediné, co mě docela naštvalo je, že jste mě pochopil (ne jen vy), že jsem nějaký namyšlený a cítí se na vyšší úrovni, než ta společnost, ve které se ocitám. Pokusím se to znovu vysvětlit. Ve škole na kterou chodím jsou prostě lidé, kteří myslí jinak (ne jednodušeji) a já se s nimi nemám o čem bavit a proto, abych se nějak začlenil do konverzace, začnu ze sebe dělat toho debila a potom oni se smějí mě, ale ne tomu, co říkám, nebo dělám. (To jste říkal i vy a máte pravdu). Když jsem potom v divadle, tam je ta společnost na stejné úrovni jako já. Bavíme se o různých věcech, o kterých bych se nemohl bavit se společností v mojí škole, protože jim to nic neříká.

Že si myslím, jak jsem vtipný, přitom číším trapností a všichni mě považují za trapného chudáka, který si na něco hraje? Možná na mojí škole, i když tam jsme zcela k sobě upřímní (třeba o tom neví a pomlouvají mě). Ta společnost v divadle (cca 30 lidí), tam jsme k sobě také upřímní a všichni k sobě rovni, tam se třeba smějeme různým vtipům, nebo navzájem si ze sebe děláme srandu, kterou by nepochopila společnost na moji škole. Abych tento odstavec shrnul, na mojí škole ze sebe dělám blbečka, aby byla sranda a shazuji se sám před sebou, abych zapadl do kolektivu. V tom divadle, tam už jsem svůj a doma začnu přemýšlet, jak jsem se sám před sebou shodil ve škole, co jsem řekl a učinil. A nevím jak to řešit, abych začal být sám sebou, bez toho, aniž bych ze sebe dělal idiota.

Ta dívka, vím a cítím, že jsem do ní zamilovaný, přitahuje mě její tělo, její krása a samozřejmě její osobnost a všechno co dělá, její vlastnosti, prostě celá bytost.

Chci získat postavu jakou si přeji, to si přeji já sám, dalším důvodem je i ona, myslím si, že je to plus pro můj život a právě i pro situaci, až se jí na to zeptám a bude mi jedno, jestli v té době bude chodit s klukem, prostě a jednoduše chci vědět, jak na tom u ní jsem. Ale chci se jí na to zeptat, až budu pro sebe přijatelnější.

Že si hraji na nějakého filozofa, který pomalu neví, co je filozofie? Napsal jsem tam, že působím na 16 let tak nějak filozoficky. Myslel jsem mé uvažování, jak uvažuji o životě, o smyslu bytí a těchto věcech, protože si myslím, že mezi vrstevníky asi nebude tolik lidí, co tak uvažují. Nepovažuji se za nějakého tvora, který je na vyšší úrovni bytí a všechno ví a zná (např. co je to filozofie).

A myslím, že nemám rozdvojenou osobnost. Prostě v jedné společnosti chci zapůsobit tak, abych byl jako oni a měl společné zájmy (pravděpodobně jak jsem pochopil, se to asi nedaří), v další společnosti jsem už svůj (i v její přítomnosti) a doma si vyčítám jakého jsem ze sebe udělal debila.

Souvětí, která jsem použil, nebo různá slova chápu, přeci nebudu používat nějaké významy, kterým nerozumím.

Omlouvám se za hrubky (neberu to jako výmluvu, ale mojí nepozornost), domů jsem přijel asi půl hodinky před tím, než jsem sem vložil otázku, takže jsem vzhůru už 2 dny.

Datum: 11.08.13 19:02
avatar

Za ty hrubky v textu se schováváš? (Člověk, který se dokáže takto vyjadřovat, většinou zvládá i mluvnici)?

Nějak mi to nesedí: Myšlenky a názory neodpovídají uvedenému věku, ale nízké sebevědomí ano.

S budováním sebevědomí začni od toho, o čem víš, že dobře zvládáš.

K tomu přidej sport a upravíš-li navíc stravovací návyky, bude 15 kg za chvilku dole.

___ Ale nepočítej moc s tím, že by osmnáctiletá slečna/žena měla zájem o šstnáctiletého mladíčka.

Od: horsik*
Datum: 11.08.13 22:57

Ahoj, nevím, jak začít, tak budu psát myšlenky, jak budou přicházet, tak když by to bylo trošku nelogické, se nezlob. Začni jinak vnímat sám sebe. Vůbec se netrap s nějakou nadváhou, jestli se chceš hejbat, hejbej se, ale nedělej to proto, že se domníváš, že pak bude atraktivnější. Jsi typ člověka, co okouzlí svým nitrem. Ty přece taky nechceš žádnou Barbie, ale holku, co má něco v hlavě. Barbie je sice krásná s perfektními křivkami, ale s čím si budeš povídat na společná témata, s kým budeš uvažovat o starostech, radovat se, když má hlavu dutou?

Mááš pocit, že ti okolí ve škole nerozumí? Neřeš, že si jiný, je dobře být výjimečný. Každý je výjimečný, jen někdo chce patřit do stáda... Jestli ti přetvařování přes spolužáky vadí, nedělej to. Možná pak nebudeš vyhlášeným bavičem, ale budeš moci být stále sám sebou. Oni tě budo muset přijmout takového, jaký jsi. Na druhou stranu mě třeba dělání kravinek a šaška baví, je to prostě druh zábavy... ;)

A k té dívce, jestli se ti opravdu líbí (nejenom fyzicky), tak věk není překážka a její těžký rozchod a ostatní nápadníci určo taky ne. Jen bych o tom, neuvažovala tak, že se jí zeptáš, až se budeš domnívat, že jsi atraktivní. Vždyť ty přece jsi atraktivní, koukej na sebe jinýma očima. Vytáhni ji někam ven, pozvi ji na procházku, nabídni ji, že ji ukážeš večerní město, můžeš spojit s posezením někde*pivo*, přitom se jí můžeš dotknout*placni*, upravit jí vlasy, nést tašku, a hlavně se dobře bavit*vtip*. Chceš-li ji opravdu, netlač na pilu, musíš tu pro ni být, když tě bude potřebovat *mala* a vzbudit touhu i u ní. Třeba pak bude pusa na dobou noc *pusa* a třeba i něco víc*srdce*. Přeji Dobrou noc a ať ti vyjde vše, co opravdu chceš a máš důvod k radosti. *ua*

Od: evelyn
Datum: 11.08.13 23:27

V šestnácti se takhle cítí hrozná spousta lidí, a to zejména když se zamilují, bez ohledu na to, jestli mají nebo nemají nadváhu, jestli mají nebo nemají vzhled takový či makový, a jestli opravdu působí problémy, nebo jestli je to jen jejich vnitřní pocit. Je to strašný, ale nezoufej a nevzdávej to, to s věkem zpravidla mizí!

Praktickou radu mám jednu, a to zásadní. Najdi si (navíc k tomu sportu) smysluplného koníčka, který ti dá pocit, že pomáháš zlepšit svět. Sázení stromků, dobrovolnictví u lidí s postižením, jeď o víkendu někam opravovat historické památky s Brontosaurem, pomoc s venčením psů ve psím útulku, nos starým babičkám nákupy, to je jedno. Hlavně aby tě to bavilo a aby to bylo užitečné, a jestli už něco takového děláš, vrhni se na to pořádně. Z vlastní zkušenosti vím, že taková smysluplná práce ti pomůže, když je ti nejhůř. Navíc budeš mít o čem mluvit s ostatními a nebudeš se před nimi cítit tak bezcenný. A to i před tou holkou. Klidně si vyber něco, o čem víš, že by ona ocenila. No a vydrž a dělej to aspoň 3 měsíce, ideálně rok i víc. K té holce buď galantní a milý, usmívej se, zdrav ji, ale jinak se chovej normálně a do ničeho ji nenuť.

Možná tě lidi začnou brát víc vážně. Možná tě ona začne obdivovat. Možná tě tvoje pocity nebudou tolik tížit. Možná si najdeš lepší přátele. Možná... a když se nestane nic z toho, tak uděláš vlastníma rukama tenhle svět o kousek lepší. Kolik šestnáctiletých kluků se tím může pochlubit?

 

 

 

Poslední otázky Poradny volná diskuze
Nejnavštěvovanější otázky v rubrice

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.