Hodinky

Jsem sběratel, hodinář, rád tyto věci od Vás koupím a dobře za ně zapaltím. cs151@email.cz

Pokud si je nechceš nechat jako památku (na prodej je vždycky dost času), tak napíši, jak bych postupoval já. V první řadě bych od každých pořídil kvalitní detailní fotografie - zepředu, zezadu, zadní víčko zevnitř a strojek. Pak bych obešel několik hodinářství a starožitnictví a poptal se, kolik by za ně nabídli. Podle nabídnuté ceny bych se pak rozhodoval, jestli stojí za to prodávat, případně komu. Nebo bych je dal na Aukro s výchozí cenou nejvyšší, která mi byla nabídnuta. Rozhodně bych neskočil po první nabídce, ale důkladně zvážil, jestli nestojí za to si je ještě pár let ponechat.

Jsou lidé, že:

1/ neradi doma hromadí zbytečné věci

2/ vše přepočítají na peníze a zpeněží

Já bych si ty věci po babičce nechala. Bylo to od ní, pro vzpomínku. Kdykoliv bych se na to podívala, viděla bych ji před sebou.

Vzala jsem si po babičce, když zemřela, veliký hrnek, ze kterého denně snídala. Bílou kávu s nakrájeným chlebem, jak to staří lidé měli ve zvyku. Ten hrnek je už kapku otlučený, opotřebovaný a nemá žádnou cenu. Nepoužívám ho. Jen ho prostě mám. A pokaždé, když mi na něj padne zrak, si vzpomenu, jak z něj babička snídala...

Ale jak už jsem psala výše - v bodu 1/ a 2/. Jaga.

Navíc už po pouhých dvou měsících po její smrti se chcete zbavit památek na ni?

Mám ten svůj obouchaný hrníček po babičce už 41 let a pořád vzpomínám...