Kdo jste déle než rok po operaci žlučníku?

Já jsem věděla, že mám žlučník plný kamenů a pár záchvatů jsem měla. Z dietních chyb a i z toho, když jsem se vytočila. Dokonce mě jednou odvezli v podřepu do špitálu. Nenarovnala jsem se bolestí. Stále jsem operaci odkládala a jednou, při chemoterapii, jsem dostala strašlivý záchvat. A tam mi onkolog řekl, že kdybych byla jeho ženou, že by se mnou nemluvil tak dlouho, až bych svolila k operaci. Že si vůbec neuvědomuji, jak je postižený žlučník nebezpečný. Tak jsme ho zklidnili a po chemoterapii jsem naklapala na operaci. Lékař navrhoval operaci laparoskopií, ale já jsem si prosadila klasickou, s tím, že udělají větší řez a dobře prohlédnou játra a vše okolo.:D A musím vám říct, že vůbec nelituji. Dietu jsem držela přes půl roku. Pak pomalu jsem zkoušela, co není dobré. Bylo dobré všechno. Ale i pro cholesterol a vůbec pro zdraví, omezuji stále tuky a smažené, ale nevadí mi. Potíže jsem neměla ani jednou, ani nikdy a je to 13 let. Neztloustla jsem, ani nezhubla. Váhou mi zacvičily až cigarety, se kterýma jsem se rozloučila.Všechny alternativy a pití oleje a já nevím co ještě, je naprd, protože tělo má tendenci vytvářet nové a nové kameny a nové a nové záněty. Je potřeba důvěřovat lékaři a jeho rozhodnutí. A moje dcera přišla o žlučník ve svých 19ti letech. A bez něho žije 22 let. V pohodě. Je dobré být informovaný, ale nepřehánět to, pak je člověk velice zviklaný a nejistý. Chce to klid. Hodně štěstí a nebojte, to bude dobré.

Moje tchýně je po operaci žlučníku asi 20 let. Před operací zhubla asi 30 kilo, protože i obyčejný suchý rohlík jí způsobil záchvat. Teď jí úplně všechno, nezříká se ničeho. Ani alkoholu. Jediné, s čím bojuje, jsou neustálé průjmy - jde i šestkrát denně na záchod. U ní si myslím, že hraje velkou roli psychika, protože je docela nervák, všechno jí rozhodí...

Jinak operaci určitě neodkládejte, moje mamka tak dlouho čekala, až bylo doslova za minutu dvanáct. Při operaci u ní nakonec zjistili rakovinu celého břicha, způsobenou právě zanedbaným žlučníkem. O dalších podrobnostech bych se nerada rozepisovala...

Měla jsem 4 velké kameny. Ze špatné životosprávy a hlavně ze stresů mě začal zlobit žlučník. Nejdříve jsem měla záchvaty občas, pak denně. Začala jsem hned od začátku problémů s dietou, ale nepomáhalo to. Každý den (asi 4x) jsem volala pohotovost. Měla jsem ze všeho strach a doma kojence. Zhubla jsem za dva měsíce skoro 30 kg. Po napití i čisté vody jsem zvracela a měla průjem. Při posledním záchvatě jsem už byla celá žlutá, tak mě odvezli do nemocnice. Ležela jsem v nemocnici na kapačkách se sondou v žaludku. Měla jsem zánět žlučníku. Po dvou měsících léčby mi navrhli operaci žlučníku. Opět jsem měla strach, tak jsem odmítla i přes upozornění lékaře o dalších možných komplikacích. Propustili mě domů k mojí velké radosti. Držela jsem přísnou dietu, ale byly tady zase stresující situace. Po 3 dnech se opět dostavily záchvaty, ale daleko silnější. Po 10 dnech od propuštění z nemocnice jsem tam byla opět. Tentokrát se přidal i zánět slinivky břišní. Zase kapačky a sonda v žaludku. Za 2 měsíce mi lékař navrhl operaci žlučníku - já že ne. Propustili mě v pátek. Při loučení s lékařem jsem řekla sbohem a on mě ujistil, že se brzo uvidíme. Měl pravdu. V pondělí jsem dobrovolně nastoupila do nemocnice a souhlasila s operací, byla hned v pátek. Za ten týden se mi udělal opět zánět. Operace dopadla dobře a byla jsem ráda, že to mám za sebou. Žlučník mám venku, slinivka se také uklidnila. Kdybych neměla z toho všeho takový strach, tak jsem se mohla ušetřit všech trápení. Byla jsem kost a kůže a ohromnou chuť k jídlu. Pooperační dieta mi moc nechutnala, tak jsem si za necelý týden vylepšovala jídelníček potají v bufetě. Po návratu domů jsem začala pomalu jíst všechno jídlo a neměla jsem žádné problémy a ani je dosud nemám. Pomalu jsem přibrala na svou váhu a jsem stále stejná. Dodnes lituji, že jsem neposlechla lékaře a nešla na operaci hned. Život je hned veselejší, pokud vás nic nebolí a člověk se může najíst podle chuti. Operaci raději neodkládejte a vřele doporučuji. Znám ale případy, kde po operaci 6-12 měsíců drželi lidé dietu. Každý jsme jiný. Já to na dietě nevydržela a 33 let po operaci jsem bez problémů. Držím vám palce a nebojte se.

V životě bych na operaci nešla, mám následky které mi změnily život, trpím průjmy.

a nedá se toho zbavit.

Měla jsem záchvaty spoustu let a pořád jsem se hrozně bála operace, až jsem měla bolestí každý den a to mě donutilo. Týden jsem musela být v nemocnici než mě žlučník uklidnili a mohli mě operovat! Bála jsem se strašně ale bylo to už k nevydržení . Operovali mě lapaloskopii ,druhý den jsem již slezla z postele a třetí chodila po chodbě! Dietu jsem poctivě držela asi jen v nemocnici a možná tak týden doma. Už je to asi 15 let a jsem stále v pohodě,bez jakýchkoliv následků! Jenom lituji že jsem nešla dříve a tak dlouho se trápila! Operaci vám můžu jenom DOPORUČIT a čím dřív tím líp! A nebojte se ani to moc nebolelo!