Vykání či tykání v zaměstnání

kdyztak pouzijte obligatni (vy) Jirko prineste mi prosim ty vykazy

Asi bych při uvedení do funkce, nebo při první poradě jasně prohlásil, že v pracovním procesu si budu se všemi vykat a v soukromí nadále tak jak jsme zvyklí.

Mne to přijde divne, nechat si vykat od známých. Proste se znáte. Ti "vyse postavení" jsou taky lidi.Myslím s

i, ze se ty funkce nekdy precenuji.

Budete nakonec za nabubřelého troubu.

Muj názor.

Doporučuji se v rámci pracovního procesu dohodnout na vykání s podřízenými. Jako nadřízený tím získáte přirozenou autoritu a jak si sám uvědomujete, nebudou Vás obviňovat z nadržování "kamarádům". A pokud to předem všem známým vysvětlíte a takto logicky zdůvodníte, neměl by z toho nikdo mít žádný osobní problém.

Je zvláštní, že na pozici ředitele tyto základní způsoby interpersonálních vztahů nemáte zažité. Hodně rychle se podívejte do vhodné literaruty pro vedoucí a pro vedení kolektivů, sociální psychologii a další a další.

Zcela přirozeně i z respektu k osobnostem zaměstnancům jim budete vykat a oni budou vykat vám. Zcela přirozeně nebudete tajit, že některé zaměstnance znáte a že si s nimi tykáte a pokud tykají i oni vám, že to tak zůstane, budete si tykat vzájemně, i na pracovních poradách a v služebním styku. Nejde o žádné zvláštní znevýhodnění těch, se kterými si budete vykat. I zaměstnanci jsou respektované osobnosti.

Někteří si budou zkoušet s vámi jakoby omylem tyknout, nebo vám nabídnout tykání a čekat, že vám budou moci tykat. A zde je citlivé místo. Pokud vám tykání nabídne starší zaměstnanec, respektovaná osobnost, je to nabídka, která se neodmítá (například mladému primáři nabídne tykání starý zkušený lékař, jako mladému kolegovi, kterého bude respektovat ve funkci primáře a přitom nabídne spolupráci jako mladšímu kolegovi, ale to už zabíhám do podrobností). Záleží na situaci, možná v tom budete šlapat jako slon v porcelánu, ale berte to čistě a važte si dobrých lidí a zamětnanců. S kým si budete tykat po delší době už je věc dalších vztahů ve firmě.

S někým si tykám a s někým si vykám. Pokud někdo vyžaduje vykání jenom proto, že je v nadřízené pozici, tak to podle mě svědčí o tom, že si v té pozici není jistý sám sebou.

tykání je hezká věc .. dokud se nestane nějaký průser .. on říct "Pepo kamaráde s vedením jsme se shodli že za tvoje porušení pravidel ti strhnem 20% z platu" o dost těžší než říct "Za vaše porušení pravidel vám bude strhnuto 20% z platu"

Když vám budou vykat budou mít větší autoritu .. v práci vykat - ve volném čase tykat.

NENÁVIDÍM VYKÁNÍ

Než jsem začal podnikat, pracoval jsem ve dvou společnostech. V obou si tykali všichni od generálního ředitele až po uklízečku. Osobně nenávidím, když mi někdo vyká a tykat si nechávám i od kamarádů mého syna.

Pracoval jsem 43 roku v hornictví kde jsme si mezi sebou všichni tykali i s vedoucími a revírníky.Asi 2500 lidí . Jen řediteli a náměstkům se vykalo Vše normálně fungovalo.Jestli je někdo hloupí,neschopný nepomůže vykání ani tykání k tomu aby ho ostatní respektovali. Věřte že když někdo něco provedl že šéf s ním zatočit uměl i s tykáním. Nepotřeboval mu vykat.

Já myslím, že autorita ředitele by měla být postavena či vybudována na jiných základech, než je vykání svým známým. Formální vykání(myslím těm tazatelovým známým, u cizích lidí je vykání jistě v pořádku) mi přijde jako pokrytecká přetvářka. Jak by jste to řešili, kdyby mezi podřízenými byl někdo z rodiny, syn-dcera, manželka či jiný velmi blízký. To je otázka pro všechny zastánce vykání.

Chcete ředitelovat, takže jak si uspořádáte vztahy, pravidla je zcela na vás. Jste významější, jste nadřízený! Při tykání se jakákoliv výtka odrazí v osobní rovině. Zaveďte třeba vykání a oslovování křestním jménem.