Okurka nebo okurek?

Oharek je /i dle mapy/ valašský název a žádný Valach tomu jinak neřekne.

Brambor nebo kedluben mě taky napadnul. A to je v čechách mnohem rozšířenější než okurek. (Řekl bych, že se to používá tak půl na půl.)

ÚJČ si sice může něco představovat, ale lidi si ti stejně budou říkat po svém.

Žlica napsaná na lžičce mě v Chorvatsku fakt dostala. Do té doby jsem to měl v povědomí jako výslovnost těch, co to neumí říkat správně (podobné přesmyčky jsem slyšel i se sp třeba hopsoda, repsirátor).

Ono těch dubletů je mnoho. Třeba hřídel (ten nebo ta?), sůl/loď bez soli/lodi nebo bez sole/lodě atd. Jasně že když člověk otevře slovník spisovné češtiny, že tam na to je jednoznačná poučka jak to má podle újč být, ale co naplat je to prostě nějak vžité. Taky myslím, že újč poslední roky rezignoval na vymýšlení jediného správného tvaru.

Pak máme názvy měst. Já celá léta mám zažitý ten Olomouc, Pankrác, Hostivař a spoustu dalších, ale poslední dobou to slýchám v ženském rodě. Což o to u Olomouce o tom vím dávno. Ale slyšet ta Hostivař nebo ta Pankrác to mě fakt tahá za uši. (Nemluvě o pomnožných městech typu Horažďovice, Sušice, Hostivice, Klánovice, Pardubice a najednou slyšíme ta Hostivice.) Zase třeba Vlašim mám zažité v ženském rodě a podle starých pohlednic to byl ten Vlaším.

Ovšem jako husarský kousek považuju použití slova plazma jedním člověkem během asi 15 minutového vystoupení ve všech třech rodech. Ta plazma, to plazma i ten plazma. Ale to neni zrovna běžné slovo a ten člověk byl jako já elektrotechnik a ne fyzik plazmatu. Vlastně tohle jediné si z té přednášky dodnes pamatuju.

Dovolím si protestovat. Tedy jen v jednom detailu. Ta Pankrác / ten Pankrác, ta / ten Florenc, ale pouze ta Hostivař. Za víc než 20 let, co jsem se v Hostivaři a přilehlém okolí pohyboval, jsem ani jednou neslyšel nikoho místního použít Hostivař v mužském rodě .

mll: Syn se nedávno přestěhoval do malé obce nedaleko Prahy. Její název končí na -ce. Hned jsem chtěla vědět, jestli je to ta -ce nebo ty -ce. Je to tak trochu mé profesní postižení.

Hrad Pernštejn. Je poměrně známý. Tyčí se nad Nedvědicí. Že je někdo od Děčína schopný napsat, že je to nad Nedvědicemi, pochopím. Ale když jsem to několikrát slyšela z brněnské televizní redakce, brali mě všichni čerti.

bimbam - Hostivice (mimo jiných i působiště "vinaře" pana Ratha) je ta.

Bene, syn bydlí jinde. Ale jestli nutně potřebujete vědět, kde to je, napište si vnitřní poštou.

bimbam - ne, určitě to vědět nemusím. Hostivice byl momentální nápad, ale klidně to může být i Jesenice .

mll - "...slyšet ta Hostivař nebo ta Pankrác..." "...ale poslední dobou to slýchám v ženském rodě".

Poslední dobou ? Já žiju 72 let v Praze a jinak jsem to nikdy (od pražáka) neslyšel.

Na Moravě ale asi ne všude. Jedu dnes na jižní Moravu - Hodonínsko, obec Ratíškovice. Cvičně jsem se podívala na netu po restauracích, co dobrého mě tam může potkat.

A čtu: Drůběží rizoto, OKUREK

Holandský řízek, br. kaše, OKUREK.

Takže i na té Moravě je okurka i okurek. Jaga.

/jako děti jsme říkávaly: had a hadice, krab a krabice, beran a beranice.../

U nás na Prostějovsku -ta okurka a stejně tak i ten okurek. Nelze jednoznačně říci u nás ja ta nebo ten. JInak stará babička tedy manželky babička měla Ten okurek ale její dcera, tedy tchýně má zase Ta okurka, střední čechy, Benešovsko!

Jeden okurek, dva okurky. Jako dva dárky, pásky, zámky... Nedělejte z toho vědu. Na velké části Moravy se o okurcích lidé bezpečně domluví.

Nejen slovácko! Ale toto spíše používali prarodiče.

Já to znám: "Na Marka vraz do země oharka." Jaga.

Na Moravě na Hané "kedlop" pro kedlubnu.

Moji Moravaci kolecku zasadne rikaji kotouc.

Na Moravě, kde jsem se narodil (PV ) a vyučil se běžně říkalo jen kolečko, s výrazem kotouč a táčky jsem se setkal až v Jndřichově Hradci.

JJ, ještě jsem si přivezl odněkud výraz tůčko a @jenyk by nám řekl, že je to kortouč.

Ovšem na celovečerní diskusi, jestli je správně výraz kolečko nebo kolečka si pamatuji dodnes. U jednoho smíšeného česko / moravského páru to málem vedlo k rozchodu od stolu i lože .

Doma máme kolečko, ale témuž v dětském provedení jsme říkali korbička. Podle mapy to regionu přibližně odpovídá. Nějaký řemeslník se kdysi poptával po kotouči. To jsem nechápala.

A kedlubně říkala teta z Boskovic kelráb.

Je fakt , že je to šumák, zda okurka nebo okurek, zda kolečko nebo kotuč fůrik či táčky. Důležité je že, drtivá většina (asi ale těch krapet starších? ) tomu rozumíme a nekoukáme na krajové či místní názvy jako tele na vrata.