Nejste přihlášen/a.
Hezký den. Už jsem tu psala. Jsem OSVČ, ale práce, kterou dělám je dost psychicky náročná. Spolupracuji se 3 firmami a potýkám se se strašnou nejistotou. Tedy normálně mi to nevadí, ale někdy to na mě dolehne.
Mám nejvyšší vzdělání ZŠ. Jsem sice zajištěná i mám úspory, ale děsí mě co se mnou bude a dost mi vadí, že mám jen ZŠ, i když na druhou stranu si umím poradit v životě se vším a s čím ne, tak tam si zaplatím tu službu. Funguji zcela samostatně a tak mi to nejvíc vyhovuje.
Ale už nejsem nejmladší a je pro mě děsivé dalších 18 let fungovat v pracovním procesu jen se ZŠ a vlastně nemít možnost dělat něco lepšího. Práce, kde stačí jen základka, ty se prakticky pořád opakují, neustále nabízejí podobná místa pro lidi se základkou a já bych prostě chtěla mít možnost si vybrat lepší. Ještě budu muset pracovat 18 let a 2 měsíce než budu mít důchodový věk a nárok na starobní důchod.
A to je prostě strašně dlouhá doba a ty úspory mi nestačej a hlavně nechci vyhazovat prachy, když jsem svým způsobem zdravá. No ale samozřejmě mi došla další věc a to ta, že ať už se mi podaří ještě se aspoň dálkově vyučit nebo ne, tak v mém věku už stejně mám dveře zavřené. Takže já prostě budu pokračovat dál v podnikání a k tomu si chci najít něco na DPČ. Přijde mi, že nejlepší bude dělat osobní asistentku ala pečovatelku třeba jen na víkendy, ale mě prakticky stačí, když mi zaměstnavatel zaplatí sociální a zdravotní a tím pádem podnikání bude pouze na vedlejší činnost.
Já jsem v režimu paušální daně a přijde mi to jako likvidační, protože dávat skoro 10K měsíčně jen na paušální daň je prostě pro mě šíleně moc. Bydlím ve svém, tak mám nízké náklady a prakticky mi stačí vydělat 11K měsíčně a v tom mám i jídlo a vše a nebudu brát z úspor. Kdežto při paušální dani a podnikání na hlavní činnost musím vydělat o 10K víc, což mi prostě už hrozně vadí. Protože ta práce co dělám je fakt pro mě náročná.
Je to prostě hnus, jak se v téhle zemi všude koukaj skrz prsty na lidi se ZŠ a navíc teď už i na lidi, kteří mají 2 roky do 50tky. Jako kde ty lidi maj vydělat? Když je nikdo nevezme a všude berou jen mladý. Já prostě z podnikání neodejdu, protože mám svobodu, kterou si moc vážím a i ty práce, které dělám mohu dělat naprosto kdy chci a i délka pracovní doby je na mě. A takovou volnost prostě mít nikde nebudu. A taky je mi jasné, že bych jen tak práci někde nesehnala.
Ale mám praxi jako pečovatelka, tak holt se přihlásím na osobní asistentku, protože v téhle oblasti stále nabírají a stačí tam základka. Hlavně když se zbavím paušální daně. A dělat jen víkendy a přes týden normálně pracovat na IČO. Já jsem strašně ráda, že v oblasti práce v sociálních službách stačí ZŠ, to mě zachrání. A teď k tomu SOU, ještě je čas se přihlásit do druhého kola, tak to udělám. Nemám co ztratit, nebudu mít čas se zaobírat nejistotou a frustrací, která mě někdy přepadne. Naučím se manuální práci, která je na trhu žádaná a když bůh dá, tak se i ještě zvládnu vyučit. Ale bojím se hodně, jestli mám ještě mozek na to si pamatovat ta kvanta informací. No já už všechny ty předměty jsem si nechala vyjet přes AI na všechny 3 roky na denním studiu, tak vím přesně, co se tam učí. Ale jsem strašně nerozhodná a to nezměním. Neustálé pochybnosti mě přepadají.
0x
Paní nerozhodná, už jste tady toto řešila. Připomínáte mi nezkušené štěně, které štěká na počuraný patník.
Prostě, pokud chcete a pokud na to máte, dejte se do toho. Věk zdaleka nerozhoduje. My staří děláme občas i U3V, není to nijak lehké a dáme to v pohodě. Prostě, musíte mít motivaci, musíte chtít, mít zájem posunout se někam dál.
Ale Vy to zatím jenom okecáváte. Příští školní rok je pro Vás asi taky ztracen. Protože podání přihlášek už určitě proběhlo. Takže zase rok budete naříkat a výsledek? Nikde.
Je ošklivé, když mnozí lidé koukají na "záklaďáky" s despektem, je ale mnohem horší, když se člověk, který na to má, nesnaží posunout někam dál. Pokud to ještě letos jde, podejte si přihlášku k vyučení a jednou nás potěšíte svým výučním listem. Ráda Vám pak poblahopřeji.
Ale musí Vám být jasné 2 věci:
1/ že to za Vás nikdo jiný neudělá
2/ že se musíte rozhodnout a konat sama, cizí lidé na Poradně se za Vás nevyučí. Pokud máte rodinu, bude dobré, když Vás bude rodina podporovat. Já kdysi manželovi při večerní škole psávala slohy z češtiny a z ruštiny. 
Myslím, že byste měla trochu překombinovat své myšlení, podle mě po té dlouhé době trpíte prokrastinací. A vše stále odkládáte. Vyučená jste mohla být už několikrát, jen chtít. Ale - opravdu chcete? Nebo jen občas napíšete na Poradnu? A skutek utek? 
Jaga.
Čtu znovu - osobní asistentka s pouze základním vzděláním mi připadá nedostatečné řešení. Skutečně Vám to vzdělání chybí, dejte se do toho.
Ano, vzdělání mi chybí a vadí mi, že ho nemám, tak tu přihlášku podám, i když už jsem strašně dávno ze školy a mám strach, že to bude tragédie. Ale větší tragédie bude, když se na to vykašlu a budu celý život se základkou. S pouhou ZŠ je opravdu výběr práce tak úzký, že je to děsivé takto žít s tím pocitem, že kvůli nedostatku vzdělání výš nikdy nedosáhnu a s tím je spojený i výdělek, který je prostě nízký.
Já třeba umím anglicky, rozumím mluvené angličtině, učila jsem se jí na školách a pak se jí učila doma i když už jsem oficiálně nestudovala, ale nejsem zvyklá mluvit a nemám na to papír, že to umím. Prostě to osvědčení je hrozně důležité, mít černé na bílém, že opravdu něco umím a zvládnu to. A i když věkově i tak budu mít smůlu po vyučení, protože od 50ti už nikde nikoho nechtějí, kromě tedy pečovatelek, osobních asistentek (ale to jen proto, že je vysoký podstav a ty pracovní síly chybí a jsou moc potřeba a málo lidí to chce dělat, protože je tam hodně práce v kombinaci s duševní i fyzickou námahou a za nízký plat, což já osobně úplně chápu, že to málo lidí chce dělat) nebo třeba prodavaček, klasicky v tabáku a dalších podobných nekvalifikovaných pracích, tak i tak to pro mě bude mít váhu, protože konečně nebudu mít blbej pocit, že na určité práce se nemůžu hlásit kvůli nedostatečnému vzdělání.
Je to opravdový průser skončit se základkou na celý život. Je to k neuživení, ty platy jsou strašně nízké a hlavně je obrovská konkurence. Všude většinou chtějí mladé, pak také většina lidí má minimálně maturitu. Samozřejmě jasně, může to být i horší. Jsou lidé, co byli trestaní, jsou lidé co jsou OZP, ti mají zas jiné problémy. Že prostě nejsem na tom úplně nejhůř. Pak taky žiji v regionu, kde práce je, žiji kousek od Prahy.
Jenže to mi nepomůže, protože já koukám spíš na ty lidi, co jsou na tom lépe. A taky chci dělat práci, která mě baví a ne takovou, kde jen makám rukama a na nic při práci nepřijdu. Z toho jsem se už dávno dostala, už od 40ti let jsem pryč z manuální práce, ale nejsem jištěná vzděláním. Zachránil mě hlas a moje schopnost rychle vyhledávat informace, to že umím na pc, ovládám technologie, mám znalosti, ale jen neoficiálně. A to nikoho nezajímá, většinou.
Bilancuju a zjistila jsem, že ty praxe, co jsem dělala v průběhu života, ty práce, že jsem byla enormně blbá, že jsem místo operátorky výroby, kde jsem vydržela přes 8 let nezvolila v mladém věku profese, které by se mi teď hodily, že bych v nich měla praxi. Např. jsem mohla pracovat ve studené kuchyni, dělat pomocnou kuchařku. Mohla jsem si udělat řidičák a mohla jsem mít už dávno svoje auto a být tzv. vyježděná a místo toho?
Dělala jsem práce kvůli výdělku a vlastně oficiálně nic neumím. Jo, kdyby šel vrátit čas s tímhle, co už vím, už bych ty chyby neopakovala, ale bohužel, život jde žít jen jednou a vždy člověk sní svojí polívčičku, vždy si vyžere do dna svá špatná rozhodnutí v minulosti a v době, kdy už je pozdě. Můj případ. Přijít na to před 50tkou fakt není hitparáda. No, na druhou stranu mám velmi šťastný život a nikdy jsem nic nemusela řešit. A samozřejmě z toho důvodu mi nic nedošlo v mládí.
Prostě vše má dvě strany. Nic není zadarmo a člověk za to vždy v životě zaplatí cenu. Někdo má dlouho snadný život a neuvědomuje si, že to mládí je jen jednou a že později vždy za své jednání zaplatí. A tak je to se vším v životě. I když nezaplatí hned, tak na to vždy dojde. Vše je provázané.
Například zdraví, jak se člověk chová ke svému tělu. To že je někdo hezkej a má hezkou postavu v mládí není jeho zásluhou. Tělo je hodně výsledkem toho, jak se o něj člověk celý život staral nebo nestaral. Prostě o tohle v životě jde. Člověk vždy doplatí na svá dřívější rozhodnutí. Jen si to dlouho neuvědomuje. Ono zase kdyby si to uvědomoval, tak o čem by ten život byl? V životě člověka jsou fáze a mění se podle věku, znalostí, zkušeností, samozřejmě záleží na primární rodině atd. Bylo by to na knihu, tak si nechám balast pro sebe.
Máte vcelku rozumné uvažování, ne žádné výmluvy, ale opravdu racionální úvahy. Dejte se do toho, přeji Vám, aby Vám to vyšlo. Je to daleko lepší, než nechat to být a zůstat do smrti záklaďačkou.
Tak šup do toho, podat přihlášku, zahájit, vydržet, dodělat...pak před Vámi každý smekne. Já taky.
Tak a´t po vyjde. Jaga.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.