Jak daleko máte partnera/partnerku

Na vycházce po oslavě svých 75. narozenin jsem potkala svého nového dědu Od té doby se denně navštěvujeme . Máme to k sobě pouhých 450m.

Téměř třicetikilometrové cesty na rande zmiňuje M. Kočka ve své knize Prameny živé vody o V. Priessnitzovi. Tam byl jeden, tuším bývalý voják napoleonské armády, který se v té době /zač. 19.stol./ zamiloval do slečny z Javorníku a tak za ní chodil z Jeseníku přes kopce pěšky. Zajímavá knížka, hezky se to čte.

Dneska jsem už sama. Ale s manželem jsme od sebe bydleli asi 20 km. Takže vzájemná setkání bývala častá. On měl tehdy koráb silnic Š 100L. Dneska už tradičně chodím každého 1. ledna tu trasu pěšky přes lesy, z mého tehdejšího bydliště domů. Jen tak, z nostalgie. A vzpomínám. Bylo to hezké. Bohužel, to všechno už odnesl čas. Jaga.

V duchu před sebou vidím přísného otce, jak mému chlapci nařizuje: "A nejezdi sem furt a nepleť tý holce hlavu,. Ona se musí učit." Stihla jsem ale všechno, učení i lásku. A později i 49 let společného života.

O chození za láskou jsou i různé písničky:

Když jsem k vám chodíval přes ty lesy...

Víš, co jsem se našlapal do Břevnova až z Vršovic, já tě tolik miloval, že to pro mě nebylo nic...

Už se ten talinskej rybník nahání...

Přes dvě vesnice já chodil za tebou, po dva měsíce prosil o lásku tvou...

a jistě i řada dalších.

Teď 4 metry, ale to jsem tu vzdálenost musel razantně zkrátit. Bývalo to i 200 km, což veřejnou dopravou zabralo asi 5 hodin cesty . Dneska to za stejnou dobu dám k rodičům autem tam i zpět a ještě si stihnu vypít kafe.

Zacalo to 2 roky 200km, pak to skocilo na rok na 1400km, pak na trictvrte roku 12000km, dalsi rok a pul na 6000km a dalsi skoro rok 7000km. Teprve potom to spadlo na dlouhodobych par metru a drzi.

Od 19 let jen tři kilometry. Vyjímka byla vojna. Od roku 1978 je stále u mne blizoučko.

Dá se to vyřešit taky tak, že si najdete místo /město/ na půli cesty, kde se budete scházet. Každý to budete mít + - 50km vlakem nebo busem. To si pak můžete dát i skleničku...