Nejste přihlášen/a.
Fiat 500,Fiat 126,Skoda 120GLS,Mercedes kraťas,Skoda136Rapid, Ford Mustang 1967, Ford Mustang Mach 1 1971, Ford mercury Marquiz pak přišla revoluce VW Golf 1.6diesel a pak už jen nové-Jeep Cherokke, Mitsubiši Pajero, Mercedes CLK 230 kompresor, Mercedes S420Long,Hyunday Terracan, Touareg desetiválec, Touareg Pětiválec, Touareg V6TDI na vzducovém podvozku(super auto, neprodal jsem ho a nechal v rodině a poslední Jeep grand cherokke, kerý mám rok a má najeto 15 tis. km. a bohužel už nějaké závady měl. Příští auto plánuji range rover. Jste někdo podobný magor?
3x
Kupoval jsem kde co..za odvoz i za pár peněz...Skoro vše mi jezdilo a dodnes mám dost aut a některé průběžně obmněňuji..NIKDY jsem ale nekoupil auto s cenovkou nad třicet tisíc..Vystřídal jsem už přes sto aut..vraků..Mnoho lidí mi říkalo "Proč si proboha nekoupím pořádný auto?" A na otázku, co je pořádný auto mi nikdo nikdy neodpověděl
0x
To ti ta auta moc nepřežila v tvých rukou, když jich měls tolik. To mě připadá jako chlubit se tím, z kolika podnájmů tě vyhodili . A nebo to byly vraky na poslední technickou?
Proč jinak nahrazovat Pajero za Mercedesy a pak koupit Hundaje 
. To je vtip a nebo další vexl.
Kolik jste vlastnili je chápáno jako měli co by miláčky. Né co by vexl pro dovozy a prodeje. To není nikterak relevantní. To je obyčejnej egoismus 
0x
Pamatuji - a nehodlám se tím ovšem chlubit.
1/ Š 100 L - 1972, topolová zeleň. SPZ si pamatuji dodnes: PUA 14-43. Bylo to vlastně auto mého manžela, později tedy naše.
2/ Š 105 GL - tuším 1983, brilantní oranž. PUE 38-68. Zajímavý nákup - jela jsem se svou báječnou tchyní kupovat gabřinec na obklady domu a "přivezly jsme" auto. Manžel se jen chytal za hlavu.
3/ Ford Mondeo - starší. SPZ už nevím. Ale byl to koráb silnic. Doma jsem do něj sedla, v Itálii vystoupila. Jezdilo to jako z praku.
4/ Do práce polský Fiat 600 E - Maluch. Všude zaparkoval, všude se vešel, spotřeba nízká. Už taky zmizel v propadlišti dějin. Byla to taková nákupní taška. Jednou se nás tam ale vešlo 9 dospělých /to byla ale recese, na silnici bych s tímto nákladem nevyjela./
5/ V současnosti dvojková Fabia. Nic, po čem by se koně plašili. Ale jezdí, zatím dobře. Kupovali jsme ji ještě společně s dnes už nežijícím manželem. Vážím si hlavně její krásné barvy. Ale to už bych prozradila moc. 
Auta mám ráda. Bylo mi dovoleno po velkém přemlouvání zařídit si zeťova Karoqua. Syn si teď koupil Š - elektro, zatím mě sice povozil, ale volant mi nepůjčil. Když vidím vpředu ten počítač a fiktivní dívku Lauru, která mu plní všechna přání /dokonce i vtipy vypráví/. připadá mi, že tohle už není ani auto. To bych asi jen tak lehce nezvládla.
A tak jsem se svou "fábijkou" zcela spokojená. Ať se ještě nějaký ten čas ve zdraví společně užijeme. O dalším vozítku neuvažuji. Jaga.
doplněno 23.02.26 05:37:
A když to mám vzít opravdu "domrtě", v kůlně mám historickou půdní frézu PF 62 s valníčkem. Pamatujete: "To je dost, táto, žes nás vyvez. Žes udělal něco pro rodinu." Jenže se dost obtížně startuje. Takže to nepokouším, není vlastně ani co vozit.
Navíc tam odpočívá i modrobílý skútr z 60. let - ČZ 175 - prase. Tomu chybí jen baterie a mohla bych se svézt. Bohužel, tchán jej kdysi odhlásil a tudíž je bez papírů. Ale syn si na něj brousí zuby, tak je mi vcelku jedno, jak s ním jednou naloží. Když mu to udělá radost. Já se už asi nesvezu, jako kdysi.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.