Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,
Rád bych se zeptal na upřímný názor, jelikož potřebuji už i druhý názor někoho jiného. Byl jsem s přítelkyní cca 3 měsíce, vše se zdálo naprosto ideální já 28 let, ona 23 let, rozuměli jsem si, mluvili o tom, že máme vlastně stejné cíle co se budoucnosti týče a přišlo tedy i na plánování věcí s tím souvisejících, oba sníme o takovém tom ideálu rodiny, usadit se. Já naprosto s klidnou rukou na srdci vím, že dokážu tohle i vše zaopatřit, finančně, emočně a jinak, ona to i moc dobře věděla, rád jsem jí dělal bezdůvodně radost maličkostmi, vážila si toho, byla šťastná a já také, nicméně se začali dít v posledním měsíci zvláštní věci, nějak se již vyhýbala kontaktu, ač jsme to od sebe měli 20km tak vzdálenost nebyla problém, padal na ní jeden problém za druhým (rodiné věci, pohádala se s dlouholetou kamarádkou tak, že se jejich cesty rozešli a to jí velmi zashálo), nicméně jsem jí byl alespoň na dálku oporou, když odmítala kontakt, ale chápal jsem to, jelikož to zdůvodnila že si tím chce projít sama. Samozřejmě jsem zpětně usoudil, že s ním během té doby byla několikrát v kontaktu osobně, je to takový typ co má ráda v partě lidí s kamarády si někam vyjet bez nějakého cíle cesty a během toho se setkávali, ale nikdy mi to samozřejmě nepřiznala .Nicméně 23. ledna jsme se tedy rozešli, tedy ona semnou a mě to nedalo a té její kamarádce jsem napsal, já jsem věděl že má kamaráda se kterým si minimálně píše (18let) a prý je to její dlouhodobý kamarád jejími slovy, od ní jsem se dozvěděl, že se znají od listopadu, a jí řekla, že se do něj zakoukala tak nevěděla co v tu dobu dělat, ona jí to nějak rozmlouvala že to není asi úplně fajn když je semnou, a já to neviděl, protože se chovala naprosto přirozeně a zpětně si říkám že na těch pár týdnů si teda i sama uvědomila, že to není úplně v pořádku, ale to jsem se tedy očividně spletl. Začínám přicházet na to, že je to velmi zvláštní osoba, jelikož o sobě tvrdí, jak nesnáší lži, ale vlastně je sama neupřímná a lže, důvod rozchodu mi sdělila, jakože má teď to těžké období, že potřebuje být sama apod. Nutno dále podotknout, že si stále píšeme, uzavřeli jsme to v dobrém. O pár dní později se dozvím, že 26. ledna již začali spolu chodit, když jsem jí s tím zkusil nepřímo konfrontovat, nepřiznala mi to, prý nikoho nemá a tak různě, o pár dní později mi začala psát stylem, jako bych jí začal hodně chybět, začala vzpomínat, i jsme byly tento víkend na akci kde se bavila a užila si to, ale včera tedy 9. února se s tím ano ještě to jednou zopakuji 18 letým nevím mužem nebo klukem podle mě zasnoubila. Došel jsem názoru, že vlastně neví co v životě ona sama chce, ano po tomhle sice toužila, chtěla i ten spokojený život a od člověka co dle mého názoru neví co to ještě pořádně znamená dospělý život a pochází z opravdu známé zadlužené rodiny která mu toho asi moc v životě nedá, tak netuším co si o tom myslet. Vlastně to co tvrdila mě, ty pěkná slova i o budoucnosti, teď tvrdí někomu jinému po tak krátké době a co jsem se dozvěděl, kromě 5 letého vztahu který za život měla kdy opravdu uznávám se jen trápila psychicky velmi moc, tak po té době i když jen 3 měsíce, tak to byl její druhý nejdelší vztah. Dle mého názoru je teď zaplavená v efektu růžových brýlích a v naprosté euforii, že k té jedné věci z mnoha co si tak přála konečně došlo. Chci se zeptat, klidně doplním, má toto vůbec nějakou šanci na to, aby jim to mohlo vydržet? Dále bych ještě rád podotkl, tomu "chlapovi" je čerstvých 18 let, což mi příjde o to bizarnější. Setkali jste se někdy s tím, že se někdo zasnoubí, v naprostém pocitu euforie a radosti a vlastně z toho po chvilce nic není? Děkuji každému za názor
1x
Rozhody jsou běžné a podle MUDr. M. Plzáka po třech měsících velmi časté. S tím jistě máte ve svém věku bohaté zkušenosti. Jasně dala najevo, že nemá zájem a tím to pro vás končí. Jakékoli pokusy o kontaktování, sledování nebo vysvětlování by byly dehonestující a mohly by být brány i jako obtěžování. Jestli chcete mít normální rodinu, tak už neztrácejte čas neperspektivními známostmi. Ve vašem věku už vybíráte z přebraného. V přiměřeném věkovém rozsahu se už nové nenarodí.
0x
Dobrý den, žádost o názor patří rovnou do Volné diskuze, aby tam dotaz nemusela sys přesouvat (příště už to "ošklivé" slovo v příběhu nepoužívejte). Zdravím!
0x
0x
Slečna je asi dost nestálá, rozháraná, sama neví, co chce. Je dobře, že jste se rozešli, nebyl by to zřejmě dobrý vztah. Navíc i ta zadlužená rodina o něčem vypovídá.
Tři měsíce nejsou tak dlouhá doba, abyste k ní nějak silně přilnul. Bylo to spíš poznávání, které se prostě nezdařilo. Děvčat je dost, příště si jistě najdete lepší, s kterou si budete lépe rozumět. To se prostě stává. Nepátrejte po tom, s kým se ta dívka zasnubuje, časem těch snoubenců bude třeba hodně, možná byste se nedopočítal. Daleko horší je, když někdo přijde o partnera po dlouhé době, kdy již na sebe byli zvyklí a sžití. Třeba já po 49 letech manželství.
Jaga.
0x
Mně se kdysi stalo něco podobného.
Bylo mi asi 23, možná ještě o něco méně, snažil jsem se chodit s jednou dívenkou, asi po dvou letech mi řekla, že nemá cenu se scházet a já, nevěda co dělám ve svém žalu jsem si rozšířil řidičák o skupinu A, koupil jsem si motorku a začal jsem lítat na větroních. Řekl jsem si, že se oženit chci a mít potomky, ale nechám tomu volný průběh a pokud ještě ve třiceti budu šťastně svobodný, tak se nad tím zamyslím. Ve třiceti jsem si uvědomil, že svobodných a bezdětných dívek v přiměřeném věku už asi moc nebude a já nemám moc šancí se s nimi normálně setkat, tak jsem zkusil jednu seznamku (jmenovala se KONTAKT) a na třetí pokus mi to vyšlo..Už máme i vnoučata.
A vůbec, ale VŮBEC nic jsem nezmeškal.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.