Nejste přihlášen/a.
Zdravím všechny rádce a rád bych se s vámi podělil s myšlenkou, kterou delší dobu nosím v hlavě. Mám po rodičích a jejich předcích krabice se starými fotografiemi (přibližně rok 1910-1960), svatební kronikou ze sedmdesátých let, školním vysvědčením, dále například pionýrskou kroniku, diplomy a další věci. Vedle toho mám také své vlastní a mladší "sbírky a poklady", například malé kalendáříky 40 let staré, autobusové jízdní řády, vlakové jízdenky z dětství, hračku-látkového panáčka, hrací karty, vlastní fotky a mnoho dalších památečních předmětů. K nim bych možná také přidal USB flash disk se snímky, které jsem dříve převedl z diapozitivů (originály bohužel nemám). Věci mají pro mě vzpomínkovou hodnotu, sběratelská cena bude v současné době minimální až nulová. Pro cizího člověka bezcenné, ani bych je nikomu nenabízel...
Život rychle ubíhá a nemám nikoho, komu bych věci ve vyšším věku předal. Cizí člověk by to po mém úmrtí pravděpodobně vyhodil a tomu bych chtěl předejít. Domnívám se, že za sto nebo více let mohou mít některé z těchto věcí větší hodnotu a je malá pravděpodobnost, že to skončí v odpadu.
Napadá mě zajímavá myšlenka... Až budu mít kolem šedesáti let, věci bych uložil do vodotěsné speciální schránky a zašel někde do lesa nebo do míst, kde lidé téměř nechodí a zakopal bych tuto schránku metr (nebo hlouběji) pod zem. Popřípadě bych je vložil do malé vodotěsné schránky, kterou pro jistotu vložím do větší. Je otázkou, jak dlouho dokumenty a fotografie vydrží, to nedokážu odhadnout.
Počítám i s možností vše převést do digitální podoby, ale nevím, kam bych to následně uložil na internet. Založený účet je většinou dočasný a při jeho nepoužívání dojde k deaktivaci a smazání dat. Některé věci se skenovat nedají a z mého pohledu bude mít originál větší hodnotu, než naskenovaný náhled.
Vnitřně cítím, že bych chtěl po sobě něco zanechat a třeba to bude za hodně dlouhou dobu dokladem naší historie. Záleželo by na mnoha okolnostech, jak dlouho věci vydrží nepoškozené a kdy je někdo objeví. Děkuji za vaše názory a postřehy, popřípadě jak by se to dalo ještě jinak vyřešit.
1x
Mně osobně by bylo fakt líto to všechno zlikvidovat. Já mám takové věci pořád ve fyzické podobě, roztřízené v různých deskách. Ono je to docela levné a můžeš to mít vše na jednom místě, navíc se ti to hezky zachová. Například na inetprint.cz/... si můžeš koupit víc ks za levnější cenu, což se mi docela osvědčilo. A nikdy nevíš, možno to jednou najde své využití, nemusí to být zcela bezcenné.
0x
Děkuji za názor, také mě to napadlo. Lidé chodí, hledají a objevují s detektory poklady v různých lokalitách. Asi nebude snadné najít místo, kde nebudou hledat. Snad někde v CHKO, ale to by bylo porušení zákona o zákazu vstupu. Přírodu mám rád i jako turista a respektuji nevstupovat do těchto míst. Jiank mě nic nenapadá...
0x
Podívejte se na Burzy sběratelů. O kalendáříčky a určitě i vlakové jízdenky bude zájem. Také jsem nějaký zájem viděla v Annonci. Také telefonní karty.
Též se tím můžete probrat, jestli poklady neobsahují nějaké staré snímky z bydliště vašich předků.
Měl by možná zájem nějaký archivář/kronikář. U nás v menším městečku třeba jedna paní archivuje a sbírá věci ke konkrétnímu místu, ke konkrétním rodinám.
Zkuste i městský úřad.
Národní archiv poptává:
Ale není pravda, že jsou Vaše vzpomínky bezcenné. Možná to je jenom Váš pocit.
Naopak, alespoň se pokuste nabídnout, kontaktovat se a zjistit zájem.
Věřím, že nějaké nápady tady ještě dostanete.
Děkuji, to by bylo fajn. Před rokem jsem zdarma věnoval sbírku ubrousků po mamce (cca 60. léta), svatební šaty s botami a podobné věci. V rámci možností bych chtěl nabídnout co nejvíce věcí, o které bude zájem. V mém případě nejde o to na tom vydělat, ale aby se to dostalo k někomu, kdo po několika letech sbírku nezlikviduje, popřípadě to nevyhodí noví majitelé, kdyby původní sběratel zemřel. V různých internetových skupinách jsem viděl například alba se známkami či staré fotografie, které někdo vyhodil - pravděpodobně při stěhování do bytu původního majitele. Mám ještě dost času se rozhodnout, ale některé věci zkusím nabídnout.
Osobně se některých věcí zbavuji a nabízím na webu Bazoš.cz http://www.bazos.cz/
Registrace zdarma a i obsluha účtu velice jednoduchá, takže doporučuji.
Můžete udělat jenom někomu radost, nebo za menší peníze.
Po dvou měsících si inzerát obnovíte.
----------------
Můj tchán vždycky říkal - každá věc má svého kupce, anebo i prodělek je kšeft.
0x
Mám doma podobné věci. Pro cizí lidi ale budou bezcenné. Mám ještě rodný list manželovy babičky z roku 1885. Mám jejich oddací list, moc jsem se smála, tehdy měl totiž honosný název "kopulační." Jako, že potom už se to smělo. Mám lístky - šatenky z 2. svět. války, různé průkazky, třeba, když moje tchyně /*1925/ byla kdysi totálně nasazená v muničce. Mám tchánova /*1923/ vysvědčení ze školy i z učení. Leží to ve starém klufru, občas si to projdu a zase vrátím zpátky. Co s tím budou dělat děti, či vnuci, nevím. Zbavovat se toho nechci, je to taková určitá nostalgie. Jaga.
A zakopávat někde už vůbec ne. Proč, jaký by to mělo smysl? Tyto věci mají případně nějakou cenu jenom pro Vaše nejbližší.
doplněno 30.12.25 06:43:
A jak píšete, že jste někde viděl vyhozená alba s fotografiemi - co jiného s tím? Mám doma rovněž 2 letitá alba po manželových rodičích a někoho dosud poznám jen na zhruba 5. obrázku. Ostatní jsou cizí lidé, nikoho z nich neznám. Cizí miminka na kožešinách, cizí svatební fotky. Není už nikdo, kdo by mi vysvětlil, kdo to byl...Vyhodím to taky, opravdu nic jiného se s tím nedá dělat.
Tazateli bych poradil, aby některé věci, například tu kroniku, nabídl muzeu, některé, zejména nejstarší fotografie, ze zadní strany popsal a zeptal se v širší rodině, jestli někdo nedělá genealogii.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.