Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,
ráda si prohlížím staré hroby. Bývalo totiž zvykem, že ke jménu zesnulého se na pomník psalo i jeho povolání. Tak třeba můj děda /+1945/ měl pod svým jménem "pekař ze Z..." Viděla jsem ale i nápisy, jako vrchní rada, berní úředník, řezník či železniční zřízenec. Tehdy asi stálo pozůstalým za to sdělit o svém příbuzném něco víc, než jen jeho jméno.
Na našem hřbitově je pomník se jménem zesnulého a pod tím, že byl "půdeckým v cukrovaru." Zajímalo by mě, co to bylo za povolání. S tímto slovem jsem se nikde jinde nesetkala, nikdo nic neví, ani na Google jsem o tom nic nenašla. Jen mi bylo sděleno, že takové může být příjmení. Ale pán se jmenoval jinak, tohle bylo povolání.
Pochopila bych to v pivovaru, kde se na rozlehlých půdách uskladňoval chmel, či přesýpal a dosoušel ječmen. Ale v cukrovaru? Co mohlo být na půdě? Četla jsem za život spoustu knih starých autorů /Jirásek, Drda, Němcová, Morávek, Javořická, Rais.../, kde se člověk hodně o životě našich předků mohl dozvědět, ale o půdeckém nebyla nikde ani zmínka.
Vzdálení příbuzní, kteří se o hrob starají, přijíždějí zřejmě je párkrát do roka, bydlí někde daleko a nemohu je tedy oslovit. Kdoví, zda by věděli, jedná se už o nějakého pradědu.
Nevíte, prosím, jaké povolání tedy zastával "půdecký v cukrovaru"? Děkuji - Jaga.
Ne, že bych bez této informace nemohla žít, ale zajímá mě to. Podobně jsem zjišťovala nedávno, co za klepítka má na zadečku škvor. A to už vím, jmenuje se to "cerky", jiný tvar má sameček, jiný samička. Slouží to k vzájemným šarvátkám a při shánění potravy. Tak teď mi zase vrtá hlavou ten "půdecký." 
3x
Také nevím, tak se doptávám AI.
Na půdě cukrovaru se nejčastěji skladovalo nebo provádělo následující:
1. Dosoušení a skladování cukru (homolí)
V dřívějších dobách se cukr vyráběl ve formě homolí. Ty se po vyjmutí z forem musely nechat v teple a suchu doschnout a vyzrát. Půdní prostory, kde stoupal teplý vzduch z nižších pater s kotli a odparkami, byly pro tento účel ideální.
3. Ubytování dělníků (tzv. "půdečtí")
Specifikem českých cukrovarů bylo sezónní ubytování. Protože cukrovarnická kampaň trvala jen několik měsíců v roce, majitelé zřizovali pro námezdní dělníky (často přicházející z daleka) provizorní ubytovny přímo v podkroví továrních budov. Odtud pravděpodobně pochází i označení půdečtí pro pracovníky, kteří v těchto prostorách přebývali nebo zde vykonávali pomocné práce.
Termín
půdečtí pravděpodobně neznamenal "skladníci" v moderním slova smyslu, ale spíše označoval sezónní pomocné dělníky, kteří měli specifickou vazbu na půdní prostory cukrovaru.
Z historických pramenů vyplývá, že jejich role byla komplexnější:
Původ názvu: Název "půdečtí" byl s největší pravděpodobností odvozen od toho, že tito dělníci byli v areálu ubytováni právě v podkrovních, provizorně zařízených místnostech v průběhu cukrovarnické kampaně.
Náplň práce: Jejich práce byla typicky manuální a pomocná. Podíleli se na:
Manipulaci s materiálem.
Převozu řepy (často jako formani nebo obsluhy železnice v areálu).
Pomocných pracích při sušení cukru nebo balení, které mohly probíhat i v těchto horních patrech budov.
Takže spíše než specializovaní skladníci, kteří by řídili logistiku, šlo o univerzální námezdní sílu, jejíž působiště a nocleh byly vázány na půdu továrny.
...
No dávat si na hrob, že byl brigádnickej dělník... To je možná spíše ostudou a nebo vzkaz blízkým, že nebyl zrovna pracovitý člověk (co asi dělal mimo sezónu, že?).
2x
V roce 1889 proběhla první rekonstrukce cukrovaru. V roce 1891 zpracoval cukrovar v sezóně již 250 000 q řepy. Ředitelem byl Matouš Jezbera, technickým adjunktem Josef Spurný, technickým asistentem František Egerle, praktikantem Beneš a Jan Doležal, účetním Karel Gabriel, administrativním příručím Štancl a Hýsek, vážným Česaný, strojmistrem Antonín Blecha a cukrovařičem Josef Hruška. V domě číslo 128 bydlel půdecký František Jahoda, ponocný Josef Smutek a domovník Cyril Zabřesky.
V textu zmíněný František Jahoda bydlel v domě, nikoliv na půdě cukrovaru. 
2x
Zadala jsem jen "půdecký cukrovar" a myslím si, že to odkazuje že děda pracoval v tamním cukrovaru:
Přehled od AI
Dotaz "půdecký cukrovar" pravděpodobně směřuje na
Půdek, vesnici u Opočna, kde stával Colloredo-Mannsfeldský cukrovar v Opočně-Podzámčí, který byl v provozu od 1856, zastaven za 2. světové války, a i když se rodina snažila cukrovarnictví zachovat, podniky se měnily a dnes už v ČR funguje jen pár cukrovarů, přičemž ten v Opočně je již minulostí a zmiňován je v historických souvislostech, kde v něm pracovali i místní lidé (půdecký děd).
Znovu jsem si přečetla dotaz, a zjistila jsem, že jsem ho asi špatně pochopila. Omlouvám se za zavádějící komentář 
.
zmatenka - to přeci vůbec nevadí. Určitě vidíte, jaký "zájem" zde tazatelka o svůj dotaz projevuje.
Bene, Bene, porušil jste naši úmluvu. Že do konce roku bude příměří. 
Protože jste tady "furt", jistě dobře víte, že právě já jsem člověk, který odpovídá, doplňuje, diskutuje...a nemlčí. Komunikuji s lidmi ráda.
To, že jsem dosud neodpověděla, má tu příčinu, že stále hledám k dotazu i já sama mimo Poradnu. Pokud něco zjistím, diskutovat budu. Ráda. Jinak jsem si všechny odpovědi přečetla, děkuji všem, i Zmatence, má ke svému jménu přece důvod být občas zmatená, ne? Jaga.
babajaga - nemyslím si, že bych něco porušil. Pouze se divím, že jste dost aktivní v jiných otázkách a tu vlastní přehlížíte/zanedbáváte. Toť vše. A hledat už nikde nemusíte, protože zde již máte správně odpovězeno.
1x
Dobrý den, jste si jistá, že nejde o pivovar? Viz odkaz je uvedeno, že to byl/je mistr ve sladovně, která je součástí pivovaru, ale možná je obdobná funkce i v cukrovaru (s řepou=?, melasou=?). Zdravím!
doplněno 26.12.25 10:28:
Ještě něco k nastudování viz odkaz. Je zřejmé, že jde o mistra (t.j. střední management hodný uvedení na náhrobku 
) a to buď v pivovaru nebo v cukrovaru.
doplněno 28.12.25 09:57: babajaga - nemáte zač
.
Díky všem za odpovědi, už vím zase o něco víc. Pokud vás to zajímá:
Půdecký byl pracovník v CUKROVARU odpovědný za manipulaci s produktem na tzv. "půdách." určených k uskladnění hotového vyrobeného cukru. Nemusela to být skutečná půda, nahoře, ale prostě nějaké sklady, kam se cukr umisťoval. Půdecký byla docela vysoká funkce, nebyl tedy jen sezónním pomocným dělníkem a nebyl ubytován na půdě. Naopak často disponoval slušným majetkem, míval vlastní dům. A v místě bydliště patřil k vyšší vrstvě, stejně jako třeba pan farář, pan řídící pan mlynář...
Dneska by se dalo říct "šéf logistiky." Nebo "hlavní skladník." Asi proto uznali pozůstalí, že je nutno toto vytesat do náhrobku. Pán zesnul v roce 1944 ve věku 77 let. Jaga.
A teď se jen bojím, co mě zase napadne a budu se snažit tomu přijít na kloub. Vždycky mě potěší, když to rozlousknu a zase vím o něco víc. I když nevím, k čemu mi to bude. 
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.