Dobrý den,
ráda si prohlížím staré hroby. Bývalo totiž zvykem, že ke jménu zesnulého se na pomník psalo i jeho povolání. Tak třeba můj děda /+1945/ měl pod svým jménem "pekař ze Z..." Viděla jsem ale i nápisy, jako vrchní rada, berní úředník, řezník či železniční zřízenec. Tehdy asi stálo pozůstalým za to sdělit o svém příbuzném něco víc, než jen jeho jméno.
Na našem hřbitově je pomník se jménem zesnulého a pod tím, že byl "půdeckým v cukrovaru." Zajímalo by mě, co to bylo za povolání. S tímto slovem jsem se nikde jinde nesetkala, nikdo nic neví, ani na Google jsem o tom nic nenašla. Jen mi bylo sděleno, že takové může být příjmení. Ale pán se jmenoval jinak, tohle bylo povolání.
Pochopila bych to v pivovaru, kde se na rozlehlých půdách uskladňoval chmel, či přesýpal a dosoušel ječmen. Ale v cukrovaru? Co mohlo být na půdě? Četla jsem za život spoustu knih starých autorů /Jirásek, Drda, Němcová, Morávek, Javořická, Rais.../, kde se člověk hodně o životě našich předků mohl dozvědět, ale o půdeckém nebyla nikde ani zmínka.
Vzdálení příbuzní, kteří se o hrob starají, přijíždějí zřejmě je párkrát do roka, bydlí někde daleko a nemohu je tedy oslovit. Kdoví, zda by věděli, jedná se už o nějakého pradědu.
Nevíte, prosím, jaké povolání tedy zastával "půdecký v cukrovaru"? Děkuji - Jaga.
Ne, že bych bez této informace nemohla žít, ale zajímá mě to. Podobně jsem zjišťovala nedávno, co za klepítka má na zadečku škvor. A to už vím, jmenuje se to "cerky", jiný tvar má sameček, jiný samička. Slouží to k vzájemným šarvátkám a při shánění potravy. Tak teď mi zase vrtá hlavou ten "půdecký." 
0x
Také nevím, tak se doptávám AI.
Na půdě cukrovaru se nejčastěji skladovalo nebo provádělo následující:
1. Dosoušení a skladování cukru (homolí)
V dřívějších dobách se cukr vyráběl ve formě homolí. Ty se po vyjmutí z forem musely nechat v teple a suchu doschnout a vyzrát. Půdní prostory, kde stoupal teplý vzduch z nižších pater s kotli a odparkami, byly pro tento účel ideální.
3. Ubytování dělníků (tzv. "půdečtí")
Specifikem českých cukrovarů bylo sezónní ubytování. Protože cukrovarnická kampaň trvala jen několik měsíců v roce, majitelé zřizovali pro námezdní dělníky (často přicházející z daleka) provizorní ubytovny přímo v podkroví továrních budov. Odtud pravděpodobně pochází i označení půdečtí pro pracovníky, kteří v těchto prostorách přebývali nebo zde vykonávali pomocné práce.
Termín
půdečtí pravděpodobně neznamenal "skladníci" v moderním slova smyslu, ale spíše označoval sezónní pomocné dělníky, kteří měli specifickou vazbu na půdní prostory cukrovaru.
Z historických pramenů vyplývá, že jejich role byla komplexnější:
Původ názvu: Název "půdečtí" byl s největší pravděpodobností odvozen od toho, že tito dělníci byli v areálu ubytováni právě v podkrovních, provizorně zařízených místnostech v průběhu cukrovarnické kampaně.
Náplň práce: Jejich práce byla typicky manuální a pomocná. Podíleli se na:
Manipulaci s materiálem.
Převozu řepy (často jako formani nebo obsluhy železnice v areálu).
Pomocných pracích při sušení cukru nebo balení, které mohly probíhat i v těchto horních patrech budov.
Takže spíše než specializovaní skladníci, kteří by řídili logistiku, šlo o univerzální námezdní sílu, jejíž působiště a nocleh byly vázány na půdu továrny.
...
No dávat si na hrob, že byl brigádnickej dělník... To je možná spíše ostudou a nebo vzkaz blízkým, že nebyl zrovna pracovitý člověk (co asi dělal mimo sezónu, že?).
0x
V roce 1889 proběhla první rekonstrukce cukrovaru. V roce 1891 zpracoval cukrovar v sezóně již 250 000 q řepy. Ředitelem byl Matouš Jezbera, technickým adjunktem Josef Spurný, technickým asistentem František Egerle, praktikantem Beneš a Jan Doležal, účetním Karel Gabriel, administrativním příručím Štancl a Hýsek, vážným Česaný, strojmistrem Antonín Blecha a cukrovařičem Josef Hruška. V domě číslo 128 bydlel půdecký František Jahoda, ponocný Josef Smutek a domovník Cyril Zabřesky.
V textu zmíněný František Jahoda bydlel v domě, nikoliv na půdě cukrovaru. 
0x
Dobrý den, jste si jistá, že nejde o pivovar? Viz odkaz je uvedeno, že to byl/je mistr ve sladovně, která je součástí pivovaru, ale možná je obdobná funkce i v cukrovaru (s řepou=?, melasou=?). Zdravím!
doplněno 26.12.25 10:28:
Ještě něco k nastudování viz odkaz. Je zřejmé, že jde o mistra (t.j. střední management hodný uvedení na náhrobku 
) a to buď v pivovaru nebo v cukrovaru.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.