Ahoj.Je mi 28 let a měl bych na vás dotaz co si myslíte o tom vy? Mám otce, který mně více jak 20 let neviděl, a taky mi dlouho nic nepsal, ani k narozeninám, nic. Pak se mi v roce 2015 ozval na Messengeru s tím, že by si mně rád přidal mezi přátele na fb, já mu tenkrát napsal, že si jej zatím nepřidám, ale že možná příště. Myslel jsem, že by se mohl zlepšit, že by o mně přeci jen mohl mít o mně zájem. Pak v roce 2016 mi asi dvakrát nebo třikrát navrhl schůzku, a já mu na to odpověděl, že v létě bych mohl, ale on od té doby nic. Už se na to vykašlal, nebo já nevím. Během následujících let, mi pak třeba nenapsal vůbec na narozeniny, pak zase ano, nebo mi napsal přání k narozeninám v úplně jiný den, než mám narozeniny. S jeho mamkou se vídám, ale on mám ten pocit, že nemá takový zájem, jaký by měl mít. Nikoho jiného, kromě svojí mamky a sourozenců pokud vím nemá. Dokonce, co jsem tak slyšel od jeho rodiny, tak i mojí mamky, se mu nedá moc věřit v některých věcech. Bylo mi také řečeno, že měl tu možnost mně vídat po rozvodu každých 14 dní, ale vybodl se na to. Letos mi ani nenapsal k svátku. Co myslíte, má smysl se s ním sejít? Nebo by to byla ztráta času?
Osobně bych to nechal jak to je Ten člověk o tebe evidentně nemá zájem a misto aby dojel s nákým vysvětlenim by nejradši otravoval na facebuku Ja bych si nedělal plany naděje a pustil toho pána z hlavy a zapoměl
asd1
Evidentně dojet s nákým vysvětlením chtěl, ale mladej ho vyfakoval..
Mně z toho vychází, že otec zájem nějakej má (pozdě ale přece), ale syn zájem nemá. Otce pokaždý odpálkuje jako obtížnej hmyz, tak to dál už nezkouší...
Nevidim žádnou zmínku že by syn za přání poděkoval nebo dokonce přál on jemu, nebo se "v létě" ozval že už se mu to hodí..
Jakube, vy jste mu popřál k svátku, k vánocům a otec nereagoval? Nejde vyžadovat vstřícnost pouze z jedně strany. Pokud vy jste mu přál a otec mlčel, tak se na setkání vybodněte. Asi byla moc velká chyba otce několikrát odmítnout. Že nyní nereaguje chápu. Udělejte první krok vy a budete mít v hlavě jasno.
Možná teď ve 28 si říkáte, ať si trhne, nemám zájem, jako on neměl 20 let. Ale třeba až vám bude tak 50, mohou vám do hlavy lézt výčitky, že jste setkání odmítl. Možná by bylo dobré aspoň jedno setkání, abyste zjistil, jaký on je vlastně člověk. Pohovořili by jste si, možná se i dozvíte něco, proč se třeba neozval. A když si navzájem spolu názorově sednete, třeba setkání zopakujete, když ne, tak vy už nemusíte mít dále zájem. To zjistíte až při osobním setkání.
Díky za odpověďi. Situace se má tak, že mám už přes 20 let nevlastního otce, který tu pro mně vždycky byl. Naučil mně to, co umím, a to co mně měl naučit můj biologický otec. Nechci vypadat jako sobec, ale pro mně je to člověk, na kterého nemám ani žádné vzpomínky, takže je to možná i de facto cizí člověk, i když jde o biologického otce. doplněno 28.08.25 13:25: Proto jsem se rozhodl, že to zatím nebudu hrozit, jelikož se na to sám necítím, ale nezavrhují to do budoucna. Navíc mám teď i jiné věci, které musím řešit
jakub
Chtěl jsem napsat slovo hrotit
id
Kubo, kdyby vám byl biologický otec u zadku, tak vás ani nenapadne položit tento dotaz. Jen si něco namlouváte. Třeba otec už za rok nemusí být mezi námi a to vám v hlavě teprve začne kolotoč. Proč jsem ho odmítl, proč ho nemohu ani poznat, třeba vaše mamka si nepřála, aby vás kontaktoval, proč ... proč ... a to už nebude možné napravit.
Zdá se, že tatík není příliš spolehlivý, něco řekne, slíbí a pak je to všechno jinak. Jen balamutí lidi kolem sebe.
Abyste si jednou nevyčítal, dohodl bych se s ním na setkání. Konkrétní den, hodinu, místo. Aby s tím souhlasil. Pokud mu do toho něco vleze, zopakovat si návrh na setkání ještě jednou. Jestliže to ani napodruhé nevyjde, skončila bych s ním kontakt. Máte nevlastního otce, s kterým si rozumíte, nepotřebujete nějakou "slibotechnu", která o Vás léta nejevila zájem. Jaga.
Zdravím, my nikdo nevime co vite vy a nejspis vite o otci je jen to, co o něm někdo rekl. Dva lidé můžou mit úplně rozdílnou zkusenost s jedním atim samým člověkem. Ano můžete to videt ukřivděně ,ze nebyl tam.kde jste ho nejvíc potřeboval ale jste dospělý muž taky uz jste neco zažil ze casto clovek jedna jen tak, jak je schopen jednat protoze to jinak neumí nebo jste snad bezchybný?možná teď, no nevíte co vas potka během života nikdo za sebe nemůže dát ruku do ohně ktery ještě nehoří. Chtějte vědět jeho pravdu co a proč se stalo. Ve vztazích se často záměrně zamlčuji informace a čím více lidí drží při sobe tim je ta informace pravdivejsi a mnoho lidí takto nedostalo šanci stat se nekým jiným nez jak ho nekdo označil. Nemusíte nic, no poznat ho a slyšet jeho verzi by stálo zato,a muzete ho klidně uz pak nevidět ale odsoudit člověka jen podle toho co o něm někdo řekl a ze situace o ktere nic nevim a ni sem.nenohl proroze sem.byl malý. Některé veci je potreba řešit tehdy když jsou aktuální časem lidé zapomínají na detaily které jsou mnohdy zásadní ale čas nám.nase vzpomínky umí taky promazat i pozměnit podle toho jak se měníme my a pohled na vse okolo nás a taky zkusenostmi. Kdyby ste byl na jeho místě jak byste chtěl aby se zachoval vas syn. Nevíte jestli taky nebude jednou z nějakého teď neznámého důvodu vyrůstat bez vás, nebo jste si sebou tak jistý že vy nikdy ...
Až se zase ozve, zeptal bych se ho co si od toho setkání slibuje a rovnou bych mu sdělil, aby nepočítal s tím že bych mu půjčil nějaké peníze nebo dělal ručitele na jeho dluh. A o nové pojštění taky nemám zájem. Zeptal bych se matky proč se tenkrát rozvedli a jeho taky, asi se ty jejich důvody budou dost lišit. A pak bych se případně rozhodl.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.