Proč nikdo nechtěl přispět?

Lucko. Nediv se.V ulicích je opravdu plno lidí, co "vybírají" na děti, inavalidy apod. A přitom je to opravdu podvod.

to je realita, sundejte si růžové brýle...doporučuji Vám se postavit v praze před sněmovnu,úřad vlády ,hrad a jinde - kde jsou lidé ve vatě a pak informujte o výsledku, jak jsem psal kdesi jinde - pravda a láska nezvítězí nad lží a nenávistí...holt život...

a prpo když píšete že si přivydělávate prosím rozepište mi jak se dělí těch 38:

- Vy

-ment.post

-zprostředkovatel

platíte daně?soc,zdrav , či jen srážkovou 15%...

sám jsem zvědav jak to vyjde...

no, já osobně nejsem škrt, ale pravda je taková, že sbírek na potřebné je hodně osobně nemám problém přispívat, ALE přispívám tam, kde mám "kontrolu nad penězi". tedy v posledních letech se pohybuji na komunitních stránkách zaměřených na maminy a tam těch případů je až až - v podstatě se sbírkou přijde buď někdo, koho ZNÁM a kdo z nějakého důvodu pořádá sbírku pro někoho, koho zná on... v tom smutnějším případě přispívám přímo někomu, koho znám přímo i já a komu se zrovna nedaří a je mi jedno, jestli se jedná o sbírku oficiální (tzn. s povolením) nebo jestli třeba někdo pořádá sbírku bez povolení (pouze osloví kamarádky z diskuze a ono se to třeba trochu "zvrtne" :D)...

manžel to má obdobně, akorát že ten má vytipovanou nadaci, která mu je blízká a které posílá peníze na účet a zajímá se o to, co nadace s penězi dělá.

na ulici dám peníze opravdu zcela výjimečně, prakticky jenom když nabízený výrobek zaujme moje děti a zároveň když s sebou mám peníze... ale dělám tak většinou s nevolí, ptž mi takovéhle pouliční vybírání nesedne. dávám peníze, nevím komu, nevím na co, nevím, jak velká část těch peněz jde na pomoc a kolik spolkne organizace...

Asi vás nepotěším,ale jsem studentka,denně potkám cestou do obchodu minimálně jednoho člověka,co vybírá na dětské domovy,postižené děti,nemocnice,slepé lidi atd,nepřispívám a dělat to nebudu.Studuji medicínu,chci lidem pomáhat ale ne tím,že budu cpát peníze tam,kde by se měl starat stát.Prominte mi to ale to,v jakém stavu jsou veškeré nemocnice,ústavy a další zařízení pro lidi,kteří se o sebe nemohou postarat je vina státu,rozpočet je naprosto tragický,peníze jsou prostě třeba na dovolené poslanců a ne nemocným,ty at živíme my.Chci pomáhat a proto dělám tuto školu,ale přijde mi absurdní živit všechny nemohoucí v této zemi,která se nepostará ani o to základní,o rodinu.Sama dělám roky noční abych mohla studovat,nemám ani těch 30kč nazbyt...zkuste se na věc podívat jinak.Zdravím a posílám vám trošku realismu a cynismu

luckapucka, asi jste rozčarovaná, protože jste se s tímhle problémem setkala poprvé. Moje mladá kolegyně též s nadšením prodávala časopis , jehož výtěžek měl jít též na hendikepované děti. Nakonec zjistila že z 20 Kč, které časopis stál bylo dětem odvedeno 4 - slovy čtyři korunky! Něco dostala kolegyně, něco tiskárna, něco distribuce. Takže jí to otrávilo, vlastně živila tímto svým prodejem řadu lidí a děti z toho měli minimum. Sama píšete ( pokud si dobře pamatuji, už to nevidím) , že ze 38 Kč vám zůstává 8Kč. Zbylých 30 kč si ještě někdo přerozdělí. Zeptejte se, kolik nakonec dostanou mentálně postižení z každých 38 kč.

Navíc se nedivte nezájmu ze strany lidí. Osobně mě už také vadí neustále nabízení čehosi pro kohosi.Když vejdu do supermarketu tak mě osloví téměř každodenně nějací podobní prodejci a když odcházím, tak to zkusí zase. Navíc se domnívám, podobně jako to tady již někdo napsal, že je ostudou státu, že se nedokáže postarat o svoje občany, kteří se nezaviněněně dostali do nouze, nebo mají jakýkoliv hendikep. V tomhle státě jsou desítky, snad i stovky charit a charitek, o jejichž činnosti vlastně ani nevíte , které vybírají (vyžebrávají) peníze na nějaký vždy bohulibý účel. Četla jsem odbornou debatu, kde se přiznávalo, že z celkových vybraných peněz jde jen 15 %( a i méně) - 30 % na účel, ke kterému byly peníze vybírány. Jedná se ve skutečnosti o miliony, které se někam , do něčích kapes ztrácí. Mě osobně nevadí poplatky u lékaře, mě vadí, že zdravotnictví, které bylo před 20 lety na špičce je po několika povedených reformách téměř v úpadku. Totéž školství. Věda. Slova jako morálka, soucit, empatie dnes z médií téměř nezaznívají a podle toho vypadá a projevuje se i celá společnost.

Ano, přispívám na charitu i na konta , kde mám nějakou jistotu nějaké důvěryhodnosti, že peníze potřební dostanou, i když je mě jasné, že je v celé výši nedostanou nikdy. Prostě již nemám ty iluze jak vy. Karina

Víte Lucko sice mám nějaké sociální cítění (aspoň si to myslím) ale v tomto státě se stále na něco a na někoho pořádají sbírky a pak se doslechnete, že nějaký koumák s korunkama utekl. Jsem sama na vozíku-mám invalidní důchod, mohu žádat různé příspěvky a vím, že mentálně postižení na příspěvky dosáhnou vždycky. Ne, v žádném případě si nemyslím, že naše ústavy splňují požadavky a potřeby jejich klientů, ani se nedomnívám, že platy soc. zaměstnanců jsou na odpovídající úrovni, myslím ale, že starat by se měl především stát. Lidi nejsou zlí škrti ale jen už nedůvěřují všem sbírkám a pro některé je i těch 38Kč moc. Pravidelně jsem házela pětikačku nebo desetikačku do makety psa pro slepé, byl umístěný v supermarketu a jelikož po vyndání peněz z košíku byl po ruce tak šup tam. No a pak někdo ukradl toho psa. Spočítejte kolik lidí dostane něco z těch 38Kč a kolik opravdu dostanou mentálně postižení, pokud tedy vůbec něco dostanou.

Nicméně kdybych vás potkala nejspíš si tu magnetku koupím.

Karina to napsala moc hezky.

Já Ti to řeknu takhle:

Nečetl jsem si odpovědi ostatních, tak se možná s někým shoduju. Na tyhle akce moc nepřispívám z jednoduchýho důvodu. Měl jsem možnost nahlédnout pod povrch tzv. adopcí na dálku, kde si můžete "adoptovat" nějakého černouška apod. Když jsem viděl jak mizerná část peněz se dostane opravdu k dětem, bylo to až absurdní. Proto když vidím na pódiu poskakovat člověka v kuřecím převleku, když mi někdo prodává magnetky nebo podobný věci - odmítám.

U nás je sdružení nevidomých, zeptám se co potřebují, pak to koupím a daruju, ale žádné peníze pro pány managery...(viz. UNICEF a jejich vyděračský dopisy, posledně když jsem si to četl, tak vybírali na děti v pouštích Afriky a chtěli jim poslat mj. nepromokavé plachty. Tohle není pomoc, opravdová pomoc je ukázat jim jak si pomoct sami...)

Sám pomáhám, když mám, konkrétním lidem ze svého okolí a mám z toho mnohlem lepší pocit...

Dobrý den! To je asi tak, když denně potkáte v městě několik prodejců zboží pro podporu hendikepovaných apod. postižených lidí, tak ono se to nastřádá. Potkáte řekněme tři, jeden chce 20,-, druhý 38,-, ten další zase 35,- Kč, tak ono se to jaksi nastřádá, proto Vás třeba lidi míjejí velikým obloukem. A jak psali diskutéři přede mnou, většina vybraných peněz stejně skončí v kapsách těch, kteří to nepotřebují, a hendikepovaní ostrouhají. Myslím si, že většina lidí ztratila důvěru v takovou formu pomoci, protože jsou otrávení z toho, jak je to zneužitelné. Nejsou škrti, ale holt už tak nevěří, jak tomu bývalo dříve.

Dobrý den! To je asi tak, když denně potkáte v městě několik prodejců zboží pro podporu hendikepovaných apod. postižených lidí, tak ono se to nastřádá. Potkáte řekněme tři, jeden chce 20,-, druhý 38,-, ten další zase 35,- Kč, to už je nějakých devadesát korun, proto Vás třeba lidi míjejí velikým obloukem. Když by to měli dělat denně, tak rozdají ne zrovna veliké výplaty. A jak psali diskutéři přede mnou, většina vybraných peněz stejně skončí v kapsách těch, kteří to nepotřebují, a hendikepovaní ostrouhají. Myslím si, že většina lidí ztratila důvěru v takovou formu pomoci, protože jsou otrávení z toho, jak je to zneužitelné. Nejsou škrti, ale holt už tak nevěří, jak tomu bývalo dříve. Za sebe Vám povím, že přispívám dle svých možností, ale jinou formou než jsou časopisy nebo magnetky.

Příjemný den přeji.

Považuji za ostudu státu , když se musí žebrat po ulicích na nejrůznější naléhavé lidské potřeby. Lituji také ty , kteří se takto musí živit a nebo si takto musí přivydělávat. Kde jsou ušetřené prostředky ze zeštíhlování armády , zeštíhlování českých drah , zemědělství , prostředky získané a získávané privatizaci státního majetku a mnoho dalšího? Prostředků ( rozuměj peněz) je dostatek na vše , ale nejsou na správném místě. A právě jedině na tom nesprávném místě , by se měly vybírat a ne po ulicích , od těch nejpotřebnějších. miro

lidus a mil, děkuji.

Za ty léta se na různých charitách vybralo mezi lidmi neuvěřitelné množství peněz a bohužel to nějak nikde není vidět. Z portálu veřejné sbírky vybírám otázku:

Bylo by možné doplnit portál o určitou databázi či přehled reálně konaných veřejných sbírek v jednotlivých městech?

Odpověď:

Při plnění databáze sbírek tuto informaci poptáváme, bohužel zatím není mnoho organizací, které nám takové inromace poskytly,... ( vnucuje se otázka Proč asi? ..)

verejnesbirky.cz/... Tady můžete nahlédnout do databáze , i když to není opět z nedostatku peněz aktualizované. Co jsem namátkou nahlédla, tak jediná Tereza Maxová tam má kompletně všechny údaje poskytnuté.A to je také nadace které se snažím věřit.Karina

Lidem na ulici neprispivam uz z principu. Takove osloveni nesnasim a prijde mi absolutne neprofesionalni, at je jeho vytezek na cokoliv. Pokud kazdy den potkate dva takove, co zadaji penize na deti nebo zviratka, k tomu par prodejcu Noveho prostoru, aktivistu Greenpeace, nekoho kdo nabizi kartu Izip, sem tam zebraka a nebo takoveho, "kdo je v cizim mest, ztratil penezenku a potrebuje 100Kc na listek domu", prolozene je to nabizeci letaku, stanete se imunni, neposlouchate je a jdete.

uz to tu bylo receno nekolikrat a opravdu nelze takto lidi soudit. ja nekdy prispeju a nekdy ne.. posledni dobou se priznam neprispivam a to proto ze bud u sebe penize opravdu nemam , nebo nekam specham a nebo proste prispet v tu chvili NECHCI!

Stalo se mi treba ze jsem prispela dostala jsem nejakou maslicku a o par kroku dal byla dalsi skupinka ktera mi nabizela opet maslicku za par drobnych . Uz jsem prispet nechtela a slecnam jsem podle komentaru ktere jsem nasledne zaslechla pripadala jako "lakoma krava. "

to ze jsem prispela o par minut pred tim jejich kolegynim to ovsem nevedely a tak proto rikam NESUDTE kdyz nevite proc dotycny neprispiva. Od te doby pokud prispeju tak jim reknu ze jsem uz prispela ale i to uz neznamena nic protoze spousta lidi to rekne i kdyz vlastne neprispeli ...

vseobecne ale temto charitam vubec neverim .. protoze vsechny jsou zalozeny za ucelem vydelku a minimalni castky se dostanou k tem co je potrebuji!

ja osobne kdybych mela prostredky na to abych nekomu pomohla tak bych rozhodne zadne penezite dary nedavala ALE zasla bych si napriklad do nejakeho ustavu nebo nemocnice nebo detskeho domova a zeptala bych se ceho maji nedostatek a co by nejvice potrebovali. pak bych tu vec bud koupila nebo osobne zaridila a jako takovou bych jim ji predala. PENIZE BYCH JIM NEDALA protoze by zase vetsi castka skoncila v kapse reditele ktery by si za ne koupil nove auto a na postizne by zbylo par drobnych. FUJ TAJBL.

Milá Lucko,

chápu Vaše "rozhořčení" nad tím, že si od Vás nikdo nechtěl magnetku koupit. Ale při dnešní mediální masáží, kdy denně slyšíme, co je všude podvodníků, se lidem ani nedivím.

Do toho ještě inzeráty typu: Nenáročná práce pro maminky na mateřské, výdělek až 500Kč denně atd. atd... (to lidi přivede na myšlenku, kolik má z toho ten prodejce!) To raději lidé pošlou tu DMSku nebo pošlou prachy rovnou na účet.

Výjimka jsou samozřejmě takové ty profláklé akce typu Bílá pastelka nebo kytičkový den, kdy to roznášejí studenti zadarmo (jako ulití ze školy - taky jsme toho hojně využívali )

Lucko, nezoufejte, pokud Vám tato práce nesedí, holt lidi (včetně mě) dnes nemají peníze (nebo se na ot aspoň vymlouvají), nebo prostě přispět nechtějí. Na žádný velký výdělek to není a podle mě to nestojí za to

Proč nikdo nechtěl přispět? Asi takhle - ráno jedu do práce, vylezu z busu a vrhám se do houfu lidí žádající o příspěvek nebo zakoupení nějakého drobného předmětu. Ujdu 20 metrů k metru, tentokrát mám přispět na důchodce a feťáky. Dojdu k budově, kde máme kancelář, kde paní nabízí nějaké propisky se zvířátky navrchu. Zapadnu do kanclu, padne půl dvanáctá a já jdu na oběd. Vylezu a tam je houf lidí dotazujíc se, zda jsem klientem VZP. Jdu po chodníku směrem k marketu a před vchodem mám přispět na rakovinu prsu. Na cestě zpět mě zastaví ti samí lidé opět a navrch mě požádá pán, že je z Olomouce, byl tady v nemocnici a teď se nemá jak dostat domů. A završí to brigádníci pracující pro mobilního operátora. Mám popsat cestu zpět na autobus? A to vše pětkrát týdně měsíc co měsíc několik let. A věřím, že nejsem sama. Nezlobte se tedy, ale já nikdy nezastavím a nikdy nepřispěji, protože kdybych to měla pokaždé udělat, opravdu bych chodila do práce vydělávat jen na ostatní. Pokud chci někomu pomoci, udělám to třeba díky DMS, ale na ulici fakt ne.

Pracující člověk přispívá na mentály (a na důchodce, maminy na mateřské a na milion dalších věcí) ve formě různých daní, a sociálního, zravotního pojištění každý měsíc zhruba stejnou částkou jakou si on sám vydělá. Poděkuje mi někdo za dvacet tisíc co měsíčně odvedu?! NE! Řeknou si párkrát za den ještě o tři pětky a když nedám, jsem lakomec. Pracujících (plátců daní) je v ČR 4 miliony a musíme živit sebe, i zbývajícíh 6 milionů lidí!