Nevím, co se životem

Můžete volat Linka první psychické pomoci:116 123 (nonstop, zdarma)

Anebo Linka bezpečí: 116 111 (pro děti a mladé, nonstop, zdarma).

--------------------------

Je mi už 69 a také nemohu najít po ovdovění partnera a síly ubývají.

Ohledně vzdělání, také jsem s tím bojovala a nebyla spokojená.

V 15 mě rodiče naverbovali na servírku, ale neměla jsem sílu a odvahu se vzepřít. Museli jsme poslouchat.

A dnes vím, že jsem se měla vyučit tiskařkou, knihařkou, švadlenou, čalounicí, kadeřnicí. Nedávno jsem četla, že se holky mohou hlásit i na obor elektrikářka. To by mě bavilo. Prostě dělat řemeslo pro lidi, živit se vlastníma rukama, mít vlastní dílnu, stroje, nástroje. Aby lidi chodili za mnou.

Bohužel, měla jsem ten život také k pos--ní. Dělala jsem více druhů práce, ale jak se říká devatero řemesel, desátá bída.

Tak pokračujte v dalším vzdělání s rozumem. Pokud ta škola vyjde, tak po skončení se přestěhujete do jiného, většího, kde budou zase jiné příležitosti a komunity.

Vy to ještě můžete změnit. Jděte třeba do toho řemesla, co v sobě cítíte. Bude Vás to živit celý život, budete odborník a budete spokojený.

Holky příjdou později. Je čas, nemáte ještě přehled o životě, jak byste měl přehled o děvčatech, vztazích. Vše se vyvíjí a nyní byste stejně našel opět mladou, nezkušenou, se kterou byste se možná ještě rozešli a to mi věřte, to docela bolí.

Postavte se na vlastní nohy - umět se o sebe postarat. Vydělat peníze, umět vymalovat byt, opravit kohoutek, splachování, nakoupit, uvařit si, pořádně uklidit, umět vyprat, vyžehlit, vyřídit si záležitosti na úřadech ...

A potom zvednete kotvy a rozloučíte se s rodnou vesnicí ... Možná půjdete i do světa sbírat zkušenosti (učit se tedy jazyky).. máte plno možností, můžete jet kamkoliv.

Ohledně vzhledu - tak v 18 jste nehotový člověk, počkejte pár let, pracujte na sobě - vizáž, svaly, účes, vyjadřování ... to bude asi velký oříšek podle toho, co zde píšete.

Jaká holka by Vás asi chtěla, když jste tak vulgární?

Odžijete pět let a najdete si děvče o 5 let mladší. Jakou byste nyní chtěl? 14 letá je ještě pod zákonem a psychicky si nebudete rozumět s vrstevnicí.

Na to je dobrá psychologie. Kluci dospívají mentálně později, než holky. Proto si nesednete s 17 -18 letou.

Takže věnujte se sám sobě a nedělejte blbosti. Ještě jste nedorostl do vztahů. A všechno vidíte zbytečně černě.

Dejte si nějaký cíl. Roční, měsíční ale i denní. Mějte rozpis, systém svého života, který se snažte dodržet.

Začněte sportovat, třeba běhat a načerpáte endorfiny = hormony štěstí.

Pomoc a sílu najdete na konci své paže. A nehroťte to, nekoukejte na ostatní. Ti se mnohdy jen předvádí a chlubí.

Buďte silný, choďte třeba do knihovny a půjčujte si knihy o psychologii. Jinak se zajímejte o všechno.

Z každého člověka, kterého potkáte si vezměte nějakou dobrou vlastnost a zkuste si ji přivlastnit. Chovat se, mluvit, být galantní, vždy dobře upraven, oblečen, mít úsměv, být ochotný pomoci apod.

Jestli nejste spokojen se svou vizáží, možná jste na sebe moc přísný. Ale za pár let se se jistě i vzhled člověka změní, zmužníte.

Pokud se zabiješ, je to jen Tvoje volba. Tím nechci zlehčovat Tvé myšlenkové pochody. Ale vím, že pokud to člověk kolem sebe hlásá, neudělá to, jen chce být politován, povzbuzen, rozmluven...Tedy - nedělej to! Víš, co starostí a práce dalo Tvým rodičům, než Tě vypiplali? Zoubky, dětské nemoci, dětský vzdor, růst, učení, výchova, puberta...a Ty na to teď chceš hodit bobek? Je to neúcta k Tvým nejbližším za to, co všechno Ti dali. To by Ti fakt nevadilo, jakou bolest bys způsobil svým rodičům?

Pokud jsi propadl na střední, zvážila bych učňák. Řemesla jsou dnes nedostatková a pokud máš šikovné ruce, uživíš se líp, než nějaký vědátor, na kterého nemáš. Takových vyvolených je velmi málo. Setkala jsem se poslední dobou s několika řemeslníky, kteří u nás pracovali - malíři pokojů, pokladač podlakových krytin, instalace plastových oken...a klobouk před těmi řemeslníky dolů. Všichni uměli!

A ta děvčata? Jsi ještě mladý, nedovedeš se pohybovat a projevovat v dívčí společnosti. Což naprosto nevadí, máš dost času dívky poznávat. Seznámili jsme se s manželem, když mi bylo bez 2 měsíců 18 a jemu bylo skoro 22. A chodili jsme spolu a zůstali pak spolu v manželství dalších 49 let, dokud mi navždy neodešel.

A jen tak mimochodem - žila jsem v prdeli a už 50 let žji v ještě menší prdeli. Nelíbí se mi to slovo, ale když jsi jej už použil, použila jsem jej taky. Žije se tu jako kdekoliv jinde. Je zde asi pouhých 170 obyvatel, ale mám je ráda.

A koníčky? Zajímám se o vlaky, zvláště staré parní lokomotivy, zajímám se o staré traktory řady Zetor, /15, 25 K i A.../ zajímám se o psy, o pěší turistiku. Také to není kasický ženský zájem o módu, šaty, kabelky, lodičky, ale pokaždé jsem našla někoho, s kým bych si mohla o mých láskách popovídat. A když zhruba 2 x do roka navštívím NTM v Praze a pobydu tam celý den, fotím, a dělám si náčrtky, je to pro mě ten nejhezčí zážitek. Každý to má jiné, každý má své koníčky a ten druhý by je měl respektovat, i když sám bude mít třeba jiné.

Zvládli to ostatní, zvládnete to taky a učitě se časem seznámíš s nějakou příjemnou dívkou. Netlač na pilu, všechno má svůj čas. A když mi jednou sem napíšeš, že máš už svůj pěkný vztah, potěší mě to. Času máš dost, nemusíš se už od 18 let trápit kvůli vztahu. To všechno postupně přijde. Dřív si kluci často budovali vztah s dívkami až "po vojně", dneska vojna už není, tak měj trpělivost. Co má přijít, to přijde. Zatím s děvčaty tancuj, bav se...uvidíš, že tu svou najdeš.

Když mi časem napíšeš, budu ráda. Ber mě jako 70 letou babku - poradkyni, která už o životě leccos ví. Zdraví Jaga.

Bylo by dobře, kdyby ses oprostil od vulgárních slov. To nemají devčata ráda. tedy aspoň ta slušná. Pozor na to!

Někdy to pozitivní přijde jako blesk z nebe. Tak s tou sebevraždou bych ještě počkal. Ale i tak, držím palce.

No a obdobně je spousta holek, které by taky někoho chtěly, ale žijí v takové prdeli, že stejně nemají šanci.

Dnes je doba života na síti. Můžeš zkoušet i tam nějakou takovou najít.

@ffff - jsem k ničemu. Nic jsem v životě nedokázal... si nemůžu najít holku... koníčky, které holky nezajímají... žiju v takové prdeli, že stejně nemám šanci... najít si někoho na internetu je vzhledem k mýmu vzhledu nereálný.

A zkusil jste alespoň někdy pouvažovat, co můžete změnit nebo je pro vás jednodušší fňukat, jak je svět zlej a nespravedlivej?

PS - Co byste chtěl ve vašich letech mít v životě už dokázáno?