Pamatuji si, jak jsem dělala obojí, na přijímačkách na střední školu Cermat a pak na vysokou Scio. Mnohem horší byly ty Scia, málo času, člověk musel rychle, úlohy mnohem více na logiku. Cermat mi oproti tomu přijde fakt primitivní. Ano chápu, že jsou tam úlohy, které nedávají smysl, sama jsem v roce, kdy jsem to psala takové měla. Ale možná by dnešní dětem prospělo trávit méně času na sociálních sítích a více se věnovat studiu.
Od kamarádky mamka je učitelka na základní škole a říkala, že musí s objemem práce dost ubírat, že děti jsou čím dál pomalejší, ubývá logické myšlení a testy, které ji děti před 5 lety psaly na průměrnou známku 2, teď píšou na 4 a museli celkově upravit zadání tak, aby ta úspěšnost byla lepší (zjednodušili testy).
Chyba bude určitě na obou stranách, ale za mě je docela úsměvné to, že někdo se hlásí na obor s maturitou, i když na to očividně nemá.
Navíc v dnešní době se vyučit řemeslu je finančně lepší, než být ekonom jako každý druhý. Ale chápu, že mnohým rodičům se to může špatně kousat, když by jejich dítě nešlo na gymnázium.
Já ne. anett by se měla věnovat českému jazyku .Citace ..-- Zajímalo by mě co dělaly ty děcka, které psaly teď přijímačky, kdyby měli na přijímačkách Scio...
To není moc české, že? Děcko = střední rod , kdyby ho použila, pak by neměla potíže s (i a y).
Co dělala ta děcka, která psala, kdyby měla...
0x
A nebude to tím, že se cermat týká sš a scio vš?
Jinak dneska už je jedno zda jdeš na gympl nebo podprůměrnou sš. Výsledek záleží na genetice a ta si cestu vždycky najde. Zjednodušeně řečeno: máš-li rodiče hlupáky co se sotva vyučili, budeš ráda, když dokončíš sš a nebo jednodušší vysokou. Obojí ti stejně k ničemu nebude, protože budeš s největší pravděpodobností stejně dělat práce podobné těm co dělal rodič (ve tvém případě matka - dělnické nebo různé pomocné). Naopak máš-li rodiče vzdělané a pracující celý život na elitních místech, budeš s nějvětší pravděpodobností pokračovat taky tak. Navíc, dnes je doba kdy se stejně tu nejhodnotnější většinu informací pro práci musí naučit každý sám - to žádná škola neučí (jistě, částečně pomineme lékaře, advokáty atd.). Aby taky ano - oficiální školství tě má naučit jak být ochotná ze sebe vydat co nejvíce (práce) a jak za to akceptovat co nejméně (peněz)
0x
Já teda jsem z generace, co maturovala po staru, ale CEntrum pro Reformu MATuritních testů, zkráceně CREMAT už tehdy působilo, a naše škola s nima spolupracovala (nebylo to samozřejmé, u nás na ně jen nadávali, jinde je asi rovnou vyrazili), takže jsme si taky střihli ty jejich testy. Byla to za prvé děsná šaškárna, němčinářka pobaveně četla instrukce, že ona je tutor (proč jí nadávají) a podobné humorné věty. Němčina byla úplně zabitá, tehdy přišly poslechy na CD, škola neměla jediný CD přehrávač, takže se to muselo nějak kopírovat na kazety (nebo jestli o ně žádali), a třída na němčinu neměla potřebnou akustiku, takže z poslechu jsme slyšeli kulové. Češtinář to tehdy asi nějak zazdil, nepamatuju si, že by z toho byly nějaké výsledky. Testy jsme nějaké psali, asi by dopadli tragicky. Nejzajímavější byla matematika. 4 absolutně jednoduché příklady - to má být jako maturita, to bylo na úrovni tak páté třídy. Nejsložitější příklad byl na spočítání průměrné ceny benzínu v EU s tím, že do tabulky zamíchali Českou republiku, která ale tehdy členem EU nebyla. Já jim ten chyták odhalil, nejlepší žák ve třídě tam tu ČR započítal. Nevím jestli by zkoušení toho, jestli někdo postřehne zamíchaný nečlenský stát v tabulce mělo patřit do matiky. Ostatní příklady byly primitivní (on tenhle taky až na ten chyták), no ale tak jsem je vyřešil a furt jsem čekal, jaký chyták jsem tam neodhalil. Výsledky byly tragické, já měl jedničku, ten spolužák, co jim spolknul návnadu měl dvojku a ostatní měli čtyřky a pětky.
Scio neznám, jen o tom slýchám.
Občas se stýkám s lidmi co učí (mě tohle neštěstí naštěstí nepotkalo) a jejich vyprávění je až neuvěřitelné. Někdy jsem se dal do řeči s člověkem, kterého pamatuju (teda po tom, co se mi připomněl) jak finišoval doktorské studium když já jsem teprve začínal. Ta jeho práce byla docela výrazná, tak si ho pamatuju ze dvou konferencí (to byly takové akce, kde jsme si jako doktorandi navzájem prezentovali na čem děláme, tehdy většinou jen s českou nebo československou účastí (jiné zahraničí (polsko, rusko) bylo zcela ojedinělé a jednacími jazyky byla čestina a slovenština (případně ještě ruština a angličtina (ani jedno jsem tehdy moc neuměl, angličtinu jsem začínal, ruština mě minula) pokud to bylo tzv. mezinárodní)), na mezinárodní rozsah se začlo hledět až pozdějc). On to mezitím vypracoval na docenta (ono na škole je do toho docela tlačí, navíc stará generace odchází). A právě taky padla řeč na to, jak ti studenti nic neumí. Že už se jich bojí na cokoliv zeptat. Naposledy prý skončil na zjištění, že netuší (nemají představu) co je to integrál. Nešlo mu o nějaké výpočty, ale o to, co to je. Asi jako kdyby se ptal co je to násobení a ne na nějaký příklad. To je věc, kterou jsme dělali ve třeťáku na průmyslovce (gympláci to dělají ve čtvrťáku), takže kdokoliv na vysoké škole by to měl znát (přinejhorším z prvních dvou semestrů). Dal ještě nějaké příklady. Prostě taky musel jít s laťkou dolů.
A teď je otázka, kdo za to může. Škola (potažmo učitelé), která děti nic nenaučila. Nebo to, že ty děti na takovou školu nepatří.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.