Před pár dny mě zemřela maminka. Otázka bez odpovědi...všeobecnou odpověd mě může dát jiný člověk, ale ne maminka, která by ji mohla dát ale tak před cca 3 roky...Ve zkratce, maminka trpěla zřejmě alzheimer nemocí nejméně cca 3 roky. Přičemž její lékářka tvrdošijně opakovaně vydávala rezultát, že je maminka zdravá v tomto smyslu.(hodinu jí dokázala počítat apod. v ordinanci) Maminka mě však každý den udávala Policii ČR, že ji okrádám, zamkykám v jejím bytě, mlátím. Prosila orgány at mě odvezou a všemožně se mě snažila i přes rodinu kriminalizovat. Policie i záchranka opakovaně i každý den jezdila a byl to opravdu neuvěřitelný nápor na nervy pro mě, bydlícího vedle ve stejném domě v jiném bytě. Maminka mě nenechala ani vyspat, často řvala na společné chodbě. Marná sláva kdo to nezažil ve společném domě, nemumí si to vůbec představit a znovu opakuji bylo to každý den toto. Vlivem udávání maminky jsem s ní přerušil veškeré kontakty, stejně tak s rodinou, rozeštvala nás. Nakonec si maminku odvezli na trvalo do nemocnice, LDN a DD, měla chronické fyzické potíže. Jak jsem psal přerušil jsem s ní jakékoliv kontakty, byla prý už stejně většinou "mimo" i mentálně.(nemocnice a LDN ji daly co proto, vyhubla zcela) Umrtí maminky mě přesto velmi, velmi silně zasáhlo, ta fatalní konečnost a neodvratitelnost spolu s pěknými vzpomínkami. Podezírám ze "zblbnutí" maminky 2 či 3 dávky očkování Covid na které šla na doporučení své lékařky, samozřejmě jako obvykle u všech lekařských úkonů nedá se prokázat příčinná souvislost, mohlo to být prostým vysokým stařím. Proč maminko?
8 odpovědí na otázku
Řazeno dle hodnocení
procne
2x
Asi nestojite o soustrast ani o odpověď stejně nic neosvětli nic neulehčí ani nezahoji. Každou vteřinu někdo odchází no až jde někdo blízký teprve se kolikrát zamyslíme až podle toho jakým způsobem a v jakém věku přitom nikdy nevime co všechno prožil jak viděl svět jak se zvládal denne poprat s problémy kazdodennosti jak miloval a jak dokázal přijímat lásku druhých. Kdo se stara o nemocné rodiče je úplně jedno co jim je,cítíme to někdy jako nespravedlnost nekdy jako přítěž často jako vy pochybujeme o tom jestli nás měli vůbec rádi a jestli take se jim nevynořuji jen ty špatné a bolavé okamžiky které s námi zažívali a proto jsou casto nesnesitelni..muzu mit 2 pohledy jako matka i jako ten co matku nemá a nebudu říkat za jakých okolností umřela každý vždy dělá jak se v tu chvíli rozhodně dělat i když to má v popisu práce.az budeme jednou umírat pochopíme že možná je potřeba vše srovnat a dar na pořádek jak to udělala moje mamka vše si srovnala každý recept každou věc v jejím šuplíku a skříni. Jako bychom hledali co je a co bylo důležité než odejde.kdo ví co se nám honí hlavou a jak dlouho abychom došli tam kde už budeme mít splněno co sme tu splnit měli. Nikdy tam nemůžeme vidět co se tam vse chysta pro odchod každé duše. Maminka si možná uvědomila co vám nestihla dát přesto že jste ji asi hodně miloval.vite někdy člověk musí tomu druhému ublížit když ví že s nim být nemůže nebo už nechce a to zranění nás má odpoutat od toho člověka pokud ta láska je příliš silná a svazující a brání ji v odchodu.spousta toho se dá skrýt za nemoc a my nemůžeme videt za tu nemoc do toho člověka co probíhá v něm jsk se cítí co vnímá. Píšu jak to cítím neříkám že to tak je. Už to jak o ní píšete..kolik znas říkáme tě která se o nás starala maminko je jedno jestli vlastní nebo cizí vždy každý daval tolik lasky a takovym způsobem jakým je nejvíc schopen jak uměl. Je spousta proč na které nikdy nedostaneme odpověď tady možná nikdy ale verte tomu že vás milovala jak nejlíp uměla a i v nemoci mohla. Nezbývá to jen přijmout jako spoustu jinych věci tady na zemi nad kterými nemáme možnost ani rozhodnout ani je ridit, že se to děje z nějakého důvodu a ten pochopíme až to sami prožíváme stejne jako nmnohdy odsoudime druhé lidi za to jak jednají a až se jimi staneme pochopíme. Maminka stejně jako všichni lidé nám zůstávají v srdci a pokud to nezvladneme tady tak určitě na té druhé straně se vše promění v lásku a božský klid. Přeji klid a smíření se s maminkou třeba vám přijde do snu říct jak moc vás milovala a lehounce obejmout přeju vam ať se netrapíte vše se děje kdy má a jak to být má...bylo by to totiž jinak
Držte se![*mala*]( "*mala*")
Držte se
proc
Děkuji Vám. Maminko ji říkám, píšu ted, za života jsem jí tak neříkal. Byla intenzivně impulsivní a energická. Myslím, že rozklad širší rodiny začal díky majetkovému puči 1989, právě díky obecně neuvěřitelným majetkovým hrůzám a křivdám ve společnosti, tak v rodině. Události globální monstr dezinformační mocensko-politicko-oligarchické akce "Covid" vše negativní obecně ve společnosti i v rodině jen zesílili o následujících globálních mocenských dezinformacích o válkách ani nemluvě. Osobní lékaři "vyšetřovali" své pacienty po telefonu i stejně ordinovali, psali recepty! Lékař maminky i můj, mě místo řešení jejího rozumového mentálního stavu řekl, že je zdravá a jestli já se necítím psychicky v pořádku, že ochotně napíše léky na psychiku, čili řešil sekundární následek místo primární příčiny...zůstal jsem z toho tehdy paf.
Maminka nejen že mě v posledních cca 2-3 měsících soustavně prakticky deně udávala tady ve venkovském maloměstském regionu, (obludné kriminální pomluvy sousedů a "uvědomnělých občanů") ale obvolávala rodinu, kdy sdělovala co jí provádím. Část nejbližší rodiny tomu dodnes minimálně zčásti věří... Ještě za života jsem mamince řekl, že jí ani na pohřeb nepůjdu, což se i stane. Dnes s odstupem ne snad kvůli mamince jako takové, ale protože nemůžu ani vidět velkou část "rodiny" a taky bych se tam v žalu "složil" a potvrdil jen tak "pravdu", "uvědomnělých občanů a rodiny", jak jsem si pozdě uvědomil jak jsem mamince kriminálně ubližoval. Samozřejmě dříve pohřeb sloužil jako Tečka za akutním truchlením. Zřeknu se i zcela dědictví, at se zalknou, ostatně jsem je v podstatě proklel. Loučím se a snad rozloučím s maminkou ve své nitru, protože jsem asi meancholická povaha nepůjde se zřejmě nikdy definitivně srovnat a rozloučit. Nevím zda "to dám" i jako další prosté žití ve společném domě maminky, vše tady mi jí jen připomíná. Děkuji.
Maminka nejen že mě v posledních cca 2-3 měsících soustavně prakticky deně udávala tady ve venkovském maloměstském regionu, (obludné kriminální pomluvy sousedů a "uvědomnělých občanů") ale obvolávala rodinu, kdy sdělovala co jí provádím. Část nejbližší rodiny tomu dodnes minimálně zčásti věří... Ještě za života jsem mamince řekl, že jí ani na pohřeb nepůjdu, což se i stane. Dnes s odstupem ne snad kvůli mamince jako takové, ale protože nemůžu ani vidět velkou část "rodiny" a taky bych se tam v žalu "složil" a potvrdil jen tak "pravdu", "uvědomnělých občanů a rodiny", jak jsem si pozdě uvědomil jak jsem mamince kriminálně ubližoval. Samozřejmě dříve pohřeb sloužil jako Tečka za akutním truchlením. Zřeknu se i zcela dědictví, at se zalknou, ostatně jsem je v podstatě proklel. Loučím se a snad rozloučím s maminkou ve své nitru, protože jsem asi meancholická povaha nepůjde se zřejmě nikdy definitivně srovnat a rozloučit. Nevím zda "to dám" i jako další prosté žití ve společném domě maminky, vše tady mi jí jen připomíná. Děkuji.
ad
1x
Zažil jsem totéž. Ale nic proti mojí osobě. Jen strach z okolí. Jiný člověk. Pomáhalo jen mluvit a komentovat co bylo. Občas blikla světlá chvilka. AD nemá souvislost s očkováním covid 19 (také jsem proti tomu nesmyslu). Je to dlouhodobé. Je zbytečné se ptát proč. Degenerativní zánik neuronů. Nic víc. Je zbytečné někoho vinit. Je se s tím smířit. Chování matky nemůžete přikládat nějakou váhu a brát si osobně. Je to nemoc.
vyreseno
0x
Co proc, proste se zblaznila, byla stara a protivna jako kazdy duchodce, zapomenout, neresit, zit si svuj zivot
ajvn®
No jasně, protivná a ještě k tomu stará jako každý důchodce - když toto čtu, tak bych ti s chutí dal pár po hubě, protože takhle se vyjadřovat o starších lidech může jen úplné hovado. A pro tvůj klid, důchodce opravdu nejsem, jen mě na rozdíl od tebe, mí rodiče slušně vychovali.
pb®
0x
Víte co si myslím? Že dospělý člověk si má zařídit osobní život tak, aby pro něj úmrtí starých rodičů nebylo doživotní tragédií se spoustou nezodpovězených otázek, ale jen krátké smutné období v životě, které nevyhnutelně nastat musí, ale po kterém zůstanou jen vzpmínky, snad hezké. Vlastní spokojený život, vlastní rodina, děti, partner. Nimrat se v minulosti coby kdyby nikdy nic nevyřešilo, je třeba jít dál.
Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.