Nejste přihlášen/a.
Doba "komunismu" u nás NIKDY neexistovala! Přečtěte si pořádně, co by měl být komunismus!
K vašemu dotazu: Každá doba má své plusy a své mínusy. Z mého pohledu by byla nejlepší kombinace plusů z obou stylů. Bohužel to v soudobé společnosti není reálné.
Zažil jsem obojí, nedá se to srovnávat.
Dřív si člověk musel hlídat, co a před kým říká, jinak to mohla odnést celá široká rodina. Dneska mu hrozí, že si o něm lidi pomyslí svoje.
Dřív rozhodoval názor strany, dnes se víc hledí na schopnosti člověka.
Dřív měl flákač i pracant v podstatě stejně, dnes si pracovitý člověk může vydělat podstatně víc.
Dřív byl (často neřešitelný) problém vycestovat kamkoli, dnes je to triviální. (Známý se letos splašil, že chce do tří dnů do USA, že tam snad bude k vidění startující raketa - zajistil si letadlo, víza, ubytování a třetí den už seděl v letadle a raketu stihnul. Když jsem se chtěl podívat do holandska, tak jsem hodil do tašky pyžamo a foťák a notebook, natankoval plnou, nabral pár příbuzných a jel, nikomu jsem nic nehlásil a až jsem se vrátil, tak jsem zase byl tady, nikoho to nevzrušovalo - dřív to bylo zařizování na řadu měsíců, dokládání zdrojů, mraky potvrzení, povolení, ověření, následně podrobné hlášení kontaktovaných lidí a museli tu zůstat členové rodiny jako záruka, že se vrátím - a to jsem jel na naprosto stejné místo).
O tom, že teď si můžu vybrat práci kterou chci a na kterou stačím a baví mě se mi dřív taky ani nezdálo, natož abych sám začal podnikat.
Nemluvě o tom, že nemusím dokládat zaměstnání aby mě nezavřeli za příživnictví.
Když si chci založit kapelu, tak nepotřebuju mít schválení odborové organizace a nechat si schvalovat každou písničku zvlášť a každý program na vystoupení předem nějakýma babiznama, co sice ničemu nerozumí, ale mají razítko a názor, přez který vlak nejede.
Problémy se zásobováním byly považovány za naprosto normální - shnilé brambory a buď rád, že jsou aspoň nějaké žádné přebírání, ber co ti dají - a teď si v krámě normálně vyberu ty, které se mi líbí po jedné, kdykoli. Chleba jeden typ a jen v pracovní dny dopoledne, teď si klidně v sobotu večer skočím do krámu a vyberu si z několika druhů. Pitomou LEDku jsem scháněl dva měsíce a byl rád, že jsem ukecal prodavače, abych dostal dvě (červené, jiné nebyly) - dnes jich mám kolik chci a naklikám si je snadno za pár minut (a vím, že mi poštou dojdou až domů), takže je beru po stovkách či tisících, podle toho, kolik které barvy se mi zamanulo a je to bez námahy a za pakatel. Pořadníky na telefony, auta, ... to už taky neznáme, člověk prostě zajde do krámu a koupí. Když se rozkřiklo, že dovezli vložky, tak všechny ženské prostě zdrhly z práce a šly stát frontu - dnes si každá kdykoli cestou domů koupí kolik jich chce a vybírá z dlouhé řady typů ...
Rozumné bydlení se dá sehnat i jinak, než že člověk ukecá příbuzné k sestěhování aby mladá rodina se dvěma dětmi měla aspoň pokoj a kuchyň s tím, že záchod už je na chodbě společný pro víc naprosto cizích partají. Teď by prostě člověk prolezl inzeráty a šel bydlet někam do nájmu, když by neměl našetřeno na vlastní.
A tak bych mohl pokračovat dál a dál. Ten rozdíl jak ve svobodě, tak materiálním zabezpečení je prostě nesrovnatelný.
Pominu politiku. Tak životní styl byl zdravější. Ale v průmyslových aglomeracích býval smog a chemicky znečištěné toky z fabrik. Do školy a zpět se šlo pěšky /já půl hodiny/ celé proudy dětí. Bylo málo aut, tak se na ulici hrál fotbálek nebo vybíjená denně do tmy. Škola byla i v sobotu, zato v pracovní dny nebylo odpolední vyučování. To byl čas na kroužky a oddíly, ty byly zdarma. Hodně se lítalo venku. Nebyly mobily, internet, v ulici měl telefon jen doktor a hasič. Nebyly samoobsluhy, jen pultové obchody, kde byly až na výjimky naše potraviny. Ty měly stejné ceny v celém Československu a byly vyráběny podle stejných norem. Tak salám stejného názvu musel být stejný v Plzni i Košicích. Byly dva druhy másla na váhu, mléko nám nalili do bandasky přivezené ve velkých hliníkových konvích, dva druhy chleba, jedny rohlíky, v Ovoci- zelenině, to co se zrovna sklízelo v sadech a na polích. V obchodě se mlela káva běžně, taky tam stával sud se zelím a nabrali ti do přinesené nádoby. Banány, pomeranče, mandarinky, buráky ve skořápce... byly jen o Vánocích. Jen ve vyhlášených domech potravin ve velkých městech byly pořád. Něco jako kiwi, kaki, avokádo, mango, liči ap. jsem poprvé okusila až po svých 45 letech. Ve středu byly taneční čaje, kam bez vstupného chodila mládež tancovat a o víkendech hrála živá hudba k tanci na více místech ve městě. Střední školu jsem protančila. Oblečení se moc neřešilo. Punčocháče, hubertusy, rádiovky, šaty do tanečních přešila máma z těch po sestřenici, ideál byly rifle z Tuzexu, jinak manšestráky a každý měl šusťák a stejnou sportovní tašku. Na základce ani na střední neexistovalo mít namalované nehty nebo oči. V těláku jsme plnili disciplíny odznaku zdatnosti, chodili se spolužáky sto jarních kilometrů, na akce Z, kdy se brigádnicky s dospělými zvelebovalo město, hrabalo listí, sázely keře a natírala zábradlí. V létě u babičky jsme pomáhali na žních vázat panáky z obilí a stavět z nich snopy, aby to proschlo.Taky seno jsme hrabali a kopili. Největší frajeři se vezlii na žebřiňácích na seně až nahoře. Na střední jsme mívali řepné brigády, sklízeli brambory a jezdili na chmel s pobytem v jednoduchých jezeďáckých ubikacích. Tam byla úžasná standa. Tvořili jsme party, jezdili stanovat k nedaleké Ohři.Opékali buřty, jedli z hliníkových ešusů a u táboráků hráli na kytary a zpívali. V 60. letech jsme hodně jezdili na kolech .Tehdy byly jednička favority s beranama na klipsny. Dětská kola se nevyskytovala, tak jsme se naučili šlapat na těžkých dospěláckých pod štanglí.
Tady jsem popsala 60. léta. Ještě dodám, že všichni kluci šli na dva roky na vojnu. Jen výjimečně se vyhnuli ze zdravotních důvodů. Ti dostali potvrzení, tzv.modrou knížku. Takže vlastně šli hned po maturitě a sloužili většinou dost daleko od domova, třeba na Slovensku. Vybrat si nemohli, dostali povolávací rozkaz, sbalit a odjezd. Brácha ani opušťák nedostal, když jsem se vdávala. Prostě ani na svatbu v rodině ho nepustili. Co se dovolených týká, do zahraničí se mohlo jen do několika zemí Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, východní Německo, Polsko příp. k Černému moři do Sovětského svazu. Do Jugoslávie bylo potřeba žádat a nemusel jsi dostat povolení. Cestovat na západ nepřipadalo pro běžného člověka vůbec v úvahu, myslím do Německa Rakouska a západ. zemí. Ono jenom tábořit blízko západních hranic, znamenalo podezření a už byl konflikt s VB / veřejnou bezpečností. Když jsi měl námitky, tak Tě předali STB / státní bezpečnosti/ a čekal tě výslech a mohli Tě vyhodit ze školy. Měla jsem spolustudentku na VŠ, která si dopisovala s jedním utečeným dizidentem / Sviták/ a tu vyslýchali na STB tak, že chodila zbitá.Nic nám nesměla říct, ale my to viděli. Taky jí zabavili poštu a sebrali kožich, co od něj dostala v zásilce. Nakonec ji vyhodili ze studia, ač byla ve studiu dobrá. To byla dvě nejhorší období, co se týče komunistických represí. Zařátek 50. let a pak krátce po invazi spojencl, neboli po obsazení rusákama v začátku 70. let. Otec tenkrát odvezl pár kamarádů, co chtěli emigrovat ze země na letiště v Ruzyni a následoval vyhazov z pozice ředitele podniku a zároveň měla zavařeno celá rodina. Máti šla z vedoucí funkce na podřadnou pozici v práci a do kanceláře ji přidělili špeha. Kolegyni, co se chovala přeslazeně a na druhou stranu udávala STB o naší rodině. Sestra ač výborná studentka nesměla být přijata na žádnou VŠ a mne přesunuli na jiný obor, kde neměli dost studentů a když jsem udělala úspěšně přijímačky jinam, tak mne bez diskusí vrátili. V sedmdesátkách se hodně prchalo za hranice přes Jugoslávii nebo i přes Polsko. Muselo se nenápadně, aby to vyšlo. Kolegyně nám rozprodala oblečení, sportovní vybavení, prostě všchno, a jednoho dne nás vyslýchali, jestli jsme věděli, že zdrhnou. Ta teď žije s rodinou od konce 70.let ve Švédsku.Někoho ale vyčmuchali a chytili někde na hranicích v Jugoslávii. Otec té mé blízké rodiny, co seděl za volantem, byl hned zatčen a šel sedět. Doma jim udělali šťáru, vzali peníze a jak tam našli německé časopisy, nařkli i matku z protistátní činnosti a nakonec jim vzali byt.
Ještě volby zač. 70 let Vám musím popsat. Volili jsme na fakultě. V jedné místnosti nám vydali jeden jediný volební lístek s jedinou stranou: KSČ, odškrtli si naše jméno a šli jsme se postavit do fronty, abychom v druhé /komunistickými plakáty vyzdobené/ místnosti bez nějaké plenty demonstrativně ten jediný lístek hodili do urny. Povinně a pod dozorem. Všichni mlčeli a šli s divným pocitem, že jsou účastníci takové frašky. Kdo se nedostavil k volbám, mohl být vyloučen ze školy.
Pokud šlo o nemohoucí osoby, za takovými se vydali komisaři s urnou. Pamatuji z líčení příbuzných, jak jeden chlap, takový mohutný Sandokan od nich z obce, se volbám jediné strany chtěl vyhnout, tak se ukryl v zahrádkářské osadě v chatce. Někdo ho udal, tak se za ním vydaly dvě soudružky s urnou a on jim vytřel zrak, když jim vyšel v ústrety zcela nahej. ...
Už si nepamatuji, zda odvolil, nebo ženské se lekly a utekly, ale příhoda je to parádní.
vojta:
"On každý se má jinak a každý je spokojený podle toho v jaké je zrovna situaci"
O spokojenosti otázka nebyla. Nespokojenost je naopak motorem pokroku.
"Když člověku nic jiného nezbývá, tak tam musí pracovat"
Váš problém je, že stále vedete svou, i když vám ji x lidí x-krát vyvrátí. Buď to nechápete, ale spíš chápat nechcete.
"Dříve by sehnal práci ihned, dřívější režim nenechal nikoho na ulici a pomohl mu."
Opakovaně tu zaznělo, že existovala povinnost pracovat. Jinak postih. Proto byla přezaměstnanost a flákalo se, kde to šlo. Dnes to můžete vidět také, a to ve státní správě, která stále bobtná.
"nehrát si pořád na svém písečku, pomáhejme druhým a hlavně se k sobě všichni rozumně chovejme."
Každý se stará hlavně o sebe, to je normální stav. Pomáhat je pěkné, ale nikdy se nestane, že se všichni budou mít dobře bez zásluh. To je utopie pro méně inteligentní a tedy snadno obalamutitelné. Proč se asi snižuje úroveň vzdělanosti?
Možná jste slyšel o základním příjmu. Zní to pěkně, ale bude to za cenu nemajetnosti a orwellovské kontroly. V Číně už to mají a pro "velký úspěch" to chce i EU. Cestou k tomu je Green Deal a další agendy globalistů. "Nebudete nic vlastnit a budete šťastní", pravil jeden z jejich apoštolů.
@pametnik Možná na to koukáme z opačné strany, než vojta. Nás zajímá co člověk může mít a jak toho dosáhnout, ale jeho ideálem je stav, kdy ho někdo vezme z ulice, vrazí mu práci, ze které ho nepůjde vyhodit ani když se tam bude opíjet a nepracovat, bude na něj dohlížet v každém detailu, takže pokud se vojta bude snažit upít, tak mu to to nedovolí a flašku mu od úst včas utrhne, vojta nebude zodpovědný za svou práci, protože ji dostal přikázanou a tudíž nemá jinou možnost a nemusí přemýšlet, jestli by jiná pro něj nebyla lepší, protože nebylo na výběr, tak by kupoval věci drahé (protože v ceně by byl zahrnut i chlast pro flákače), těžké, bytelné a polokvalitní a neměl by současný problém, kdy mu na kvalitních věcech vadí, že jsou drahé a na těch laciných, že nejsou tak kvalitní. Chtěl by, aby se zrušila noční práce, která se mu nelíbí, ale neřeší, že zrušením noční práce by byla noční směna bez práce a tedy propuštěná a všechny výrobky by zdražily, protože cena továrny by se nerozpočítávala na tři směny, ale jen tu jednu, nebo dvě, takže by rázem sice bylo všechno dražší, ale zato by byl nedostatek. Přejít do zaměstnání, kde noční směny nejsou (třeba jít dělat prodavače) taky rozhodně ne, protože když už jednou dělal v továrně, tak tam musí dělat nafurt a navíc by přišel o noční příplatky. Jako řešení vidí, že kdokoli, kdo na rozdíl od něj je buď pilný, nebo šikovný, nebo pracovitý, nebo se učil, nebo má nějaký cíl, nebo cokoli jiného, tak bude nosit peníze konkrétně jemu, protože ho bude litovat, že se chudák vojta nesnaží, je nešikovný, pracovat se mu nechce ... nebo že to tomu úspěšnějšímu někdo sebere a dá vojtovi, protože nejde dotování lemplů nechávat na dobré vůli dotujících.
Že by takhle šla ekonomika do háje, všechno by bylo drahé a nedostupné a žádná svoboda by nebyla, to mu nevadí, důležité je, aby to tak měli všichni, nejen on a on se nemusel vůbec snažit, natož přemýšlet.
Aspoň takhle mi to přijde z toho, co tady vyzvedává. Plus si z hospodských řečí vybírá do své představy jen to, co se mu líbí a zbytek prostě ignoruje.
V podstatě by mu vůbec nevadilo vězení, kdyby tam nebyla okna ven, kterýma by viděl lidi svobodné.
Kdo z vás je spokojen s dnešním životním uspěchaným životním stylem****Já, ale nemám uspěchaný životní styl
a kdo by byl raději zpět v době komunismu?****již nikdy a pro nikoho komunismus.
Skuste presnejsie definovat pojmy. Aky bol ten zivotny styl za byvaleho rezimu? Myslite stavby, kde boli pracovnici pod vplyvom alkoholu od 10:00, ked zacalo nalievat a co sa neurobilo od 6 do 10 hod, sa uz neurobilo?
Fabriky, kde sa nik nepretrhol a skoro kazdy kradol? Urady, kde sa zasivali flakaci? Ved ku koncu rezimu to uz bolo kritizovane masovo aj vo filmoch ako Bony a klid, Kopytem sem, kopytem tam, Vrat se do hrobu ...
Dobrý den. No to máte pěkné zkušenosti. Já jsem za minulého režimu nic nekradl, zato za současného jsem byl v naší firmě svědkem, kdy postupně policie odvedla čtyri vrcholové manažery pro zlodějnu. Jeden dokonce ve velkém kradl toaletní potřeby uklízečkám. Jiný zase nářadí ze skladu. Všichni s vyšším vzděláním. O tom alkoholu totéž. Obyčejní dělníci jsou pod kamerami, zato vedení chlástá jak duha.
K pojmu komunismus se už vyjádřili jiní, tak se vyjádřím k tomu "uspěchanému životnímu stylu". Mnoho lidí v pracovním věku nespěchá - teď nemyslím nezaměstnané a dávkaře -, ale protože má například pasivní příjem, cestuje po světě a zároveň trochu pracuje, žije v klášteře, atd. To před listopadem nešlo. Dnes tato možnost volby je - třeba se odstěhovat do džungle a žít s domorodci naprosto neuspěchaně.
Osobně jich znám větší než malé množství. Pasivní příjem kryje většinu mých potřeb a postupně se zvyšuje. Lidi cestující po světě jsem dřív hostil doma zdarma, v době, kdy jsem také takhle cestoval. To bylo ještě před Couchsurfingem. (Potkal jsem třeba jednoho mladého Švýcara, který v zimě učil lyžování a zbytek roku cestoval.) Lidí žijících jako mniši znám víc než dost. Ne všichni žijí v klášterech, ale díky skromnosti vystačí s malým příjmem. Záleží na životních hodnotách.
Továrna je jeden z volitelných životních stylů. Lidé jsou často formováni svou rodinou a okolím a ten, kdo vyrostl v rodině dělníků, bude to většinou považovat i za své vlastní směřování. Pak jsou ale lidé, kteří přemýšlejí o smyslu a fungování společnosti, a rozhodnou se zařídit se jinak, než je jim vnucováno. Právě naopak - to, co je jim vnucováno, je jim podezřelé. To je užitečné knowhow - žádný materialistický systém není váš kamarád.
Divoké zvíře žije v divočině, musí se samo postarat o vše. To je analogie kapitalismu. Zdomácnělé zvíře žije v ohradě, vše dostává od majitele. To je analogie socialismu.
Lidé s mentalitou domácích zvířat volí levici a mají nataženou ruku, stále častěji bez zásluh: "Státe, postarej se o mě." Ale čím víc jich bude, tím dřív dojdou zdroje. To je jednoduchý fakt pochopitelný i neekonomům.
Krása lidské paměti je v tom, že zapomíná to špatné. Takže časy minulé jsou vždy pěknější, než ve skutečnosti byly. Ostatně moje generace v té době zažívala dětství a to je krásné vždy (stejně nostalgicky bzpomínám na první máje, dva pionýrské tábory, a vůbec všechno, co se před devadesátým dělalo, ale dnešní děti mají taky ve školce i ve škole bohatý program (my třeba neslavili helouvína - nevyřezávali jsme jackovy lucerny)). A taky z toho usuzuju, že množina lidí, která se k tomu může kvalifikovaně vyjádřit (tedy řekněme 60+ nebo možná 55+) bude dost omezená.
Nejen na Vánoce, když dneska něco potřebujete, dojdete do obchodu a oni to obvykle mají. Pokud nemají, tak to objednají. A pokud ne, objednáte si to sám. Je to jenom otázka peněz (dřív se spousta věcí nedala legálně sehnat za žádné peníze, existovalo něco jako podpultový prodej, to si dneska neumim představit, že by něco bylo jen "pod pultíkem"). Proslulý výrok jednoho učitele na otázku jedné učitelky, co je vlastně dneska lepší byl, že dneska si můžete svobodně vybrat z tuctu značek hajzlpapíru (tento učitel byl známý tím, že psal kachny do místního plátku, tento jeho výrok se traduje na místním gymplu, prý si na to stěžovala ta učitelka (asi ne jen) jedné třídě). Schválně jsem tehdy přepočítal regál v supermarketu a skončil jsem u čísla 20, takže ten tucet je dokonce podhodnocený, nedávno jsem si na to vzpomněl a přišlo mi, že ten výběr už neni tak široký, že je to třeba jen 5 druhů.
A co bylo vůbec tehdy lepší? Spěch byl před Vánoci stejný jako dnes, možná ještě trochu horší. Ale kdo se chce hnát, ať se žene (snad kromě nakupování posledních dárků třiadvacátého večer nebo čtyřiadvacátého ráno, vše ostatní se dá zanedbat). Pošta byla stejně přetížená jako dnes (kdo by to čekal). Možná to, že jsme byli děti, ale to se prostě nevrátí (a dnešní starci byli mladíky).
Všechno jednou končí a ne jinak tomu bude i v budoucnosti. Takže dojde ke změně a je to jen otázka času kdy to bude.
jsem vyučený a pracuji na 3 směny v továrně (pro otroky) ****ano, takto to napíše mladý člověk, který neví, co slovo otrok znamená.
Moje odpověď zní...***to je jen z Vaší neznalosti. I za socialismu se pracovalo na tři směny.
Nejvíce bude jednoznačně mínusů***ano, v socialismu bude více mínusů. To Vám sdělí každý, kdo v té době žil, a nebyl komunista.
Dívejte se teď na ČERNÍ BARONI na ČT 1.
Môžete písať,čo chcete,pokiaľ to neškodí vedeniu hore. Tak isto ako za socializmu,tak a aj,že v demokracii. Len v socializmu sa tomu vravelo rozvrácač štátu a dnes dezinformátor. V socializmu to bolo odsúdenie štátom,teraz je to spoločnosťou.
Ano, kdo nechce spěchat, te nemusí spěchat. Do továrny jste se nechal zaměstnat VY SÁM, takže JAKÉ JSTE SI TO UDĚLAL, TAKOVÉ TO MÁTE. Ve Vašem regionu je jistě i jiná práce, kde se honit nemusíte. Nerozumím těmto názorům. Vás nikdo nenutil jít do fabriky a šel jste do ní zcela dobrovolně a tedy vědomě. Očekává se, že ve fabrice budete dělat to, co Vám bylo zadáno. Pokud někdo ve fabrice dělat nechce, nenechává se do ní zaměstnat. Jinak výpověď se dá podat vždy a již 1.3.2025 můžete být bez práce.
Ano, režim nezajímá, kde a jak budete za 20 let. Opět si to musíte nějak udělat a takové to budete mít. Pokud Vás zajímá, kde budete, tak si musíte sám ošetřit, kde budete a co tam budete dělat.
Ano, já v továrně taky někdy dělal, a jelikož to není práce pro mně, tak jsem zcela dobrovolně a cíleně z továrny odešel dělat něco jiného (byl jsem tam brigádně, takže ne zas tak dlouho).
Nouzi o potraviny jsem neměl, já se narodil až těsně před pádem režimu a jako dítě jsem nikdy hlad neměl, takže matka se evidentně dobře postarala. Stačí mi 1-2 druhy něčeho, nepotřebuji mít na výběr 100 věcí, ze kterých si ani nevyberu.
Dříve byly potraviny kvalitnější. To Vy nemůžete tušit a netuší to ani ti, kteří Vás o tom přesvěčují, protože mají na očích ruzové brýle a pamatují si výhradně to dobré. To, že někdy nic ani nesehnali a pokud ano, museli si to vystát půl dne ve frontě už zapoměli. Netuším to ani já, protože jako roční děcko jsem nenakupoval, ale cucal prsa.
Spotřebič se za 2 roky pokazí. Ano, to je pravda a na vině je kurvítko, které je nastaveno tak, aby se krátce po uplynutí záruky věc pokazila. Většina hadrů to samé. Ano, vidíme to a na vině je pouze a jenom lidský neukojitelný konzumní chtíč a zájem fabrik levně vyrobit, draze prodat a za 2 roky opakovat.
Kdysi byla nejlepší reklama pro cokoliv, když to vydrželo léta a lidé sami si vyměňovali dobrou zkušenost. Dnes lidi nikoho nezajímají a orientují se pouze podle reklam. Je jasné, že pokud někdo vyrobí kravinu za 3 koruny, ale do reklamy nalije 3 miliony, nemůže věc prodat za 5 Kč, ale za 5000. Někdo se orientuje výhradně podle reklamy, ale to už je pouze jeho věc a pokřivené způsoby. Lidé jako já reklamy ignorují a kupují to, s čím mají dobré zkušenosti a reálně to potřebují.
Životní prostředí se zapleveluje odpadem, ale ne kvůli výrobcům, ale kvůli spotřebitelům, kteří nemají problém objednat si krabici plnou totálních kravin z druhé poloviny zeměkoule, ale hlavně, že to stojí 3 koruny. Zde musím opět zmínit naše milé babky rádkyně, které neváhají pravidelně nakupovat škrabky na zadnice za 3 koruny padesát až z Číny. Protože proč ne? Dyť to za den vyhodí a nic z toho nemají, ale hlavně, že to stálo 3 koruny. Takže tyto babky vyrůstaly za komunismu, ale nevadí jim jako správým kapitalistkám nakupovat zbytečnosti a zbytečně je vyhazovat. Ony přeci necinkaly klíčema, aby si nemohly poškrábat zadnice levným čínským šuntem. To je ale opět mimo mně, protože já zbytečný odpad neprodukuji a kraviny nenakupuji.
Musím Vás upozornit, že posuzujete všechny lidi jedním metrem, přitom lidí je 8 miiard a každý je jiný. Já se chovám podle možností normálně, ale ne každý má takovou superschopnost.
Člověk člověka se snaží stáhnout z kůže od doby, co je člověk člověkem a není to novinka. To spíš pouze Vy sám jste asi teprve dneska otevřel oči. Níčí slepost nevyvrací existenci již dávno přítomného problému.
Pokud Vás někdo nutí do práce proti Vaší vůli, volejte policajty za omezování osobní svobody a novodobé otroctví. Pokud Vás do toho nutí zaměstnavatel na základě pracovní smlouvy, kterou jste sám podepsal, pouze plníte to, čemu jste se sám zavázal. V takovém případě policii neotravujte, protož jaký jste si to udělal, takové to máte.
Sociálně slabé samozřejmě vidíme. Kdo nechce mezi ně, tak ten pracuje.
Kolem úřadu jsme šli a viděli jsme tam tlusté cikánky a další nemakačenka. To jsou ale cizí lidé a ti jsou mi ukradení. Ať se smějí, stejně je má každý za burany a systémové zloděje, kteří na to sami doplatí.
Starší lidé jsou moudří, ale často zapomínají a pamatují si pouze to hezké a to špatné obvykle ne. Vy si za 40 let taky budete pamatovat to hezké a nebudete přemýšlet nad tím, co je minulost a už to nezměníte. To je lidská přirozenost.
Takže resumé: Dobré ráno a vítejte v realitě dospělého světa. Podle Vašeho evidentního zděšení jsem přesvědčený, že jste teprve letos končil střední školu a skočil jste do první fabriky, kde bylo právě otevřeno. I to je normální, ale to Vaše zděšené rozčarování je spíše úsměvné, než-li alarmující nebo nedejbože překvapivé. Pamatujte, že bude hůř, takže doporučuji Vám užívat si zatím ten klid a pohodu, i když Vám to tak nyní nepřipadá. Bude hůř!
já jsem dobu nezažil, ale nerozumím těmto názorům. To bude ten rozdíl, já ji zažil a pamatuju si ji, proto mám ty názory.
Když jste zaměstnán jako třeba já v továrně, tak je to vaše volba, kdykoli můžete odejít, nikdo vás tam nedrží.
že budu s tímto tempem za 20let zcela vyčerpaný, tento režim nezajímá. ano, tento režim vám nebrání si zvolit vlastní cestu, ať už takovou či makovou. Pokud se vám tam nelíbí, můžete kdykoli odejít. Předchozí režim klidně zavřel člověka do uranových dolů a nevadilo mu, že za pár let umře. A dotyčný nemohl odejít, což je ten podstatný rozdíl.
Dělal jste někdo kdo tady máte opačný názor v továrně vůbec někdy? Ano, minulý režim mě do továrny nahnal, protože laciná pracovní síla se hodí vždycky. Takže v rámci výuky silnoproudé elektrotechniky jsem bušil kladivem do železa, i když to s elektřinou nesouviselo vůbec. Nelíbilo se mi to a tak jsem si následně řídil život tak, abych v továrně pracovat nemusel. A ve stávajícím režimu jsem se postupně dobral až k tomu, že se raději řídím sám a sám si určuju čas i práci, i když to třeba znamená menší příjmy, tak ta volnost mi za to stojí. Tuhle volbu bych v minulém režimu neměl.
malý výběr zboží a taky často nedostatek, když se realita rozešla s centrálním plánem. Když teď nejsou výrobci spoutáni fantasmagoriemi plánovačů, ale reagují na poptávku, tak je zboží dost, je i dost druhů na výběr a pestrá škála jak cen, tak vlastností. Místo abych měl jen jednu variantu, nebo smůlu, tak si můžu vybírat, jak kvalitní věc chci a kolik jsem za to ochoten dát. Pro některé účely stačí to nejlevnější, pro jiné si klidně za kvalitu několikanásobně připlatím. A jiné lidé to mají postavené jinak a tak si najdou to svoje.
kvalitní výrobky když máte na výběr jen jeden typ, tak nemáte s čím srovnávat. Řada těch nejmoderněrnějších nejpokrokovějších výdobytků socialismu byla beznadějně zastaralá a nekvalitní ve srovnání se západním spotřebním průměrem, ale to, že s tím továrny nějak jakž takž dokázaly fungovat se prezentovalo jako veliký úspěch a jejich zásluha.
2 roky je dnes běžná záruční doba. Ale naprostá většina věcí mi funguje výrazně déle a vyhazuju je spíš kvůli naprosté zastaralosti či nepotřebnosti (jako třeba CRT monitor velký jako kráva s rozlišením 800x600 nahradilo výrazně lehčí a placatější LCD s 1280x1024, které pak odešlo na chatu (kde slouží dodnes) a teď tu mám 2560x1440). Na poškození mi zatím odešly dva toustovača a jedna varná konvice. A pár žárovek, ale ty dřív taky praskaly tak nějak častěji.
Dříve byly práce na noční jen ty nejnutnější, dnes vás vyloženě nutí a nic vám nezbývá ikdyž vás to ničí.
Spousta sociálně slabých lidí nechce pracovat a živí je v podstatě ti co pracují z dávek, nikdo to opravdu nevidí? Tohle je zajímavý pohled - na jednu stranu si stěžujete, že vy musíte pracovat do úmoru a nemáte žádnou jinou možnost, na druhou stranu si stěžujete, že kdo nechce pracovat tak nemusí a stejně vyžije. Já to vidím jako zjevný rozpor, nebo jinou poruchu na vašem vnímání.
Plus bych tu vypíchnul další věc, která to trochu vysvětluje - Dříve alespoň - pijáky nevyhodili, ale mohli chodit do práce, dneska je vyhodí rozdíl je tedy ten, že dřív pijáci a jiná nemakačenka dostávali výplaty podobně jako pracovití - ze stejné hromady, takže se na ně ti pracovití skládali a ještě museli opravovat všechno, co ti pijáci zmršili a zaměstnavatel se těch škůdců nemohl zbavit (což je podle vás príma, podle mě ne), zatímco dnes není povinnost zaměstnávat škůdce a nemakačenka (což je podle vás zle, podle mě dobře) a navíc je zajištěno aby ani tak neumřeli hladem (což bohužel musí někdo zaplatit, ale naštěstí už nemusí být placeni tak dobře, jako ti co opravdu pracují).
Starší lidé jsou moudří to mi snad dáte za pravdu a říkají, že za komunistů bylo dobře. K tomu dvě poznámky - jednak ze stáří moudrost nevyplývá, druhak většina starých v mém okolí říká, že komunisty už nikdy víc. Ostatně to říká i spousta mých vrstevníků, kteří je ještě zažili na vlastní kůži i v dospělosti a pamatují si to.
V práci mí kamarádi mají velice podobný názor na tuto dobu. A kolik z nich tu dobu zažilo jako dospělí, kteří se v ní museli živit?
Co mi na toto napíšete? Že teď už se nemusím bát říkat co si myslím (i když se to liší od narativu Strany) a jsem tomu velice rád.
Račte nám zde prosím jmenovitě uvést, kdo by se měl nad sebou zamyslet.
Já tvrdím, že byste se měl zamyslet Vy sám, protože Vám evidentně uniká podstata toho, jak to ve světě dnes vypadá a odmítáte to přijmout, navíc se toho ještě zcela dobrovolně účastníte.
Ale jak jenou řekl moudý muž "Jaký si to uděláš, takový to máš".
Budu rád, když se nad sebou někteří zamyslíte .****Koukněte do zrcadla a zamyslete se nad tím, co tam uvidíte.
Ptam se, jak najít svou cestu.****Už jste jí našl?
Obyčejný člověk, co má jen výuční list klidně místo výučního listu mohl mít třeba maturitu, nebo vysokou školu, nebo vlastní firmu, ale když ono to všechno chce tolik námahy a snažení se a člověk se pak pro samé učení nemůže věnovat sezení v hospodě a nadávání ...
Obyčejný člověk, co má jen výuční list klidně může začít podnikat, překvalifikovat se na jinou práci, postavit se na vlastní nohy a nečekat jen na to co mu samo spadne do klína, ale když ono to všechno chce tolik námahy a snažení se a lepší nadávat na "poměry" a vzdychat po době, kdy by za něj někdo jiný ostatní zadupal tak hluboko, aby neměl komu závidět.
Obyčejný člověk smí studovat co chce, bez ohledu na to, čím se jeho příbuzní zprotivili všemohoucí Straně. Ale samozřejmě studium není jen flákarna a vyžaduje spoustu úsilí.
Bydlení od státu zní hrozně krásně, akorát rozhodně nebylo pro každého. Rodině se dvěma dětmi, která díky úsilí širokého příbuzenstva získala alespoň pokoj a kuchyň, s tím, že záchod už byl na chodbě společný pro víc partají, ještě pořád mnozí záviděli, neboť neměli ani to. Znám na vlastní kůži.
Měli jsme povinnost pracovat, ale nikoli už právo na zařazení podle vzdělání a schopností, takže kdo se Straně nelíbil, tak dělal jen ty nejpodřadnější práce pod hrozbou vězení.
Kdo nechce o svátcích pracovat, ten o nich pracovat nemusí. Pokud se v práci nedohodne, může dát výpověď a jinou práci si najít až po svátcích a nehrozí mu za to vězení.
A ano, mě je dobře a mimo jiné i proto, že jsem se snažil dělat svou práci co nejlíp a když bylo potřeba, tak i o svátcích, dovolených, v noci, kdykoli byl problém, tak jsem ho řešil i když bych nemusel. A vynahradil jsem si to jindy, když jsem zajistil věci tak, aby problém nehrozil. Jenže to je taky jeden z těch rozdílů v přístupu. A neměl jsem kvůli tomu smutné svátky a trpící rodiny.
A klidně se nechám v hotelu obsluhovat lidmi, kteří za to dostali zaplaceno dost na to, aby mě tam obsluhovali. Ať už o svátcích v noci, nebo v pracovní den v poledne. Kdyby tam ten hotel nebyl, nebo neměl otevřeno, tak bych se zařídil jinak, ale ten hotel by pak nedostal moje peníze. (Ano, taky jsem na služebních cestách spal v jedoucím autě, zatímco kolega řídil a pak jsme se vystřídali. Já s tím problém neměl.)
Jak tady píší ti, kdo to zažili, tak je teď výrazně lépe než dřív.
Přeji hezký den.
Vidím z této diskuse a podobných, diametrální názory plynoucí ze zaujatosti, někdy až z nenávisti. Myslím si, že tento přístup není upřímný ani korektní. Spíše jej vidím jako papouškování toho co je společnosti nabízeno. Měli bychom zejména události posuzovat nestranně a nezaujatě. Je jasné, že pro jakoukoliv změnu, tedy i společenskou je nezbytné získat souhlas většiny společnosti (lidí). Viz předvolební úsilí. Pro revoluční změnu je to ještě důležitější. Pro poslední revoluční změnu to trvalo více jak 40let. Lidem se nabízely atraktivní možnosti – od riflí, po svobodu slova , cestování, to že si mohu vybrat prácí kterou chtějí a dokonce,že nemusím pracovat (právo na práci bylo odstraněno z ústavy) atd.atd. Korektní je posuzovat jaký mají tyto nabídky vliv na společnost. Jaký přínos má svoboda slova , jaký přínos má cestování,když i vysokoškoláci jezdí do ciziny trhat ovoce a u nás se musí rušit plantáže, jelikož je nemá kdo sklidit? Jaký přínos má, že na hrad místo prezidentské standardy mohu vyvěsit trenky atd.atd. Je skutečnosti, chce-li nový režim uspět, musí přinést nějaké změny-odstranění předešlých nedostatků.
Spravedlivější je podobné události – témata, posuzovat podle toho jakou má událost přínos pro většinu těch kteří vytváření nové hodnoty. Tehdejší slogan: Kdo nekrade okrádá rodinu. Dnes se nekrade, ale kam se poděli prostředky vyprodukované prací a tímto ušetřené? Snad ne na osobní účty do švýcarských bank? Pak okrádání rodin funguje dál.
Nehodlám dále prodlužovat svůj příspěvek, omlouvám se. Je ještě mnoho příkladů, to si doplňte každý sám. Jen bych doporučoval, neposuzovat věci z hlediska přínosu, jen schopným jednotlivcům hlavně ne všehoschopným. Pro koho má npř. přínos inflace? Je to v podstatě denní měnová reforma , důvod obdobný jako reforma 1953 jen přináší přínos někomu jinému.
Hezký den -miro
Pro koho má například přínos střelba do lidí, kteří jen chtějí bydlet jinde? Teď, když tu někdo nechce být, tak klidně může jít pryč.
Já vidím hlavní přínos v tom, že lidi mají svobodu a kdo se chce vlastní silou vypracovat, tak se vlastní silou vypracovat může.
Jiní zase vidí přínos dob minulých, že všichni museli držet h*bu a krok a Strana už se postarala, aby se neměl nikdo líp než já. (Že je to za cenu toho, že se všichni budou mít špatně, je vedlejší, závist je závist.)
Jak je vidět, nový systém, který lidem přinesl svobodu projevu i cestování i podnikání i kvalitní zboží ve velkém výběru zjevně uspěl, nikdo se proti němu nebouří (a v hospodách se nadává pořád stejně, jen za to nehrozí represe) a ani není potřeba sem najíždět bratrsky tanky aby se potlačila nespokojenost obyvatel a udržela se nadvláda pár loutek cizí mocnosti, jak to předvedl režim předchozí.
Komunismus u nás nikdy nebyl. Pokud myslíte socialismus, tak nevím, kolik vám je let, ale dnešní mladí lidé (tj cca do 40. let) mají naučeno, že "socialismus = fronta na banány a zákaz cestování". Vězte, že socialismus měl i výhody. Například bezůročné nebo nevratné pujčky na stavbu rodinného domu, v nehorším případě byl úrok 0,5% Podnikové byty, velmi levné všechny energie a voda, nájmy... Když to shrnu, tak na přežití (= bydlení a jídlo) měl každý. Ale to byly výhody spíš pro mladé, takže já bych se vrátit do socialismu nechtěl.
Na přežití měl skoro každý, na dobrý život už zdaleka ne, ale naštěstí měl zajištěno, že nikdo v okolí se nebude mít výrazně líp. A pokud se mu nechtělo myslet, rozhodovat se, věnovat se vlastním zájmům, nebo jakkoli vybočovat tak mohl v poklidu spokojeně otročit až do smrti.
Otázka je čemu říkáte dobrý život, jestli vyžadujete 3x do roka dovolenoou v Thajsku a pod, tak to opravdu tenkrát nešlo. Fakt je, že snažit se bylo zbytečné, protože to nikdo neocenil. Konec konců u zaměstnanců je tomu tak i dnes. Pokud jste podnikatel, který se vlastní pílí propracoval k vysokým ziskům, tak to byste měl za socialismu smůlu, to je fakt.
Copak Thajsko, to mít nemusím, ale koho to baví, tak proč ne?
Ale dobrý život beru jako mít pohodlně zařízený byt, dobré jídlo, zajímavé koníčky, spoustu přátel a svobodu. Což nemusí být nic moc drahého. Ale i s málem zdrojů a spoustou snahy se dá získat něco vyjímečného, po čem člověk touží. A každý touží po něčem jiném.
Ale muset si pořád dávat pozor co komu říkám, kdo by to mohl slyšet, kdo by se co mohl doslechnout, vědět, že jakmile začnu trochu vybočovat z řady, tak hned budu podezřelý, řešit nejrůznější povolení pro každou hloupost, organizovat oficiální krytí (kdo mi to "zastřeší" - a taky co za to bude chtít) pro skoro cokoli ...
Ono to začíná u takových "banalit", jako že mě baví fantastika, tak jezdím na akce, kde se setkáváme s lidmi z celé republiky, píšeme povídky, navzájem si je hodnotíme, nejlepší si vydáme jako sborník, někteří tam chodí ve vlastnoručně ušitých kostýmech, probírají se zajímavosti z celého světa, kdo rád cestuje vypráví o zkušenostech z jiných zemí, občas i přijede někdo z ciziny a nejsou s tím žádné zvláštní problémy.
Už jen takovéhle věci, které jsou dnes samozřejmost, tehdy byly v podstatě nemyslitelné.
Pro radost si založit kapelu, skládat si vlastní písničky a hrát je jak se nám zamane. Takovou jsme měli vizi. Ztroskotalo to na tom, že abychom mohli hrát jakkoli oficiálně, tak jsme museli mít "zřizovatele" a toho se nám sehnat nepodařilo. Žádná oprávněná organizace si nevzala na triko, že těhle pár kluků s kytarama někde neudělá průšvih, že by třeba zpívali něco předem neschváleného. Neřkuli závadného. Smolík.
Často slýchám, jak dřív byl život jednodušší a lidi byli skromnější - ale značná část toho jde na vrub toho, nebylo moc příležitostí, spousta věcí se nesměla a když nešlo nic sehnat, tak holt lidi museli vystačit s málem, protože prostě víc nebylo.
Kdyby bylo víc, tak by samozřejmě skromní nebyli, ta skromnost byla jen z nouze cnost.
A když to trochu přeženu ten rozdíl, tak když dnes dělá někdo něco neobvyklého, tak první myšlenka je, že to je cvok a neví roupama coby (a většinou laděná, že pokud tím neškodí nikomu jinému než sobě, tak to není tak zlé), zatímco tehdy první reakce byla, že je to podezřelý živel a určitě dělá něco prostistátního (takže by se to mělo zakázat a potrestat).
Takže spousta věcí sice nebyla zakázána zákonem, ale stejně se nesměla. Třeba dlouhé vlasy u kluků. (Teda na to byly i nějaké písemné zákazy z tvořivosti nižších složek, kde tresnost byla v tom, že to neodpovídalo socialistickým hodnotám. Které nebyly nikde závazně napsané, jen se použily na cokoli, na co to chtěl někdo zneužít.)
Takže si člověk sice vzpomíná, jaký byl v mládí hrozný rebel a co všechno se navyváděl (a mohlo to snadno i dost blbě dopadnout při troše smůly), ale většina z toho byly brutální rebélie toho typu, že si obléknul letní kraťasy i když už začal padat sníh, že někde s kamarádama zpíval "já slyším Boží mlýny", i když v oficiálně vydaném textu stálo "já slyším mlánský kámen", ale on věděl, že tohle je ten původní neschválený text a jiné podobně podvratné akce. (Blbé je, že i z toho ten průšvih snadno být mohl.)
Ono se to dnes docela těžko představuje.
kdosi: Nevím kolik vám je a zda jste tu dobu zažil. Teď to bude vypadat, že obhajuju socialismus, ale faktem je, že:
1. Mít zařízený byt bylo mnohem snazší než dnes. Nábytek byl kvalitnější, než dnešní papír s Ikea (ale byl i dražší).
2. Jídlo bylo podle mě o dost lepší i kvalitnější, o tom by šlo psát dlouho, ale je to tak. Pokud chete, mohu vám např. dát ČSN, podle které se tenkrát dělal luncheon meat, zkuste si ho udělat a zkuste si ho koupit. Sám uvidíte který je lepší. Proč myslíte, že má Lidl takový úspěch s retro týdny.
3. Koníčky - jeden příklad za vše, já tenkrát létal ve Svazarmu, zaplatil se symbolicky poplatek a lítalo se, dnes se každý hodina tvrdě platí. Nadšenci na to nemají a stala se z toho snobárna.
4. Přátele mohl mít člověk tehdy i teď, nevidím důvod, proč by to tenkrát nešlo.
5. No a svoboda... Nás tenkrát učili, že svoboda je poznaná nutnost, takže kdo přijal, že je to nutné, byl svobodný . Bohužel já se k této definici přikláním i dnes. Svoboda neznamená, že si můžu dělat co chci a to si dnes hodně lidí myslí. Já říkám, že blbec si svobodu nezaslouží, jinak to dopadne tak, že jeden chce svobodně dýchat a druhý si svobodně zakouřit a kdo má pravdu?
Svoboda slova byla tenkrát jen na papíře, to je pravda, ale dnes už je také zakázáno šířit dezinformace. Takže taky nemůžete říkat kdekoliv cokoliv.
Ano tehdejší plánované hospodářství způsobovalo, že jednou byly aut plné louky a podruhé na ně zas byly pořadníky. Elektronika byla předražená a ještě se blbě sháněla, ale jak říkal tehdejší vtip. "Nikde nic není, ale všichni všechno mají" a ona to byla pravda. Jo, pračku jste si musel koupit když ji měli a ne když ji pořebujete.
Takže jak vyplývá z výše uvedeného, stojím si za svým, že vrátit bych se nechtěl, ale socialismus měl i jisté výhody. Problém nebyl v systému, ale v lidech, kteří ho naplňovali a když si přiznáme, že dnes ho vlastně naplňují titíž...
"Proč myslíte, že má Lidl takový úspěch s retro týdny."
Snad si nemyslíte, že v retro týdnu je nabízené zboží v tehdejší kvalitě podle norem ČSN?
Pouze klamou zákazníky retro obalem.
nov: Není to v tehdejší kvalitě, ale blíží se jí to. Proč myslím, že s tím mají úspěch? kdyby to nemělo úspěch tak to přeci nebudou pravidelně opakovat. Kdom toho často slýchám lidi, jak se těší na retro týden, že si zase koupí to či ono (každý má svého favorita). Já konkrétně zkusil ten retro luncheon meat a máte pravdu, že jako ten socialistický to není, ale je o dost lepší než jiné, dnes běžně prodávané. Takže já si ho raději udělám podle té ČSN.
Když nám, kteří jsme to zažili a pamatujeme si to, vykládáš, jak to údajně tehdy mělo být, i když jsi to sám nezažil, tak z čeho vycházíš? Z tehdejší propagandy (o které se říkalo, že televize lže, jak když Rudé Právo tiskne), nebo ze svých představ, jak by to bylo krásné, kdyby to bylo krásné a ne tak jak to bylo doopravdy?
Ano, spousta lidí se měla hodně špatně, spousta lidí se měla hrozně. Jen o tom státní zdroje nepsali a nesmělo se o tom mluvit.
Upřímně se tehdy vyjadřoval jen málokdo v uzavřené společnosti a když to uniklo ven, tak to mělo zlé následky.
Teď už se upřímě mluvit dá, i když se ti třeba nelíbí, co tu upřímě o té době píšu jak já, tak i ostatní, co ji zažili.
Takže jeden z výrazných plusů současnosti vidím v tom, že můžu upřímě psát co si myslím a nemusím se bát, že to odskáču nejen já, ale i všichni moji blízcí.
Vidím, že stále pláčete nad ztraceným rájem (ze záhadného důvodu oploceným). Ve školách vám totiž neřekli, že to byl velký fejk, ovládání chudých lidí bohatými.
kdosi****1* a
Vlastní příklad...
"Tvůj kluk si dal přihlášku na vysokou školu viď"? "Tak budeš sekat latinu, nebo se tam kluk nedostane".
bolševické sirény Kateřiny Konečné****proč tam musí být ten hanlivý přívlastek, proč nenapsat třeba "bolševické mladé paní Kateřiny Konečné"
milancukrar: Víte proč? Protože lidi jsou stále stejní, změnil se jen systém. Zůstalo stejné vyjadřování, stejná nenávist.
jiofa, já když čtu kdekoliv na internetu, jak místo reakce na text, použijí diskutéři tolika hanlivých slov,na druhé.
Sociologové to přičítají anonymitě, páč z oka do oka by to nepoužili.
Škoda.
Přeji Vám úspěšný víkend..
Je zaujímave čítať túto debatu, keď za najväčšieho odborníka sa považuje ten čo porovnáva dve veci, dva systémy a jeden z neho ani nevidel z ďalekohľadu.
Jestli tě to potěší, tak pár let po revoluci jsem jako zaměstnanec spal na gauči, měl většinu věcí v pár banánovkách, šetřil i na jídle a na tramvajenku jsem si musel půjčit, abych se dostal do práce. I tak jsem byl rád, že socík skončil a že mám šanci se postupně dostat dál. Což teda jsem rád pořád.
Jak všichni dobře víme, tak moudří lidé říkají, že odstraněním socíku jsme udělali nejlíp jak jsme mohli a hlavně musíme zabránit, aby se sem oklikou vrátil.
Pokud jsou levné panelové domy, tak je samozřejmě všichni využívají, když je potřeba víc bytů, staví jak domy obyčejné, tak moderní paneláky. Sposta lidí si modernizuje chatičky pro celoroční pobyt, protože dávají přednost zeleni před městem.
Jak se říká pomocnou ruku nejrychleji najdeš na konci své paže.
Minulá doba toho dovolila spoustu, zabavování bytů komukoli, mizení nepohodlných lidí, nucené práce, ostatně hladomor na Ukrajině byl zorganizován stejným vedením, které nás plánovalo jako kanonfutr při dobývání Západu a životnost se počítala asi na 4 dny, kdy budeme útočit přez radioaktivní pláně, abychom vyčistili cestu Rudé Armádě. Zbytky, které přežijí pak měly podporovat útok na Anglii.
Na to se cvičily děti od mateřské školky. Proto nikdo nesměl za dráty ven, i za cenu, že ho na útěku prostě zastřelí. A proto to i tak lidi riskovali a mnohdy zaplatili vlastním životem.
Pekaře nikdo nenutí píct v noci, stejně jako dělníky nikdo nenutí v noci pracovat. Každý z nich to může kdykoli přestat dělat a ani nepůjde do vězení (jak by tomu bylo dřív), jenom prostě nebude placen za práci, kterou nebude dělat. Jenom se nějak ukázalo, že ti, kteří přinesou rohlíky ke snídani a pak celý den, prodají víc a vydělají víc, než ti, kteří je přinesou až večer. Ostatně za socíku taky pekárny jely v noci, aby ráno byl chleba a rohlíky. Jen díky centrálnímu plánování to už nebylo odpoledne, natož večer.
Ostatně mě taky nikdo nenutil pracovat v noci, jenom jsem to shledával výhodným. Jistě mohl bych tvojí dikcí si stěžovat, jak je strašně nefér, že mi za práci v noci nabídli víc peněz a dovolili mi tu nabídku i přijmout. Já to bral jako příležitost.
Nevím do koho narážím podle tebe já, ale jestli ti ničím mylné představy realitou, tak sorry, ale za svobodu projevu jsme bojovali a ty ji tu používáš k propagaci utlačovatelského režimu - na to mlčet nebudu.
A jetli považuješ za utlačování, že si koupím rohlíky když zrovna jsou a když nejsou tak si je nekoupím a třeba si uvařím rýži, ale to mi pak vystačí do večera, tak máš dost divné představy o utlačování.
A že všichni umřeme, to tu bylo odjakživa, i za minulé doby. Jen já za sebou budu mít spokojený život naplněný prací a ty nejspíš život plný smutku a závisti, ale to už je tvůj přístup, ten já neovlivním.
Ok, prominou mladej, na většině stránek si s lidmi tykáme, ale pokud je to tak bere, budu jim klidně onikat.
Teror v továrně, jakože se místo spánku musí pracovat od do? Jo to jsem taky měl. Jen jsem to tak neprožíval. Taky jednu dobu cyklus 12 hodin spánku, 24 hodin práce, volno žádné (jen pár minut na jídla, toalety), několik měsíců dokola. Šel jsem do toho dobrovolně a dobrovolně jsem odešel. Jestli maj tohle jako terror největší, tak maj dobrý život, jen si ho nevážej.
Nevím co maj s těma pekařema, ti za socíku dělali po nocích stejně jako dnes. Až na ty, co v této době dělají kdy se jim chce a rýžují na extra kvalitním a extra dobrém pečivu, které si lidi kupují i když je jen odpoledne a výrazně dražší než průmyslové rohlíky. Jenže takových, co se dokážou prosadit kvalitou bez ohledu na cenu zase tolik není.
To "nucení" pést v noci je v dnešní době ekonomické - kdyby pekaři odmítali chodit v noci do práce, tak by jim zaměstnavatel mohl maximálně tak přestat platit. V jima opěvované dřívější době by něco takového pekařům neprošlo, protože by šli sedět za sabotáž, narušování socialistického výrobního procesu či podobné paragrafy - trochu drsnější nucení, nemyslej?
Dnes se staví paneláky a byty se v nich pronajímají, na to lidi peníze mají. U nás v ulici se teď staví za posledních pár let už druhý, místo zbouraného zanedbaného skladiště.
Babičky používají hrnce, za podobnou cenu (vztaženou k průměrnému příjmu) i dnes člověk pořídí hrnce, co vydrží 50 let. Ruční mlýnek podbobný tomu, co měla babička, jsem koupil před 10 lety nový, slouží dodnes. Notebook, o jakém se babičkám ani nesnilo, mi zatím slouží asi 11 let a funguje pořád. Pár počítačů jsem v ještě vyšším věku dával funkčí pryč, protože jsem potřeboval výkonnější, nejspíš fungují dodnes. Za asi 20 let, co tu bydlím, se mi rozbila jedna pračka. Automatická na elektřinu. Babička prala ještě v pračce poháněné klikou a i já se jí jako malý něco natočil.
Příbory, nože mám lepší a kvalitnější, než měla babička.
Neopravitelných věcí, kde by oprava smysl měla, jsem taky viděl řadu, ale všechny byly řádově složitější než cokoli babičky měly. Vyměnit těsnění se dá, vyměnit elektronku taky, najít na elektronické desce chybnou součástku už by vyžadovalo tak složité měřáky a takové odborníky, že je levnější tu desku vyměnit celou. Ale najdou se i lidi, co i takovéhle věci jako koníček opravují. Jako chlapec jsem ještě v době minulé dostal nefunkční kazetový magnetofon s tím, že ho výrobní družstvo označilo za neopravitelný. Já si s takovými věcmi hrál a za pomocí řady improvizací jsem ho opravil a ještě léta používal. Ale to byl úplně stejný problém jako dnes, já tomu dal tolik práce a umu, že pro družstvo to nebylo rentabilní. Stejným způsobem jsem opravoval pro zábavu věci i dál, poslední zatím před pár lety. Společné je to, že se ta práce do toho vložená nezaplatí.
Nevím, co by mělo být těžkého na tom si přiznat, že věci optimalizované na výrobní cenu nevydrží tolik, jako věci optimalizované na výdrž, ale jsou násobně levnější, takže se vyplatí jich vystřídat několik, každou další modernější?
I teď se dají koupit věci, které vydrží, ale jejich relativní cena se podobá relativní ceně těch starých věcí, takže je kupuje jen málokdo. Většina chce to levné spotřební, protože jim stačí a vyhovuje lépe. A nemusí se o to starat, protože když to zničí, snadno koupí nové. Bez pořadníků, bez známostí a úplatků, jen tak na krámě jako housku, kdykoliv.
Dědečkova jednolampovka vydržela desítky let. Také si jí velice vážil, spořil na ní dlouho. V dnešní době by člověk za obdobnou dobu možná zničil desítku kapesních rádií, kterých by si nevážil, každé by hrálo nesrovnatelně čistěji, přijímalo ve větším rozsahu a neustále se nerozlaďovalo, ale dohromady by stála zlomek ceny té jednolampovky. Kdyby se k těm rádiím někdo choval s šetrností odpovídající té jednolampovce, nejspíš by stačilo jedno, nebo dvě. Ale to by se nedala tahat po čertech ďáblech po kapsách montérek. Čímž by dost pozbyla smyslu. A na krabičku plastu za dvě stovky nikdo šetřit nemusí a když ji rozšlápne, tak koupí novou, protože za půl hodiny mu ji nikdo neopraví.
Pokud si někdo koupí kvalitní rádio za nějakou tu stovku tisíc, bude ho mít na jednom místě v pokoji, přikryté dečkou, aby se na něj neprášilo a bude ho pouštět na hodinu jednou, či dvakrát denně, také mu nepochybně vydrží desítky let. Ale kdo v dnešní době chce něco takového? Když si koupí smartfoun a za pár let ho vyhodí, protože už jsou na trhu modernější a nejsou tak ošoupané od tahání po kapsách? Co na tom, že ten starý ještě pořád umí to samé, jako když byl nový? Dávno jsou vyšší požadavky.
Tak to zhrneme.
Zakážeme noční.
Svítit budeš jen přes den
Koupat, umívat atd... taky
Všichni kterým se stane uraz, taky jen přes den.
Požár jen od 6°° do 14°°
Atd,,,atd,,, bo Vojtíšek pracuje v pekárně a nesnáší noční
Juro, a ještě, aby se všichni měli stejně...i ti, co nic neumí a nechce se jim dělat.
Vždysi vzpomenu na větu z minulé doby "kdyby ho firma platila a on by vůbec nic nedělal, firma by na tom vydělala"
Tak kdybych vzal třeba jen směnaře a dal to nejlepší dohromady, tak to znamená mít volno ráno, odpoledne i v noci, plat za tři a ještě pocit dobře odvedené práce, aniž bych hnul prstem. Hloupé je, takhle realita nefunguje.
A aby se měli všichni stejně dobře - to by efektivně znamenalo, že se budou mít všichni stejně mizerně, protože tu někdo miluje ryby a jiný je nejí, někdo miluje dlouhé pěší výlety, druhý domácí pohodlí, někdo tropické podnebí, jiný zimu. Když ti budu nutit čtení spousty anglických manuálů, budeš trpět ty, když mi to zakážeš, budu trpět já.
Někdo k tomu potřebuje zámořský parník, jiný pevné boty a další trochu elektřiny - jak z toho udělat plus mínus stejně a kde se na to vezmou zdroje?
kdosi, co si myslíte o větě jana Jury?
No ale spíše mám dojem, že se nám zde usadil jeden nudící Troll.
Hezkou neděli všem.
Omluva se přijímá, jen bych nerad(a) aby se to opakovalo, jasný
Zapsat do deníčku a dodržovat
Sakryš, já se dneska v té práci nudím... Vojtíšku kde jsi?
Snad se toho dožiji a sejdeme se, dozvím se pak kde se dělá i v neděli?
Přeji klidnou službu a pak do práce až v lednu?
Milane někdy nám to vyjde.
Jinak
Zítra - volno
24. Ráno
25. Noc
26-27.- Volno
28 - 29. - Noc
30. - Vono
31 - Ráno
1.1. Noc
Vojtíšku tak co vyměníme?
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.