3x
Chová se přesně tak, jak jste ji vychovali. Něco jí přikazovat a nakazovat bylo možné do 7 let, případně částečně ještě do 15, později už to nemá smysl. Tedy nyní už je pozdě. A vzhledem k tomu, že problém máte vy (jí je to úplně jedno), tak si ho jen vy musíte vyřešit. Akceptací názorů a pohledu dcery.
@helen - A teď se zlobí, protože uklízela a myla nádobí.
Ona se nezlobí - ona jen konečně říká to, co jako malá říkat nemohla (protože byste jí to zatrhla ještě rázněji než dnes). Dítě cítí jako nespravedlnost, když dělá "jenom ona a její sestřenice ne, že na oslavách musela mít nádobí", ostatní nehnou prstem, baví se, máma ( a asi i ta babička) to považuje za samozřejmost a nikdy neřekne: "Nech to, dneska to udělají holky".
Ono takové chování špatně nesou i dospělí.
Takže je to jasné. Dcera žila v toxickém prostředí manipulace a musela dělat věci, které dělat nechtěla a o kterých celou dobu věděla, že jsou nespravedlivé. Že je to "jen kvůli tomu že musela uklízet" je opět záměrnou manipulací zjednodušené pojetí situace. To není kvůli tomu. To je kvůli tomu, že jste ji násilím nutili ze sebe dělat šaška a blbku když byla malá a ona si to moc dobře pamatuje. Celé ty roky v ní ta nespravedlnost a vztek rostly a teď nastal den zúčtování. Navíc jak vidno, vy a babička z ní tu blbku a služku děláte i nadále a berete chybně její odmítnutí nadále ze sebe dělat onuci jako drzost.
Rozhodně mi přijde zcela bezpředmětné že nepůjde na pohřeb (zemřelé je to stejně jedno a ostatní ať si říkají co chtějí) než ji roky nutit touto násilnou manipulací do činností které nesnášela. A ač si to nechcete přiznat, její chování je výsledkem výchovy. Sklízíte, co jste zasela.
Doporučuji se s ní udobřit a nikdy jí již nic nevyčítat. Pokud budete neustále přikládat do kotle, také by se mohlo klidně stát, že vás i babičku úplně odstřihne a už ji nikdy neuvidíte. Nebyli byste ani první, ani poslední koho potomci navždy odstřihli.
3x
Pravděpodobně píšete bezprostředně po ošklivé hádce. Zlost časem vyprchá a budete si moct s dcerou pohovořit o jejím pocitu nespravdelnosti a možná i zneužívání. Proč nepracovaly i další vnučky? Lenost? Vdálenost? Alergie na babiččiny kočky? Něco se dá vysvětlit a omluvit, něco ne. Babička za práci chválila? Dala za úklid malému děvčeti čokoládu a větší dívce bankovku? Pokud nechválila a ani pár bonbonů nedala, proč jste to své mamince nepřipomínala? Měla s babičkou alespoň někdy spiklenecký vztah, tedy nějaké neškodné tajemství před rodiči či sousedy? Vyvářela babička dalším vnučkám oblíbená jídla a jí ne? Prostě těch otázek a možných odpovědí je velice mnoho. Myslím, že po klidném rozhovoru by se mělo ukázat, že část viny na momentálním nepěkném vztahu máte všechny tři. Od dcery ale neočekávejte, že se její city změní jak kouzelným proutkem. Hořkost asi přetrvá, ale nenávist by se měla vytratit. A babička může i teď zpětně napsat či zavolat a za vše alespoň slovem poděkovat.
Babička jim dávala i čokoládu, peníze, dárky, všem stejně. Takže zas tak hrozná nebyla.
S dcerou jsem mluvila, že je to vizitka babičky tak alespoň popřát ke svátku by ji mohla, dcera řekla ne, protože ani babička jí nepopřeje. A pořad se točíme takhle dokola.
To, že dostávaly dárky všechny stejně, hovoří jen o tom, že babička akorát manipulovala, možná i nevědomky. Přece by vypadala před celou rodinou jako kráva, kdyby jednomu z vnoučat na Vánoce nic nedala. Přemýšlejte. Ostatní před vaši dcerou protežovala, i když se vám to nezdá, zamyslete se a vzpomeňte si na každou pro vás bezvýznamnou situaci. Dítě to vnímá jinak. A ano, dnešní dceřiné chování je vaše chyba, nereagovala jste jako matka v dětském období správně. Ale na to už je teď pozdě. A je otázkou času, kdy se dcera vybodne i na ty sestřenice, pokud to už neudělala. To, že babička upřednostňovala ostatní, za to mohou i vaši sourozenci, ale hlavně vaše neuvědomělost. Ta nenávist ve vaší dceři bobtnala desítky let, a teď už pohárek přetekl, tak se nedivte jejím reakcím..
3x
Aby dcera měla hezký vztah s babičkou, když je jí 22, vyžaduje alespoň 19 let práce, téměř bezchybné. Když se jí ptáte co je za problém, je to nepříjemný rozhovor, tak Vám obecně odpoví, že babička dělala rozdíly, ona, že uklízela a ostatní ne, ... Domyslete si, co tím chce říct - dělala víc, měla být ta oblíbená vnučka, alespoň o kousek, nestalo se. Je normální, že to nechápete, ale pro ni to bylo strašně zraňující. Babička se jí sama neozve/neozvývala, nejsou spolu v kontaktu, nezeptá se jí, jak se má, nevzpomene si ani když má svátek nebo narozeniny, asi se ozývá, jen když něco potřebuje nebo má být pozvání vnučky taková nutnost. To, že se dcera tolik zlobí a nechce jít asi jen znamená, že jí hodně milovala a neopětovaně. Kolik toho Vaše maminka o vnučce ví? Zajímá se o její život alespoň trošku? Můžete zkusit mamince říct, ať si začne s dcerou pomalu psát, zajímat se o ní, ať s ní někam zajde, projevuje o ni zájem, ale ztracená důvěra se těžko obnoví. To, že má dcera jít na nějakou sešlost jste jí řekla Vy, nebo babička volala vnučce sama?
0x
Je to dospělá 22 letá žena a už má vlastní rozum, který jí říká, že fakt nemusí po tom všem dnes chodit k babičce lhát, že ji miluje.
Dalo by se třeba k ní chovat jako k dospělé ženě, která se už smí rozhodovat sama a nesnažit se ji pořád cpát do role holčičky, která musí poslouchat ať už chce, nebo nechce.
Ale to byste jí musela odpustit, že se chová podle sebe a ne pouze podle vašich představ.
0x
To není kvůli mytí nádobí. To je kvůli nespravedlnosti vůči ní. Chápete to vy? Já ji naprosto chápu.
0x
Ve 22 letech Vaše dcera dobře ví, proč si něco myslí a proč se nějak (za)chová. Právě proto, že už má rozum.
A rozhodně si nemyslím, že "takhle to nejde", "že je lepší odpouštět". Samozřejmě nevím, co všechno se stalo a jak závažné to bylo, ale nijak neodsuzuji a dokonce rozumím tomu, proč se třeba nechce s babičkou stýkat.
0x
Vasi dceri bylo jako diteti ukrivdeno. Ta krivda v ni zustane naporad. Mela jste se ji zastat v detstvi! Ja jsem neco podobneho zazila take: moje babicka uprednostnovala kluky, ja byla jedina holka. Ta krivda ve me take zustala po cely zivot a nikdo mi ji nevymluvil! A nikdy jsem tu babicku nemela rada!
To se mi líbí nejvíc: rodiče nemusí nikdy chápat nic, zato děti vždycky všechno
Musíte vědět, že tak jako se pravděpodobně vaše maminka (její babička) dopouštěla i na vás nespravedlností když jste byla malá a vám to vadilo, ale překonala jste se abyste s ní nešla do konfliktu, a vaši dceru jste učila to samé, tak tyto nespravedlnosti časem rostou až do bodu, kdy už jsou neúnosné. Všechny jevy a situace v přírodě mají vždy snahu se vyrovnávat. Tedy vyrovnávat jakoukoliv nerovnováhu. Protože tato nerovnováha již nemohla dále růst, nastal obrat. Vaše dcera je silnější než vy a vyrovnávání začala. Zato byste měla být spíše ráda. Máte šikovnou a silnou dceru.
Radím, ať babičce vše vysvětlíte po pravdě, tak jak to ve skutečnosti je, a ať kladete důraz na pocity vaší dcery, jak to ona cítí a vidí a proč. Vše, narovinu, tak jak to skutečně bylo. Jestli na to nemáte sílu, přečtěte jí (a klidně i dceři) celé tohle vlákno. Pokud to babička nepochopí, pak již nemá nadále právo vnučku vidět. Její problém, bohužel.
Další věcí je, ač se to nesnadno říká, dle přírody jste vy a babička vlastně přebyteční. Nejste již pro dceru důležití. To že jste chybovaly si nemusíte vyčítat, každý dělá chyby. Nyní je ale dcera plně dospělá a ve skutečnosti vás již nepotřebuje. Nemůžete v ní vyvolat jakoukoliv závislost, tak jako tomu bylo když byla malá, aby neměla na výběr a musela poslechnout. Ona už prostě poslouchat nebude, protože nemusí. Možnost je jediná: buď ji budete s babičkou akceptovat takovou, jaká je, nebo se s vámi vůbec nemusí bavit. Tak to je.
Vaše dcera má taky svůj věk, ale jí ubližujete naprosto klidně a ještě se tady rozčilujete, že si už nechce nechat ubližovat.
Navíc ještě odmítá lhát ve svůj neprospěch jen kvůli vaší pohodlnosti a neschopnosti si přiznat očividné.
?
0x
Teda nevim, ale ty reakce tazatelky jsou jak od ditete.
Jako kolovratek furt dokola.
Buuu, nema rada babicku, buuu, je to kvuli myti nadobi, buuu..,
To i 13 lety pubertak by podle mne mel dost intelektu na to, aby pochopil, co se mu zde snazi ostatni naznacit (at uz na tom neco je nebo ne) a primerene reagoval a netocil se tu furt dokola na jedne myslence.
A s tetou a strýcem má také špatný vztah? Je to hold problém Vánoc - schází se rodina jak kdyby to byla nějaká povinnost a přitom si jsou někteří celý rok ukradení.
Pokud vaše matka či sourozenci mají poznámky, které vám přináší akorát stresové situace, požádejte je, že i když třeba sama s dcerou nesouhlasíte, je to její právo a aby s výpady proti ní, případně i vám, přestali. Protože pokud to neudělají, budete nucena s ohledem na vaši psychickou pohodu s nimi omezit kontakt i vy, protože vás pak setkání s nimi netěší. Pokud nebudou přesto schopni se přes domnělou křivdu přenést, prostě choďte na návštěvu jen na omezenou dobu a vyhýbejte se složitým diskuzím, a pokud ani to nepomůže, budete muset opravdu přerušit kontakt.
mluvila jsem s dcerou a řekla jsem jí, že i když s ní nesouhlasím, budu respektovat její rozhodnutí se s babičkou nevídat - konečně první správné rozhodnutí
Řekla jsem o tom sestře a bratrovi a teď zažívám tlak z jejich strany, ať dceři domluvím, že to není hezké - Ti můžou jít maximálně tak do háje. Nemají do toho co mluvit. Tyto jejich blbé kecy ignorujte.
Sestra i bratr odmítají tvrzení, že matka dělala rozdíly - ale to je normální, oni to budou popírat vždycky. I když to není pravda. Tím spíše je třeba je odignorovat. Na jejich názoru přece vůbec nezáleží. Proč to pořád řešíte?
Vánoce budou dost těžké, očekávám, že se na mě všichni vrhnou. Je mi z toho smutno. - Vánoce budou lehké, pokud si je lehké uděláte. Není žádná povinnost se vidět s nikým. Pokud chcete mít klid, nemusíte se vidět s nikým ani vy a co je nejlepší: nemusíte nikomu nic vysvětlovat.
Jakoby jsem stála před rozhodnutím kde jsi musím vybrat - dcera nebo máma a sourozenci. - pane Bože na nebi hlubokém, vysokém a já nevím co ještě. To snad nemyslíte vážně?! Doufám že bude od tohoto okamžiku pro vás na prvním místě vždy a za všech okolností už do konce života pouze dcera.
Takto se nám vztah nějak pokazil, je mi z toho smutno. - naopak, konečně je to trochu lepší. A bude to ještě lepší, pokud nebudete slabá a nenecháte se zviklat k nějakým špatným krokům vaší zlou matkou nebo vašimi zlými sourozenci. Ano, jsou zlí. Srovnejte se s tím.
p.s. dala jste dceři přečíst celé toto vlákno?
Upřímně se tak trochu bojím matce říct pravdu, proč dcera nechodí. Nevím jak bude reagovat, aby se jí ještě něco nestalo. Musím na to citlivě, chce to čas.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.